Povodeň 1784

Hodnocení stránky

Známé informace o významné události povodeň 1784 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí stránka povodeň 1784 níže.

Témata stránky: Povodeň 1784, datace povodně 1784, povodeň – velikost, povodeň – příčiny a důsledky, povodeň – rekonstrukce.

---

POVODEŇ 1784 – INFORMACE

Velmi významná povodňová událost zimního typu, o které máme již o poznání více informací než o povodních do 16. – 17. století, se zapsala do historie velkých a plošných povodní u nás. Příčinou byla souhra mimořádně extrémních meteorologických podmínek s typicky zimním průběhem sezóny zimy 1783/1784.

Datace a rozsah povodně

Vyskytla se na konci zimy, kdy povodeň kulminovala převážně v posledních únorových dnech (těchto bylo v tomto roce 29) nebo případně první březnový den. Byla plošně rozsáhlá a zasáhla povodí Labe, Vltavy, dále povodí Odry a z okolních evropských zemí pak povodí Dunaje, Rýna, Seiny a dalších (Munzar a kol. 2015).

Velikost a průběh povodně

Významný vzestup hladiny byl zaznamenán v převážné části povodí Vltavy. hodně zpráv existuje o povodni na Berounce z Berouna. Vodní stav povodně při kulminaci byl shodný nebo i o něco vyšší než tomu bylo poté při povodni v roce 2002. Průtok zde mohl dosáhnout minimálně 2 170m3/s-1, na základě vodního stavu 421cm odhadnutý na cca 2 300m3/s-1 (Elleder a Munzar 2004). V pomyslném žebříčku dle velikosti povodně dle značek je tato až za povodněmi 1872, 1598, 1675 a 1655).

Dne 27. února v 8. hodin ráno došlo k prasknutí ledu v Praze (viz 1 na obrázku), poté následoval poklidný chod ledu, večer došlo k mírnému poklesu hladiny (viz 2 na obrázku). Poté následovala ale samotná povodňová vlna a velmi rychlý vzestup hladiny, voda v noci zatápěla již domy u Vltavy. Následně byl vzestup pomalejší, kolem 6. hodiny následujícího dne byl porušen Karlův most (tehdy Kamenný). Během dopoledne nastala kulminace hladiny (viz 3 na obrázku), přesný čas výskytu kulminace uvádějí různé zdroje poněkud jiný. Před uvolněním ledové celiny byl vodní stav zajisté vyšší než v případě bez ledové pokrývky.

Vzhledem k dlouhotrvajícímu zimnímu počasí nebyl skutečný stav a tedy ani průtok vysoký, naopak. Vodní stav byla odhadnut na 20cm. Kulminační průtok v Praze byl odhadnut na cca 4 500m3/s-1, přesná hodnota se dle různých autorů liší. Například Elleder a Munzar 2015 uvádějí hodnotu 4 580m3/s-1, Elleder 2016 pak hodnotu 4 400m3/s-1, z novějších poznatků a údajů o rekonstruované povodni zde budeme vycházet. Zajímavým zjištěním je, že kulminace Vltavy v Praze (28.2. 10-16h) a Berounky v Berouně (28.2. 15h) nastaly současně nebo dokonce pražská kulminace nastala i dříve.

Povodeň 1784: Vlivy povodňových vln a povodeň na Labi

Vysvětlením může být významný vliv povodňové vlny z oblasti Vltavy od soutoku s Otavou po soutok se Sázavou, který urychlil postup vody údolím Vltavy (Elleder a Munzar 2015). Dnes by významnou roli sehrála Vltavská kaskáda a vlnu by významně transformovala a naopak zdržela (kromě vody ze Sázavy) oproti postupu povodně Berounkou. Na Vltavě stoupla hladina během během 12 hodin o přibližně 4 metry (Munzar a kol. 2015).

Ohledně povodně na Labi byla podle zpráv, kterých je z oblasti horního Labe ale méně, velká povodeň od Hradce Králové a určitě se jednalo i na středním Labi o významnou povodeň. Co se týče povodně na dolním Labi po soutoku s Vltavou, po spojení velkých vod šlo zajisté o významnou povodeň. Na dolním Labi byla překonána výška vody z povodní v roce 1655 asi o 10-30cm. Následná velká povodeň roku 1845 zde přinesla ale vyšší stav hladiny. Nad Mělníkem nebyl překročen průtok povodně 1845, dosáhl 1 560m3/s-1.

Zájemce o informace nejen o průběhu povodně lze odkázat na zde citované práce, kde jsou řešeny různé otázky (na něž existují jasné odpovědi nebo neexistují) týkající se povodně 1784 a jejího srovnání s obdobně velkými povodňovými událostmi u nás, viz dole.

Příčiny a důsledky povodně

Podklad pro vznik takovéto povodně byla mimořádně tuhá a na sníh bohatá zima 1783/1784, která střídala velmi suché předcházející léto. Impulsem pro vznik povodně byl příchod významného a rychlého oteplení s výskytem dešťových srážek a silného větru. Příčinou tohoto průběhu počasí byl od západu putující frontální systém. Velkou roli sehrála obleva v nížinách a středních výškách, na horách se příliš neprojevila.

Povodeň 1784 měla podkladové příčiny:

1. Velké množství sněhu včetně nížin, včetně výskytu starého uleželého sněhu (výška většinou nad 50cm)
2. Hluboké promrznutí půdy
3. Silný led na veškerých tocích

Příčiny jako impuls ke vzniku této události (povodeň 1784):

1. Extrémní srážky za den činily v Klementinu 40mm a patrně i více
2. Silný vítr od západu
3. Oteplování během 27. únor až na téměř 9°C (Elleder a Munzar 2004).

Ničivé účiny události povodeň 1784 byl umocněny velmi silnými ledovými krami a jejich chodem. Ledochod je zaznamenán z Malše a Vltavy. Došlo ke stržení mostu ze dřeva přes Vltavu u Hluboké nad Vltavou. Ve Strakonicích byl stržen Otavou nově vybudovaný kamenný most (vybudován roku 1781, stržen při minulé povodni) a též říčka Volyňka strhla dřevěný most. V Plzni se asi 20 lidí přihlížejících ledové zácpě zřítilo i s mostem do rozvodněné řeky (v dnešní Pražské ulici).

Shrnutí povodeň 1784

• Příčinou byla mimořádně mrazivá a na sníh bohatá zima a následné rychlé oteplení, doplněné intenzivním deštěm a silným větrem
• Událost se vyskytla na konci února či počátku března tohoto roku
• Jednalo se o jednu z největších povodní u nás, jejíž ničivé účinky byly umocněny chodem silných ledových ker
• Povodeň 1784 zasáhla velké území nejen ČR, zejména pak povodí Labe, Vltavy a Odry
• Kulminační průtok Vltavy v Praze byl rekonstrukcí stanoven na cca 4 400m3/s-1

Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.

Použité zdroje

ELLEDER, L. MUNZAR, J. Extrémní povodeň na Vltavě a Labi v únoru 1784 jako následek mimořádných hydrometeorologických podmínek. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2004, roč. 57, č. 5.

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L. Proxy data v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016