Počasí v tlakové výši
Tato stránka detailněji popisuje převažující počasí v tlakové výši a jejích hřebenech v našich podmínkách a to z pohledu jednotlivých ročních období. Nutno na úvod konstatovat, že nejde o návod jaké počasí lze vždy čekat při vlivu tohoto útvaru v daném období, neboť jeho projevy jsou vždy odlišné.
Témata stránky: Počasí v tlakové výši, počasí v letní tlakové výši, počasí v zimní tlakové výši.
Anglické názvy: Weather at the pressure level/in anticyclone (počasí v tlakové výši/v anticykloně), descending air movements (sestupné pohyby vzduchu), central part of the anticyclone (centrální část anticyklony), nice weather (pěkné počasí), sunny weather (slunné počasí), calm (bezvětří/bez větru).
Prezentace k tématu: METEOROLOGIE 17
POČASÍ V ANTICYKLONĚ U NÁS
V mírných zeměpisných šířkách a konkrétně ve středoevropských podmínkách má počasí v anticykloně určitý charakter a tento se i podstatně mění během jednotlivých částí roku, ročních období. Tlaková výše působí určité počasí, které má specifické rysy na našem území i v různých částech dne daného období. Počasí také závisí na typu území (oceán či pevnina) a jeho členitosti. V tlakové výši působí sestupné proudy, které vedou k rozpadu stávající oblačnosti a zabránění tvorbě nové oblačnosti.
Počasí anticyklony je tedy zpravidla málo oblačné až jasné, neplatí to ovšem vždy. Dle směru postupu anticyklony rozlišujeme ve vztahu k určitému území její přední stranu, centrum a zadní stranu. Přední strana tlakových výší je často současně zadní stranou cyklony, která z daného území ustupuje. Její zadní část pro změnu sahá do přední části další cyklony. Popišme nyní počasí v tlakové výši v našich podmínkách. To nutno rozdělit na dva druhy dle ročního období. V letní či už později jarní tlakové výši je většinou slunečno, v pokročileji podzimní a zimní naopak zataženo a mlhavo, avšak oblačností inverzní (St, Sc) a nikoli frontální (zejména Ns).
Obecné znaky počasí v anticykloně
Celkově se považuje vliv anticyklony za signál zlepšení počasí. Obecně to platí, ale nikoli v každém ročním období. Proto dále rozdělujeme průběh počasí na letní situaci s vlivem anticyklony a na zimní. Za letní považujeme obecně teplou část roku od cca dubna a za zimní chladnou od cca října. V dalších kapitolách proto popisujeme počasí nejprve v letní tlakové výši, které má jednoznačnější projevy. V chladné části roku existují dva základní modely či typy projevů počasí. Ty popisujeme v kapitole dále.
Počasí v letní tlakové výši
Na přední straně anticyklony, pokud před jejím nástupem postupovala studená fronta, je velká oblačnost s přeháňkami. Jde o kupovitou oblačnost. Tato postupně ubývá a srážky jsou méně časté, postupně ojedinělé a následně vymizí. Vítr je zpočátku čerstvý, postupně s přibližováním anticyklony nápadně slábne. Teplota vzduchu bude za studenou frontou spíše nižší, následně se mírně zvýší. Zpočátku v přílivu studeného vzduchu může být v noci a ráno i zcela jasno, odpoledne ale oblačno až zataženo kupovitou oblačností s možností výskytu přeháněk. Večer ovšem opět až jasno. Zlepšování počasí a vymizení letního denního chodu oblačnosti s případnými přeháňkami závisí na rychlosti postupu tlakové výše a na tom, jak rychle se za frontou tato rozšiřuje. Tlaková výše se rozšiřuje na naše území nejčastěji od jihozápadu až západu, odkud přešla původně i studená fronta.
Vítr a tlak vzduchu
Vítr fouká z téhož směru, postupně se stáčí na severní až severovýchodní a následně na východní a jihovýchodní či případně rovnou na jižní až jihovýchodní. Tlak vzduchu začíná mírně a někdy i silně růst po přechodu studené fronty a v počáteční fázi rozšiřování se tlakové výše, později stoupá slabě. Často se k nám rozšiřuje nejprve výběžek tlakové výše a poté celá anticyklona, která se může též z výběžku utvořit. V centru anticyklony je jasné počasí, často panuje celý den jasná obloha bez oblačnosti nebo se tvoří vlivem slabé denní konvekce velmi drobné kupovité oblaky. Vítr je velmi slabý nebo slabý, večer, v noci a ráno je zcela klidno.
Tlak vzduchu stoupá již jen velmi slabě a následně stagnuje. V tlakové výši panuje obecně výborná dohlednost. Nastává počasí zadní strany anticyklony, ve které se objevuje první oblačnost a to převážně oblačnost vysokého patra (Ci, Cs) a souvisí s další frontou či celým systémem tlakové níže. Tlak vzduchu klesá, většinou slabě, postupně mírně a někdy i silně. Závisí na tom, jak hluboká cyklona následně postupuje a jak blízko je anticykloně. Zesiluje vítr, avšak příliv teplého vzduchu většinou vrcholí právě za této situace. Následně už se počasí u nás či v dané oblasti dostává pod vliv cyklony.
Teplota vzduchu a oblačnost
Zaznamenáváme už teplé či přímo horké počasí, závisí na dané vzduchové hmotě. Nejteplejší počasí můžeme sledovat samozřejmě během dne a to ve střední a zadní anticykloně. V zadní části výše se jedná o vliv advekce teplého vzduchu setrvávajícího delší dobu nad pevninami subtropů. Oblačnost se v prostoru výše v létě většinou nevyskytuje, avšak samozřejmě řeč může být zejména o významnější oblačnosti. Například izolovaná kupovitá oblačnost vznikající typickou denní konvekcí za dostatečné vlhkosti vzduchu ano. Vlhkost vzduchu se zvýší po nočním radiačním ochlazování, neboť v noci bývá v této části roku za této situace převážně jasno. Oblačnost nevzniká, ani kupovitá, kolem centra anticyklony. Tam působí intenzivní sestupné pohyby vzduchu a vzduch je značně vysušen. Též vznikají ve stabilním vzduchu za této situace teplotní inverze, vlivem té nemohou vzestupné pohyby proniknout výše.
Kupovité oblačnosti konvekčního charakteru bývá na přední straně anticyklony nejvíce. Zejména po přechodu studené fronty před nástupem výše, což bývá častá situace. Nad pevninou se v anticykloně mohou objevit i bouřkové oblaky Cb. A to na zadní straně výše za situace, kdy zde již existují vzestupné pohyby vzduchu a dochází k přechodu na instabilní zvrstvení atmosféry ve vyšších výškách. Takže ani lokální konvekční srážky v tomto období, v uvedené části výše a za daných podmínek vyloučit nelze. dále na zadní straně výše dochází ke změně počasí v souvislosti s nástupem dalšího synoptického útvaru. Může jít a zpravidla často jde o další studenou frontu. Mění se teplotní i cirkulační podmínky a tím se mění tedy průběh počasí.
Shrnutí znaků anticyklony – letní
Shrnutí základních znaků letní anticyklony:
- Přední strana přináší doznívání znaků počasí na studené frontě
- Oblačnosti následně nápadně ubývá, vítr slábne, tlak stoupá
- V centru tlakové výše je převážně jasné počasí nebo jen minimální oblačnost (druh Ci), dohlednost výborná
- Tlak vzduchu slabě stoupá a postupně se nemění
- Významněji se otepluje, teploty překračují letní, postupně i tropické hodnoty
- Na zadní straně tlakové výše přibývá oblaků vysokého patra (Ci, postupně Cs)
- Tlak vzduchu začíná klesat, příliv teplého vzduchu vrcholí (uprostřed léta mohou teploty překročit i 35°C v maximech)
Letní tlaková výše nasouvající se nad střední Evropu a naše území za studenou frontou
Na fotografii od jednoho z rybníků Bohdanečské rybniční soustavy ve východních Čechách vidíme počasí nastupující anticyklony v pozdně odpolední době jednoho červencového dne. Přes ČR přešla studená fronta, za kterou k nám pronikl o poznání studenější vzduch. Tento trend bývá před polovinou července docela častý. Kupovité oblačnosti po typickém letním dni s vysokou vlhkostí za frontou ale k večeru typicky ubývá. To souvisí s nasouváním výše a převaze podmínek jejího počasí, tedy i cirkulačních. Na obloze vidíme skoro jasno či maximálně malou oblačnost druhu Cu, opravdu hodně drobnou a hlavně plochou. To nám oznamuje, že zatím můžeme očekávat pokračující vylepšování počasí.
Počasí v zimní tlakové výši
V chladné části roku lze rozdělit průběh počasí na dva druhy:
- Slunečné a studené počasí
- Plošná a rozsáhlá většinou inverzní oblačnost
V pozdně podzimní a zimní anticykloně je počasí odlišné a to i významně. Po přechodu studené fronty je počasí shodné jako v letním období, doznívají přeháňky, zejména denní a oblačnosti postupně ubývá. Noci jsou zpočátku též jasné, ale postupně s nástupem centra anticyklony dochází k hromadění studeného vzduchu vlivem intenzivního radiačního vychládání povrchu a ochlazování vzduchu při jasné obloze a to až do situace tvorby mlh nebo nízké oblačnosti druhu St, tzv. mlha ve výšce.
Teplota vzduchu a oblačnost
Počasí může mít podobné rysy jako v létě, zejména co s týče stavu oblohy. Projevují se zde podmínky anticyklony a to tedy hlavně sestupné pohyby vzduchu, které tento vysušují. Oblačnost, která se vyskytuje mizí, rozpadá se. Další vlivem uvedených podmínek nevzniká. V anticyklonách nad pevninou se nachází arktický vzduch kontinentálního typu, nebo typu vzduchu mírných zeměpisných šířek. V těchto hmotách se vyskytuje nízká vlhkost vzduchu.
Během podzimu a zpočátku zimy nutno počítat s mlhami
Komplikovanější je druhý typ počasí, kdy dochází ke tvorbě oblaků nejčastěji druhu St a Sc. Tento druh počasí se uplatní při pomalu se rozvíjejících výších nebo naopak rozpadajících se výších. V těchto situacích se mění sestupné pohyby vzduchu na výstupné, byť slabé. S touto oblačností se u nás setkáme nejčastěji na podzim a na počátku zimy, kdy proniká do výšky teplejší vzduch, který má ale hlavně vysokou vlhkost. Inverze teploty vzduchu hraje ohledně projevů počasí velmi důležitou roli. Inverze vznikají v chladném období četně a již od povrchu do výšek asi 2km. vzduch se ochlazuje až do horní hranice této inverze. Vzniká mlha či nízká oblačnost druhu St, kdy takto označujeme mlhu z pozice pozorování ve výšce a nikoli u povrchu. Nejčastěji k jejich tvorbě dochází v centru výše a tyto mají velký horizontální rozsah. Vertikální rozsah závisí na poloze inverze a její mocnosti.
Teplota vzduchu v chladné části roku klesá nad pevninou nízko zejména v centrech anticyklon. V mezní vrstvě atmosféry dochází k intenzivnímu radiačnímu ochlazování, což podporuje vyjasnění a minimální proudění, často bezvětří. Nejtepleji v zimním období bývá na severu anticyklony, kam advehuje teplý mořský vzduch.
Nejen nízká oblačnost a mlhy
V anticyklonách v zimě nemusí být spojena jen tvorba mlh a nízké oblačnosti. Vliv mohou mít oblačné systém, které vznikly v jiné oblasti a vlivem proudění dochází k jejich přesunu. Tyto s tak mohou dostat do prostoru anticyklony, zejména do jejích okrajových částí. A jde zde tedy o prodloužení oblačných systémů cyklon, vyskytujících se v okolí. Severní část výše má počasí s advekčními mlhami a souvislou vrstevnatou oblačností. Důvod tohoto průběhu počasí spatřujeme v přemístění mořského vzduchu z teplých sektorů cyklon (více viz informace o cykloně) severně od anticyklony. Pokračuje zde tedy průběh počasí teplých sektorů níží. U nás se situace vyskytne při poloze středu anticyklony nad středomořskou oblastí s postupem cyklon od západu přes jih Skandinávie k východu. V oblasti centrální Evropy tedy máme onen severní okraj výše.
Oblačnost v anticyklonách
V západní části výše se prosazuje pro změnu teplá fronta cyklony na západě. Okraj výše pak má v dané oblasti vysokou oblačnost, která s teplou frontou silně souvisí. Pokud jde o teplou okludovanou frontu, pak se objevují i srážky. A to mrholení nebo podle teplotních poměrů slabé sněžení. Toto se uplatní u málo pohyblivých výší. V jižní okraji anticyklony se může prosadit oblačnost cyklony jižně od této. V zimě zde vznikají velké plošné rozdíly tlaku vzduchu spojené se zesílením východní cirkulace, někdy se vyskytuje sněžení. východní část výše má počasí srovnatelné s tím v týlu cyklony a za studenou frontou systému této níže. Jde o pokračující cyklonální ráz počasí, vznikají oblaky druhu Ac a Sc, které se velmi často protrhávají a rozpadají. Poté převažuje slunečné počasí vlivem silných sestupných proudů vzduchu.
V anticyklonách platí, že oblačné systémy mají charakter oblačnosti uvnitř vzduchové hmoty. Chybí zde frontální rozhraní a oblačnost nemá pravidelnost, vyskytuje se spíše lokálně a nepravidelně. totéž platí o případných srážkách.
Teplotní inverze a její prvky
Tyto se zpočátku podzimu během dne rozpouštějí, ale během podzimu je přísun studeného vzduchu oproti teplu dodanému slunečním zářením během dne velmi intenzivní a tyto se udržují v nížinách celé dny. V důsledku toho nastávají zhoršené rozptylové podmínky, které mohou vést až do smogové situace a to při delším setrvání anticyklony. Opět záleží na rychlosti jejího postupu a dalším vývoji synoptické situace. Odbourání teplotní inverze a mlh přináší až přechod studené fronty.
V inverzi je klidno nebo se vyskytuje jen slabý vánek. Průběh ostatních prvků je shodný či obdobný jako v letním období. V zimním období se k nám anticyklony častěji rozšiřují od severu severovýchodu, kde mají ideální podmínky pro svůj vznik a rozvoj vlivem výskytu značně mrazivého vzduchu. Postoupit k nám mohou za frontami ale klidně jako v létě i ze západních směrů.
Vítr a tlak vzduchu
Vzestup tlaku vzduchu, i dosti silný, zaznamenáme při nástupu tlakové výše. Velmi často se tak děje po přechodu studené fronty, kdy máme cyklonální počasí a tlak vzduchu i dosti nízko. Poté dochází k jeho významnému vzestupu a to napovídá tedy vylepšování počasí ve výši. Počasí ještě ale nemá anticyklonální znaky, zatím fouká i čerstvý vítr. To se ovšem postupně mění, vedle ostatních prvků se zlepšuje vývoj i větru. Tento slábne až zcela ustává, zejména na noc. Tedy projevy tohoto prvku bývají za této situace stejně jako v případě ostatních nevýznamné. V případě mohutné tlakové výše dochází k významnému utišení větru, což poznáme i podle projevů ostatních prvků a to například na vzniku radiační mlhy. Tu do souvislosti s rychlejším prouděním dávat určitě nemůžeme.
Směr větru a jeho změny
Směr větru sleduje zpočátku předchozí situaci, tedy většinou odpovídá směru postupu frontální vlny. Postupně, jak se utiší, mění zpravidla i svůj směr. Tlak vzduchu dále stoupá a to znamená, že se nasouvá nad dané místo centrum výše. V případě zimního období to většinou znamená vyjma vyšších poloh inverzi teploty, ve které zůstává ale vítr slabý nebo nefouká tento vůbec. To můžeme společně s vývojem tlaku označit za asi jediný společný znak s počasím v letní anticykloně. Vítr vane většinou od jihovýchodu či jihu a do vyšších výšek přináší teplý vzduch. Konec anticyklonálního počasí nám prozradí nejen změna tlaku vzduchu, ale větru, samozřejmě vedle projevů dalších prvků popsaných výše.
Východní až jihovýchodní vítr značí většinou počasí zadní strany výše. Postupně začíná také klesat tlak, počasí anticyklony tak pomalu končí a dochází k jeho změně. V zimním období se velmi často jedná o přechod systému front a tato změna souvisí s teplou frontou systému dané cyklony, která v dané oblasti vystřídá anticyklonu a její typické počasí. O počasí v cyklonách, složitějších a zajímavějších útvarech, píšeme na samostatné stránce – viz odkaz dole.
Shrnutí znaků anticyklony – zimní
Shrnutí základních znaků zimní anticyklony:
- Přední strana anticyklony má totožné počasí jako v létě
- S postupem tlakové výše přibývá mlh a nízké oblačnosti, na našem území se hromadí studený vzduch
- Nízká oblačnost a mlhy zůstávají v pokročilém podzimu a v zimě beze změny i několik dnů
- Též nefouká žádný vítr nebo fouká jen velmi slabý vítr, při nízké oblačnosti a mlze je zpravidla klidno
- Zadní strana anticyklony přináší odbourávání teplotní inverze a následně přibývá vysoké oblačnosti (stejně jako v létě)
Podzimní tlaková výše přináší někdy slunné počasí a barvy v krajině extrémně vynikají
Častěji ale naší kotlinu halí na podzim a v zimě mlhy a nízká oblačnost
Dvě tváře podzimního anticyklonálního počasí v praxi
Na fotografiích výše vidíme základní podmínky počasí v podzimní anticykloně, tj. v období začátku chladné části roku. A vidíme dvě výše popisované varianty průběhu počasí. První se slunečným počasím, která bývá v tomto období méně častá a pokud k ní dojde trvá krátce na počátku vlivu výše. Převládá jasno až polojasno nevýznamnou oblačností, zpočátku se vyskytuje přes den ještě plochá kupovitá oblačnost vznikající za vyšší vlhkosti po přechodu předchozí fronty. Nebo v důsledku vlhkosti v ovzduší vzniklé po intenzivním nočním vyzařování za již velmi dlouhých nocí. Směrem k centru výše sice převažují vhodnější podmínky pro úbytek oblačnosti a absenci vzniku té kupovité, nicméně nastávají výše popsané podmínky tvorby inverzí teploty a s ním spojené vrstevnaté oblačnosti. Zpočátku jde četněji i v nižších výškách o mlhy.
Večer jasno, ráno mlha
Takže pokud máme počasí jako na první, trochu panoramatické, fotografii, tak po následující noci můžeme čekat počasí jako vidíme na druhé fotce. Ta zachycuje ranní mlhu ale ještě v počátečním období podzimu, kdy se tato během dopoledne či nejpozději kolem poledne rozpustí. V pozdním podzimu setrvá nebo se zvýší základna a tato mlha se transformuje na nízkou oblačnost, tedy alespoň z aktuálního a neměnného místa pozorování. První fotografie ukazuje spíše ojedinělý výskyt slunečného počasí v pokročilém podzimu. V tomto období se může objevit den, kdy začnou být vhodné podmínky pro vysoušení vzduchu a rozpouštění oblaků, jak popisujeme výše. Nicméně po další noci nejspíše, pokud se celkově počasí nezačíná měnit, můžeme čekat znovu mlhu u povrch nebo ve výšce.
Pakliže se počasí začíná měnit, bývá rozpuštění oblačnosti právě znakem této změny. Zvláště, pokud trvá mlha a nízká oblačnost v kuse několik dnů po sobě. A poté dojde k jejímu rozpuštění, může to znamenat změnu počasí. Zvláště, když pozorujeme výše na obloze oblaky vyšších pater.
Shrnutí znaků anticyklony – obecně
- Málo oblačné či zcela jasné počasí, v chladné části roku jen zpočátku při nástupu výše a poté četné mlh a nízká oblačnost v důsledku inverze teploty, v teplé části roku na okrajích anticyklony možnost přesahu oblačnosti z oblastí s vlivem cyklon či atmosférických front
- Slábnoucí vítr až v centru tlakové výše zcela klidno v létě i v zimě
- Směr větru zpočátku většinou od severozápadu až západu, postupně se stáčí na východní až jihovýchodní (v centru výše) – model po přechodu studené fronty před nástupem výše
- V létě většinou intenzivní prohřívání vzduchu, v závislosti na druhu vzduchové hmoty pak až horké počasí
- V zimě pak naopak při malé oblačnosti v noci vychládání v důsledku radiačního ochlazování a plnění se našeho území studeným vzduchem
- Během chladné části roku často intenzivnější příliv teplého vzduchu do vyšších nadmořských výšek
- Stoupající tlak vzduchu, při počátku nástupu výše i silný, v zadní části zpomalující až zastavující se až postupně pokles tlaku vzduchu
- Na zadní straně výše přibývá oblaků vysokého patra, většinou v souvislosti s blížící se frontou (zejména v zimě teplou)
- Vysoký tlak vzduchu v centru výše a vyšší tlak vzduchu v centru hřebene tlakové výše
- Hřeben tlakové výše přináší období počasí jako samotná tlaková výše, většinou ale pouze krátkodobé zlepšení počasí (pokud se nevyvine v jeho oblasti anticyklona)
Anticyklonální počasí se obecně označuje za pěkné, avšak určitě to o něm nelze říci doslova a bez výjimek. Označit ho můžeme určitě za klidné bez zjevných extrémů počasí. Avšak na druhé straně dlouhodobě může určité extrémy počasí přinášet i anticyklona. Určitě zmiňme v létě vznik a prohlubování sucha jako jeho důsledku. A v zimním období při trvalé mrznoucí mlze námrazu, která může být nebezpečná na površích a klouzat, i na větvích stromů, které i extrémně zatíží. V letním období o dovolené máme jednoznačně pocit, že anticyklona přináší pěkné počasí. A v základu to je určitě pravda, podle obecných znaků v teplé části roku pěkné počasí přináší.
Výběžek čili hřeben tlakové výše
Ve výběžku tlakové výše nebo-li jeho hřebeni je počasí obdobné jako v samotné anticykloně. Avšak pokud nepostupuje nad dané území samotná anticyklona nebo se nad ním neutvoří z tohoto výběžku (častá situace), tak se počasí zlepšuje za takové situace spíše přechodně. A poté následuje opět cyklonální ráz počasí a jeho změna k horšímu, například přechod další atmosférické fronty. Hřebe vysokého tlaku vzduchu nemá uzavřené izobary na synoptické mapě a má v centru vyšší tlak, v okolí nižší. Vzniká též v oblastech s ochlazováním vzduchu, tato se projeví na mapách anticyklonálním zakřivením izobar či izohyps.
též můžeme zmínit, že také existuje anticyklona ve výškové podobě stejně jako cyklona. Výškový hřeben vyššího tlaku nebo výšková anticyklona existují. Jde o výskyt vysokého tlaku vzduchu ve vyšších nadmořských výškách, tedy výškových hladinách. Výšková anticyklona je tedy anticyklonou ve střední a horní troposféře. Vykresluje s na výškových mapách a jde o tzv. teplou anticyklonu, vyskytující s v mírných zeměpisných šířkách. Pod pojmem teplá anticyklona si představme výši, která se vyskytuje v celé své oblasti v teplém vzduchu vůči vzduchu v okolí. Projevuje se v celé troposféře. Jedná se zejména o subtropické anticyklony a též termicky symetrické. To znamená s malými rozdíly teploty horizontálně mezi oblastmi tohoto útvaru.
⇒ V opačném tlakovém útvaru, cykloně, je popsán převažující průběh počasí na stránce Počasí v tlakové níži.
⇒ Detailněji tento základní přehled o anticykloně a počasí v ní rozšiřuje článek Vznik a vývoj anticyklony, z hlediska počasí též doporučíme článek Teplotní inverze není jen mlha či nízká oblačnost.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007
BEDNÁŘ, J. KOPÁČEK, J. Jak vzniká počasí? Praha: Karolinum, 2005
DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017
WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)