Tornáda v ČR nejsou výjimečná

Hodnocení článku

Tornáda v ČR nejsou výjimečná, ale ani nijak častá. V reakci na událost ze čtvrtečního večera dne 24. června 2021 na jižní Moravě se zaměříme v tomto textu na tornáda. A to obecně, na uvedenou situaci a na jejich výskyt u nás. Obecně je známo, že tornáda se v ČR vyskytují. Jsou samozřejmě slabší než v tzv. tornádových alejích, ale oproti jiným jevům jsou samozřejmě značně ničivé. U nás se jedná asi o nejnebezpečnější meteorologický jev, který je spojen s významnou konvekční bouří. Jak častý je výskyt tornád v ČR? Mělo by jich v souladu se změnou klimatu v budoucnu přibývat?

Intenzivní tornádo je v ČR výjimečné, alespoň zatím

Zpustošenou krajinu a sídla známe z videí či fotografií z tornádových alejí. Tak se říká oblastem, kde jsou tornáda zcela běžným meteorologickým jevem a to i velmi častým. To, že v bouřce vznikne tornádo v takových oblastech nikoho nepřekvapí. A většinou jde o intenzivní tornáda, která působí velké materiální škody i četná zranění a úmrtí. Jde zejména o některé oblasti USA, kde jsou tornáda i na denním pořádku.

Na území ČR se tornádo občas objeví, výjimečný jev to tedy není. Ale stále je ojedinělý. Několik tornád bylo v ČR potvrzeno, stále tu ještě pravděpodobně budou i ta, která nebyla nikým pozorována a ani dodatečně zjištěna. Vyskytly se v odlehlých oblastech. Tornáda v ČR jsou většinou slabá a mají kratší „životnost“. Jsou ale výjimky a jednou z nich byla současná situace na jihu Moravy, oblast Hodonínska. Přesně několika obcí západně až jihozápadně od Hodonína. Tornádo nadělalo v typicky úzkém, ale na naše poměry delším pásu velké škody a bohužel i zabíjelo. Meteorologové hodnotí jeho intenzitu stupněm F4, nejprve existovaly odhady intenzity F3. Následně bylo ještě potvrzeno tornádo na Lounsku, které nebyla tak intenzivní.

Uvědomme si, že se změnou klimatu přichází četnější výskyt extrémů počasí. Do těch počítáme i silné bouřky s typickými nebezpečnými doprovodnými jevy. A mezi ně patří i tornáda. S vyšší teplotou vzduchu přichází též extrémní cirkulační pohyby vzduchu a vhodné podmínky pro jeho rotaci. Což vede ke vzniku tornád. Existuje bohužel pravděpodobnost, že tornád bude i v mírném klimatu přibývat. A objevovat se mohou i ta silnější. Nechceme tímto vyvolávat paniku, jen učinit reálný pohled na věc. Nutno znát pravděpodobné změny v chování počasí v souvislosti se změnou klimatu a připravit se na ně. Bohužel v případě tohoto jevu není možnost jeho jednoznačné předpovědi, velmi obtížné je tedy se na jeho příchod nějak připravit.

Definice tornáda a základní znaky

Tornádo je větrný vír, který se vyskytuje pod základnou bouřkového oblaku. Vzduch se začne pod oblakem stáčet a vzniká tzv. tromba. To je větrný vír spouštějící se ze základny bouřkového oblaku. Rotace vzduchu postupuje směrem k povrchu a po jeho dosažení povrchu teprve hovoříme o tornádu. Poté se takto rotující vzduch chová jako vysavač a podle intenzity poškodí či vtáhne vše, co se vyskytuje v dráze jeho postupu.

Tornádo a hurikán, tedy přesněji tropická cyklona, jsou meteorologické jevy působící největší škody a extrémy počasí. Velkým rozdílem je to, že v případě cyklony se jedná o podstatně plošnější dosah a delší dobu trvání čili životnosti. Tornádo jako větrný vír má podobu šroubovice, spojenou s povrchem. Jeho hlavními znaky jsou:

• Vznik pod základnou bouřkového oblaku Cumulonimbus
• Vznik v důsledku tendence ke stáčivosti proudění (vorticita)
• Krátká doba existence
• Zasažení malých území (úzké pásy)
• Extrémní síla větru, hlavně dále nad povrchem
• Průměr několik metrů až stovek metrů – v USA ale ojediněle i kilometrů
• Intenzita se klasifikuje podle Fujitovy stupnice (stupně F0 až F5)

Co je to vorticita? V překladu vírnatost, jde o rotaci vektoru rychlosti cirkulace.

V Evropě se používá pro klasifikace tornád též stupnice TORR se stupni T0 až T10. Stupnice hodnotí sílu tornád podle síly větru. Fujitova stupnice podle způsobených škod. Nejvyšší naměřená průměrná rychlost u povrchu při výskytu tornáda byla na Světě 142m/s. Podstatně rychlejší vítr fouká ve větších výškách, kde není brzděn třením o povrch.

Absolutní extrémy tornád na Světě

Na severu USA se vyskytne v průměru 800 tornád za rok. V 19 státech USA se vyskytlo 400 tornád v jednom okamžiku. Až 689 obětí si vyžádalo tornádo v New Orleans. Státy Indiana, Illinois a Missouri přešlo tornádo a urazilo tak trasu dlouhou 352km. Raději nepokračujme, protože právě tornádo, jeho parametry a důsledky jeho řádění jsou jedním z největších důkazů existence přírodních živlů odehrávajících se prostřednictvím počasí. A toho, že příroda má jednoznačně navrch.

Více na stránce Absolutní extrémy počasí.

Předpověď i odhalení tornáda mají velmi omezené možnosti

Výskyt tornád nelze přímo předpovídat. Nijak nelze ve vztahu ke konkrétnímu místu říci, že se tam pravděpodobně vyskytne tornádo. Lze pouze určit vhodné podmínky pro stáčivost proudění a tedy vznik tornád při silných bouřích. Tuto stáčivost čili rotaci ukazuje veličina zvaná helicita. Lze určit oblast, kde budou vhodné podmínky pro rotaci vzduchu a jak moc vhodné budou. Podle toho můžeme usuzovat pravděpodobnost výskytu tornád. Přímo se ale tornád jako třeba bouřky nepředpovídají. Zjistit výskyt tornád lze též jen velmi obtížně. Tornádo nevidíme na snímcích z družice, protože se vyskytuje pod základnou bouřkového oblaku. Ani na snímcích z radiolokátoru, protože tornádo tento nezachytí. Tornádo se vyskytuje na obzoru radaru.

Takže tornáda můžeme jen přímo pozorovat. Buď tak mají možnost činit přímo meteorologové nebo ostatní lidé. Tito podezření výskytu tornáda či přímo jeho výskyt nahlašují. Odborníci situaci prošetří, učiní též šetření na místě a poté určí výskyt tornáda a případně jeho parametrů. Tornáda jsou pak zjištěna, zaznamenána a tedy potvrzena. Pokud se vyskytnou v odlehlých oblastech, kde nikdo není, jsou skrytá či tzv. tajná. Informace od každého, kdo tornádo nebo podezření na výskyt tornáda pozoruje, jsou velmi cenné. Proto určitě nikdy neváhejte kontaktovat meteorology i s podezřením na výskyt tornáda.

V tornádových oblastech lovci bouřek za těmito jevy přímo vyjíždějí, pozorují a dokumentují je. Jde o velmi nebezpečnou aktivitu. Přesto jsou jejich dokumentace a jejich materiály velmi cenné při studiu tohoto jevu. Je třeba se o jevu dozvědět ještě mnoho, abychom byli schopni ho lépe zachycovat. Alespoň včas zachytit, když ne předpovědět. Též bude v tomto ohledu důležité zdokonalování techniky, bohužel současná neumí tornádo pod oblakem odhalit.

Supercelární bouře jako pravděpodobnost výskytu tornáda

Výjimečně silná konvekční bouře, stručná a jednoduchá definice bouře supercelární zvané často zkráceně jako supercela. Jde o bouři složené z jedné bouřkové buňky, která má výjimečně silnou intenzitu. Tato bouře má mohutný vzestupný proud vzduchu. Vlivem něho a obecně komplikovaného složení proudění má specifické projevy. Ty spočívají právě vedle výskytu významného krupobití, extrémních nárazů větru i ve vzniku tornád. Supercelární bouři na radarovém snímku poznáme. Podle toho můžeme očekávat pravděpodobnost výskytu tornád, byť tomu tak být nemusí. Jak ji poznáme?

• Bouře zobrazená na radaru má uzavřenou oblast snížené radarové odrazivosti, tzv. BWER
• Dále má hákovité echo poblíž vzestupného proudu vzduchu
• Pokud pozorujeme bouřku z povrchu, pak může značit výskyt supercely jev wall cloud (ale tento fakt nerozhoduje)

Wall cloud je oblačná zeď, která postupuje před bouřkovým oblakem.

Tornádo jako běžný jev v budoucnosti i u nás?

