Předpověď není faktický stav

I v reakci na mnohé komentáře se v tomto článku budeme snažit opět vysvětlit, že předpověď není faktický stav. Naše příspěvky na Facebooku, včetně sdílených odkazů na naše zdejší články, často komentujete podobně jak je uvedeno v citaci níže. V komentářích vyjadřujeme nespokojenost s předpovědí a to obecně s předpovědí počasí. Zde nutno upozornit, že účel předpovědi počasí a její současné možnosti nutno pochopit. Vysvětlení se pokusíme poskytnout v tomto článku. Připouštíme, že někdy předpověď nevyjde zdaleka tak dobře, jak se třeba i očekává. Předpověď je obtížná, nejen proto, že v atmosféře může dojít velmi rychle k sebemenší změně, která ovšem znamená z hlediska dalšího vývoje počasí změnu obrovskou. Podobné objasňujeme již v několika minulých textech.

Proč předpověď nevychází? Nevíte ani jak bude zítra, natož za týden! Hlásili jste déšť a tady ani nekráplo! Vychází vám akorát to, když říkáte jak bylo. Ještě teď vynášíme ze sklepa to vaše polojasno.

Uvedené komentáře mezi lidmi slyšíme nebo vidíme často. Poslední komentář patří spíše mezi humorné a řadí se do vtipů o počasí. Tento se na naší stránce na Facebooku zatím neobjevil. Ale ostatní, včetně dalších podobných ano. Při pochopení účelu předpovědi, jejích možnostech a náročnosti jejího sestavení, včetně závislostí, byste podobné komentáře možná nepoužili. Pojďme si objasnit, k čemu slouží vlastně předpověď počasí?

Predikce, předpoklad, odhad, pravděpodobnost, očekávání …

Těmito a mnohými dalšími synonymickými slovy lze jinak vyjádřit slovo předpověď a stručně ho tedy charakterizovat. Neexistuje jen předpověď počasí, ale máme různé předpovědi nějakého vývoje. V našem případě tedy vývoje počasí v budoucím čase na konkrétním území, které může být velké, střední nebo i hodně malé. Poté existuje konstatování faktického stavu, což máme i v počasí. Tedy reality, skutečného průběhu a to toho, co bylo a je. Tedy proběhlého počasí a toho aktuálně probíhajícího v dané lokality. Toto víme, proto jak se také často vtipkuje, tak vám skutečně můžeme říci jak bylo případně jak je a toto vychází celkem přesně. Toto lze přímo pozorovat či odpozorovat, tudíž není potřebné to předpovídat. Předpovídáme jen něco, co skutečně nevíme a nemůžeme jinak zjistit. Jinak než určitou metodou, procesem, výpočtem.

A předpověď je výpočtem, složitým výpočtem, který musí být velmi rychlý. V neustále se měnící atmosféře musíme spočítat vše potřebné co nejdříve a to v podobě údajů aktuálních podmínek. To už píšeme v mnoha podobných článcích. V atmosféře jde o čas, jedině rychlým výpočtem podle jejích aktuálních podmínek totiž získáme model jejího možného vývoje v budoucím čase. Zpřesnění předpovědi = zkrátit čas výpočtu, tj. zvýšit výkonnost techniky, aby tato zpracovala více dat a operací za kratší čas a také zhustit síť bodů pro výpočet prognózy.

Zde je nutné si správně vyložit termín předpověď, v případě počasí platí výklad tohoto pojmu shodně. To znamená, že předpověď neříká faktický stav. Jinými slovy neříká co skutečně nastane a že tomu nemůže být jinak.

Přesně stejné počasí opakující se jako období neexistuje a nikdy nebude

Faktickým stavem by předpověď počasí byla, pokud by se počasí odehrávalo ve shodných obdobích shodně. Tedy, pokud řekneme že 1. září začne klimatologický podzim, je tomu tak. Že začne 23. září astronomický podzim, též tomu tak je, jde o pevně stanovené události opakující se každý rok. Pakliže by průběh počasí byl v takovýchto obdobích též shodný a to do puntíku, pak by předpověď počasí nebyla nutná a konstatoval by se také faktický stav. Tedy například, že v určitém období, například tedy 23. září bude každoročně polojasno až oblačno, ráno se objeví místy mlhy. Teplota klesne na 11 až 7°C, vystoupí na 15 až 19°C a podobně u dalších meteorologických prvků jako například u větru.

Velmi zvláštní představa, kdyby například pro každý den fakticky platilo v každém místě určité počasí, přesně shodné a opakující, stejně jako je tomu například u ročních období. Někomu by to možná vyhovovalo, zkuste si takovou otázku položit sami. Možná by to bylo až nudné, navíc to není možné a nikdy se počasí takto odehrávat nebude. Naopak nám počasí ukazuje a jistě i v budoucnu ukáže, okáže být ve stejném období různých let hodně odlišné. Až diametrálně a když zůstaneme u výše uvedeného příkladu, můžeme ho posunout více do reality.

Reálný příklad diametrální odlišnosti počasí

Dne 23. září v jednom roce nechť se počasí odehraje podle výše uvedeného modelu. Ve druhém roce se setkáme s počasím zataženým a na většině území s deštěm, místy vydatným působícím vzestupy hladiny vodních toků. Teplota klesne na 10 až 6°C, vystoupí na 10 až 14°C, vítr v předchozím případě nebude výrazný, v tomto bude čerstvý až silný s nárazy. Třetí rok nabídne jasné počasí, teplotu v minimech 16 až 12°C a v maximech 24 až 28°C. Atmosféra se vyznačuje nesmírnou dynamičností a neustálým vývojem, tedy změnami. Proto máme hodně těžké odhadnout její vývoj na týden, natož na týdny až měsíce, což se nám asi uspokojivě nikdy nepodaří.

Závěr

Článek má za úkol objasnit čtenářům přesný význam slova předpověď včetně jeho synonym a to i pomocí nich. Opakuje již v jiných textech řečené limity předpovědi počasí i s výhledem do budoucna. V tomto ohledu si musíme umět představit co vše prognóza obnáší a obeznámit se s realitou. Atmosféra jako velký a složitý komplex se nepřetržitě mění, nikdy nezůstane stejná. Vývoj počasí závisí na mnoha faktorech a vlivech klimatického systému. Z toho plyne, že pro výpočet chování počasí v budoucnu musíme co nejperfektněji znát atmosférické podmínky na co nejvíce místech. Umět na základě nich co nejrychleji spočítat jejich chování v budoucnu, jde tedy o závod s časem.

Při každé situaci se počasí odehraje alespoň o něco jinak, totéž platí ve shodných obdobích jednotlivých let. Nemůžeme až na malé výjimky spoléhat na to, že se počasí odehraje při určité situaci nebo v určitém období podobně. Slovo podobně zdůrazněme, neboť zcela shodně to být nemůže. Počasí se odehrává podobně v určitých obdobích, podle toho máme vytypované tzv. singularity. Například ledoví muži (květen), Medardova kápě (8. červen a další týdny) nebo babí léto plus jeho podoby (září/říjen) či též oteplení na Adama a Evu – Vánoce. Vedle toho máme podobnosti ve vývoji počasí při určitých synoptických situacích s přihlédnutím k roční době.

Správné hodnocení předpovědi počasí

Na základě toho můžeme sestavit určitý model počasí a jeho vývoji při výskytu těchto situací. Použít můžeme statistickou metodu pro odvození podobností vývoje počasí ve shodných obdobích let. To je vše, co můžeme odvodit na základě podobných rysů průběhu počasí. Pranostiky jsou dnes zastaralé, též některé vyšly z podobností, avšak v dávnější minulosti. V moderní době měnícího se klimatu neplatí a neuplatňují se ani vůči moderním metodám předpovědi počasí. Předpověď počasí není konstatování faktu, že něco určitě nastane, jako například fáze Měsíce nebo začátek ročního období.

Předpověď počasí je třeba také podle tohoto hodnotit a nepovažovat ji za něco podobného jako konstatování pravidelně se opakujících jevů a událostí. Ale ani jako odhad bez určitých limitů. V předpovědi počasí nám mohou pomoci nejrůznější faktory, mnoho náznaků a jiných. Dle nich sestavíme celkem přesné modely s vyspíváním techniky a zkušenostmi meteorologů prognostiků úspěšnost předpovědi stoupá. Nedosáhne ale nikdy 100%, což by se rovnalo de facto jistotě a tedy konstatování něčeho, co určitě nastane. To úkolem a cílem předpovědi není.