Sucho 1534 až 1790

Hodnocení stránky

Stránka poskytuje detailnější informace o suchých epizodách mezi těmito lety u nás. Kdy se dané sucho během roku vyskytlo a kdy dosáhlo vrcholu. Jak rozsáhlé bylo a co bylo přesně jeho příčinou. Tyto a další informace nabízí tato stránka. Sucho 1534 až 1790. Výčet veškerých suchých epizod najdete v přehledu na stránce Největší sucha v ČR.

Témata stránky: Sucho v historii, sucho 1534 až 1790, sucho 1534, sucho 1536, sucho 1540, sucho 1590, sucho 1616, sucho 1718 a 1719, sucho 1726, sucho 1746, sucho 1790, datace a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.

INFORMACE O SUCHU 1534 – 1790

Index předchozích srážek a jeho vliv na odtok. Praskliny v půdě při suchu. Sucho.

Období po roce 1500 je obdobím, kdy máme o suchu přeci jen více informací než v předchozích letech. Suché epizody v předchozích letech můžeme posuzovat a docela dobře odhalit například podle šířek letokruhů dubu (takový výčet suchých epizod u nás obsahuje hlavní stránka tohoto menu Největší sucha v ČR). Zde budou podrobněji popsány suché epizody na základě dokumentárních údajů od 16. do 18. století (jak je uvedeno i na hlavní stránce o suchu, v této době nebylo o suchu zdaleka tolik informací jako o povodních).

Jde o významnější suché roky či případně delší období (sucho často přesahuje minimálně do roku následného). Výskyt těchto epizod (včetně těch od 12. století) můžeme srovnat s výskytem opačného hydrologického extrému, povodní, o nichž je pojednáno obecně na stránce Největší povodně v ČR a detailně o vybraných největších událostech na samostatných stránkách daného menu. Nyní se zaměřujeme na uvedené období, sucho 1534 až 1790.

Sucho 1534

První významnější suchou epizodou v tomto období je sucho v roce 1534. O tomto suchu máme některé dokumentární záznamy a můžeme tedy dobře určit jeho trvání i průběh.

Datace a rozsah sucha: Výskyt je datován již od poloviny dubna, některé zdroje uvádějí sucho již v březnu. Léto bylo hodnoceno jako extrémně suché, vodní stavy na Labi a Vltavě byly extrémně nízké. Další zdroje uvádějí trvání letních teplot od 15. dubna do 3.září.

Velikost a průběh sucha: Důsledkem sucha v létě byly extrémně nízké vodní stavy na řekách Labi a Vltavě, naopak byla ale vlivem vysokých teplot dobrá úroda obilnin. Při suchém období bylo možné přejít Vltavu. Během léta vyskytly potoky, vlivem velkého sucha se vyskytovaly časté požáry (Brázdil, Trnka a kol. 2015).

Sucho 1536

Další suchá epizoda se vyskytla o dva roky později. Opět existuje několik záznamů, které nám tuto událost přiblíží.

Datace a rozsah sucha: Dle pramenů je za velmi suché považováno léto tohoto roku. Záznamy hovoří o suchu v Čechách i na Moravě. Moravský zdroj uvádí sucho a teplé počasí až do 24. listopadu. Uváděno je výjimečně suché léto a také teplý a velmi suchý podzim.

Velikost a průběh sucha: Existují informace o přemnožení housenek a škodách na stromech či dvě období kvetení růží. Často docházelo k požárům v lesích obcích. Sucho způsobilo vyschnutí potoků a studen, požáry někde až do Vánoc (Cheb). Pozitivní vliv teplého počasí spočíval v dobré úrodě vína, kromě moravských vinic. Špatná byla úroda obilí.

Sucho 1540

Po čtyřech letech od významného sucha se další významnější rozvinulo v tomto roce. K suchu se opět přidalo horké počasí.

Datace a rozsah sucha: Sucho je zmiňováno již v jarních měsících z pohledu jihovýchodu Moravy. V dubnu jsou zmíněny jen slabé přeháňky, na počátku měsíce i sněžení. Ke konci měsíce slabý déšť a jinak jasné a suché počasí. Žádné srážky nejsou zmiňovány v květnu, podle některých zdrojů se vyskytlo v tomto měsíci 22 dnů jasného počasí. Následovalo horké a suché léto, neúroda je uváděna od 6. dubna až do konce roku. Pro Lounsko šlo o sucho od 26. května do 13. října, které bylo přerušeno jen krátkým deštěm. Ve Slezsku tohoto roku nepršelo 6 měsíců. Zprávy o suchu jsou i z ostatních zemí, nejen s námi sousedících.

Velikost a průběh sucha: Uváděna je neúroda zeleniny a řepy a brzké žně obilnin. Velmi časné žně obilí (kolem 3. července) jsou uvedeny z Českobudějovicka. Vlivem sucha vyskytly mnohé vodní toky ve Slezsku, voda v řece Odře byla zelená (Brázdil, Trnka a kol. 2015). Časté byly zajisté lesní požáry. Podobné to bylo v Polsku, kdy vyschly studny a rybníky. Podobné zprávy existují z Německa i Švýcarska. Někteří autoři považují tento rok za obdobně mimořádně teplý jako byl rok 2003 (viz patřičná stránka) a to s vysokým počtem obětí. Dle záznamů bylo sucho tohoto roku označeno za “mega sucho”.

Sucho 1590

Po výjimečném suchu se vyskytlo další podobné za 50 let. Opět si o něm můžeme udělat představu na základě mnohých dokumentárních údajů.

Datace a rozsah sucha: V tomto roce je zmiňováno typicky suché a horké léto. Velké sucho se podle záznamů vyskytlo například na Olomoucku. Dále jsou uvedena období zcela bez srážek, pro různé lokality. Například pro oblast Slaného od 3. června do 10. září. Na Velvarsku podle zdrojů nepršelo mnoho týdnů. Nejnižší vodní stav na řece Ohři byl zaznamenán až 20. prosince. Ve Varnsdorfu nepršelo dle pamětí 38 týdnů. Velké sucho bylo opět i v Polsku a Německu, kde též sucho pokračovalo až do podzimu.

Velikost a průběh sucha: Typickým důsledkem sucha meteorologického s dlouhým trváním je výskyt toho hydrologického, takže opět je zmiňováno vysychání vodních toků, nízké stavy na velkých řekách jako je Labe a Vltava či Ohře se špatnou jakostí (zeleně zbarvená) vody. Častým důsledkem je nemožnost práce mlýnů vlivem nedostatku či celkové absence vody. Špatná úroda obilí je naopak kompenzována výbornou kvalitou vína. V rakouských zemích bylo uváděno víno tohoto roku jako nejlepší za 100 let. V Polsku je též uváděna doba bez deště 38 týdnů (Brázdil, Trnka a kol. 2015).

Sucho 1616

V 17. století byl prvním a zároveň jediným významně suchým rokem rok 1616. Mezi tím se vyskytly zajisté suché roky či delší epizody, avšak nebyly tak významné jako tyto uvedené.

Datace a rozsah sucha: Sucho tohoto roku začalo v dubnu. Například ve Varnsdorfu nepršelo již od 31. března. a to až do 29. září. Na Lounsku je uvedeno období kratší, od 3. dubna do 31. července, jinde a jiné zdroje pro změnu od dubna a podobně. Sucho bylo uváděno i z jiných míst v Čechách a též na Vysočině. Dále například v Drahotuších bylo uváděno sucho od 22. května do Vánoc. Na Lounsku bylo urychleno sečení sena (již před 18. červnem). Suché a teplé léto je potvrzeno i z jiných oblastí střední Evropy, kde bylo sucho též na podzim.

Velikost a průběh sucha: Opět došlo k nedostatku vody a zmiňovány jsou stojící mlýny. Na konci května došlo k požáru v Praze, následně bylo konstatováno, že je velké sucho a že několik týdnů nepršelo. Některými bylo označeno sucho tohoto roku jako “stoleté”. Z Prahy jsou uváděny vysychající vodní toky a páchnoucí Vltava. Na hladovém kameni v Děčíně je značka tohoto významně suchého roku dodnes. V dolních Beřkovicích bylo prý tak málo vody v Labi, že ho přešlo šestileté dítě.

Sucho 1718 a 1719

S pauzou více než 100 let se odehrálo další významné sucho. Mezi tím byly zaznamenány méně významné suché epizody. Toto sucho se přeneslo do následujícího roku, kdy pokračovalo.

Datace a rozsah sucha: V České Skalici bylo sucho bez srážek v tomto roce po 8 týdnů. Též na jihozápadě Čech, na Klatovsku, je zmiňováno velké sucho. V Uherském Hradišti bylo sucho před 24. červnem, sucho je též uváděno pro Přerovsko a Olomoucko. I v jiných zemích Evropy bylo nesnesitelné horko a sucho, například v Rakousku a ve východním Slovensku. Tam trvalo horko a sucho v první vlně od dubna do června a následně od srpna do druhé poloviny září. Sucho bylo i v následujícím roce, 1719. Někteří ho označovali za horší než v roce předchozím, plus z východního Rakouska a Švýcarska. Někteří informovaly o bouřkách, které ovšem významné sucho v žádném případě neřešily. Dále jsou k dispozici informace z obdobných oblastí jako v předchozím roce. Na Uherskohradišťsku se konala prosebná procesí za déšť (Brázdil, Trnka a kol. 2015).

Velikost a průběh sucha: Významnou událostí při suchu 1718 bylo vyschnutí řeky Dyje na Břeclavsku. Stalo se tak na nějaký čas, jak uvádí zdroj. Další zpráva z Moravského Berouna zmiňuje vyschnutí Bečvy u Přerova. V jiných zemí vysychaly studny, prameny a řeky, též se vyskytovaly četné požáry. Podobné zprávy jsou z roku 1719, zejména šlo o neúrodu , vyschlé vodní toky, studny a nemožnost mletí obilí, což v této době bylo vždy problémem a mělo to za následek hlad a bohužel i z tohoto důvodu ztráty na lidských životech či též ztráty dobytka. Řeka Bečva šla v Hranicích přejít. Vlivem neúrody byly dán zákaz vývozu obilí z Čech, což neplatilo pro Moravu a Slezsko (Brázdil, Trnka a kol. 2015).

Sucho 1726

Po několika letech se vyskytlo další významnější sucho. Některé záznamy ukazují, jaký mělo přibližně rozsah a průběh.

Datace a rozsah sucha: I když sníh ležel dlouho, v dubnu a květnu přišla náhled velká horka a od 9. května podle záznamů nepršelo 5 týdnů, tak se sucho rychle rozvinulo. Kolem 17. července bylo značné sucho, v záznamech se objevily zmínky o mírném dešti, ale zároveň prosby o to, aby takto pršelo alespoň 5 dnů. Řeka Morava měla vodní stav sotva 4 stopy, tj. 127cm co se hloubky týče. sucho bylo podpořeno velmi teplým počasím od 8. května až do konce září. Sucho bylo vedle našeho území zmiňováno i z východního Rakouska a Slovenska. V Hrabové na Šumpersku nepršelo dle záznamů od roztátí sněhu až do 10. srpna.

Velikost a průběh sucha: Vlivem sucha a vyprahlé země se nevydařily jařiny. Opět neúroda zejména obilnin vyústila v nedostatek potravin a jejich zdražování. Opět jsou v záznamech pochvalovány úrody vína, které bylo prý lepší než v roce 1718.

Sucho 1746

Za 20 let nastalo další významně suché období, existuje o něm několik dokladů. Tyto obecně zmiňují obdobný průběh i důsledky jako v předchozích případech.

Datace a rozsah sucha: V záznamech je zmíněno sucho v červnu z Plzeňska, dále drahota obilí je zmíněna i z Chrudimska. Podle mnohých záznamů se sucho týkalo hlavně léta a bylo značné. Již kolem 21. května sucho ale panovalo, neboť se konalo ono časté modlení za déšť. Dle zpráv ze Švýcarska byli tamní květen, červenec a srpen velmi suché a teplé. Sucho bylo hlavně v červenci zintenzivněno velkým horkem. V Moravičanech nepršelo od 10. dubna do 28. září.

Velikost a průběh sucha: Sucho tohoto roku bylo dle záznamů značné a trvalo zhruba od května až do konce léta či do začátku podzimu. V létě bylo velmi prohloubeno zejména vysokými teplotami. Srážky které se vyskytovaly, jak stojí v záznamech “sotva déšť smočil prach”, poté opět pokračovalo sucho a horko. V Litoměřicích bylo v červnu a červenci tohoto roku nepamatované sucho. Místní potoky vyschly a Labe mělo nezvykle nízký stav vody, kdy byl nedostatek vody pro mlýny.

Důsledky

Dále uschly stromy, takže nastala neúroda ovoce. Velmi nízký stav vody je též dokumentován na hladovém kameni v Děčíně (Brázdil, Trnka a kol. 2015). Vltava v Praze měla též velmi nízký stav a bylo ji možné přejít suchou nohou po straně tzv. Malého ostrova na Malou Stranu. I z Moravy pocházejí informace o velkém suchu, kdy vyschly prameny a potoky. Léto připomínalo pozdní podzim, neboť tráva byla zcela spálena a to až ke kořenům, stromy byly bez ovoce a bez listí. Velké sucho téměř bez deště je toho léta zaznamenáno i z Rakouska. Velké sucho způsobilo vyschnutí ramene Dunaje u Vídně a na konci září byla na Dunaji zastavena lodní doprava (Brázdil, Trnka a kol. 2015).

Sucho 1790

Poslední významně suchá epizoda před začátkem 19. století, v němž máme už více informací o výskytu a průběhu sucha v ČR a okolí, nastala po poslední epizodě za více než 40 let. Sucho opět trvalo po většinu vegetační sezóny a byly s ním spojeny obdobné důsledky.

Datace a rozsah sucha: sucho začalo dosti brzo, podle některých záznamů nepršelo již od 17. března a to až do 21. května, alespoň podle záznamu z okolí Ralska. Opět se objevovaly pouze nevýznamné srážky, přeháňky či bouřky. Při srážkách nebyl smyt ani prach. Po bouřkách následně 28. května přišel déšť 11. a 12. června, ten už ovšem rozvoji vegetace příliš nepomohl. Na Chrudimsku nepršelo od počátku dubna. Dle záznamu z Roudnicka nepršelo v dubnu a květnu, déšť 8. června (na Medarda) mírně pomohl.

Na Pelhřimovsku nepršelo od jara, někde jen jednou, sprchlo až 25. října. Na Telčsku bylo sucho v dubnu a květnu a následně také horké počasí. Mírné zlepšení přišlo v červnu, během léta a na podzim pokračovalo opět sucho. Velké sucho je zmíněno z Čech kolem 17. května, poté se konala prosebná procesí za déšť, pršelo až 22. června. V Brně se konaly modlitby za déšť již kolem 25. dubna. Obdobné informace pocházejí za dalších oblastí. Dne 3. června byl v Drahotuších problém s nedostatkem vody při hašení požáru.

Průběh a důsledky

Velikost a průběh sucha: Jařiny vlivem suchého jara nevzešly, pozdní déšť v červnu jim již nepomohl. Na Chrudimsku vyschly řeky a to i větší, stojí v záznamu. Opět nedostatek obilí zvýšil jeho cenu a také byl nedostatek chleba a pečiva. Dále jsou zmiňovány pukliny v zemi, uschlá tráva a dobytek trpící hladem. Kolem 15. srpna bělelo a padalo listí jako na podzim, stojí ve zmínce ze záznamu. A i toto sucho nám dobře dokumentuje značka vodního stavu na hladovém kameni v Děčíně.

Výše byly blíže popsány dle dokumentárních pramenů nejvýznamnější suché epizody let 1500 až 1800, konkrétně šlo o sucho v období 1534 až 1790. O dalších suchých epizodách je detailněji pojednáno na samostatných stránkách. O dalších suchých událostech máme již více informací, o novějších už jde i o informace z měřících stanic na vodních tocích a srážkoměrných stanicích.

Sucho v období 1534 až 1790 mělo velmi obdobné či dokonce shodné důsledky, kterými jsou zejména:

  • Vliv na rozvoj vegetace během jara
  • Prach, pukliny v zemi
  • Usychání stromů při významném suchu, zejména v létě
  • Opad listů a usychání ovoce na stromech, neúroda obilí a s tímto spojené důsledky
  • Pozitivem (asi jediným) bývalo často dobře vyzrálé víno, které bylo velmi chutné
  • Nízké vodní stavy na tocích a vysychání drobných toků, při významném suchu vysychání i větších toků, špatná jakost vody
  • Vysychání studní

Shrnutí událostí sucho 1534 až 1790

  • Sucho v roce 1540 bylo označováno jako “Mega sucho”
  • V období se vyskytla přestávka od významnějších suchých epizod delší než 100 let
  • Všechna sucha byla významná ve vegetačním období
  • Společnými častými důsledky byl nedostatek vody ve studních, uschlé plodiny na polích a zahradách, nízké vodní stavy toků a jejich vysychání, pukliny v půdě a podobně

Napsat komentář