Proč v údolích mrzne i v létě?

28. 6. 2023222 zobrazení 3 minut čtení noční mráz, radiační ochlazování

Hodnocení článku

Proč v údolích mrzne i v létě? Mráz uprostřed léta nyní v červnu nebo v červenci, v nejteplejším období roku? Ano, i v našich podmínkách se vyskytují místa, kde v noci i poměrně běžně mrzne. Jedná se o horská údolí, tzv. mrazové kotliny. Ty známe ze zimního období, kdy bývá mráz v těchto oblastech extrémní a teplota tam klesá za dobrých podmínek běžně pod -20°C a někdy i pod -30°C. Není tedy divu, že slabý mráz se v takových oblastech může za vhodných podmínek objevit i uprostřed léta. Proč tomu tak je a co považujeme za vhodné podmínky?

Proč v údolích mrzne i v létě: Podmínky počasí a geografie

Aby mohlo dojít k tzv. radiačnímu ochlazování či vyzařování, musejí být splněny meteorologické podmínky. Tedy podmínky počasí v daném místě během nočních hodin. K tomuto poskytujeme obecné informace v článku Tepelná bilance a radiační ochlazování. Dále také ohledně vzniku s tím souvisejících mlh v článku Radiační mlhy u nás. Zopakujme tedy, že v nočních hodinách pro ochlazování povrchu a okolního vzduchu a tedy větší pokles teploty musejí být splněny určité meteorologické podmínky. Základem je příliv studeného vzduchu, k němuž se přidává vyjasnění doplněné o bezvětří. Příliv studeného vzduch považujeme určitě za základ, protože při typickém horkém letním počasí v jižním či jihovýchodním proudění se radiační ochlazování neuplatní ani za celonočního vyjasnění a bezvětří. Při zatažené obloze a bezvětří se setkáme s podstatně mírnějším ochlazováním. Za vyjasnění, ale s rychlejším větrem půjde o mírnější ochlazování.

Dalšími podmínkami jsou ty geografické, tedy terénní. Za základ zde považujeme nadmořskou výšku, kdy v nížině nám teplota vzduchu nepoklesne na tak nízké hodnoty. A v rovinné oblasti se určitě setkáme s méně významným radiačním ochlazováním oproti svažitému terénu. A území typu údolí považujeme za nejideálnější pro rychlejší a významnější pokles teploty vzduchu za splnění dalších podmínek pro radiační ochlazování během nočních hodin. I nízký svah má na pokles teploty vzduchu vliv, proto v praxi můžeme večer či v noci pozorovat, že pod kopcem je o poznání chladněji než na kopci nebo na rovině. Pakliže jde přímo o údolí, tedy oblast obklopenou svahy, které je dostatečně dlouhé a nachází se ve vyšší nadmořské výšce, tam se setkáme s největším poklesem teploty vzduchu. I v létě v takových místech za velmi krátkých nocí dokáže teplota vzduchu klesnout pod bod mrazu, byť přes den vystupuje i na poměrně vysoké hodnoty.

Průběh radiačního ochlazování v údolních oblastech

Rychlé dochlazování v údolí je dáno tím, že při podmínkách pro intenzivnější radiační ochlazování dochází ke vzniku studeného vzduchu. Tento vzduch v takové oblasti nesetrvává na místě, ale jako těžší než vzduch teplý sestupuje údolím ze svahu dolů. Tam se hromadí a působí intenzivnější snížení teploty vzduchu. Takže základem máme vhodné podmínky pro intenzivní ochlazování se vznikem studeného vzduchu. K tomuto se připojí vhodný typ území v podobě svahu a dlouhého hlubokého údolí, v němž se může tento studený vzduch dobře hromadit. Se sklonem Slunce k obzoru začíná v takové oblasti vyzařování a vznik studenějšího vzduchu. Tento intenzivní se západem Slunce a po setmění. Radiační ochlazování v tu dobu již probíhá naplno a studený vzduch stéká údolím dolů. Na dně údolí se hromadí a to poměrně rychle, teplota vzduchu silně klesá.