Meteo Aktuality

Druhy bouřek a bouřkové extrémy

Jednoznačně nejzajímavější, nejvíce fascinující, nejnebezpečnější a také nejsložitější je meteorologický jev zvaný bouřka. Bouřky neznají jen v polárních oblastech a v oblastech pouští, jinak jde o zcela běžný jev. V teplých oblastech se vyskytují po celý rok, v našich podmínkách může bouřka vzniknout též kdykoli během roku, ale typická bouřka jen v teplé části roku. A právě ony typické bouřky jsou nejzajímavější. Jak je poměrně známo, bouřka vzniká v oblaku Cumulonimbus, v překladu bouřková kupa a jde o světelné projevy v podobě blesků elektřiny v atmosféře a jejich akustické projevy zvané hromy. Obecně platí, že bouřka je konvekčním typem srážek v podobě přeháňkové. Tedy přináší prudké a často až přívalové srážky plus další druhy srážek a doprovodné jevy, trvá krátkou dobu a zasahuje menší či zcela malá území. I když na první pohled vypadá každá bouřka stejně a přináší shodné základní projevy jako své znaky, rozlišujeme více druhů bouřek. A jednotlivé druhy se mohou v průběhu počasí a i délce výskytu v dané oblasti zásadně lišit.

Jednoduché cely

Jednoduchá cela nebo-li konvektivní buňka je základním typem bouřky. Jde o typický proces takzvaného života bouřky nebo bouřkového oblaku od vývoje oblaku Cumulus, přes zralost bouřky s výskytem hlavních projevů počasí až po rozpad bouřky, kdy meteorologické projevy zanikají a následně zaniká i samotný oblak. Zpočátku kdy oblak vzniká a roste převládají vzestupné pohyby vzduchu v troposféře, které stojí za vznikem oblačnosti velmi často. Naopak při rozpadu se vyskytují sestupné pohyby vysušující vzduch. Klasická bouřka trvá několik desítek minut, od počátku svého výskytu až po pominutí jejích projevů uplyne maximálně hodina. Klasickou bouřku většinou ale tvoří více jednoduchých cel nebo-li buněk, které tvoří bouřkový systém. Tomu říkáme multicela. Vlivem výskytu jedné buňky dochází následně při vytékání studeného vzduchu z ní k vzestupným pohybům vzduchu v okolí a ke tvorbě dalších bouřkových buněk. Tyto trvají několik hodin, jednotlivé bouřkové buňky se mohou obnovovat a přinášet opakovaný výskyt typických bouřkových projevů počasí.

Supercely jako specifické a silné bouře

I když název možná podněcuje k tomu, myslet si, že tuto bouřku tvoří ještě více bouřkových buněk, není tomu tak. Naopak jde o speciální druh bouřky o jedné bouřkové buňce, která má dlouhé trvání v podobě několika hodin. Tato jediná buňka se stále obnovuje vlivem rotace významného vzestupného pohybu vzduchu uvnitř bouřkového oblaku, jehož rychlost může dosáhnout až 60m/s. Horizontálně může být bouřka rozsáhlá i 100km a více. Pro vznik těchto bouří je důležitá změna směru a rychlosti větru s výškou (parametr střihu větru), která způsobí rotaci proudění uvnitř bouřkového oblaku, která se odborně nazývá mezocyklona. Při vzniku bouřky hraje roli i významný pokles teploty vzduchu s výškou. Supercelulární bouřek přinášejí vždy nebezpečné doprovodné jevy jako jsou i velké kroupy, přívalové lijáky, ale i významná blesková aktivita. Často vzniká v těchto bouřích i tornádo.

Co je to derecho (derečo)? Velmi silná bouře spojená se silným větrem a linií bouřkových buněk, která působí škody podobné jako tornádo. Silný nárazový vítr zasahuje větší území a pro označení bouřky jako derecho musí být splněny určité podmínky. Jedná se o nutnost rozsahu škod v pásu alespoň 400km, nárazy větru musejí mít vyšší rychlost než 25m/s s výskytem několika nárazů nad 33m/s. Též označíme bouřku za derecho, pokud budou škody shodné jako při výskytu tornáda stupně F1 dle Fujitovy stupnice.

Co víme o kulovém blesku? Jde o speciální druh blesku v podobě koule o průměru 10-20cm, ale i menší či podstatně větší, která sestupuje z oblaku a jakoby pluje. Může spadnout do vody, její teplota se v takovém případě významně zvýší. Dostává se ovšem snadno i do domů a to dveřmi, okny nebo i komínem. Rozpad blesku je provázen výbuchem či rachotem a v místě je cítit silný zápach. Poprvé byl popsán již roku 1838. Dnes existuje mnoho teorií proč a jak tento blesk vzniká, ale žádná věrohodně toto neobjasňuje. Příčiny vzniku kulového blesku, s nímž se asi nikdo setkat nechce a ani není pravděpodobnost že ho uvidíte naštěstí nijak vysoká, nejsou dnes tedy známy. Setkali jste se někdy s kulovým bleskem? Tedy alespoň velmi pravděpodobně podle známých identifikátorů tak, jak ho popisuje ta menšina, která tu možnost již měla?

Co je to downburst? Je silný sestupný proud vzduchu. Přesněji řečeno pád velkého množství studeného vzduchu z bouřkového oblaku k povrchu, tedy samotný vzduch a srážková činnost různého druhu. Tento se dělí na microburst s rozměry desítky až stovky metrů a macroburst jako větší. Tento je ale horizontálně méně rozsáhlý, trvá ovšem delší dobu a to i podstatně (až 15x déle). Tyto významně ovlivňují a ohrožují leteckou dopravu, způsobit mohou i pády letadel. Připomenout je možné velkou a tragickou leteckou nehodu v Dallasu roku 1985, kdy si s letadlem doslova pohrál prudký vítr z různých směrů v oblasti silné bouřky, která se vyskytovala v oblasti letiště po velmi horkém dni. Jednalo se o silný sestupný proud vzduchu.

Tornáda často řádí v USA, ale ani u nás nejsou vůbec výjimkou

Tornádová alej je spojena se Středozápadem USA, tam pokud stojí v předpovědi výskyt bouřek je to zcela běžné počasí jako u nás asi výskyt deště. A pokud v ní stojí, že se v bouřkách mohou vyskytovat tornáda, také to není vůbec výjimečná předpověď. Takovéto počasí je vždy nebezpečné, ale v oblasti jsou místní na toto nebezpečí zvyklí. Přesto je pro mnohé asi nepředstavitelné, že v této oblasti se může přehnat několik bouřek s tornády stupně EF2 či větší během několika málo hodin. V Oklahomě se vyskytuje mnoho tornád. Ve městě Moore se objevilo roku 1999 tornádo, které bylo velmi ničivé s nejsilnější zjištěnou rychlostí větru. Podle radarových měření byla odhadnuta rychlost větru na 486km/h, tedy 135m/s a tato významně předčila kritérium pro označení tornáda stupněm EF5. Tornádo vznikne v supercelulární bouřce, kde jsou velmi vhodné podmínky pro významnou rotaci vzduchu. Ta umožňuje tím, že směřuje směrem k zemskému povrchu, spuštění se větrného víru pod základnou bouřkového oblaku. Tento vír je trombou, po dotknutí se povrchu pak tornádem, které vysává vše, co mu stojí v cestě. Pokud se dostane nad vodní plochu, vysává vodu a nazýváno je jako vodní tornádo, anglicky watterspout. Někdy vznikají vedle tornáda i malé, takzvané sekundární větrné víry. Tyto jsou menší, ale mohou páchat hodně velké škody. Tornádo je meteorologický jev, který trvá jen velmi krátkou dobu a to v řádu několika sekund. Zasáhne tak ještě podstatně menší oblast než samotná bouřka.

Sílu tornád hodnotí Fujitova stupnice se stupni EF0 až EF5. Tornádo hodnocené stupněm EF0 přináší vítr o rychlosti do 37m/s, tornádo stupně EF5 vítr o rychlostech nad 91m/s. V ČR vznikají tornáda čas od času také. Někdy jsou v atmosféře velmi vhodné podmínky pro vznik rotace v neobvykle silných bouřkách i v podmínkách středních zeměpisných šířek. Tornáda jsou ovšem jen málo kdy pozorována či dokonce zachycena, neboť jak bylo uvedeno trvají jen velmi krátkou dobu a vyskytnout se mohou na místech, kde se nejen že nenachází žádné pozorovací místo, ale ani nikdo, kdo by je mohl pozorovat či přímo zdokumentovat. I když možnost dokumentace je v dnešní vyspělé digitální době o mnoho vyšší než před několika desítkami let. Dnes není téměř nikdo, kdo by při výletu do přírody neměl s sebou moderní mobilní telefon, na kterém si v případě potřeby spustí videokameru nebo možnost pořizovat fotografie. Přesto se ale v ČR vyskytlo zajisté mnohem více tornád než o kterých se ví a která byla zdokumentována a potvrzena. Průměrně se u nás objeví 2-3 tornáda za rok. Někdy to nemusí být žádné, jindy třeba i o mnoho více. Tornáda jsou slabší, dle stupnice hodnocení stupni EF0 nebo EF1. Existují ale výjimky, na které se nezapomíná. Příkladem může být tornádo v Litovli v roce 2004, hodnocené dokonce stupněm EF3 s rychlostí větru až 73m/s, což je v přepočtu 263km/h. U nás zcela výjimečná situace, šlo o nejsilnější tornádo v nové době.

Tornádo nebo rarášek? Viděli jste opravdu tornádo? Pokud se objeví nad polem zdvihající se prach do výšky a je jasné počasí bez výskytu oblačnosti, rozhodně jste neviděli tornádo. Jednalo se o prachový vír zvaný rarášek. Tento se vyskytuje od zemského povrchu a vír není napojen na žádný oblak. Naopak vzniká při slunečném počasí, kdy se silně prohřívá povrch a od něho okolní vzduch. Tento vzduch začíná rychle stoupat do výšky. Tento jev můžeme celkem často pozorovat uprostřed léta, kdy je sluneční kotouč vysoko a dochází k intenzivnímu prohřívání povrchu. Ojediněle se může vír dostat i nad vodní hladinu, kde ovšem poměrně rychle zanikne. Obecně tyto víry rychle zanikají. Vidíme je vlastně jen díky zvířenému prachu a písku. Při vlhkém povrchu je na dálku neodhalíme.

Na závěr poznamenejme, že tornáda a obecně bouřky jsou jedním z jasných důkazů síly přírodních a meteorologických jevů a toho, že vždy budou mít tyto proti nám navrch. S těmito jevy není radno si zahrávat. Je nutné zlepšovat jejich předpovědi na základě bedlivého pozorování jejich chování. V budoucnu se změnou klimatu bude pravděpodobně silných bouřek u nás přibývat a tím se bude zvyšovat i pravděpodobnost či spíše lépe řečeno riziko vzniku tornád.

Literatura

MÍKOVÁ a kol. Když se blýská na časy. C-Press, 2018

BEDNÁŘ, J. KOPÁČEK, J. Jak vzniká počasí? Praha: Karolinum, 2005

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017

DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

Poslední články

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště