Kdy se tvoří významná oblačnost?

()

Není od věci předem se připravit na situaci v počasí, kdy se tvoří významná oblačnost. V tomto článku se zaměříme na synoptické situace, při jejichž výskytu je možné čekat významnou oblačnost. Při jejím výskytu se budou hodně pravděpodobně také vyskytovat srážky, které zasáhnou větší území a budou i trvalé. Za významnou oblačnost obecně považujeme oblačnost dostatečně hustou a horizontálně rozsáhlou, která tedy produkuje významnější a déletrvající srážky. Obecně se známo, že takové oblast vzniká v oblastech se sníženým tlakem vzduchu. Proč tomu tak je a při kterých dalších situacích vzniká?

Snížený tlak a teplotní rozhraní, tam hledejte špatné počasí

Pojem špatné počasí je třeba brát orientačně, označujeme jím počasí hodně oblačné, se srážkami, rychlejším větrem a relativně chladné ve vztahu k aktuálnímu období. A této definice se budeme nejen v tomto textu držet. Nízký tlak vzduchu je vždy místem, kde se tvoří významnější oblačnost. Jde o oblačnost více pater, ale hlavně o oblačnost nízkou a dostatečně vertikálně i horizontálně rozsáhlou. Oblačnost schopnou produkovat srážky. Pro podrobnější informace o tom, co je míněno pod pojmem snížený tlak vzduchu odkazujeme na stránku Tlakové útvary. Tlakovým útvarem je tedy cyklona jako oblast se sníženým tlakem vzduchu vůči okolí. Proč zde vzniká oblačnost?

V oblasti nízkého tlaku vzduchu je specifické proudění vzduchu. Převažují zde výstupné pohyby vzduch. Vlivem vystupujícího vzduchu v oblasti tohoto útvaru vzniká oblačnost. Je to podobné jako při vzniku kupovité oblačnosti v důsledku výstupu přehřátého vzduchu. Samozřejmě zde musí existovat splnění dalších podmínek. Mezi základní patří dostatečná vlhkost vzduchu.

Proč na rozhraní vzduchových hmot vzniká oblačnost?

Přechody mezi vzduchovými hmotami různých vlastností a to zejména teplotních se nazývají atmosférickými frontami. Vzhledem k tomu, že se vyskytují na Zemi masy různých druhů vzduchů, neustále se v některých oblastech tyto sebe dotýkají. Vznikají tak přechodové pásy mezi nimi, atmosférické fronty. Ty se na mapách zakreslují pomocí odlišných čar, více na uvedené stránce. Dále v tomto textu se budeme zabývat příčinami vzniku oblačnosti na těchto rozhraních. Objasněme nyní základní související pojmy.

Frontogeneze = vhodné podmínky pro tvorbu atmosférických front

Frontolýza = nevhodné podmínky pro tvorbu atmosférických front, ale vhodné podmínky pro jejich slábnutí a rozpad

Podobně používáme u tlakových útvarů: cyklogeneze a cyklolýza.

Konkrétní příčiny vzniku oblačnosti se liší na různých druzích atmosférických front, proto proces vzniku oblačnosti rozebereme dále podle druhu front.

Vznik oblačnosti na teplé frontě

Teplá fronta je plocha, po níž vyklouzává teplý vzduch vlivem vtlačování se do prostoru se studeným vzduchem. Tento je těžší a udržuje se u povrchu. Při výstupu teplého vzduchu se vzduch dostává do nižšího tlaku a ochlazuje se. Při ochlazování dochází ke kondenzaci či sublimaci vodní páry a vzniku oblačnosti. Jde o oblaky horizontálně rozsáhlé, které produkují trvalejší srážky zasahující větší území. Při přílivu teplého vzduchu dochází k poklesu tlaku vzduchu, vznikne nová cyklona. Převažuje zde cyklogeneze.

Fakta počasí teplé fronty:

  • Častější v chladné části roku, kdy působí i výrazné oblevy včetně hor
  • Tvoří se oblačnost druhu Altostratus a Nimbostratus, produkují hlavní srážky
  • Příčinou výraznosti teplé fronty v zimním období je významnější výměna vzduchů (studený má nižší teplotu)
  • Před frontou přibývá nápadně vysoké oblačnosti (Cirrus, Cirrostratus)
  • Za frontou se objevuje nejčastěji Stratocumulus

Lze čekat zhoršení počasí a tedy oblačné počasí se srážkami vždy? V zimním období velmi často i s trvalými srážkami, které jsou postupně kapalné často i na horách. Zpočátku mohou být i mrznoucí a tvořit ledovku. V teplé části roku a ojediněle i v chladné může být fronta nevýrazná, poté se projeví jen zvětšenou oblačností a hlavní srážkové oblaky mohou zcela chybět.

Vznik oblačnosti na studené frontě

Pronikající studený vzduch, podoby jazyka, do teplého tento teplý vzduch vytlačuje do výšky. Vlivem výstupu a ochlazování vzduchu vzniká oblačnost. Její druh závisí na ročním období. V létě jde často o vertikálně mohutnou bouřkovou oblačnost, v zimě o vrstevnatou. Ale tao není tak rozsáhlá jako v případě teplé fronty.

