Letošní zima není tuhá, jen chvíli více mrzlo

Vzhledem k výskytu déletrvajících významných mrazů se objevují nepravdivé komentáře, letošní zima však není tuhá. Konečně se podařilo aby i v nížinách napadl a několik dní ležel sníh. I ve velkých městech napadlo přes 15cm sněhu, na površích byl tedy samý led a sníh. Már byl i silnější, v noci klesala minima i k -20°C a přes den stoupala sotva nad -10°C. Ale jen ve velmi krátké epizodě. Nyní se objevuje nesprávné hodnocení zimy, v některých převážně bulvárních médiích je hovořeno o letošní zimě jako u tuhé. Letošní zima není tuhá, jen se v ní objevilo více zimního charakteru počasí i mimo hory. Ve srovnání s minulými sezónami vyjma sezón 2017 šlo o zimu s častěji studeným počasím a výskytem sněhové pokrývky.

K tématu o zvyku na teplé zimy i na časté sucho v létě jsme vydali článek Zvykli jsme si na teplé zimy a na sucho. Nyní po několika teplejších či dokonce velmi teplých zimách někteří hodnotí letošní zimu po necelých dvou týdnech větších mrazů jako tuhou. Připomínáme ale, že zima trvá tři měsíce. Z klimatologického hlediska od prosince do února, z astronomického od téměř konce prosince do téměř konce března. Přes poslední mrazivé dny patrně někteří zapomněli, jaké počasí bylo v prosinci a po většinu ledna. A hovořit opět můžeme i do budoucna, protože teplota která se očekává v posledních únorových dnech bude vysoce nad normálem tohoto období. Proto opravdu letošní zima není tuhá.

Letošní zima není tuhá: Častější zimní projevy ve dvou týdnech neznamenají studené tříměsíční období

Hodnotit zimu budeme po jejím úplném skončení, ale i nyní týden a několik málo dnů před jejím skončení můžeme už přeci jen bilancovat. A to i s přihlédnutím k předpovědi počasí, která jasně říká, že zimní počasí už do konce měsíce čekat nelze a to většinou ani na horách. zimní období je třeba hodnotit jako celek a to od prosince do února, stejně jako letní období. Pokud bude v létě sucho a ve dvou týdnech bude o poznání více pršet, určitě nebudeme léto hodnotit jako vlhké. Loňské léto bylo v tomto ohledu jiné, srážky byl v celém období častější, významnější a proto lze hodnotit léto jako vlhčí. A dokazují to i plošná data, kdy vyjma července spadlo více srážek než by v daném období mělo. Předmětem tohoto článku ovšem není hodnocení loňského léta.

Předmětem tohoto textu je reakce na některá současná hodnocení letošní zimy. A upřesnění, že letošní zima není tuhá či krutá, resp. významně studená. Na komentáře, které v mrazivém období poukazovali na to, jak moc je letos v zimě mrazivo a podobně. Není, tedy respektive nebylo až na skutečné výjimky. V lednu lze považovat za výjimku spíše velmi krátká období několika málo dnů, kdy mimo hory napadlo několik málo centimetrů sněhu. Ten opět brzy roztál, protože přišlo poměrně rychlé oteplení. S tím spojujeme tání sněhu, typická obleva. To byly skutečně zanedbatelné epizody se zimními projevy počasí i v nižších výškách. Za jedinou výjimku, ať navážeme na výše uvedené, lze považovat mrazivou epizodu se spadne většího množství sněhu v posledních dnech. Tedy započatou během 6. února a definitivně skončenou 17. února. To je pouze minimální část ze zimní sezóny, klimatologicky trvající od prosince do února. Proto letošní zima není tuhá.

Teplo kompenzuje zimu a naopak

I tak zaznamenáváme stále nestabilitu počasí a tedy zejména teploty. A docela velkou, protože počátek února přinesl krátce velmi teplé počasí včetně vyšších poloh. A to po kratším období zimní počasí. Toto teplé počasí vystřídal významnější mráz, o němž byla řeč v odstavci výše. A tento mráz střídá nyní citelné oteplení a to na hodnoty teploty i o více než 10°C nad hodnotou normálu pro toto období. Jde doslova o kompenzaci krátce i významněji podprůměrných hodnot teploty z uvedeného mrazivého období.

I když se původně mohlo krátce zdát, že mráz vydrží ještě podstatně déle. Nakonec mrazivé proudění v podobě přílivu původně arktického vzduchu ovšem polevilo. A v podobném stylu se ponese tedy nejen konec zimy, ale i začátek jara. Tam se patrně střídají přílivy teplého vzduchu, které čím dál více převládnou. Ale střídají se s vpády studeného vzduchu, které bývají na začátku jara ještě docela výrazné. Proto není možné vyloučit ani návrat zimního počasí do nížin.

S naší lokalitou na rozhraní vzduchových hmot nic neuděláme

Tento průběh zaznamenáváme celou zimu. Zpočátku zimy převážilo spíše teplejší počasí nebo inverzní. Během zimy více převládlo studené počasí. Nyní na konci období bude opět častěji až neobvykle teplo. Ale stabilně zimní počasí nebylo. I kdyby mělo být stabilně zimní počasí po celou tuto dobu trvání zimní sezóny bez větších změn v podobě oteplení, nebylo by to nic výjimečného. Tomu by ovšem někteří, zejména z řad známých médií, říkali patrně “tisíciletá zima” nebo-li nejtužší zima za poslední staletí. Stále se tedy u nás uplatňuje střídání počasí a to “souboj” přílivu studeného až mrazivého vzduchu ze severu až východu a příliv teplejšího vzduchu západních směrů nebo přímo od jihu. Doslova “souboj” s velkou náročností na předpovědi to byl při některých situacích. Především nyní ke konci zimy.

Potvrzuje se tedy, že naše území se nachází na rozhraní dvou rozdílných vzdušných mas. Proto se zde projevuje proměnlivost počasí celoročně, jen s výjimkami v podobě v zásadě krátkých stabilních epizod. V zimě je krátce studenější proudění od severu až severovýchodu rychle střídání prouděním západních směrů, které je v tomto období teplejší. V létě je to podobné, kdy je jihovýchodní až jižní teplé či horké proudění brzy střídáno západním. to je v létě totiž vůči němu chladnější. Se změnou klimatu se vyskytují význačné situace, kdy může některá cirkulace trvat i déle a tvořit krátkodobě extrém počasí. A to v zimě i v létě s tím, že častější bude proudění teplého vzduchu. V létě vyvolá vlny veder, i stabilnější. V zimě pak i s výchylkami neobvykle teplé počasí.

Závěr: Letošní zima není tuhá

Na období zimy je třeba pohlížet jako na celek a nebrat v úvahu pouze krátkodobé kolísání počasí. Vždy je tendence určité negativní vlivy počasí připisovat na vrub jeho extrému. V případě tvrzení, že například za špatný stav komunikací může letošní krutá zima není správné. Letos krutá zima nebyla. Otázkou ovšem zůstává, jak si to “krutá” vyložíme. Pokud tak, že šlo o velkou zimu ohledně teploty, jde o špatné hodnocení a vztahuje se k jednomu období. Takový názor ovlivňuje nedávno ukončené významnější mrazivé období s větším množstvím sněhu v nížinách.

Pokud je vyloženo tak, že bylo kruté počasí v zimním období ve vztahu k uvedenému jevu, tak pak ano. Neboť za zhoršený stav asfaltu na silnicích mohou změny počasí, časté změny, ale celkově působení povětrnostních vlivů. Jde i o intenzivní sluneční svit a vysokou teplotu v létě a obecně podléhání teplotním a vlhkostním změnám. to lze říci i o dalších věcech vystaveným povětrnostním vlivům, nejen o tomto druhu umělého povrchu. Který mimo jiné značně ovlivňuje i dnešní intenzivní a těžká doprava.

Zima není tuhá, aneb zkreslené představy o tuhé zimě

V médiích či obecné konverzaci lidí se tedy můžeme dnes setkat se spoustou tvrzení, která se snaží určité důsledky svézt na letošní průběh počasí v zimě. Tedy přesněji zejména na průběh počasí posledních maximálně dvou týdnů. Totéž platí o praskání trubek vodovodních řadů, které velmi silně reagují právě na časté změny teploty. Ani tento důsledek není způsoben tím, že by zima byla tuhá. Letošní zima není tuhá. Ano zimní počasí vždy více ovlivňuje stav věcí mu trvale vystavených, ale vždy zde má vliv povětrnost obecně a její časté změny. Na tyto změny, které nabydou na významnosti a četnosti nejen v zimě, si musíme začít zvykat. Je také třeba příčiny určitých důsledků nazývat správně.

Nezapomeňte tedy, že letošní zima nebyla tuhá. Byla opět hodně proměnlivá a přinesla o něco více studených epizod se vším co k nim patří. Pokud hodnotíme nějakou z nedávných zimních sezón jako tužší, určitě to budou zimy v letech 2009 a 2010. Ale od té doby žádná další. Inu, počkejme na její vyhodnocení.