Přibývá konvekčních srážek, vrstevnatých pak ubývá hlavně na jaře

Srážkovou činnost můžeme rozdělit na konvekční a vrstevnatou, což je názvosloví používané pro druh oblačnosti. Tyto základní druhy srážek a míra jejich výskytu během roku, tedy procento které daný druh srážek tvoří na celkovém úhrnu srážek, jsou důležité pro hydrologickou situaci a výskyt sucha v teplé části roku. Mnoho autorů vypracovalo v minulosti studii na téma konvekční a vrstevnaté srážky a jejich podíl na celkovém srážkovém úhrnu, jejich trendy během roku v posledních letech a jejich závislosti na dalších meteorologických prvcích (zejména na teplotě) či jiných (například na nadmořské výšce a roční době). Studie se shodují na určitých trendech těchto srážek u nás. Existují i práce ze zahraničí, kdy se autoři zabývali podobnými charakteristikami srážkové činnosti. Před tím, než se podíváme na výsledky poslední studie, zpracované českými odborníky, objasníme si základní pojmy.

Co jsou to konvekční a vrstevnaté srážky?

Název konvekční srážky prezentuje druh oblačnosti, která tyto srážky přináší. Jde tedy o oblaky konvekční, Cumulus a zejména Cumulonimbus. Jedná se o srážky, které se vyskytují nejčastěji během teplé části roku při vyšších teplotách. Jsou to srážky zpravidla lokální, mnohdy velmi lokální, prudké a krátkodobé. Někdy mohou být významně prudké, tedy přívalové. V takovém případě přinášejí za krátký čas vysoké srážkové úhrny. Konvekční srážky jsou hydrologicky velmi málo významné. Způsobují především rychlý odtok z území (jeho intenzita se řídí zejména typem povrchu, sklonem a klimatickým vývojem poslední doby v dané oblasti) a minimální infiltraci, tedy vsakování a následné nasycení půdy a doplnění podzemních vod. Nasycení půdy při nich probíhá zejména ve svrchní části území, o průniku vláhy níže a doplnění spodních vod nemůže být řeč. Typ povrchu situaci odtoku při konvekčních srážkách ještě zhoršuje a bohužel v současné době u nás převládají zastavěné oblasti (neustále se rozrůstající města a obce) s asfaltovými a betonovými plochami, po který je odtok extrémně rychlý a tím se zvyšuje riziko rozvodnění místních malých toků a zatopení níže položených míst. Dále převažují pole, kde je odtok také rychlý a vodu v krajině nemá co zadržet. Absentují tak louky a pastviny a zejména pak lesy. Dalším problémem jsou napřímené vodní toky, které rychle steklou vodu z prudkých srážek po špatných površích odvedou pryč z území a přitom dokáží rychle a krátce zatopit i obydlené oblasti. Do nich přinesou mnoho splavenin v podobě hlíny z polí a cest a dalších materiálů.

Vrstevnaté srážky prezentuje též druh oblačnosti, která tyto přináší. Jde o oblaky vrstevnaté, zejména Nimbostratus, někdy Altostratus a dále Stratocumulus a Stratus (méně významné srážky). Tyto srážky se vyskytují poměrně rovnoměrně během celého roku. Jsou to srážky většinou rozsáhlé, tedy plošné a trvalejší. Někdy mohou být velmi vytrvalé a vydatné. Odpovídají sice za mnoho významných povodní u nás, ale také jsou velmi cenné z hlediska vláhy, nasycení území a doplnění podzemních vod. Jsou tedy nepostradatelné. Špatné povrchy a upravené vodní toky sice mohou při těchto srážkách působit negativní vlivy na infiltraci vody, ale nikoli tak významně jako v případě srážek konvekčních.

