Kdy vítr působí větší zimu a kdy menší?

Hodnocení článku

Mráz se vyskytuje trvale v ČR již několik dní a v posledních dnech je většinou silný a teplota se udržuje i přes den hluboko pod nulou. Zima tedy venku je každý den, ale proč se zdá být dnes nějak větší? Působí zde samozřejmě čerstvý vítr. Při větru a mrazu dochází k významnému snižováno pocitové teploty lidského těla. Při teplotě nad bodem mrazu je snížení pocitové teploty menší, ale i tak se nám bude zdát při silnějším větru větší zima. Vítr ovšem zimu také mírní, jak je dobře známo. Jde o jeden z faktorů, který zmírňuje radiační ochlazování a tedy pokles teploty vzduchu během noci. Jaké jsou příčiny toho, že v těchto situacích hraje vítr roli různých faktorů? Tedy kdy vítr působí větší zimu a kdy menší?

Wind chill: Vítr rychle odvádí teplo z povrchu pokožky těla

Wind chill jako anglický název pro obecně používaný pojem ochlazování větrem. Ochlazování větrem se uplatňuje spíše při nižší teplotě, obzvláště při teplotě na bodu mrazu nebo pod ním. Ale určitě velmi dobře znáte situaci v letním období, kdy je teplota velmi vysoká a uplatňuje se spíše pocit dusna. A k tomu je zcela klidno, jak se říká, nehne se ani list na stromech. Když začne foukat alespoň slabý vítr, pociťujeme úlevu a zdá se že se ochlazuje. Přitom teplota se změnit nemusí, jen vítr ochlazuje naše tělo. Stejné je to v chladné části roku, kdy toto ochlazování není pochopitelně při nižší teplotě příjemné. Naopak při mrazu a silném větru se mohou rychle objevit omrzliny, na to velký pozor. Vítr totiž rychleji odvádí teplo, které se kolem našeho těla udržuje. A pokožka se rychleji ochlazuje. V tomto případě jde o ochlazovací faktor větru. Ale pouze co se týče pocitové teploty.

Více o tom píšeme včetně možností výpočtu výsledné pocitové teploty na stránce Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota. Například pokud se bude teplota pohybovat ráno nebo večer i kolem -15°C a vítr bude mít rychlost kolem 8m/s budeme pociťovat teplotu přibližně -28°C. Pokud dojde k nárazu větru, tedy krátkodobému zvýšení jeho rychlosti, 20m/s půjde o extrémně nízkou pocitovou teplotu. Ta by činila i méně než -30°C. I to je dnes (datum vydání článku) venku možné. Zítra bude vítr již slabší, ale stále nemůžeme čekat bezvětří.

Vítr může ovlivnit společně s dalšími projevy prvků počasí i reálnou teplotu vzduchu. Samozřejmě když začne vítr přes den foukat, tak se teplota sniží. Vítr bude rychleji odvádět ohřátý vzduch. Tento efekt je v noci ale právě opačný.

Radiační ochlazování: Vítr promíchává studený vzduch s teplejším

Jde o faktor, který působí naopak oteplování. Tedy alespoň teploty vzduchu v reálné podobě. Tím je vítr v nočních hodinách, kde jsou nijak dány podmínky pro ochlazování. Zde působí jako odvod naopak ochlazeného vzduchu. Tento se ochlazuje od vychládajícího zemského povrchu. Pokud je tato chladná vrstva vzduchu odváděna a promíchávána větrem s teplejším vzduchem ve vyšších výškách, tak teplota přestane klesat. Případně začíná stoupat. Ohledně pocitové teploty to samozřejmě ani v noci neplatí.

Při ochlazování během noci je vítr významným faktorem, který toto ochlazování zpomaluje. I při vpádu studeného vzduchu a celonočního vyjasnění se při působení větru příliš neochladí.

Může se hodit: Vypočítejte si na Calculator.net, jaká bude vaše pocitová teplota při konkrétních hodnotách teploty a rychlosti větru.

Vítr a námrazové jevy

Kdy vítr působí větší zimu? Námraza na Sněžce 11.2.2021.

Obr. 1 Námraza na Sněžce na sloupu tamní lanovky, mlhavo, zasněžená a zmrzlá kamera, zdroj: kamery.humlnet.cz

Vítr a mráz jdou dohromady. Alespoň co se týče narůstání námrazy. Námraza se tvoří na všem, co je vystaveno mrazu a vlhkosti vzduchu. Takže například na sloupech, elektrickém či trolejovém vedení, na stromech a podobně. Totéž platí o jinovatce, která vzniká na povrchu a předmětech a narůstá ve směru proudění. Jak již odlišit od námrazy? Jinovatka vzniká při teplotách pod -8°C a v případě silného proudění se netvoří, stávající opadává. To platí i při oklepání například větve stromu. Takže snadno z předmětů spadává. Je obdobou jíní, které se tvoří ale pouze na povrchu. Jde o zmrzlou rosu.

V případě námrazy tato existuje i při velmi silném větru. Je schopná narůstat za trvajících podmínek pro její vznik ve směru i velmi rychlém proudění. Dosáhnout může i významné tloušťky a zatížit tak zejména stromy a způsobit lámání větví nebo vyvracení stromů. Na horách se setkáme při trvalém silném mrazu a působení silného větru s velmi silnou námrazou vzniklou ve směru proudění. Často se s ní setkáváme na nejvyšším místě ČR na Sněžce (obr. 1).