Charakteristiky mlh

Mlha je typickým meteorologickým jevem, se kterým se u nás běžně setkáváme. Setkáváme se s ním zejména v chladném období roku. Proč tomu tak je a jaké jsou charakteristiky mlh, by měl objasnit tento text. Co je to mlha a jak vzniká? Jaké lze rozlišit druhy mlh? Za jakých podmínek vzniká a může existovat? Základní informace nabízí naše stránka o oblacích, viz odkaz v tomto odstavci. Též doporučujeme související článek Teplotní inverze není jen mlha či nízká oblačnost.

Stabilita atmosféry, tedy vzduchové hmoty jako základní předpoklad existence mlhy

Zopakujme definici mlhy: “Jde o oblak vrstevnatého typu (zpravidla druhu Stratus), který se vyskytuje z hlediska pozorování u zemského povrchu. Jsou to viditelné kapičky vody ve vzduchu při dosažení stavu nasycení tohoto vzduchu” (ČMeS). Za mlhu lze při pozorování z blízka považovat jakoukoli zkondenzovanou vodní páru, tedy jakýkoli oblak. Za mlhu tedy považujeme pouze páru (oblak) se základnou u zemského povrchu (v jeho těsné blízkosti) či přímo na povrchu. Ve vyšších polohách a zejména ve vysokých horách je taková situace velmi častá, mnohdy trvalejší. Výskyt mlh závisí na jejím druhu a poté na dalších podmínkách v atmosféře. U nás nejčastěji vzniká mlha při stabilních situacích v podobě vlivu anticyklon za dalších vhodných podmínek. Mlha vzniká různým způsobem a za specifických podmínek. Podle způsobu vzniku nebo místa výskytu se mlhy dělí. Pro každý druh mlhy jsou typické určité znaky. Pro mlhy obecně platí až na výjimky některé znaky shodně.

Druhy mlh

Zejména podle způsobu vzniku dělíme mlhy na:

• Radiační mlha
• Advekční mlha
• Advekčně-radiační
• Mlha z vypařování
• Monzunová mlha
• Mlha z promíchávání
• Mlha uvnitř vzduchové hmoty

Z pohledu místa výskytu se rozlišují tzv. regionální druhy mlh nebo mlhy v určité atmosférické vrstvě:

• Svahová mlha
• Údolní mlha
• Jezerní mlha
• Mořská mlha
• Pobřežní mlha
• Přízemní mlha
• Vysoká mlha

Podle rozložení a konkrétní podoby mlhy v závislosti na ostatních podmínkách se rozlišují:

• Chuchvalce mlhy
• Zmrzlá mlha
• Mlhové přeháňky

Charakteristiky vybraných druhů mlh

Obr. 1 Přízemní mlha nad polem po východu Slunce

Častým rysem pro existenci mlhy je slabé proudění vzduchu, tedy malá rychlost větru. Mlha existuje většinou při bezvětří, ovšem jsou výjimky. Například frontální mlha. Ta je spojena s přechodem fronty a jedná se de fakto o frontální oblačnost s nízko ležící základnou. Tato mlha tedy existuje v podobě oblačnosti vázané na frontu i při silnějším větru. Ten je totiž vždy spojen s přechodem fronty. Rozděluje se na tři fáze výskytu a to na před frontální, frontální (při přechodu čáry fronty) a za frontální mlhu. Všechny mlhy, které vznikají v důsledku radiačního ochlazování povrchu a okolního vzduchu, se vyskytují při maximálně slabém větru. Ten může mlhu přemisťovat dle podmínek do jiných oblastí, například z moře nad pevninu. Jde například o mlhy pobřežní, jezerní, údolní a svahové.

Mlha může existovat i při velmi silném větru

Mlhou, která existuje i při silném větru je druh zvaný jako mlha v tropickém vzduchu. Vlhký mořský vzduch tropického typu rychle postupuje do vyšších zeměpisných šířek. To se děje v teplém vzduchu, kdy proniká teplý vzduch nad studený povrch (teplá advekce, odtud též druh advekční mlha). Tato mlha se též nazývá jako mlha uvnitř vzduchové hmoty. To znamená, že není vázána na přechod atmosférické fronty. Je opakem frontální mlhy. Přesto se udržuje i při působení silného větru a to vlivem významné stability vzduchové hmoty.

Mlha vzniká zejména tam, kde jsou k jejímu vzniku vhodné podmínky. Někdy jsou vhodné pouze velmi regionálně a v určité oblasti tak vznikne mlha jen roztroušeně. Mlha se v takovém případě vyskytuje tzv. v chuchvalcích. Jde často o radiační mlhu. Působení větru v tomto případě přemisťuje tyto chuchvalce, tedy kousky mlhy. Současně se tomuto jevu říká mlhové přeháňky. Vlivem přesouvání horizontálně nerozsáhlých chuchvalců mlhy se tedy střídá počasí s mlhou a bez mlhy, což má charakter jakoby přeháněk mlhy. Tento jev splňuje i další znaky typických dešťových přeháněk.

Závěr

Charakteristiky mlh jsou doslova rozličné. V textu byly uvedeny zásadní, zejména ty ve spojitosti s větrem a jeho rychlostí. Běžně se uvádí, že mlha neexistuje při rychlejším proudění. Není tomu tak ovšem vždy. Při některých situacích může existovat mlha i za dosti silného větru. A nejde jen o situace v podobě druhu frontálních mlh, které z logiky věci při rychlejším větru existovat musejí. Některé mlhy se vyskytují jen v určitých lokalitách (mlhy s vlivem orografie).

A některé jen v určité vrstvě troposféry, tedy z pohledu vertikálního. Mocnost mlh horizontální i vertikální je také různá. Přízemní mlha je například vázána na povrch a vyskytuje se pouze kousek nad ním a to maximálně do výšky 2 metry nad povrchem. Do vyšších výšek nezasahuje, to až při svém zdvihání vzhůru. To už nelze ovšem označit za přízemní mlhu. Přízemní mlha se též definuje jako mlha v tenké vrstvě (přízemní vrstvě) do výšek desítek metrů nad povrchem. Jde často o druh radiační mlhy. Podle chování mlhy, vlivu meteorologických prvků a dalších faktorů se rozlišují i jiné druhy mlh. Z tohoto pohledu jde o mlhu v chuchvalcích a mlhové přeháňky, dále o mrznoucí mlhu či údolní mlhu.