Terminologie pozorování bouřky

Tak jako každý meteorologický jev, jímž je i bouřka, má z hlediska pozorování na meteorologické stanice určité zásady a pravidla. V tomto textu seznámíme s pravidly pro pozorování, resp. detekci bouřkových jevů na stanici či obecně v místě pozorování. Bouřka je meteor a patří do skupiny elektrometeory. Projevuje se elektrickými výboji – blesky. Tyto mají zvukové projevy, které se nazývají hromy. Od toho nazýváme zabezpečující zařízení na budovách bleskosvody, neboť mají uzemnit blesky. Velmi hojně je ale nesprávně používán pojem “hromosvod”. Zpět ale k tématu tohoto textu. Tím je pozorování bouřky a obecně bouřkových jevů, tedy terminologie pozorování bouřky jako jednoho z mnoha meteorologických jevů. Bouřka je zajímavým, fascinujícím a důležitým jevem.

S bouřkovými projevy se v ČR setkáme celoročně, avšak od listopadu do února jen velmi ojediněle (pravděpodobnost asi 3-5%). Nejčastěji se s nimi setkáme během teplé části roku, v létě s maximem od konce května do srpna. Nejvíce dnů s výskytem bouřky (bouřkový den) se v ČR průměrně vyskytuje podle atlasu podnebí v červnu (Tolasz a kol. 2007). Jak správně určitý projev bouřky definovat při pozorování na stanici? Jak zaznamenat výskyt bouřkového jevu v průběhu počasí?

Co je to blýskavice, vzdálená bouřka nebo bouřka beze srážek?

Bouřka je velmi lokální jev, byť tomu tak nemusí být vždy. Při typických bouřkách mimo atmosférické fronty tomu tak ale je vždy. O tom jste se už určitě mnohokrát přesvědčili. Proto často v konkrétním místě nemůžeme zaznamenat bouřku jako takovou. Její projev ale zaznamenáme. Kdy a jak, to určují pravidla pro detekci bouřek při pozorování na meteorologické stanici.

Obr. 1 Bouřka není viditelná na velkou vzdálenost jen co se týče bleskových výbojů, ale platí to i pro mohutné bouřkové oblaky Cumulonimbus s nimiž je jev spojen

Bouřka je jev, jehož projevy můžeme pozorovat na velké vzdálenosti. Při pozorování na meteorologické stanici ovšem v takových případech nezaznamenáme bouřku jako takovou. Bouřku definuje Meteorologický slovník výkladový a terminologický jako “soubor elektrických, optických a akustických jevů, které doprovázejí výskyt blesků”. “Bouřky se vyskytují v oblacích Cumulonimbus, případně Cumulus stádia congestus a nimbostratus a jsou součástí konvektivní bouře” (ČMes 1993, cit. 2020). Konvektivní bouře je samostatný pojem a pojmu bouřka je nadřazen. Konvektivní bouře jsou meteorologické jevy, vyskytující se při vývoj konvekčních oblaků druhu Cumulonimbus či jejich soustav (ČMes 1993, cit. 2020). Bouřka jako výčet výše uvedených jevů je součástí konvektivní bouře, stejně jako to může být tornádo, kroupy, přívalové srážky a další jevy s konvektivní bouří spojené.

Z hlediska terminologie pozorování bouřky na stanici (místě pozorování) rozlišujeme:

Bouřka na stanici

Je situace, kdy bouřka přímo přechází přes místo pozorování. Bouřková buňka tedy konvekční bouře se vyskytuje v dané oblasti a přináší tam typické projevy počasí. Nechybí při jejím výskytu bleskové výboje, které po několika málo vteřinách nebo téměř okamžitě následují jejich zvukové projevy v podobě hromů. Pokud je bouřka bleskově aktivní a je přímo v místě pozorování, jsou hromy velmi hlasité. V některých případech tak extrémně, že hrozí člověku i poškození sluchu. Bouřka je pro pohyb v daném místě výskytu vždy nebezpečná. Vedle těchto projevů bouřka na stanici produkuje vždy srážky a to v podobě prudkého deště. Někdy se mohou vyskytovat kroupy různé velikosti a významné nárazy větru. Jde o nebezpečné doprovodné jevy bouřky. Vždy s nástupem bouřky do dané oblasti a při jejím přechodu zesílí vítr, byť nemusí jít o nijak významné zesílení.

Pokud nenásleduje hrom do několika málo sekund po výskytu blesku, není centrum bouřkové buňky přímo v daném místě. Za bouřku na stanici takovou situaci ale považujeme, označujeme ji jako blízkou bouřku – viz dále. Nezáleží poté na tom, zda je přímo nad místem pozorování nebo o málo dále. V průběhu počasí na stanici se uvádí: bouřka+srážky, bouřka+kroupy nebo bouřka, slabý, mírný či silný déšť. Pokud je bouřka silná, má tedy nebezpečné projevy či je bleskově aktivní, lze uvádět silná bouře a následuje zpravidla druh srážek.

