Historie klimatologie
Historie klimatologie a přehled hlavních milníků v oboru. Klimatologie je velmi úzce provázána s meteorologií. Takže s odkazem na historii meteorologie a obecné informace o vědě na stránce Klimatologie zde doplňujeme tyto informace. A to o historické milníky v klimatologii. Některé další údaje o klimatických extrémech jsou součástí práce na stránce Absolutní extrémy počasí, díl pátý Extrémy ČR. Historii klimatu se věnuje věda zvaná paleoklimatologie. Zde se budeme zabývat historickým vývojem oboru klimatologie. Některé informace se mohou opakovat. Více viz citované stránky, ale tyto doplní informace nové vztahující se čistě ke klimatologii.
Témata stránky: Historie klimatologie, milníky v historii klimatologie, klimatické extrémy. Historická klimatologie a její vývoj, cíle historické klimatologie do budoucna.
Anglické názvy: History of climatology (historie klimatologie), historical climatology (historická klimatologie). Hydrometeorological Institute (Hydrometeorologický ústav).
STRUČNÝ PŘEHLED HISTORIE KLIMATOLOGIE, ÚČEL HISTORICKÉ KLIMATOLOGIE
1535 – nejstarší klimatologické záznamy u nás z jihovýchodní Moravy (Kunovice) od července tohoto roku do dubna roku 1545.
1719 – nejstarší přístrojová měření (Zákupy) od prosince tohoto roku do března roku následujícího.
1775 – zahájení souvislých měření teploty v Praze-Klementinu (1.1.1775, první pokusy v roce 1752).
1804 – zahájení měření srážek v Praze-Klementinu (1.5.1804, zcela souvisle od roku 1806).
1817 – definice klimatu od Humboldta.
1897 – absolutně nejvyšší denní srážkový úhrn v ČR 345.1mm (29.7.1897, Nová Louka v Jizerských horách)
1929 – nejnižší teplota v ČR -42.2°C (11.2.1929, Litvínovice u Českých Budějovic).
1953 – počet hydrometeorologických stanic 1 112 v ČR při vzniku HMÚ. 829 srážkoměrů, 233 klimatologických, 30 leteckých, 19 synoptických a 1 aerologická.
1971 – zahájení pravidelného sondážního měření atmosféry v Praze-Libuši a též zde bylo zahájeno pravidelné manuální radiolokační měření.
1985 – v síti HMÚ bylo 786 meteorologických stanic po optimalizaci.
2002 – nejvyšší denní úhrn srážek 312mm na Cínovci (německá strana Zinwald.
2012 – nejvyšší teplota v ČR 40.4°C (20.8.2012, Dobřichovice u Prahy).
Historická klimatologie a její účel
Historická klimatologie se definuje jako věda na rozhraní klimatologie a environmentální historie se třemi výzkumnými cíli:
- Časová a prostorová rekonstrukce počasí a podnebí či přírodních katastrof.
- Studium citlivosti minulých ekonomik a společností na kolísání klimatu, extrémy a katastrofy.
- Studium minulého vyjádření klimatu.
Tato disciplína tak z časového hlediska vyplňuje prostor mezi paleoklimatologií a klimatologií v období přístrojových měření. Nebo se s nimi částečně kryje (Pfister a kol. , Brázdil a Kotyza 2001).
Základy historické klimatologie byly položeny na konci 19. století. Největší rozmach této disciplíny nastal po roce 1990 s velkým nárůstem prací v této oblasti a v oblasti výzkumu.
Mezi zásadní pokroky historické klimatologie v tomto období patří zejména:
- Rozšíření aktivního historicko-klimatologického výzkumu do většiny zemí Evropy.
- Vytvoření databáze EURO-CLIMHIST. Tedy uchování, zpracování a prezentaci dokumentárních a přístrojových údajů o počasí a klimatu či jejich extrémech.
- Využití nových typů proxy údajů.
- Účast historických klimatologů na mezinárodních projektech.
- Aplikace výsledků historicko-klimatologických studií v příbuzných oborech (např. geologie, hydrologie atd.).
- Rozšíření studií o klimatických dopadech na další objekty (Brázdil a Kotyza, 2001).
Budoucí vývoj historické klimatologie:
- Doplnění současných databází a sestavení dalších řad teplotních a srážkových indexů a výpočet indexů z těchto řad.
- Sestavení časových řad hydrometeorologických a klimatických extrémů. Dále přírodních katastrof a jejich hodnocení (intenzita, příčiny, dopady, sezonalita aj.).
- Zdokonalení statistických prostředků pro odhadnutí cirkulačních podmínek v minulosti.
- Spolupráce s odborníky jiných oborů (historie, archeologie, antropologie aj.).
- Zdokonalení matematicko-statistických technik, sloužících pro rekonstrukci teplotních a srážkových řad z dokumentárních zdrojů (více stránka Proxy data).
Úkolů v historické hydrologii, které se týkají budoucnosti, je zajisté mnoho. Většina jich má za cíl zdokonalovat, zpřesňovat techniky. Dále doplňovat záznamy o dnes zatím neznámé hodnoty či průběhy situací. Tyto nám pomohou lépe se orientovat v klimatu a příbuzných oborech a lépe dokázat odhadnout jejich další vývoj.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
MASARYKOVA UNIVERZITA. Úvod do studia meteorologie a klimatologie. Dostupné na https://is.muni.cz/el/1431/podzim2017/Z0076/um/met_prednaska_01.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Historie meteorologie a klimatologie v Česku. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/METEO/1.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Historie meteorologie a klimatologie v Česku. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/METEO/1.pdf.
BRÁZDIL, R. KOTYZA, O. Současná historická klimatologie a možnosti jejího využití v historickém výzkumu. Časopis Matice moravské, roč. 120 -Supplementum 1 (Historie a interdisciplinární výzkum), 2001 (ONLINE).
TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. Praha a Olomouc: ČHMÚ, 2007.