Povodeň 1890
Známé informace o významné události povodeň 1890 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.
Témata stránky: Povodeň 1890, povodeň – datace, povodeň – velikost, povodeň – příčiny a důsledky, povodeň – rekonstrukce.
POVODEŇ 1890 – INFORMACE
Pozdní letní, z klimatologického hlediska již podzimní povodeň 1890 se vyskytla v roce bohatším na srážky. Tato povodňová událost patřila mezi významnější, avšak nebyla tak významná jako předchozí plošnější povodně v letech 1862 a 1845, alespoň podle závěrového profilu v Děčíně, který ukazuje téměř celkový odtok z Čech. Povodeň zabíjela, včetně Prahy. Další informace nejen o důsledcích povodně nabídnou další odstavce stránky.
Datace a rozsah povodně
Tato událost se vyskytla co se vegetačního období typických letních povodní týče pozdě a to na počátku září, konkrétně šlo o 1. až 3. září co se týče příčinných srážek, povodňová situace přetrvávala poté ještě v dalších dnech a na větších tocích docházelo k jejímu pozvolného ústupu. Zasáhla povodí Vltavy, Sázavy a Berounky. Povodí Labe pak zejména od soutoku s Vltavou. Samotné Labe povodeň nepostihla zdaleka tak významně. Dále postihla významně povodí Ohře, která zintenzivnila povodeň na dolním Labi.
Velikost a průběh povodně
Této události předcházela na konci první dekády srpna také povodňová událost a to na Vltavě, kde byl dosažen kulminační průtok s dobou opakování jednou za 2 roky. Kulminační průtok byl rekonstrukcí stanoven na Vltavě v Praze na 3 980m3/s-1 (Němec, Kopp a kol. 2009, Elleder 2016), pravděpodobnost opakování jednou za 100 let. Tento se podobal povodňovými událostem v minulých desetiletí. Kulminační průtok Ohře v profilu Louny činil 740m3/s-1, vodní stav Labe v Děčíně (jak bylo naznačeno již v úvodu informací o této povodni) činil stav 670cm, což bylo méně než při povodních 1862 a 1845 a kulminační průtok byl zde stanoven na 4 000m3s/-1, neboť povodňová vlna ze samotné oblasti povodí Labe přišla později (Němec, Kopp a kol. 2009).
Povodňová vlna ze Sázavy se projevila v Praze později a prodloužila vysoký průtok Vltavy od Prahy (resp. od soutoku s ní) a tedy opad povodně. Jako první se rozvodnila horní Vltava a Malše. Naopak Lužnice kulminovala až po odeznění povodně z Vltavy. Před tím se ještě do Vltavy dostala povodňová vlna z Otavy. Pro hodnotu průtoku ve Vltavě byl rozhodující průtok Berounky, kde spadlo ale menší množství srážek než v samotném povodí Vltavy a v povodích jejích hlavních přítoků. Dnes by bylo přehradami možno průtok Vltavy regulovat, avšak rozhodující přítok z Berounky též nikoli a přítok ze Sázavy téměř nikoli.
Příčiny a důsledky situace povodeň 1890
Příčinou povodně letního typu byly vydatné dešťové srážky, jimž předcházelo velmi vlhké léto. V povodí Vltavy již došlo k méně významné povodňové situaci na začátku srpna. Šlo o jedno z nejvlhčích letních období. Na konci srpna se objevily v oblasti postižené následujícími povodněmi přívalové srážky, které opět nasytily území. Nejvíce nasycené bylo území horní Berounky, kde k významnému odtoku stačily méně vydatné srážky než v sousedních povodních. Pokud byly shodně vydatné nebo vydatnější, povodňová situace by měla extrémnější průběh a přirozeně i důsledky. Srážky od 1. do 3. září byly vydatné, ale na stanicích nebyl zaznamenán vyšší denní úhrn srážek než 100mm (Němec, Kopp a kol. 2009).
Obr. 1 Povodeň 1890 a rozložení srážek 1. – 4. září, zdroj: chmi.cz (Meteorologické zprávy)
Srážky se soustředily do oblasti povodí Vltavy a trvaly delší dobu, na návětří hor byly orograficky zesíleny. V povodí Labe spadlo podstatně méně srážek, jak bylo již několikrát řečeno. Povodeň bohužel i zabíjela a to i v Praze, počet obětí čítal několik desítek a dále došlo k zatopení cca 4 000 domů a ke zborcení oblouků Karlova mostu.
Shrnutí – povodeň 1890
- Jednalo se o pozdní letní povodeň na počátku září
- Příčinou byla velká nasycenost území povodí Vltavy a jejích dílčích povodí (zejména horní Berounky) předchozími srážkami ze srpna
- Kulminační průtok Vltavy v Praze byl vyčíslen rekonstrukcí na 3 980m3/s-1 (odpovídal stoleté vodě), Labe v Děčíně na 4 000m3/s-1 (odpovídal padesátileté vodě) vlivem pozdního přítoku povodňové vlny z Labe
- Vedle ztráty desítek lidských životů a zatopení asi 4 000 domů došlo ke zřícení oblouků pražského Karlova mostu
Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.
Použité zdroje
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016
KAKOS, V. MÜLLER, M. Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2003, roč. 56, č. 5.