Bouřka blízká

Tato je definována na základě vzdálenosti od místa pozorování, tedy od stanice. Jde o bouřku, při níž se alespoň jeden blesk vyskytne blíže než 3km od místa pozorování. Při výpočtu jde tedy o dobu mezi zahřměním a slyšitelností hromu kratší než 10 vteřin, včetně. Takovou bouřku lze považovat za bouřku na stanici, viz výše. Nezáleží tedy poté na tom, zda je bouřka vzdálená cca 3km nebo je přímo nad místem pozorování.

Obr. 2 Bouřka odsouvající se z místa pozorování

Bouřka vzdálená

Dle výše uvedené definice jde o bouřku, která je vzdálena od místa pozorování dále než 3km. Doba mezi bleskem a zahřměním je tedy delší než 10 vteřin. Taková bouřka se v praxi dělí na bouřku vzdálenou 5km a více než 5km od místa pozorování. Slyšitelnost hřmění při více vzdálených bouřkách dosahuje většinou do 25km a výjimečně více. Ale zpravidla bývá hřmění slyšitelné určitě do 15km. Přes den je to většinou do 20km. Takovou bouřku nemůžeme považovat za bouřku na stanici, tedy za bouřku blízkou místu pozorování či přímo v daném místě. Bouřka se většinou v pozorování uvádí jako bouřka beze srážek, neboť se při ní srážky nevyskytují. Určitě se v místě nevyskytují hlavní srážky v centru bouřkové buňky. Pršet může například z okolní oblačnosti vzniklé společně s bouřkovým oblakem.

Blýskavice

Je projev bouřky v podobě viditelnosti blesků, avšak vzdálených. Jde o situaci, kdy je bouřka vzdálená na tolik, že neslyšíme hřmění. Přes den blýskavici většinou neuvidíme, jen pokud je snížena míra osvětlení například vlivem výskytu tmavých oblaků. V noci jsou ale viditelné velmi daleko. Opět zde šíření světla ovlivňují další podmínky, ale blesky při nočních bouřkách jsou viditelné až 200km či ojediněle i dále. Proto můžeme u nás pozorovat blýskavice například ve středních Čechách při bouřkách na Moravě, nad Krkonošemi nebo nad jižním Polskem či na západě Čech.

Při popisu průběhu počasí uvádíme u stavu oblohy jednoduše “blýskavice”, tzn. například klidně jasno, blýskavice. Ty jsou často velmi slabé při hodně vzdálených bouřkách. Určitě znáte při horké letní noci, kdy je obloha zcela jasná, je klidno a z velké dálky se slabě blýská. Bouřka je proto velmi daleko a většinou do daného místa vůbec nedorazí. Pokud jde ovšem o významné frontální bouřky, pak se může stav počasí v místě do 1-2 hodin podstatně změnit.

Obr. 3 Bouřka nastupující do místa pozorování, v pozadí patrné srážkové pruhy

Závěr: Terminologie pozorování bouřky

Výše byly stručně shrnuty zásady terminologie pozorování bouřky, tedy jevu bouřka na stanici či obecně v místě pozorování. Rozlišujeme tedy v základu vzdálenost bouřky od místa pozorování a s tím spojený výskyt jevů na bouřku vázaných. Nejméně se jich logicky vyskytuje při nejvzdálenější bouřce a nejvíce při výskytu bouřkové buňky významného charakteru přímo nad místem pozorování. Nejvzdálenější bouřka (zpravidla od 25-30km do 200km a více) produkuje pouze blesky různé intenzity (blýskavice). Bouřka postupující blíže místu pozorování produkuje vedle významněji viditelných blesků i hřmění, většinou ale ne srážky, alespoň ne hlavní srážky bouřkového oblaku (bouřka vzdálená či bouřka beze srážek).

Nicméně může v jejím okolí i významně zesílit vítr. Přesto tato nemusí přímo do místa dorazit. Nejvíce projevů přináší bouřka v blízkosti místa pozorování nebo přímo nad ním (bouřka blízká či též bouřka na stanici). Vedle elektrických projevů jsou to významné srážky, zesílený vítr, případně nebezpečné projevy včetně tornád. Terminologie pozorování bouřky je striktně dodržována společně s dalšími podmínkami metodiky na pozorovacích místech ČHMÚ.

Reference

Česká meteorologická společnost (ČMes). Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický. Online. Citováno 2.7.2020, dostupné na https://slovnik.cmes.cz.