Fakta počasí studené fronty:

  • Přechází celoročně, častější je tzv. typ studené fronty druhého druhu a to hlavně v létě
  • Výraznější projevy má zpravidla v teplé části roku
  • V teplé části roku přináší lokální, ale i významnou srážkovou činnost
  • V chladné části roku trvalejší srážky podobně jako fronta teplá či přeháňky, které následují zpravidla po jejím přechodu
  • Při slábnutí rozdílů vzduchových hmot se stává nevýznamnou a slábne či se rozpadne, opět se poté projeví jen oblačností či ani té znatelně nepřibývá
  • V létě je hlavní oblačnosti Cumulonimbus a Cumulus, v zimě Nimbostratus a Stratus
  • Před frontou přibývá podobně jako u teplé fronty vysoké oblačnosti, ale nemusí
  • Za frontou najdeme na obloze vedle Stratocumulu i další oblaky Cumulus s možností tvorby přeháněk

Lze čekat vždy zhoršení počasí? Jak bylo řečeno, pokud fronta slábne tak téměř ne. Pokud výrazně zeslábne, její přechodně prakticky nepoznáme. A když se rozpadne, vůbec se žádné projevy neobjeví. V létě se tak často stává a poté oproti původním předpokladům pokračuje slunné a třeba i horké počasí.

Vznik oblačnosti na okluzní frontě

Zde musíme konstatovat, že okluzní fronta je spojením teplé a studené fronty a děje se tak v určitém bodě vždy (viz základy). Takže zde budou projevy počasí závislé na konkrétním typu takové okluzní fronty. Ta může vykazovat více znaky teplé fronty (teplá okluze) nebo studené fronty (studená okluze). Teplý sektor dané cyklony se tímto spojením front uzavírá a tím dochází k vytlačování teplého vzduchu směrem nahoru. U povrchu setrvává následně studený vzduch. Oblačnost vzniká opět při procesu ochlazování vystupujícího vzduchu. Ke spojení front zpravidla dochází ve středu cyklony.

Fakta počasí okluzní fronty:

  • Přechází celoročně
  • Projevy závisí na typu fronty, viz popis základních front výše
  • Teplá okluzní fronta může přinášet dosti vydatné a trvalejší srážky
  • Dále závisejí na ročním období
  • Oblačnost závisí opět na typu fronty i ročním období, v případě teplého typu převažuje vrstevnatá oblačnost a naopak

Co je to pojem sekluze? Jde o situaci, kdy se teplá a studená fronta nespojí ve středu cyklony. Tato situace je poměrně výjimečná. Vlivem faktu, že se fronty spojí dále od středu cyklony, tak vznikne kapsa teplého vzduchu v nižších výškách nedaleko od týlu okluze. Tu obklopuje studený vzduch. K tomto jevu dochází často vlivem orografie (terénu). Častěji k sekluzi dochází ve významných mořských cyklonách.

Závěrem: Společné znaky situací s tvorbou významných oblaků a další situace

  • Důsledek výstupu teplejšího vzduchu, který se ochlazuje
  • Ochlazováním vzduchu dochází ke kondenzaci vodní páry
  • Takto vzniká významná oblačnost na rozhraních vzduchových hmot (atmosférické fronty) a v oblastech cyklon
  • Méně významná a hlavně prostorově nerozsáhlá oblačnost vzniká při výstupech lokálně přehřátého vzduchu při konvekčních procesech

Vždy je tedy nutné čekat rozsáhlou oblačnost ve výše jmenovaných a popsaných případech. Její době přesunu a další chování z pohledu vlivu na dané území závisí na dalších procesech. Například na rychlosti postupu atmosférické fronty, na jejím zvlnění. Dále na faktu rotace oblačnosti kolem středu cyklony. Významnější nárůst oblačnosti a projevy podporuje také terén a to orografie. Ve vyšších polohách a členitém terénu vzniká vždy více oblačnosti a tato je mohutnější.

Shrnutí

Tím byly řečeny základy synoptických příčin vzniku významné oblačnosti v našich podmínkách. Za významnou oblačnost pro účely tohoto textu považujeme zejména oblačnost horizontálně rozsáhlou. Dále vertikálně mocnější obsahující dostatečné množství částic pro výskyt významnějších srážek. Za takovou oblačnost považujeme zejména oblaky Nimbostratus, typicky frontální oblačnost a oblačnost spojenou s cyklonami. Dále případně oblaky Altostratus, u kterých se srážková činnost uplatňuje zejména v zimě. V některých případech jde též o oblak Stratus, který může být také mocnější a přinášet srážky.

Nejde o veškeré situace s výskytem významné oblačnosti, ale o ty v našich podmínkách převažující. Významnou oblačnost se srážkami tedy můžeme čekat zejména při situacích:

  • Vlivu cyklony na naše území, zejména při přechodu jejího středu, včetně vlivu cyklony pouze ve výšce
  • Vlivu atmosférické fronty (teplé, studené a okluzní), zejména teplé nebo často také zvlněné studené
  • Vlivu brázdy nízkého tlaku vzduchu
  • Vlivu nevýrazné tlakové oblasti vyplněné vlhkým vzduchem (častěji v létě, vznik i významné bouřkové činnosti)

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Kdy se tvoří významná oblačnost?
Název
Kdy se tvoří významná oblačnost?
Popis
Kdy se tvoří významná oblačnost? Výčet základních situací vhodných pro vznik významných oblaků. Objasnění procesu vzniku takových oblaků.
Autor

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.