Významné bouřky budou se zvyšující se teplotou v mnohých oblastech na Zemi častější. To je jisté, stejně jako obecný výskyt nerovnoměrnosti rozložení srážek zejména v letním období v čase i místě. Přibude prudkých srážek právě přívalového typu. A událostí, kdy spadne velké množství srážek za kratší období najednou, vznikne i povodeň. A následuje opět období bez výskytu srážek, během něhož může vzniknout i sucho. Ano, suchá období mají být častější. Ale rozhodně nepodceňuje opačný extrém. Právě prudké srážky budou během teplé části roku do budoucna ty hlavní. A ty mají vazbu na bouřky. Pravděpodobné jsou tedy i další změny v atmosféře a její cirkulaci. Včetně vhodných podmínek pro stáčení proudění. Při těch dochází právě ke vzniku tornáda.

Čím vhodnější uvedené podmínky a čím déletrvající, tím pravděpodobněji vznikne tornádo. A to delší dobu „životnosti“ bude toto mít. Takže pak má také delší dráhu a projde tedy větší pás území. Těžko říci, zda bude tornádo u nás přímo běžným jevem. Ale podmínky pro jeho výskyt se zlepší, tzn. zvýší se pravděpodobnost jeho výskytu i častěji vyšší intenzita.

Není to strašení, ale fakta ke kterým se dospělo na základě klimatických scénářů vývoje změny klimatu do dalších desetiletí. Celkově platí, že se klima rozkolísá a extremita počasí se zvýší. Extremita různého druhu, mezi níž patří v létě především právě významné konvekční bouře.

Shrnutí: Tornáda v ČR nejsou výjimečná

• Tornádo se u nás vyskytuje ojediněle, ale nejde o zcela výjimečný jev
• Významné tornádo typu toho na jižní Moravě 24.6.2021 výjimečné je
• Jde o větrný vír, který vzniká v důsledku vhodných podmínek pro stáčení proudění pod základnou bouřkového oblaku (do doby, než se dotkne povrchu jde o trombu)
• Tento vír po dotknutí se povrchu doslova vysává vše, co se vyskytuje v dráze jeho postupu
• Jev má lokální dosah a převážně kratší životnost, jeho dráha postupu je tedy též kratší
• Tornáda se vyskytují velmi četně v tzv. alejích tornád (zejména východ a středozápad USA), kde jsou i silnější
• Klasifikace síly tornád se provádí podle Fujitovy stupnice a odvíjí se podle způsobených škod (stupně F0 až F5) a v Evropě podle stupnice TORR a zde se odvíjí podle síly větru (stupně T0 až T10)
• V budoucnu může vlivem globální změn klimatu, což povede v lepší podmínky pro jeho vznik, přibývat výskytu tornád i v oblastech s jejich ojedinělým výskytem (včetně ČR)

Závěr: Tornáda v ČR nejsou výjimečná

Tornádo patří mezi jev v podobě parametru, jehož výskytem je konvekční bouře klasifikována jako bouře velmi silné intenzity. Dalšími parametry této bouře jsou kroupy o průměru nad 2cm a nárazy větru nad 25m/s.

Tento větrný vír by nebyl vidět, kdyby v oblasti rotujícího vzduchu nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Plus kdyby jím neputoval vzhůru prach, písek a veškeré předměty, které jsou podle síly tohoto vzdušného proudu zdviženy z povrchu. Vlivem kondenzace se jeví jako oblak, tedy výčnělek sahající až k povrchu z bouřkového oblaku. Vlivem výskytu prachu a předmětů jde o velmi tmavý pohybující se oblačný chobot. Do budoucna nutno počítat s tím, že mohou být častěji vhodné podmínky pro výskyt tornád i u nás. Doufejme, že budou spíše slabá a ne tak významná jako bylo to dosud poslední. A též doufejme ve vývoj techniky a poznání odborníků, které vyústí v to, že bude možné tornádo lépe zjistit nebo dokonce předpovědět jeho výskyt.

Doporučujeme k tomuto tématu stránku: Tornáda CZ (oficiální web ČHMÚ a AMS).

Další informace: Infomet.cz.

Pozor: Tornádo na Moravě bylo skutečně přírodní!

Prosíme, nevěřte různým teoriím, které se v posledních dnech doslova vyrojily. Některé říkají, že tornádo bylo vyvoláno uměle lidmi. Podobně jako existuje teorie o umělém práškování z letadel a vzniku čar za těmito letadly. Jiné říkají, že tornádo uniklo z laboratoře a to v čínském Wu-chanu. To jsou samozřejmě na první pohled nesmysly a někteří je publikují plus nabádají ostatní k jejich šíření. Takže pokud na takové informace narazíte v článku nebo vám dokonce přijdou na email, určitě jde o tzv. HOAX.