Konvekčních srážek přibývá, hlavně na jaře a v létě

V zimním období, přesněji v období od listopadu do března konvekční srážky příliš neřešíme. Tyto se vyskytují, ale jen velmi málo. Tento druh srážek připadá v úvahu v teplé části roku a to od dubna (v závislosti na počasí někdy už od poloviny března) do září, maximálně do počátku října a to s maximem od května do srpna, kdy tyto srážky skutečně převažují. Vrstevnaté srážky se ale také vyskytují a to v zimě i v létě. Nejnovější zpracovaná studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, která byla letos prezentována, hodnotila charakteristiky těchto druhů srážek za období let 1982 až 2016 na území ČR pomocí dat z 11 vybraných stanic rozložených rovnoměrně na našem území. Hodnocen v ní byl chod srážek během roku, jejich závislost na teplotě a nadmořské výšce či též trendy srážek v podobě úhrnu srážek, počtu dnů se srážkami a maxima šestihodinových a denních srážkových úhrnů.

Asi nepřekvapí zjištění, že v létě je konvekčních srážek v ČR nejvíce, neboť jsou pro ně vhodné meteorologické podmínky. I přesto tvoří zejména na některých stanicích velký podíl srážky konvekční a to i větší než vrstevnaté (například sever a severovýchod území). Z hlediska roku převažují na stanicích v ČR vrstevnaté srážky, jen v létě jsou o něco četnější srážky konvekční. V zimě jsou srážky konvekční naopak zcela zanedbatelné. Z hlediska nadmořské výšky konvekčních srážek se vzrůstající výškou nijak významně nepřibývá, na rozdíl od vrstevnatých srážek. Celkový úhrn srážek a četnost výskytu srážek ukazují závislost na teplotě vzduchu a to takovou, že do určité průměrné teploty vzduchu těchto srážek přibývá, následně jich začíná ubývat. V případě průměrného úhrnu srážek za 6 hodin naopak neustále přibývá konvekčních srážek, vrstevnatých stabilně ubývá. Konkrétně v níže položených oblastech převažují konvekční srážky při průměrné teplotě nad 15°C. Pokud se vyskytují vysoké teploty, četnost výskytu konvekčních srážek i jejich úhrn klesají vlivem nízkého obsahu vlhkosti ve vzduchu. Ve studovaném období se zvyšoval počet dní s výskytem konvekčních srážek ve všech obdobích roku kromě zimy. Sezónních maxim konvekčních srážek přibývalo v létě a na podzim. Vrstevnatých srážek naopak většinou ubývalo a to hlavně na jaře. Jde o průměrný úhrn srážek a počet dní s výskytem těchto srážek. Maximální úhrny vrstevnatých srážek byly rostoucí po celý rok, nejvíce na podzim.

Důsledky větší četnosti konvekčních srážek

Konvekční srážky nejsou tak hydrologicky významné jako srážky vrstevnaté, jinými slovy nepřinášejí zdaleka tolik vláhy do půdy a nemají žádný významnější vliv na stav podzemních vod. Proto může znamenat jejich převaha problém. Autoři studie uvádějí, že pokles vrstevnatých srážek na jaře jako v kritickém období pro doplňování půdní vláhy zřejmě přispěl ke zvyšující se četnosti výskytu sucha v tomto období. Zároveň dodávají, že se tento uvedený trend srážek může v budoucnu s nárůstem teplot prohlubovat. Podle dalších studií bylo též vyhodnoceno, že na konci 21. století mohou být konvekční i vrstevnaté průměrné srážky vyšší po většinu roku kromě léta, kdy bude ubývat vrstevnatých srážek. Změní se hlavně intenzita srážek, počet dní s výskytem srážek může vykazovat klesající tendenci. To by znamenalo zejména v létě výskyt lokálních prudkých konvekčních srážek s extrémními úhrny v určitých kratších obdobích, která mohou být oddělena delšími obdobími sucha bez výskytu srážek.

Mezi další studie zabývající se podobnými charakteristikami konvekčních a vrstevnatých srážek lze uvést a doporučit například studie Rulfová a Kyselý 2013, Bližňák a kol. 2018 nebo starší Sokol a Bližňák 2009.

Použité zdroje

RULFOVÁ, Z. BERANOVÁ, R, KYSELÝ, J. Charakteristiky konvekčních a vrstevnatých srážek na stanicích v České Republice v letech 1952-2016. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2019, roč. 72, č. 1.

Poslední články

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: