Globální oteplování působí změny klimatu

V tomto článku si detailněji objasníme, že globální oteplování působí změny klimatu obecně. Vysvětlíme v něm ještě jednou, co přesně znamená pojem globální oteplování. Co způsobuje a co znamená poté pojem změna, resp. změny klimatu. Často se objevují názory, že globální oteplování se nekoná, neexistuje, přestalo se odehrávat. Též si myslíte, že pokud je u nás počasí studenější než by v aktuální době být mělo, tak globální oteplování neexistuje? Vyvedeme Vás tímto článkem, věříme, z omylu. Často se setkáváme s názory typu: “Už je druhá polovina dubna a u nás ráno mrzlo a dokonce i sněžilo, kde je to globální oteplování?”. Podle takového názoru či komentáře můžeme jasně poznat, že dotyčný nerozumí pojmu globální oteplování. A tedy neví co přesně znamená. V takovém případě si autor takového výroku spojuje tento pojem pouze se zvyšováním teploty vzduchu a to na celé Zemi, neustále. Tak se to neděje.

Globální oteplování neznamená neustálé abnormální teplo na celé Zemi

Globální oteplování ukazuje dlouhodobý trend růstu teploty vzduchu na Zemi jako celku, tzv. v globálu, globálně. A toto globální oteplování planety, tedy vzrůstání teploty vzduchu Země jako celku působí změny globálního klimatu. Tedy klimatu celé Země. Mezi tyto změny klimatu Země řadíme i změny v rozložení srážek se vznikem sucha a povodní. Dále vlny veder a dalších extrémů počasí. Základ mají tyto klimatické pojmy shodný, příčinou je růst emisí skleníkových plynů  v důsledku lidské činnosti.

Máme zde tedy jednoduchou rovnici: Růst emise skleníkových plynů (hlavní příčina) = globální oteplování a tedy zvyšování teploty planety jako celku (důsledek hlavní příčiny a příčina) = změny klimatu jako různé projevy v podobě rozkolísanosti klimatu v jednotlivých oblastech Země (důsledek příčiny a hlavní příčiny).

Nyní detailněji rozebereme a objasníme definici uvedenou výše. Máme tu hlavní příčinu (1) celé změny a to růst emisí skleníkových plynů na Zemi, které zesilují skleníkový efekt planety. V důsledku toho dochází ke zvyšování teploty planety jako celku. Toto nazýváme globálním oteplováním, jde o důsledku hlavní příčiny (1). Průměrná teplota země (též globální) se stále zvyšuje, rok co rok. Vlivem tohoto faktu dochází k rozkolísanosti klimatu jako celku (nejen teploty vzduchu) v různých oblastech celé Země. Mezi to řadíme vedle náhlých změn teploty, vln veder a naopak vpádů studeného vzduchu také další extrémy. Nestandardním rozložením srážek se srážkovými extrémy a jejich důsledky počínaje, až po extrémní jevy v podobě prudkých bouří s doprovodnými jevy včetně častějších tornád konče. Zde hovoříme o důsledku příčiny (2) i hlavní příčiny (1). Možná to lépe znázorňuje ilustrace.

Obr. 1 Ilustrace příčin a důsledků globálního oteplování a změn klimatu na Zemi

Velký nárůst emisí Co₂ jako silná hlavní příčina

Úroveň emisí oxidu uhličitého na Zemi v dávné historii kolísala, v určitých obdobích byla nižší a v jiných vyšší. V některých obdobích zaznamenáme i významné zvýšení. Avšak tak strmé a neustále trvající jako v posledních staletích a hlavně několika desetiletích nikoli. Podle toho se odvíjel i vzestup globální teploty na Zemi. Její odchylka od normálu období let 1950-1981 byla záporná, kolem roku 1940 poprvé krátce vystoupila na kladné hodnoty. Stále se pohybovala ale kolem 0°C. Teprve před rokem 1980 se dostala do kladných hodnot a neustále se poměrně strmě zvyšuje. Před rokem 2020 dosáhla až 1°C.

Skleníkový efekt – atmosféra propouští dobře sluneční paprsky. Část energie z paprsků pohlcuje povrch, dojde ke změně na teplo. Toto se vyzařuje vzhůru a díky existenci skleníkového efektu se převážná většina energie v atmosféře pohlcuje a následně vyzařuje k povrchu. Vlivem tohoto cyklu je u povrchu o poznání tepleji než bez existence skleníkového efektu. Dochází k obdobné cirkulaci jako ve skleníku. Tento efekt vznikne vlivem obsahu skleníkových plynů (vodní pára, oxid uhličitý, metan aj.). Skleníkový efekt má pozitivní účinek, neboť bez jeho působení by nebyl na planetě možný život. Teplota vzduchu by byla přibližně o 33°C nižší. Lidská činnost zvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země a tím je tento efekt posílen. Působí tedy naopak intenzivněji a teplota na Zemi, jako ve skleníku, roste.

Proč skleníkový efekt zesiluje? Jde o důsledek spalování fosilních paliv, vypalování lesů a dalších průmyslových lidských aktivit. Dnes studie potvrdily, že člověk skutečně přispívá k oteplování planety a tedy významně se podílí i na příčiny tohoto oteplování. Píšeme o tom v článku Lidstvo ovlivňuje globální oteplování.

(Ne)zanedbatelný nárůst teploty vzduchu vyvolává změny klimatu

Od poloviny 19. století stoupla teplota na Zemi asi o 1°C. Na první pohled zanedbatelná změna teploty znamená vážné důsledky. Důsledky jsou rozloženy nerovnoměrně, neboť existují oblasti s rychlejším oteplováním (jde též o naše území). Oteplování se stává navíc intenzivnějším. Roste i teplota oceánů, vlivem roztažnosti vody stoupá hladina moří, k čemuž také přispívá tání ledovců. Toto též zrychluje. Arktida podle prognóz jednou roztaje, píšeme o tom v článku Druhé nejnižší maximum rozlohy arktického ledu, tající Arktida bude problém. Vyšší teplota vzduchu má ale i další důsledky, které shrnujeme obecně pod pojem změna klimatu. Ta neznačí tedy jen oteplování.

Ke změně klimatu a očekávaným závažným dopadům patří:

• Vyšší výpar a vzestup vodní páry v atmosféře
• Vyšší kondenzace páry a větší spad k povrchu
• S tím spojená extremita srážek, intenzita bouří
• silné bouře častěji přinášejí přívalové lijáky a další extrémy
• Změna charakteru cirkulace v různých oblastech
• Rozkolísané rozložení srážek v místě i čase
• Z toho plynoucí častější extrémy srážek a s nimi spojené – vyšší nedostatek (sucho) i nadbytek (povodeň) srážek
• Nedostatek srážek a vysoká teplota v tzv. vlnách veder jako závažný důsledek změny klimatu

Konkrétně by mělo v dalších desítkách let u nás dojít k/ke:

• Zvýšení teploty průměrně o 1.5-2.0°C s větším oteplením v zimním období
• Častějšímu výskytu horkých vln, tropických dnů, nocí a letních dnů a naopak ke snížení počtu ledových a mrazivých dnů
• Zesílení efektu městského tepelného ostrova
• Zvýšení podílu prudkých srážek (v bouřkách) a tím dojde ke snížení množství podzemních vod, čeká se méně sněhu
• Častějšímu výskytu suchých období s rizikem vzniku požárů za kombinace vyšší teploty a výparu s absencí pravidelnosti srážek

Závěr

Článek má za úkol podrobněji objasnit význam pojmů globální oteplování a změna, resp. změny klimatu Země. Ukazuje co je hlavní příčnou veškerých těchto změn. Objasňuje celý proces těchto změn od příčin hlavní příčiny oteplování, tedy příčin zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Což vede k zesilování tzv. skleníkového efektu. Až po důsledky tohoto oteplování planety. Zopakovat má též očekávané dopady zrychlujícího oteplování planety v konkrétní řeči a ve vztahu k našemu území.

Měl by pomoci pochopit základní pojmy a vztahy v oblasti klimatu. Tedy to, že globální oteplování neznamená neustálé zvyšování teploty ve všech oblastech Země shodně. A neznamená pouze extrémy v podobě nadprůměrné teploty. Zkrátka není to o tom, že bude na celé Zemi stále teplo či tepleji než v dané lokalitě být má a bývalo. Dopady má toto oteplování mnohem pestřejší a dalekosáhlejší. Nutno nejprve pochopit rozdíly mezi základními pojmy a uvědomit si závažnost situace.

O významném důsledku změny klimatu v podobě podezření na kolaps důležitého mořského proudu píšeme v článku Golfský proud kolabuje. A o vlivu mořských proudů na klima se dočtete v článku Jak ovlivňují klima mořské proudy?