Vodní toky v Povodí Odry

Přehledová tabulka:

Popis povodí

Oblast Povodí Odry (dále jen zkratka POd) spadá přímo úmoří Baltského moře. Odra odvodňuje severovýchodní a východní část Moravy plus celé Slezsko. V článku přinášíme přehled významnějších vodních toků v rámci dílčích povodí Odry včetně samotných přímých přítoků Odry a to z pohledu jejich hydrologických parametrů a zajímavostech o nich.

Řád: I.

Úmoří: Baltské moře

Dílčí povodí: Olše, Ostravice, Osoblaha, Opava, Kladská Nisa, Lužická Nisa

Délka kmenového toku: 861km (v ČR 112km)

Plocha povodí: 118 861km2 (v ČR 7 245km2)

Průměrný průtok na hranici ČR: 49.0m3/s-1

Jedná se o druhé povodí I. řádu v ČR, vedle PLa, které sousedí na jihu s povodím Moravy a Váhu, na západě povodí Labe a na východě Visly a na severu jde ještě o menší přítoky Baltského moře. Nejvyšším bodem v povodí je Sněžka s 1 603m. Řeka Odra odvádí tedy malý zlomek vod z našeho území a oproti němu velkou část vod z Polska do Baltského moře (viz též údaje výše). Povodí má ve správě státní podnik Povodí Odry (POd) a ten má správu rozdělenou na dva závody a to na Závod Opava a Závod Frýdek-Místek. Jedná se o malou oblast povodí.

Vodní toky

Kmenovým tokem je zajisté Odra, která sbírá veškeré vody z oblasti. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou vodní toky dílčích povodí uceleného povodí Odry a jedná se zejména o Olši, Opavu, Ostravici a další, které jsou popsány právě v přehledu níže. Dále jde o přímé přítoky Odry, jejichž základní charakteristiky jsou uvedeny hned níže.

ODRA

Pramen: Oderské vrchy (632m)

Délka toku: viz výše

Plocha povodí: viz výše

Průměrný průtok na hranici: viz výše

Popis a zajímavosti: Německy nese název Oder a polsky Odra, tedy stejně jako česky. Původ jména vodního toku je staroevropský a má charakterizovat sídelní oblasti. Staroevropská varianta zní “Adra” a znamená v překladu “potok” nebo “voda”. Jméno je velice staré (Němec, J. a kol, 2014).

Horní část toku se nachází v CHKO Poodří s širokou údolní nivou a záplavovými územími. Do Odry ústí i Lužická Nisa odtékající z území ČR, ale soutok se nachází v Polsku. Pramen Odry je vyhledávaným turistickým místem a byl určen oficiálně pramenem Odry v roce 1715. Vodní tok je páteří CHKO Poodří.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Lubina s pramenem v 740m n.m., délkou toku 36.3km, plochou povodí 194.1km2 a průtokem 2.36m3/s-1, která je na horním toku bystřinným tokem a teče CHKO Beskydy, v dolní části pak CHKO Poodří. V toku žije střevle potoční a vranka pruhoploutvá, z ostatních vzácnějších živočichů též rak říční. To je lovištěm ledňáčka i vydry. Vlévá se do ní Lomná, Svěcený potok a Kopřivnička co se týče větších toků

> Bílovka s pramenem v 500m n.m., délkou toku 23.7km, plochou povodí 146.7km2 a průtokem 0.75m3/s-1 s částečnou regulací toku

Ondřejnice a Jičínka

> Ondřejnice s pramenem v 755m n.m., délkou toku 29.1km, plochou povodí 99.4km2 a průtokem 1.02m3/s-1, která je až z 90% upravena, jedná se o vodní tok s nejvíce zásahy do přirozeného koryta

> Porubka s pramenem v 434m n.m., délkou toku 20.1km, plochou povodí 62.0km2 a průtokem 0.3m3/s-1, která teče většinou zalesněnou oblastí Husí potok s pramenem v 539m n.m., délkou toku 21.5km, plochou povodí 143.2km2 a průtokem 0.82m3/s-1

> Jičínka s pramenem v 630m n.m., délkou toku 25.8km, plochou povodí 113.9km2 a průtokem 1.21m3/s-1, protéká CHKO Beskydy a Poodří a největším přítokem je Zrzávka, jejíž prameny jsou vyhlášeny od roku 1993 jako PP Prameny Zrzávky. Na toku se nachází VN Kacabaja s 3.6ha

> Luha s pramenem v 570m n.m., délkou toku 29.2km, plochou povodí 95.4km2 a průtokem 0.53m3/s-1 s málo zalesněným povodím, jehož zalesněnost činí asi jen 20% (Němec, J. a kol., 2014). Jedná se z hlediska rybářského práva o pstruhový revír s biotopem dravé ryby mníka jednovousého a z chráněných živočichů tu lze spatřit ledňáčka, vydru a rada říčního

