Světové klima v roce 2022 opět ukázalo pokračující oteplování

Světové klima v roce 2022 se neslo opět v duchu pokračování oteplování a projevů klimatu s tím spojených. Vyplývá to z pravidelné zprávy Světové meteorologické organizace o stavu klimatu ve Světě. Průřez nejdůležitějšími daty a zjištěními na základě měření a pozorování stavu atmosféry, hydrosféry, pedosféry i kryosféry naší planety přinášíme níže v tomto článku. Stoupající globální teplota, hladina světových oceánů, jejich acidifikace. Dále zvýšení extrémů teploty i srážek v různých regionech plus výskyt dalších extrémů počasí. To vše plyne z této zprávy, která shrnuje naměřené a pozorované údaje za aktuálně vyhodnocený rok 2022. Zpráva ukazuje bohužel samé rekordní údaje, které ukazují, že se změna klimatu velice rychle posouvá kupředu.

V uplynulém roce dosáhly koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nových maximálních hodnot. Roční nárůst metanu byl v letech 2020 a 2021 nejvyšší zaznamenaný. Průměrná globální teplota byl pátá až šestá nejvyšší v historii měření. Tepelný obsah oceánu byl v roce 2022 nejvyšší v historii. Tempo nárůstu globální průměrné hladiny oceánu se za posledních deset let zdvojnásobilo. Je velmi pravděpodobné, že okyselení oceánů je nejvyšší za posledních 26 000 let. Rychlé tání ledovců, v některých oblastech i rekordní. V různých oblastech časté vlny veder, sucho a s tím spojené přírodní požáry. Ale i další extrémní meteorologické jevy (tropické cyklony, silné bouře, povodně) jako důsledek oteplování.

Světové klima v roce 2022

• Koncentrace skleníkových plynů (Oxid uhličitý, oxid dusný a metan) dosáhly v minulém roce rekordních hodnot, nárůst koncentrace metanu byl mezi lety 2020 a 2021 nejvyšší v historii. V roce 2022 se hodnoty koncentrací těchto plynů zvyšovaly.
• Globální průměrná teplota o 1.15°C vyšší než průměr v letech 1850-1900, rok 2022 byl pátým a šestým nejteplejším.
• V létě se vyskytly rekordní vlny veder v Evropě a Číně, někde se jednalo zároveň i mimořádné sucho.
• Východ Afriky zaznamenal podprůměrných pět po sobě jdoucích období dešťů a šlo o nejdelší období za 40 let.
• Naopak rozsáhlé povodně zasáhly v létě Pákistán, způsobily velké škody, četná úmrtí a vysídlení lidí.
• Soubor ledovců s dlouhodobým pozorováním měl průměrnou hmotnostní bilanci -1.18m vodní hodnoty, což je podstatně větší ztráta ledovců než činí průměr za poslední desetiletí.
• Globální průměrná úroveň hladiny oceánu dosáhla nového maxima, tempo růstu činilo v posledním desetiletí 4.62mm/rok (v předchozím 2.27mm/rok).
• Obsah tepla v oceánu dosáhl nového rekordního maxima.

Skleníkové plyny a globální teplota

Globální průměrné koncentrace oxidu uhličitého dosáhly 415.7ppm, oxidu dusného 334.5ppb a metanu 1908ppb. V řeči průměru před industrializací jde o 149%, 124% a 262% tohoto normálu. Nárůst koncentrace oxidu uhličitého byl shodný jako v letech 2019 a 2020, ale vyšší než roční tempo růstu posledního desetiletí. nárůst metanu činil v letech 2020 až 2021 18ppb a jde o nejvyšší roční nárůst koncentrací. Největší podíl na obnově růstu mají zřejmě mikrobiální a biogenní zdroje.

Globální teplota byla o 1.15°C vyšší než předindustriální průměr. I přes třetí rok výskytu jevu La Niňa, kdy tato fáze ENSO se pojí obvykle  dočasným snížením průměrné teploty. Roky 2021 a 2022 byly proto méně teplé než roky 2019 a 2020. Pevninské oblasti v západní Evropě byly v řadě případů nejteplejší v historii měření. Nad oceánem se vyskytlo rekordní teplo v severním až jižním Pacifiku a v Jižním oceánu. Žádná oblast na Zemi nezaznamenala rekordně nízkou roční teplotu. Jen některé oblasti byly chladnější než činí normál let 1991-2020.

Svrchní 2km oceánu se oteplily i v roce 2022, tento trend oteplování je jistý od 70. let 20. století. Tepelný obsahu oceánu byl v roce 2022 nejvyšší v historii a vyšší než v roce 2021. V posledních dvou desetiletích bylo oteplování oceánů extrémně velké. Tempo oteplování oceánu ale nebylo ve všech částech Světa shodné.

Hladina a kyselost oceánu

Globální průměrná hladina oceánu též v roce 2022 stoupala. Odhad vzestupu činí 3.4mm/rok za 30 leté období družicových měření. Mezi první dekádou měření (od roku 1993) a poslední se trend nárůstu hladiny zdvojnásobil. Zrychlení růstu hladiny se odhaduje na 0.12mm/rok. Tomuto nárůstu hladiny oceánu přispívá jejich oteplování, tání ledu z ledovců (viz dále) a příkrovů či změny v zásobách vody na pevnině. Mezi roky 1960 a 2021 pohltil oceán asi 25% ročních emisí antropogenního oxidu uhličitého z atmosféry. Tím částečně zmírnil dopady změny klimatu. Nicméně negativní dopady jsou zřetelné pro změnu v oceánu a jsou významné. Oxid uhličitý reaguje s vodou a to má za důsledkem pokles pH (tzv. okyselování nebo-li acidifikace oceánu). Toto okyselování ohrožuje organismy a ekosystémy. Se zvyšující se kyselostí a teplotou vody oceánu klesá schopnost oceánu pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry. Je velká pravděpodobnost, že pH na hladině otevřeného oceánu je nyní nejnižší za posledních minimálně 26 000 let a rychlost změn pH oceánu je minimálně od tohoto období bezprecedentní. Od konce 80. let 20. století se průměrné globální pH povrchového oceánu mění o 0,017 až 0,027 pH za desetiletí.

Led, sníh a permafrost

Zalednění Země se nazývá kryosféra, dělí se na mořské led, ledovce, sněhovou pokrývku z níž led vzniká a tzv. permafrost. Permafrost je půda, kde zůstává teplota kolem 0°C a nižší minimálně po dobu 2 let. Dlouhodobá měření těchto prvků jsou vzhledem k odlehlosti míst náročná. Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v roce 2022 většinou pod dlouhodobým normálem. Jarní měsíční maximum činilo 14.59 mil. km2 (odchylka -0.44 mil. km2). Minimální rozsah v září činil 4.87 mil. km2 (odchylka -0.71 mil. km2). Rozsah ledu byl větší než průměrné minimum za desetiletí 2012-2021 (mírné léto v oblasti Arktidy). Ale šlo též o 11. nejnižší měsíční minimální rozsah ledu dle satelitních dat. V Antarktidě dosáhla rozloha ledu 25.2.2022 hodnoty 1.92 mil. km2 a jde o nejnižší zaznamenanou rozlohu (odchylka téměř -1 mil. km2).

Rozsah sněhové pokrývky se v roce 2022 přiblížil k průměru let 2001-2020, šlo tedy o průměr ve vztahu k tomuto dlouhodobému trendu. Průměrný denní rozsah sněhové pokrývky b období srpen 2021 až červenec 2022 byl o2.5% nižší než činí výše uvedený průměr. Největší odchylky dosáhl rozsahu sněhu v červnu 2022 (-1.68 mil. km2, 21% pod průměrem). Permafrost se otepluje v hloubkách na úrovni minimálních sezónních vlivů či v blízkosti. podle měření ve vrtech na celé Arktidě se permafrost otepluje od 70. let  20. století. V posledních letech došlo k výskytu rekordních hodnot teploty. Největší oteplení o 0.4 až 0.6°C za desetiletí je pozorována v chladnějším permafrostu na západě severoamerické Arktidy.

Srážky

V roce 2022 byly srážky vyšší než průměr na severovýchodě a jihovýchodě Asi, západě indické letní monzunové oblasti. Na opačné straně na severu Jižní Ameriky a místy v Severní Ameriky a Karibiku, na východě Sahelu a místy v Jižní Africe či na východě Evropy. Naopak četně v Evropě, Středozemí, na severozápadě Afriky, ve střední Asii či ve střední. A v jižní části Jižní Ameriky a střední až západní Severní Ameriky šlo o podnormální srážky.

Světové klima v roce 2022: Extrémní jevy

Nyní stručný výpis zásadních extrémů počasí a hydrologie ve Světě, které se odehrály během roku 2022:

• Největší a nejdelší vlna veder v Číně od počátku tamních záznamů (polovina června až konec srpna) s důsledkem výskytu nejteplejšího léta v historii.
• V Číně šlo také o druhé nejsušší léto v historii.
• Četné vlny veder v Evropě v každém ze tří letních měsíců (červen až srpen), což mělo za následky úmrtí lidí zejména na jihozápadě a západě Evropy, největší vlna horka v červenci.
• Teplota dosáhla ve Spojeném království při vlně veder poprvé 40°C (19.7.2022 – Coningsby 40.3°C, v Dublinu 33.0°C – nejvyšší teplota v Irsku od roku 1887).
• Vlny veder ve Středomoří v červnu srpnu, v Maroku 49.1°C.
• Sucho v četných částech Evropy a Středomoří s maximem v Evropě v srpnu, významné snížení průtoků velkých vodních toků s velkým vlivem na říční dopravu a energetiku (snížení výkonu elektráren).
• Se suchem byly spojeny požáry, zejména na jihozápadě Francie, kde shořelo přes 62 000ha území.
• Naopak výjimečné povodně se odehrály v Pákistánu v období monzunu s vrcholem na konci srpna. Červencové srážky zde byly 181% nad normálem a srpnové dokonce 243 nad normálem.
• Mnoho povodňových situací se odehrálo na východě Austrálie v průběhu celého roku. Největší povodeň byla na přelomu února a března (Queensland, Sydney a Nový Jižní Wales). Jižně od Brisbane řeka Wilson překonala předchozí rekordní hladinu cca o 2 metry.
• Blesková povodeň se odehrála v důsledku extrémních srážek v průběhu několika týdnů dvakrát. V únoru spadlo 250mm srážek za 3 hodiny a v březnu 415mm za 10 hodin.
• Povodeň zažilo i mnoho oblastí Sahelu v průběhu monzunu. Záplavy se týkaly také Nigérie, Čadu a jihu Súdánu.
• Z hlediska tropických cyklon došlo v severním Atlantiku v září ke dvěma extrémům v podobě zasažení pevniny a to hurikánem “Ian” (kategorie 4) a čtyř denní srážky na pláži Daytona Beach přesáhly 500mm. Desetiminutová rychlost větru činila 241km/h.
• Hurikán “Fiona” zasáhl Dominikánskou republiku a Portoriko, následně putoval nad Kanadu. Nad pevninu v Novém Skotsku vstoupil s tlakem v centru cca 931hPa.
• Silné bouře zasáhly v polovině srpna jih a střed Evropy v podobě tzv. derecha se silným větrem a vydatnými srážkami na frontě. Nad Korsikou měl systém největší intenzitu s poryvy větru až 225km/h. Dále systém postoupil přes Itálii, Slovinsko, Rakousko a naše území.
• Dne 23.10.2022 přešlo přes sever Francie tornádo stupně EF3 s 206km dlouhou trasou, nejdelší v této zemi.
• Bouře “Eunice” jako nejvýznamnější větrná bouře západoevropské sezóny přinesla náraz větru 1960km/h  do Anglie, největší zde zaznamenaný.

Zdroj: Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu ve světě v roce 2022. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2023, roč. 76, č. 4, s. 97-110.