Nástrahy počasí: Sucho

Hodnocení článku

Článek Nástrahy počasí: Sucho je dalším dílem pojednání o extrémech počasí, které nás mohou kdykoli zaskočit. Tento extrém v podobě sucha a s ním spojených dopadů a projevů bude patřit spíše k těm, které nepřijdou náhle. Přesto z určitého pohledu náhled přijít mohou. Sucho jako hodně obecný pojem přichází velmi pozvolna a promítá se do různých oblastí. Z určitého úhlu pohledu tedy můžeme v daném okamžiku a na daném místě hovořit o suchu. Z jiného pohledu třeba nikoli. Tento text se snaží objasnit pojem sucho a definovat ho ze všech používaných úhlů pohledu v praxi. Má za úkol poukázat na to, byť sucho patří mezi tzv. „tišeji“ přicházející extrémy, může být nebezpečné a hlavně v souvislosti se změnou klimatu časté.

Na meteorologické úrovni vše začíná

Meteorologické sucho je často používaný pojem. Pojďme si ho více přiblížit, co přesně znamená? Poloha našeho území, jak je jistě známo, se považuje za střechu Evropy. To znamená, že u nás pramení hlavní evropské toky. Závislost na srážkové činnosti z hlediska zásob vody je u nás stoprocentní. Jedině ze srážek mají uvedené důležité evropské toky vodnost. A samozřejmě vodu potřebujeme i přímo na našem území a to vodu v půdním profilu i podzemní vodu, která je motorem pro vodní toky.

Sucho z meteorologického hlediska nastává v případě, kdy v určitém kratším období spadne méně srážek než by podle dlouhodobého normálu spadnout v dané roční době mělo. Existuje a případně narůstá tak deficit srážek.

Jak uvádíme již v citací zvýrazněné definici, meteorologické sucho je nedostatek srážek v dané době vůči dlouhodobému průměru. Toto sucho nastává během roku poměrně často a neznamená tedy hned nějaký problém, nemůžeme proto hovořit o suchu jako o extrému. Tento případný deficit trvající kratší dobu může být dosti brzy vyrovnán, ale také nemusí. A v tomto případě postupuje sucho dále, stejně tak postoupíme v tomto textu v definicích sucha.

O klimatickém suchu hovoříme v takovém případě, kdy sucho meteorologické trvá delší dobu. Tato příčina sucha meteorologického, tedy onen nedostatek srážek, přetrvává tedy delší dobu. Klima čili podnebí znamená v definici dlouhodobý stav počasí. Takže pokud takovéto počasí (srážkově chudší než má být) trvá delší dobu, vzniká klimatické sucho. Intenzita sucha závisí na míře nedostatku těchto srážek a době trvání tohoto nedostatku. V tomto dlouhodobém případě už nejde o malý srážkový deficit, ale stále nejde o zásadní problém stran sucha.

Půdní sucho jako prostředník

Do půdního sucha přechází sucho vyvolané meteorologicky (nedostatek srážek) až klimaticky (delší trvání). A po tomto sucho přechází do poslední fáze z pohledu hlavních druhů sucha, o kterém bude řeč v poslední kapitole tohoto článku. Druhy sucha si můžeme představit jako semafor, viz poté dále. Nyní blíže k druhu půdního sucha.

Půdní sucho vzniká při dlouhém výskytu sucha meteorologického/klimatického. Jde o důsledek snížení saturace, nasycení půdy vodou.

Podle míry snížení vodní kapacity v půdě hovoříme o hloubce sucha. Může existovat sucho ve svrchní vrstvě půdy, které vzniká dříve při výskytu sucha meteorologického. Ale také může být sucho hluboké, což znamená, že se snížené nasycení půdy vláhou projevuje i ve větších hloubkách půdní vrstvy. V takovém případě, kdy chybí zdroj vody v těchto hloubkách, se sucho začíná přenášet do poslední roviny – hydrologické.

Výskyt hydrologického sucha znamená problém

Pokud panuje nedostatek srážek opravdu dlouho a přenáší se nejen měsíce, ale i do dalších let, tak nastává výskyt posledního druhu sucha. Hydrologické sucho stojí v trojici hlavních druhů sucha na konci a nastává jako poslední. Zároveň jako poslední případně odpadá.

Sucho hydrologické nastává v případě, kdy nedostatek srážek a vody v půdní vrstvě vyvolají snížení hladiny podzemních vod. Toto snížení vyvolá zmenšení vydatnosti pramenů a tím klesnou průtoky vodních toků na úrovně nízkých průtoků, tedy jinými slovy také na stavy sucha.

Poslední fáze sucha už znamená problém, neboť jsou ohroženy naše zásoby vody. Tyto se nacházejí pod zemí a dochází k jejich snižování. Důvodem je dlouhotrvající nedostatečná dotace těchto vod ze strany hlavního zdroje vody u nás, srážek. Vlivem tohoto faktu tedy dochází ke snižování dostupné vody na povrchu. Zde tedy hovoříme o závažném stavu sucha a projevu trvajícího nedostatku srážek. Nedostatek srážek samozřejmě hraje při výskytu sucha dlouhodoběji roli společně s dalšími faktory. Mezi ty patří hlavně vyšší teplota vzduchu působící vyšší výpar, což působí větší ztráty vody z povrchu i půdní vrstvy.

Půdní a meteorologické sucho zvyšuje riziko požárů

Další nebezpečný projev spojený se suchem obecně a tedy s nedostatkem srážek. Tím je riziko vzniku požárů vegetace ve volné krajině. Zvýšené riziko vzniku požárů v teplé části roku vzniká v případě výskytu delšího období bez výskytu srážek nebo s výskytem zcela nedostatečných srážek. Důsledkem je, jak uvádíme v kapitolách výše, vyschnutí nejprve vegetace a poté mělčích vrstev půdy. Tím se zvýší riziko vzniku hoření a i jeho šíření. Samozřejmě zde hrají roli aktuální meteorologické projevy. Vyšší teplota vzduchu zintenzivňuje výpar z vegetace a povrchu, vítr urychluje případný požár.

Nejčastěji dochází k hoření travního porostu nebo lesních ploch. Tyto se vzněcují často od přilehlých luk či běžných travních porostů. Podle míry půdního sucha pak máme různou míru rizika vzniku a šíření požárů. Při nevýznamném suchu hrozí požáry na malé ploše s kratší dobou trvání. Při mimořádném suchu hrozí rozsáhlé požáry v podobě rizika vznícení rozsáhlých lesů s dlouhým trváním. Hluboké sucho v půdní vrstvě znamená šíření požáru pod zemským povrchem. Zejména v lesích pak hrabankou, která se tvoří ze dřeva a listů stromů. Tato situace je velmi nevyzpytatelná.

Významná sucha jako častý projev změny klimatu do budoucna

Globální oteplování působící změnu klimatu na Zemi, jehož podstatu a správný výklad těchto pojmů objasňujeme ve stejnojmenném článku, zintenzivní sucho. V určitých oblastech budou sucha častější a intenzivnější a mezi tyto oblasti patří i naše republika a to právě v teplé polovině roku, zejména mimo vyšší a horské polohy. Tedy tam, kde sucho představuje velký problém už dnes. Neznamená to, že bude stále jen sucho. Ale toto se bude často vracet, střídáno může být určitě i mnohými jinými extrémy. A to i opačným hydrologickým extrémem – povodní. Zejména v podobě povodně lokální a přívalové vlivem prudkých konvekčních srážek a to právě během letního období.

V chladné části roku podle klimatických scénářů problém se suchem spíše nebude, srážek se očekává spíše větší množství. A díky nízké teplotě a obecně klimatu v tomto chladném období roku se očekává minimální výpar. Vlivem tohoto faktu se v zimě sucho rozvíjet nebude. Ale často půjde o tzv. základ sucha v následné teplé části roku. A to ve smyslu nedostatku sněhových zásob a tedy zásob vody, které by poté mohly kompenzovat chybějící srážky s vyšší teplotou a tedy vyšší výpar během teplé části roku. Malé množství sněhu nebo dokonce žádná sněhová pokrývka za celou zimu hrozí častěji a to v polohách mimo hory, zejména v nížinách. Opět v horských oblastech se tak velké změny nepředpokládají.

Závěr

Sucho bude v dalších letech a desetiletích určitě častým tématem a to problémem v rámci života v mnohých oblastech na Zemi. Oblasti střední Evropy se týká tento problém také. Jak můžeme pozorovat dnes, tak sucho se objevuje a bývá významné. Poté přichází vlhčí období a sucho ustupuje, aby se ovšem po určitém čase vrátilo. Dle klimatických prognóz se ovšem bude vracet častěji a ve větší míře i intenzitě. Sucho začíná na meteorologické úrovni, tedy delším nedostatkem srážek.

Ne nadarmo se hovoří v případě sucha o plíživém extrému počasí. Toto sucho se musí, aby znamenalo určitý problém a působilo negativní důsledky, proplížit do podzemí a trvat tedy delší dobu. Sucho zasahuje větší území a trvá déle, na první pohled nemusí být ihned patrné. 

To, že se delší dobu nevyskytly srážky a máme určité meteorologické sucho viditelné na povrchu neznamená, že je sucho jako takové. A neznamená tedy hned extrém, jde o běžnou variabilitu počasí. Na druhé straně stojí situace, že se po dlouhotrvajícím suchu vyskytnou významné srážky. Což neznamená, že trvající významné sucho skončilo, tedy bylo zažehnáno. Sucho se musí hodnotit komplexně a z různých úhlů pohledu.

Pakliže existuje hydrologické sucho a nedostatek dostupné vody, pak sucho jako extrém existuje a znamená extrém a tedy problém. Prohlubuje se během roku nebo postupně s určitými výchylkami během několikaletého období.

Na úrovni meteorologické sucho začíná, jde ovšem zatím o běžný krátkodobý nedostatek srážek. Až teprve je tento dlouhodobý, kdy spadne za více ucelených období méně srážek než má, pak se promítá sucho dále. Do půdní roviny a následně do hydrologické, kdy v nedostatku podzemních vod se projevuje jako poslední. Jako poslední zde také poté odpadá. Míru sucha určují dva faktory. Za prvé faktor času, jak dlouho trvá nedostatek srážek. A za druhé faktor míry nedostatku srážek, tedy konkrétní hodnoty srážek spadlých za dané časové období (týdny, měsíce).

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality napsal/a 1036 příspěvků. Zobrazit všechny příspěvky od Meteo Aktuality