Charakteristiky Medardovy kápě

Hodnocení článku

O tom, že když na svatého Medarda (tj. 8. června) prší, bude následně vlhké počasí trvat 40 dní, tj. zhruba měsíc a půl se obecně velmi dobře ví. Proč tomu tak ale často bývá, o tom se ví již podstatně méně. Toto pomůže objasnit tento článek Charakteristiky Medardovy kápě. Na 8. června může vyjít deštivé počasí, avšak následující týdny nemusejí být nijak deštivé. Naopak když se v tento den déšť nevyskytne, tak může být období následujících týdnů deštivé. Při deštivém Medardovi nás podle některých tvrzení čeká vlhké léto. Co přesně znamená tato pranostika a proč se často uplatňuje?

Charakteristiky Medardovy kápě. Konec srpna bude chladnější. Chladný a vlhký začátek srpna. Na konci měsíce výrazná změna počasí. Usazené srážky, kapky na rostlině

Medardovská cirkulace

Nebo také medardovské počasí je označením pro obecně chladné a vlhké počasí přicházející v červnu a na začátku července. Příčinou je trvalý příliv vlhkého mořského vzduchu od západu nebo severozápadu, uplatňuje se tedy přenos Atlantik – Evropa. Medardovská cirkulace vrcholí právě kolem 8. června. Proto vlhké počasí v tomto období spojujeme s jeho pokračováním ještě v dalších týdnech, kdy tato cirkulace stále vykazuje aktivitu. Nemusí ovšem nutně pršet přímo 8. června. V jarním období a na počátku období letního klesá nad rychle se prohřívající pevninou tlak vzduchu. Nad chladnějším oceánem tlak vzduchu stoupá.

Vzhledem k tomu, že atmosféra se stále snaží o rovnováhu, tak tato se odehrává a projevuje se vpády studeného vzduchu od oceánu, který je současně také vlhký. O tom, zda se tato cirkulace uplatní rozhodují tlakové a teplotní podmínky nad Atlantikem a nad Evropou. Vlhké počasí potrvá o to déle, o co větší je teplotní rozdíl mezi pevninou a oceánem. Takže tvrzení, že podobu dalších 40 dní bude často pršet v případě, kdy prší 8. června nebo kolem tohoto dne, sděluje následující. A to, že může v případě existence velkých teplotních rozdílů mezi pevninou a oceánem tato cirkulace trvat déle. Při menších rozdílech e uplatní jen krátce, případě se neuplatní vůbec. A nemusí to signalizovat počasí přímo dne 8. června.

Tuto cirkulaci také označujeme jako malý, ale velmi pravidelný evropský monzun.

Studené a vlhké počasí, na horách sněžení. Deštivé počasí, usazené srážky na borovici

Červen jako záruka častých srážek, kdy jde o výjimečnost?

V červnu a červenci u nás prší nejvíce z celého roku. Toto období přináší nejvyšší průměrné úhrny srážek, neboť i sluneční svit a teplotu vzduchu máme nejvyšší. Z toho vyplývá, že i výpar vody z krajiny, vodních ploch a podobně je též nejvyšší. Proto nutno tento kompenzovat srážkovou činností. Proto fakt, že v červnu či na počátku července hodně prší není ničím výjimečným. Děje se tak každý rok. Takže časté srážky k červnu patří a to právě i díky uplatnění se výše popsané cirkulace.

V případě Medardovské cirkulace tedy řešíme spíše to, zda bude pršet o poznání více než by v tuto dobu mělo. Poté můžeme říci, že se Medardova kápě vyplnila.

Běžné srážky jsou v červnu a na začátku července vysoké. Nemůžeme tedy označovat průběžné srážky v týdnech po 8. červnu považovat za výjimečně vlhké počasí a tedy vyplnění se Medardovy kápě. Tuto pranostiku můžeme považovat za vyplněnou spíše v případech, kdy prší opravdu enormně a tedy o poznání více než by mělo. Medard se určitě vyplnil v letech, kdy se vyskytovaly extrémně vydatné srážky působící lokální či případně dokonce plošnější povodně. Medard se určitě vyplnil v roce 2020, ale také v roce 2013. Na začátku června, pravda o něco dříve, se vyskytly plošné srážky a povodně. Ke konci června pak přívalové lijáky při bouřkách. Podobné významné srážkové epizody kombinace deště i konvekční činnosti pamatujeme z roku 2020. Tyto srážky významně snížily svůj velký deficit i sucho z posledních let.

Závěr

Medardova kápě lze stručně charakterizovat následovně:

  • Období chladného a vlhkého počasí vyskytující se v červnu nebo na počátku července
  • způsobeno je nerovnoměrným rozložením teploty a tlaku vzduchu mezi oceánem a pevninou
  • Pevnina se na jaře a na počátku léta prohřívá rychleji
  • Rozdíl narůstá a podle jeho velikosti se odvíjí intenzita chladného a od moře vlhkého proudění
  • To určuje délku trvání vlhkého a chladného, tedy medardovského počasí
  • Při velkých rozdílech může trvat tedy až kolem 40 dnů, při minimálních velmi krátce nebo nenastane vůbec
  • Toto vlhké období musíme vzhledem k roční době s obecně nejvyššími srážkami z celého roku hodnotit podle odchylky od normálu srážek
  • Takže pouze významněji vlhké počasí než by v této době mělo být lze označit za pravé medardovské, kdy se ona kápě uplatní a třeba způsobí i krátké a lokální povodně

Vydatnější srážky, i mimo hory sněhové.

Vzhledem k vyšší teplotě a dalším faktorům se často vyskytují v červnu bouřky a to i s prudkými lijáky, které se i několikrát opakují a zasahují podobná území. Jde o měsíc, ve kterém jsou i bouřky nejčastější z celého roku. V případě přílivu významně studeného vzduchu a specifické synoptické situace se daří i tvorbě bohaté a rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti s výskytem trvalého deště.

Napsat komentář