> Budišovka s pramenem v 674m n.m., délkou toku 18.1km, plochou povodí 62.6km2 a průtokem 0.55m3/s-1, která má pozvolný proud

> Plazský potok s pramenem v 631m n.m., délkou toku 13.1km, plochou povodí 33.3km2 a průtokem 0.32m3/s-1 a protéká krajinou VÚ Libavá, opět má volný tok s výskytem meandrů a soustavou rybníků s výskytem bobra evropského v oblasti jeho toku Libavský potok s pramenem ve výšce 657m n.m., délkou toku 14.7km, plochou povodí 59.2km2 a průtokem 0.59m3/s-1 mající velmi čistou a bystrou vodu

OLŠE

Pramen: Slezské Beskydy – Kamensznica PL

Délka toku: 99.0km

Plocha povodí: 1 118km2 (479km2 v Polsku)

Průměrný průtok: 12.5m3/s-1

Popis a zajímavosti: Vodní tok jako jediný z hlavních dílčích povodí Odry pramení mimo ČR. Tok má vyšší sklon dna a je náchylný na strmé povodňové vlny. Vodní tok je zčásti regulován. V jeho dolní části se rozprostírá ptačí oblast Heřmanský stav Odra – Poolší. Chráněnými živočichy je mihule potoční, vranky, ouklejka pruhovaná a dále ledňáček a vydra.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Ropičanka s pramenem v 840m n.m., délkou toku 16.5km, plochou povodí 36.7km2 a průtokem 0.62m3/s-1, jejíž horní tok se nachází v CHKO Beskydy. Řeka se vyznačuje nestabilitou průtoků a směru. Existuje z ní převod vody do sousedního povodí Stonávky jako zlepšení průtoku a odtoku z VN Těrlicko

> Lomná s pramenem v 870m n.m., délkou toku 17.3km, plochou povodí 70.6km2 a průtokem 1.49m3/s-1, jejíž údolí kterým protéká patří k nejkrásnějším v Moravskoslezských Beskydech. Horní tok řeky má úzké kaňonovité řečiště a část toku je v CHKO Beskydy. Nachází se v její oblasti PR buko-jedlového pralesa a jeho pozůstatky v této oblasti jsou největší, které se na našem území dochovaly. Je v úseku po soutok s Olší registrovaným lovištěm vydry říční a jedná se o vodu pstruhového pásma

> Stonávka s pramenem v 750m n.m., délkou toku 33.3km, plochou povodí 131.3km2 a průtokem 1.47m3/s-1, na níž byla roku 1964 uvedena do provozu VN Těrlicko u stejnojmenné obce a má rozlohu 268ha. Horní část toku patří do CHKO Beskydy. Jedná se o tok, na němž byl v poslední době zaznamenán výskyt bobra

> Petrůvka s pramenem ve výšce 521m n.m., délkou toku 30.8km, plochou povodí 153.5km2 a průtokem 1.25m3/s-1

> Tyrka s pramenem v 835m n.m., délkou toku 12.5km, plochou povodí 31.0km2 a průtokem 0.62m3/s-1

OPAVA

Pramen: Soutok Černé a Střední Opavy ve Vrbně pod Pradědem (540m)

Délka toku: 109.3km

Plocha povodí: 2 088.8km2

Průměrný průtok: 15.01m3/s-1

Popis a zajímavosti: Německy se nazývá Oppa a polsky Opawa a na toku se nachází několik rozlohou menších chráněných území. První úpravy toku zde započaly již v roce 1886 podle dostupných dokladů (Němec, J. a kol., 2014). Z chráněných území je důležitá zejména PR Koutské a Zábřežské louky vyhlášená roku 1974 s předmětem ochrany mokřadních luk, zeleně a luhů se zbytky ramen a zaplavovaných tůní v nivě toku, plus další jako zejména rostlinstvo a živočišstvo žijící v oblasti, zejména mihule potoční, střevle potoční, vranky, rak říční a další.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Černá Opava jako jedna zdrojnice řeky Opavy (výše) pramenící v 1 030m n.m., mající délku svého toku 18.4km, plochu povodí 58.7km2 a průtok 0.83m3/s-1 a celá se nachází v CHKO Jeseníky. Tvoří četné peřeje a má velký spád toku

> Bílá Opava pramenící v 1 260m n.m., s délkou toku 13.2km, plochou povodí 27.5km2 a průtokem 0.45m3/s-1, která protéká CHKO Jeseníky a opět se na jejím toku nacházejí peřeje, různé kaskády a vodopády, z nichž největší je Velký vodopád s výškou 8m, který je součástí kaskády o celkové výšce 16.4m a délce 40m. Vodopády jsou chráněny a spadají pod ochranu NPR Praděd

Opavice a Moravice

> Opavice s pramenem v 850m n.m., délkou toku 35.6km, plochou povodí 195.4km2 a průtokem 1.33m3/s-1, která mezi Městem Albrechtice a Krnovem teče jako hraniční tok mezi ČR a Polskem. Její koryto má velký spád. Je biotopem střevle potoční, raka říčního, ledňáčka a vrankami

> Čižina s pramenem v 630m n.m., délkou toku 20.5km, plochou povodí 102.7km2 a průtokem 0.45m3/s-1, na níž se nachází VN Pocheň s 20ha, postavená roku 1975 a je pozůstatkem původních prvorepublikových plánů postavit nádrž mnohem větší

> Moravice s pramenem v 1 170m n.m., délkou toku 100.5km, plochou povodí 899.9km2 a průtokem 7.67m3/s-1 mající téměř po celém toku charakter horské řeky. Na toku se nacházejí dvě vodní nádrže a to Kružberk s 280ha dokončená v roce 1954 a poblíž Slezská Harta s 8.72km2 postavená v roce 1998. Technickou památkou je Weisshuhnův náhon vybudovaný v roce 1891, který obsahuje i několik tunelů a akvaduktů a sloužil původně k plavení dřeva. Na dolním toku řeky se nachází PR Niva Moravice vyhlášená v roce 1998 a rozkládající se na 41ha, která chrání ohrožené druhy rostlin a živočichů – hlavně oměj pestrý, oměj vlčí mor, mihuli potoční, vranku pruhoploutvou, ledňáčka říčního, pěnici vlašskou, vydru říční a další (Němec, J. a kol., 2014).

> Střední Opava s pramenem v 1 195m n.m., délkou toku 12.9km, plochou povodí 83.7km2 a průtokem 1.37m3/s-1 tekoucí horskou krajinou, na které se nachází velké množství prahů

OSTRAVICE

Pramen: Soutok Černé a Bílé Ostravice u Starých Hamrů (521m)

Délka toku: 65.1km

Plocha povodí: 826.8km2

Průměrný průtok: 14.2m3/s-1

Popis a zajímavosti: Na toku se nachází významná vodní nádrž Šance s 305ha působící vzdutím až do délky 6km proti proudu toku. Nádrž byla dokončena v roce 1969. Oblast VN je vyňata z rybářského práva a je zde zakázána rekreace a to důvodu ochrany. Ústí do ní zejména vodní toky Baštice, na níž stojí VN Baška s 33ha a Bučací potok s výskytem Bačacích vodopádů, které jsou v Karpatech jedny z největších kaskádových vodopádů.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Černá Ostravice pramenící v 850m n.m., která má délku 8.8km, plochu povodí 28.9km2 a průtok 0.55m3/s-1

> Bílá Ostravice s pramenem v 760m n.m., délkou toku 9.8km, plochou povodí 42.5km2 a průtokem 0.64m3/s-1

> Morávka s pramenem v 800m n.m., délkou toku 30.9km, plochou povodí 149.3km2 a průtokem 7.73m3/s-1, na které byla roku 1964 dokončena stavba vodní nádrže Morávka o 78ha, pod níž je šířka koryta toku až 15m s prahy a peřejemi (např. Ďáblova rokle). Též se v její oblasti nacházejí chráněná území, např. PP Profil Morávky od roku 1990 nebo NPR Skalická Morávka jako poměrně nová rezervace vyhlášena v roce 2007. Divočící tok Morávky se zde dochovává téměř v původní podobě

> Mohelnice pramenící v 720m n.m., mající délku toku 13.8km, plochu povodí 40.5km2 a průtok 1.09m3/s-1 s bystřinným charakterem toku upraveného kaskádami, vlivem dřívějšího častého rozvodňování toku. Převážná část toku je součástí CHKO Beskydy

> Olešná s pramenem v 565m n.m., délkou toku 21.4km, plochou povodí 59.3km2 a průtokem 0.88m3/s-1 s existencí přehrady Olešná o 78ha od roku 1964, dolní tok je z přibližně 80% regulován

>  Lučina s pramenem v 580m n.m., délkou toku 37.9km, plochou povodí 197.1km2 a průtokem 2.39m3/s-1. Název Lučina nese až od roku 1956. Na toku byla v roce 1956 postavena VN Žermanice s 248ha a následně byl též vybudován přivaděč Morávka – Lučina. U Havířova byla v roce 1992 vyhlášena PP Meandry Lučiny Čeladenka s pramenem v 850m n.m. Délkou toku 16.9km, plochou povodí 43.2km2 a průtokem 1.08m3/s-1, vyznačující se velkým klesáním mezi údolím Kněhyně a Smrku a to o 350m. Na pravém břehu byla roku 1955 vyhlášena PR V Podolánkách, chránící porost vrby slezské.

LUŽICKÁ NISA

Pramen: Smržovka – Nová Ves nad Nisou (635m)

Délka toku: 55.1km

Plocha povodí: 375.3km2

Průměrný průtok: 5.4m3/s-1 (u hranice) Popis a zajímavosti: Jedná se o vodní tok odtékající z našeho území, který je součástí povodí Odry v Polsku. Má též přeložen svůj název do němčiny (Lausitzer Neisse), polštiny (Nysa Luzycka) a lužickosrbštiny (Lužiska Nysa). Ohledně této řek je problém v názvosloví ve vztahu k ostatním tokům na severu Čech. Ty mají ve svém názvu též slovo Nisa a často se nesprávně nazývají (Němec, J. a kol., 2014).

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Bílá Nisa s pramenem v 770m n.m., délkou toku 9.0km, plochou povodí 22.2km2 s vyhlášenou PR Klikvová louka o 14ha v oblasti jejího prameniště a to roku 1992

> Černá Nisa s pramenem v 820m n.m., délkou toku 14.2km, plochou povodí 27.0km2 a průtokem 0.57m3/s-1, která protéká částečně CHKO Jizerské hory. Nachází se na ní VN Bedřichov o ploše 41.5ha dokončená v roce 1909

Jeřice a Smědá

> Jeřice s pramenem v 815m n.m., délkou toku 19.4km, plochou povodí 77.8km2 a průtokem 1.03m3/s-1, která má svůj horní tok v CHKO Jizerské hory a je charakteristická velkým spádem. Ústí do ní například potok Fojtka, na němž byla roku 1906 vybudována nádrž Fojtka se 7ha. Dále do ní ústí Albrechtický potok známý též tím, že se na něm nachází vodní nádrž a to Mlýnice se 4ha dokončená v roce 1906

> Smědá s pramenem ve výšce 875m n.m., délkou toku 45.9km, plochou povodí 273.8km2 a průtokem 3.61m3/s-1, která se původně jmenovala Wietew, což byl základ pro dnešní název německé řeky Wittig (Němec, J. a kol., 2014) a jejíž horní část se nachází v CHKO Jizerské hory a její povodí patří k nejvodnatějším, proto je také náchylná k rozvodnění. Pod obcí Předlánce byla v roce 1998 vyhlášena PR Meandry Smědé

> Harcovský potok pramenící v 730m n.m., který je dlouhý 11.7km, má plochu povodí 18.0km2 a průtok 0.3m3/s-1 je známý zejména vlivem výskytu VN Harcov o 12ha uvedené do provozu kolem roku 1906 jako reakce na katastrofální povodeň 1897 v oblasti i okolí

> Mšenský potok s pramenem v 605m n.m. je též známý díky vodní nádrži a to Mšeno, vybudované v roce 1908 se 40ha a to ze shodného důvodu jako předchozí a nese často název Jablonecká přehrada

> Mandava s pramenem v 433m n.m., na území CHKO Labské pískovce, s délkou toku 22.3km, plochou povodí 101.7km2 a průtokem 1.2m3/s-1 mající charakter horské bystřiny, následně ke konci toku meandruje a její tok se vyznačuje četným výskytem bleskových povodní

KLADSKÁ NISA

Pramen: Hora Klepý – Kralický Sněžník

Délka toku: –

Plocha povodí: –

Průměrný průtok: –

Popis a zajímavosti: Opět její jméno přeloženo do řečí našich sousedů a polsky se nazývá tedy Nysa Klodzka, německy Glatzer Niesse.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Stěnava s pramenem v 880m n.m., délkou toku 32.9km na našem území, plochou povodí 233.5km2 a průtokem 2.42m3/s-1 u hranice.

> Bělá, tzv. Jesenická, s pramenem v 900m n.m., délkou toku 33.0km na našem území, plochou povodí 271.0km2 a průtokem 4.32m3/s-1 vztaženým k profilu Mikulovice. Jedná se o horský tok v podobě říčky

> Vidnávka (nezaměňovat s Vidnavou) pramenící v 880m n.m., plochou povodí 159.3km2 a průtokem 1.81m3/s-1 u hranice. Horní tok řeky má spád až 20 promile

OSOBLAHA

Pramen: Kutný vrch (715m)

Délka toku: 34.7km

Plocha povodí: 433.3km2

Průměrný průtok: 2.08m3/s-1 (u hranice)

Popis a zajímavosti: Dříve byla též nazývána Osa a je největším okrajovým přítokem řeky Odry, který do ní ústí mimo naše území. Na horním toku má spád a charakter bystřiny. Ústí do ní říčka Prudník, která pramení na území Polska. Další vodní toky nejsou tak významné.