Meteo Aktuality

Povodeň 1784

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka. Témata stránky: Povodeň 1784, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.

INFORMACE O POVODNI 1784

Velmi významná povodňová událost zimního typu, o které máme již o poznání více informací než o povodních do 16. – 17. století, se zapsala do historie velkých a plošných povodní u nás. Příčinou byla souhra mimořádně extrémních meteorologických podmínek s typicky zimním průběhem sezóny zimy 1783/1784.

Datace a rozsah povodně

Vyskytla se na konci zimy, kdy povodeň kulminovala převážně v posledních únorových dnech (těchto bylo v tomto roce 29) nebo případně první březnový den. Byla plošně rozsáhlá a zasáhla povodí Labe, Vltavy, dále povodí Odry a z okolních evropských zemí pak povodí Dunaje, Rýna, Seiny a dalších (Munzar a kol. 2015).

Velikost a průběh povodně

Významný vzestup hladiny byl zaznamenán v převážné části povodí Vltavy. hodně zpráv existuje o povodni na Berounce z Berouna. Vodní stav povodně při kulminaci byl shodný nebo i o něco vyšší než tomu bylo poté při povodni v roce 2002. Průtok zde mohl dosáhnout minimálně 2 170m3/s-1, na základě vodního stavu 421cm odhadnutý na cca 2 300m3/s-1 (Elleder a Munzar 2004). V pomyslném žebříčku dle velikosti povodně dle značek je tato až za povodněmi 1872, 1598, 1675 a 1655).
Obr. 1 Pokus o rekonstrukce průběhu povodně 1784 v Praze, profil Křížovnický klášter, zdroj: Elleder a Munzar 2015, chmi.cz/cmes.cz
Dne 27. února v 8. hodin ráno došlo k prasknutí ledu v Praze (viz 1 na obrázku), poté následoval poklidný chod ledu, večer došlo k mírnému poklesu hladiny (viz 2 na obrázku). Poté následovala ale samotná povodňová vlna a velmi rychlý vzestup hladiny, voda v noci zatápěla již domy u Vltavy. Následně byl vzestup pomalejší, kolem 6. hodiny následujícího dne byl porušen Karlův most (tehdy Kamenný). Během dopoledne nastala kulminace hladiny (viz 3 na obrázku), přesný čas výskytu kulminace uvádějí různé zdroje poněkud jiný. Před uvolněním ledové celiny byl vodní stav zajisté vyšší než v případě bez ledové pokrývky. Vzhledem k dlouhotrvajícímu zimnímu počasí nebyl skutečný stav a tedy ani průtok vysoký, naopak. Vodní stav byla odhadnut na 20cm. Kulminační průtok v Praze byl odhadnut na cca 4 500m3/s-1, přesná hodnota se dle různých autorů liší. Například Elleder a Munzar 2015 uvádějí hodnotu 4 580m3/s-1, Elleder 2016 pak hodnotu 4 400m3/s-1, z novějších poznatků a údajů o rekonstruované povodně zde budeme vycházet. Zajímavým zjištěním je, že kulminace Vltavy v Praze (28.2. 10-16h) a Berounky v Berouně (28.2. 15h) nastali současně nebo dokonce pražská kulminace nastala i dříve. Vysvětlením může být významný vliv povodňové vlny z oblasti Vltavy od soutoku s Otavou po soutok se Sázavou, který urychlil postup vody údolím Vltavy (Elleder a Munzar 2015). Dnes by významnou roli sehrála Vltavská kaskáda a vlnu by významně transformovala a naopak zdržela (kromě vody ze Sázavy) oproti postupu povodně Berounkou. Na Vltavě stoupla hladina během během 12 hodin o přibližně 4 metry (Munzar a kol. 2015). Ohledně povodně na Labi byla podle zpráv, kterých je z oblasti horního Labe ale méně, velká povodeň od Hradce Králové a určitě se jednalo i na středním Labi o významnou povodeň. Co se týče povodně na dolním Labi po soutoku s Vltavou, po spojení velkých vod šlo zajisté o významnou povodeň. Na dolním Labi byla překonána výška vody z povodní v roce 1655 asi o 10-30cm. následná velká povodeň roku 1845 zde přinesla ale vyšší stav hladiny. Nad Mělníkem nebyl překročen průtok povodně 1845, dosáhl 1 560m3/s-1. Zájemce o informace nejen o průběhu povodně lze odkázat na zde citované práce, kde jsou řešeny různé otázky (na něž existují jasné odpovědi nebo neexistují) týkající se povodně 1784 a jejího srovnání s obdobně velkými povodňovými událostmi u nás, viz dole.

Příčiny a důsledky povodně

Podklad pro vznik takovéto povodně byla mimořádně tuhá a na sníh bohatá zima 1783/1784, která střídala velmi suché předcházející léto. Impulsem pro vznik povodně byl příchod významného a rychlého oteplení s výskytem dešťových srážek a silného větru. Příčinou tohoto průběhu počasí byl od západu putující frontální systém. Velkou roli sehrála obleva v nížinách a středních výškách, na horách se tak neprojevila. Podkladové příčiny povodně:
  1. Velké množství sněhu včetně nížin, včetně výskytu starého ulehlého sněhu (výška většinou nad 50cm)
  2. Hluboké promrznutí půdy
  3. Silný led na veškerých tocích
Příčiny jako impuls ke vzniku povodně:
  1. Extrémní srážky za den činily v Klementinu 40mm a patrně i více
  2. Silný vítr od západu
  3. Oteplování během 27. únor až na téměř 9°C (Elleder a Munzar 2004).
Ničivé účiny povodně byl umocněny velmi silnými ledovými krami a jejich chodem. Ledochod je zaznamenán z Malše a Vltavy. Došlo ke stržení mostu ze dřeva přes Vltavu u Hluboké nad Vltavou. Ve Strakonicích byl stržen Otavou nově vybudovaný kamenný most (vybudován roku 1781, stržen při minulé povodni) a též říčka Volyňka strhla dřevěný most. V Plzni se asi 20 lidí přihlížejících ledové zácpě zřítilo i s mostem do rozvodněné řeky (v dnešní Pražské ulici).

Shrnutí povodně 1784

  • Příčinou byla mimořádně mrazivá a na sníh bohatá zima a následné rychlé oteplení, doplněné intenzivním deštěm a silným větrem
  • Událost se vyskytla na konci února či počátku března tohoto roku
  • Jednalo se o jednu z největších povodní u nás, jejíž ničivé účinky byly umocněny chodem silných ledových ker
  • Povodeň zasáhla velké území nejen ČR, zejména pak povodí Labe, Vltavy a Odry
  • Kulminační průtok Vltavy v Praze byl rekonstrukcí stanoven na cca 4 400m3/s-1

Použité zdroje

ELLEDER, L. MUNZAR, J. Extrémní povodeň na Vltavě a Labi v únoru 1784 jako následek mimořádných hydrometeorologických podmínek. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2004, roč. 57, č. 5. DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012 ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016
%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště