Sucho 1992
Informace o významně suché epizodě sucho 1992 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.
Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1992, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.
INFORMACE O SUCHU 1992
Další méně významné, avšak důležité sucho se odehrálo za více než 30 let od poslední zmíněné epizody. Toto sucho bylo z hydrologického hlediska významnější než předchozí uvedené období v roce 1959. Stručně je níže rozebráno.
Datace, trvání a rozsah sucha
Oproti minulé epizodě (1959) se jednalo o sucho v jarním období, které bylo dalšími faktory umocněno i v létě. Hlavní suchá epizoda byla rozdělena na jarní a letní část. Šlo tak zejména o jeho výskyt v květnu a poté v srpnu. Týkalo se Čech i Moravy.
Velikost a průběh sucha
Vedle slabě podprůměrných srážek na počátku roku se vyskytlo období s významně bohatými srážkami v březnu. Toto bylo poté střídáno srážkově dosti chudým květnem, kdy se sucho v tomto roce objevilo poprvé. Další měsíce byly srážkově normální až podnormální. Srážkově chudý byl následně opět srpen. Tento byl střídán srážkově bohatším říjnem. Sucho tak mělo krátké trvání a během roku se střídaly vlhčí epizody se suššími. Někdy šlo o významné rozdíly, například březen a květen. Teploty byl nadprůměrné hlavně v létě, zejména od do srpna s maximem v srpnu, kdy bylo sucho těmito hodně prohloubeno. Index ukazují dvě maxima sucha, některé se shodují na maximu v květnu, některé až v srpnu. Jde o hodnoty -2 až -3.5.
Index SPI-1: 10. místo
Index SPEI-1 a Z-index: 6. místo
Hlavní sucho začalo z hydrologického hlediska kolem 20. července a trvalo přibližně do 20. října. Po roce 1990 jde o nejvýznamnější suchou epizodu z hlediska trvání a extremity. Na Moravě v Olomouci chybělo více než 24 mil. m3 vody. Nízké průtoky zde trvaly 93 dnů. Z hlediska celého roku zde chybělo 57 krát více vody než činí normál a jde o největší sucho po letech 1921 a 1947 (Brázdil, Trnka a kol. 2015).
Příčiny a důsledky sucha
Tlaková výše nad severem Polska byla častou synoptickou situací a příčinou květnového sucha tohoto roku. V letním období, tedy v srpnu, zasahoval do centrální Evropy často výběžek tlakové výše od Azor.
Sucho jarní i letní přineslo určité dopady, které jsou zmíněny v dokumentárních zdrojích. Uváděna je nízká a řídká tráva. Vodou se šetřilo, někde se musela i dovážet. Vysoké teploty urychlily vývoj škůdců, které přivodili uschnutí celých stromů. Šlo zejména o napadení stromů kůrovcem a zmíněno bylo, že se nacházíme na počátku jedné z největších kůrovcových kalamit.
Shrnutí sucho 1992
- Proběhlo ve dvou etapách, jarní a letní s maximem v květnu a srpnu
- Příčinou byla tlaková výše nad střední Evropou na jaře a hřeben azorské tlakové výše v létě
- Dle indexů šlo o 6. a 10. místo
- Hydrologicky chybělo nejvíce vody na Moravě v Olomouci a to 24 mil. m3
- Co se týče důsledků, nejvíce je zmiňována neúroda, nízká tráva a také napadení stromů škůdci s výskytem počátku velké kůrovcové kalamity
Použité zdroje
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.