Vodní toky v Povodí Ohře
Vodní toky v Povodí Ohře. Stránka obsahuje přehled hlavních vodních toků v oblasti Povodí Ohře (POh). Přehled a popis průběhu vodních toků, základní údaje jako jsou délka toku, plocha povodí toku a průměrný průtok v ústí vodního toku, vodní tok ústí toku a další informace.
Témata stránky: Popis Povodí Ohře, vodní toky v povodí Ohře, základní hydrologické údaje o tocích, další údaje o tocích.
PŘEHLED VODNÍCH TOKŮ V POVODÍ OHŘE
Přehledová tabulka:
Popis oblasti povodí
Posledním uceleným povodím s rozdělením dle správy, jehož dílčí povodí a do nich spadající vodní toky nebyly představeny, je oblast Povodí Ohře (dále jen zkratka POh). Povodí Ohře je součástí Povodí Labe a poslední článek o vodních tocích v ČR představí základní vodní toky v dílčích povodí tohoto uceleného povodí.
Řád: II.
Úmoří: Severní moře
Dílčí povodí: Teplá, Svatava, Chomutovka, Rolava, Bystřice, Odrava, Blšanka, Liboc (Bílina, Ploučnice a Kamenice = součást PLa)
Délka kmenového toku: 316km
Plocha povodí: 5 614km2
Průměrný průtok v ústí: 37.94m3/s-1
Jedná se o povodí 2. řádu, které sousedí na severu s povodím Sály, Muldy a Bíliny, na jihu Dunaje a Vltavy, na východě částečně s povodím Labe. Nejvyšším bodem v povodí je Klínovec s 1244m. Z celkové rozlohy se v ČR nachází 4 601km2 a zbytek na území Německa. Řeka odvodňuje celo oblast západních a severozápadních Čech do řeky Labe a je tedy součástí PLa. Správu vykonává státní podnik Povodí Ohře (POh), který vykonává správu prostřednictvím tří závodů a to Závodu Karlovy Vary, závod Chomutov a Závod Terezín.
Vodní toky
Kmenovým tokem je řeka Ohře, která odvádí většinu vody ze západních a severozápadních Čech. Doplňuje ji řeka Bílina. Na opačné straně oblasti povodí jsou významnými toky Ploučnice či Kamenice. Další charakteristiky Ohře a dalších toků z dílčích povodí uvádíme v přehledu níže.
OHŘE
Pramen: Sneeberg, Weinssenstadt DE (752m)
Délka toku: 316.0km
Plocha povodí: 5 614km2
Průměrný průtok: 37.94m3/s-1
Popis a zajímavosti: Jméno pochází dle keltského názvu “Agara”, značící řeku bohatou na lososy. Německy se jmenuje Eger. Existují ale i další teorie o původu jejího názvu. Pod Libochovicemi odbočuje z hlavního toku kanál o délce 8.5km, který se nazývá Malá Ohře a sloužil k pohonu mlýnů. Na toku se nachází vodní nádrž Skalky dokončená roku 1964 s plochou 378ha a Nechranice dokončená o 4 roky později, v roce 1968, která má plochu o poznání větší a ta činí 1 338ha.
Vodní toky v povodí – stručný přehled:
> Chodovský potok s pramenem v 665m n.m., délkou toku 20.6km, plochou povodí 85.1km2 a průtokem 0.56m3/s-1, jehož přítokem je například Tatrovický potok se situací nádrže Tatrovice s 22ha
> Sázek s pramenem v 680m n.m., délkou toku 17.3km, plochou povodí 86.0km2 a průtokem 0.61m3/s-1, na němž se nachází chráněný úsek
> Prunéřovský potok s pramenem ve výšce 893m n.m.,m délkou toku 24.3km, plochou povodí 53.8m3/s a většinou s velkým spádem koryta a výskytem balvanů
> Hutná s pramenem v 730m n.m., délkou toku 26.8km, plochou povodí 108.2km2 a průtokem 0.33m3/s-1
> Libocký potok s pramenem v 675m n.m., délkou toku 30.3km, plochou povodí 86.1km2 a průtokem 0.81m3/s-1, na jehož toku je situována vodní nádrž Horka o výměře 130ha
> Žejdlík s pramenem v oblasti obce Dřevce, délkou toku 16.3km, plochou povodí 21.6km2 a výskytem tzv. bifurkace, tedy rozdvojení toku. Tímto rozdělením se od toku odděluje nový tok s názvem Rosovka o délce 14.2km
> Malá Ohře s délkou toku 7.9km a plochou povodí 10.9km2 je umělým náhonem
> Hasina s pramenem na vrchovině Džbán, délkou toku 24.7km, plochou povodí 85.9km2 a průtokem 0.29m3/s-1, na jejímž dolním toku se nachází PP Údolí Hasiny u Lipence o rozloze 16.83ha
> Lomnice s pramenem ve výšce 650m n.m., délkou toku 10.1km, plochou povodí 44.0km2 a průtokem 0.36m3/s-1
> Stará Ohře je náhonem o délce 4.5km a ústí vlastním tokem do Labe pod Českými Kopisty
> Čepel s pramenem v 215m n.m., délkou toku 18.5km, plochou povodí 99.3km2 a průtokem 0.25m3/s-1, v oblasti jejíhož ústí se nachází PR Loužek
SVATAVA
Pramen: Schöneck, DE
Délka toku: 40.2km
Plocha povodí: 297.5km2
Průměrný průtok: 3.12m3/s-1
Popis a zajímavosti: Má převážně kamenité dno s prahy a peřejemi, které nejsou nijak velké. Při jarním tání dochází k významnému rozvodnění toku a rozlivům. Nejvýznamnějším přítokem je Rotava s pramenem v 890m n.m., délkou toku 13.7km, plochou povodí 74.2km2 a průtokem 0.76m3/s-1. Dále jde o drobné toky jako například o Stříbrný potok, Sněženský potok, Dolinský potok, Mezní potok, Kamenný potok, Radvanovský potok další.
CHOMUTOVKA
Pramen: Hora Sv. Šebestiána, Novoveský vrch (860m)
Délka toku: 45.2km
Plocha povodí: 160.4km2
Průměrný průtok: 1.02m3/s-1
Popis a zajímavosti: Horní tok má kamenité dno s výskytem přejí a od Chomutova se tok mění na nížinný charakter. Přibírá zejména Křímovský potok s pramenem v 826m n.m., délkou toku 6.3km, plochou povodí 11.8km2 a průtokem 0.125m3/s-1, na němž byla roku 1958 dostavěna vodní nádrž Křímov s plochou 10.4ha. Dalšími přítoky jso například Kamenička a Hačka.
ROLAVA
Pramen: PP Přebuz, Krušné hory (921m)
Délka toku: 36.7km
Plocha povodí: 137.3km2
Průměrný průtok: 1.62m3/s-1
Popis a zajímavosti: Je řazena do pstruhového pásmo, nejvýznamnějšími přítoky jsou Nejdecký potok, Slatinný potok a další. Nachází se v povodí akumulační nádrž Lesík s 9.3ha a to na Nejdeckém potoce. Prameniště Rolavy je významné z hlediska výskytu rašelinných horských smrčin a horských jezírek a oblast požívá mimořádné ochrany. Jedná se o jedinečný výskyt různé flóry a fauny, například rosnatka anglická, ostřice mokřadní nebo blatnice bahenní z hlediska flóry. Dále na toku Rolavy najdeme PP Přebuzské vrchoviště a to již od roku 1922
BYSTŘICE
Pramen: Božídarský Špičák (1 010m)
Délka toku: 29.6km
Plocha povodí: 164.0km2
Průměrný průtok: 2.0m3/s-1
Popis a zajímavosti: Horní tok řeky je divoký, dále po proudu se zklidňuje a to asi od Hroznětína. Přítoky jsou zejména Rudný potok, Borecký potok, Bílá Bystřice, Jesenice. Jáchymovský potok nebo Eliášův potok.
TEPLÁ
Pramen: Tepelská vrchovina, Mariánské Lázně (784m)
Délka toku: 65.4km
Plocha povodí: 384.9km2
Průměrný průtok: 3.1m3/s-1
Popis a zajímavosti: Jedná se o říčku, která je ohřívána termálními prameny v lázeňské oblasti a ani v největších mrazech nezamrzá, podle čehož dostala kdysi jasný název. Tok napájí údolní nádrž Podhora s 95ha, která byla dokončena roku 1956. Průtočný rybník Betlém o 30ha byl vybudován koncem 15. století. Dále řeka napájí Betlémský rybník. V roce 1935 byla na toku dokončena vodní nádrž Březová se 76.8ha, která byla uvedena do provozu v roce 1937. Do Teplé ústí zejména toky jako je Zlatý potok, Pramenský potok, Otročínský potok, Sádka či Lomnický potok.
> Lomnický potok s pramenem v 875m n.m., délkou toku 26.7km, plochou povodí 97.1km2 a průtokem 0.61m3/s-1 je známý tím, že na něm byla postavena nádrž Stanovice o výměře 142ha a to roku 1978. Pramenský potok s pramenem v PR Kladské rašeliny, která byla vyhlášena roku 1933 s ochranou porostů borovice Blatky a rašelinné a ptáků jako je kulíšek, tetřívek obecný, čáp černý, tetřev hlušec a ledňáček říční. Délka toku činí 16.5km, plocha povodí 54.0km2 a průtok 0.69m3/s-1.
LIBOC
Pramen: Doupovské hory (685m)
Délka toku: 44.9km
Plocha povodí: 339.4km2
Průměrný průtok: 1.68m3/s-1
Popis a zajímavosti: Německy se jmenuje Linzbach či Aubach a dříve se jmenoval Hlineč. Je největší říčkou Doupovských hor. Do 20. let 20. století žily na horním toku Pětipsy perlorodky. Dnes se nacházejí na toku četné jezy či stupně a koryto je upraveno kameny. Přítoky jsou zejména Dolánecký potok s pramenem v 558m n.m., délkou toku 23.4km, plochou povodí 68.0km2 a průtokem 0.26m3/s-1 a Leska s pramenem v 571m n.m., délkou toku 23.0km, plochou povodí 156.8km2 a průtokem 0.64m3/s-1.
BLŠANKA
Pramen: Doupovské hory (675m)
Délka toku: 49.6km
Plocha povodí: 482.5km2
Průměrný průtok: 1.65km3s/-1
Popis a zajímavosti: Dříve se jmenoval Zlatý potok, německy Goldbach. Vlivem plavenin je voda v Blšance zbarvena do červenohněda. Tok napájí některé rybníky. Blšanka teče rovinou a má tedy klidný tok. Od roku 1905 je v Holedeči sledován její vodní stav, od roku 1969 zde stojí limnigrafická stanice a k měření stavů přibylo v roce 1995 sledování plavenin. K přítokům patří hlavně Radičeveská strouha, Očihovecký potok, Černocký potok, Klčecký potok, Podhora a další.
ODRAVA
Pramen: Oberpfalzer Wald,Německo (700m)
Délka toku: 58.4km
Plocha povodí: 497.5km2
Průměrný průtok: 3.95m3/s-1
Popis a zajímavosti: Německy se nazývá Wondreb a protéká Chebskou pánví. V roce 1961 na ní byla dokončena nádrž Jesenice se 746ha. Nad přehradou se vyskytuje v řece bobr evropský. Hlavními přítoky jsou Lipoltovský potok, Studnický potok, Mohelenský potok, Jesenický potok a další.
PLESNÁ
Pramen: Německo u státní hranice (695m)
Délka toku: 29.1km
Plocha povodí: 113.5km2
Průměrný průtok: 0.99m3/s-1
Popis a zajímavosti: Její tok je silně meandrující, hlavními přítoky jsou Lubinka jako její největší přítok s délkou toku 11.8km, plochou povodí 28.3km2 a průtokem 0.25m3/s-1.
Tímto byly prezentovány hlavní vodní toky oblasti Povodí Ohře s jejich hydrologickými údaji a celkově bylo představeno vodstvo ČR jako celek, které bylo v minulých článcích rozděleno do pěti samostatných povodí. Jednalo se o povodí úmoří SEVERNÍHO MOŘE (Labe a souvisejícího povodí Vltavy, plus povodí Ohře) ČERNÉHO MOŘE (Povodí Moravy s dílčím povodím Dyje) a BALTSKÉHO MOŘE (Povodí Odry).
Většina toků pramení i ústí do kmenových toků (Labe, Vltavy, Moravy, Odry a Ohře) na území ČR. Některé odvádějí vodu do daného povodí přes sousední stát (zejména Polsko a Německo). Jiné pramení na území sousedního státu a odvádějí vodu do povodí na území našeho státu. Jsou tu i vodní toky pramenící i ústící do vodního toku spadajícího do našeho povodí v jiném státě. A konečně i toky, které odtékají z našeho území do úplně jiného povodí či případně jen přes naše území protékají nevýznamnou částí svého toku.
TOKY ODTÉKAJÍCÍ Z ČR
Jedná se o následující vodní toky:
> Polavu s pramenem v Německu v 1 130m n.m., která tvoří svou velkou částí hranici ČR a SRN.Následně teče do Německa a ústí do řeky Zschopau. Délku v ČR má 18.5km a plochu povodí v ČR má 52.9km2.
> Černou s pramenem v SRN u Fichtelbergu v pohraničí, ve výšce 1 055m n.m., která následně vtéká do ČR a teče přes něho 16.7km. Od obce Potůčky vtéká opět do Německa a tam ústí do Cvikovské Muldy. Plochu povodí má v ČR 77.8km2
> Černou vodu s pramenem v Krušných horách v 1 045m n.m., délkou toku v ČR 15.0km, plochou povodí 35.4km2 a průtokem 0.4m3/s-1, která opouští naše území u obce Černý potok (někdy též bývá tak nazývána). Přivaděčem je část vody vedena do VN Přísečnice
> Přísečnice jako krušnohorský tok pramenící u obce Horní Halže, ve nadmořské výšce 886m n.m., která teče do Německa a tam ústí do řeky Zschopau. Délku má v ČR 14.3km, plochu povodí 58.3km2 a průtok 0.75m3/s-1. V roce 1976 na ni byla postavena nádrž Přísečnice s 362ha
> Flájský potok s pramenem na východě Krušných hor v 848m n.m., který teče přes Český Jiřetín a dále do Německa, kde se nazývá jako Floha. Délku toku má 16.6km, plochu povodí 67.4km2 a průtok 1.02m3/s-1. Na toku se nachází Flájská vodní nádrž se 136ha
> Olšový potok s pramenem u Panenské v 640m n.m., délkou toku 9.5km co se týče území ČR. Následně tvoří hranici s Německem. Střední a dolní tok se nachází v CHKO Labské pískovce. U hranice byla roku 2002 vyhlášena PR Niva Olšového potoka
Reference
Použitá a doporučená literatura:
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
POVODÍ OHŘE, s. p., http://www.poh.cz