Povodeň 1845
Známé informace o významné události povodeň 1845 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.
Témata stránky: Povodeň 1845, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.
POVODEŇ 1845 – INFORMACE
O této povodňové situaci máme již hodně informací v podobě mnoha dokumentárních zdrojů i následných prací různých autorů, kteří se pokusily povodeň dle historických záznamů popsat. U této situace máme dostupná již první měření, což dává datům o povodni mnohem větší přesnost a věrohodnost. Jde již o tzv. instrumentální období, které se počítá cca od roku 1824.
Datace a rozsah povodně
Jednalo se o jarní povodeň, která se vyskytla v březnu. Byla plošná a zasáhla větší území ČR. Významnější byla tato na Vltavě, ale také na Labi, kde bylo i jeho střední části (Nymbursko a okolí Staré Boleslavi) zatopeno mnoho obcí. Na Berounce nebyla povodeň, zejména ve vztahu k nadcházejícím (1872 či 1890, viz patřičné stránky) tak významná. Povodeň se týkala i četných míst Moravy, problémy působila velká voda na Dyji, Moravě, Svratce i Svitavě a Jihlavě.
Velikost a průběh povodně
Na Labi v Děčíně byl nejvyšší vodní stav 30. března 1 035cm, kulminační průtok zde byl odvozen na 5 120m3/s-1. Na Vltavě v Praze došlo ke kulminaci 29. března brzo ráno a to na stavu 513cm s odhadnutým průtokem 4 500m3/s-1 (Němec, Kopp a kol. 2009, Elleder 2016). Povodeň začala lámáním ledu a jeho chodem, podobně jako minulé velké podobně na konci zimního či počátku jarního období.
V Praze došlo k vzestupu hladiny 26. března večer, kdy se dal do pohybu led. Povodeň byla dle průtoku v Praze srovnatelná s poslední velkou povodní roku 1784 (viz patřičná stránka). Při té se odhaduje průtok v Praze maximálně na 4 580m3/s-1, ale jak uvádíme na dané stránce, přesná hodnota průtoku dle rekonstrukce se podle různých autorů liší. Liší se zde také odhad maximálního dosaženého vodního stavu (existence dvou možných). Na Otavě byla dle měření povodeň menší než roku 1890 a na Sázavě menší než roku 1862.
Příčiny a důsledky povodně
Hlavní příčinou byla poměrně tuhá zima a významné mrazy trvající od konce ledna až do 23. března. Mírně mrazivé počasí trvalo v ČR již od prosince. Patrně také leželo ve všech polohách více sněhu a oteplení s deštěm poté dali vše do pohybu. Tání sněhu zvýšilo průtoky a následně docházelo k lámání četných ledových pokrývek na mnohých tocích. Takže výskyt ledu zintenzivňoval dramatičnost této povodňové události. Vzhledem k velikosti povodně bylo zatopeno mnoho obcí a měst na četných místech republiky.
Shrnutí povodně 1845
- Typická jarní povodeň vlivem tání velkého množství sněhu a výskytem deště s komplikací chodu ledu
- Zasáhla větší část území ČR (zejména povodí Vltavy, Labe, Moravy, Dyje, Jihlavy či Svratky)
- Kulminační průtok na Vltavě v Praze je po rekonstrukci odhadnut na 4 500m3/s-1 a na Labi v Děčíně na 5 120m3/s-1
- Jde o první povodeň, ke které jsou dostupné údaje z prvních měření
Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.
Použité zdroje
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016