Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí

Počasí za teplým sektorem

Druhý den bude ale spíše oblačno a místy se objeví přeháňky, které mohou být už úplně ve všech polohách sněhové. Během dne se pak může opět rozfoukávat čerstvý vítr a často tomu tak je. Tento zesiluje zejména v oblasti zmíněných přeháněk. V silném proudění se může vytvořit ojediněle i bouřka, kterou pak označujeme jako tzv. “zimní bouřku”.

Dle obrázku 1 je teplý sektor uzavřen za studenou frontou dále nad Německem. Co se týče okluzního bodu systému front, ten se nachází v místě spojení teplé a studené fronty. Tam se teplý sektor neodehrává. Tento bude je dle příkladu na obrázku 1 zhruba na hranici mezi Německem a Polskem severně od našeho území. Dále jde o okluzní frontu, která může mít různé projevy a to smíšené co se týče teplé a studené fronty. Záleží na tom, jaký vzduch proniká do oblasti po jejím přechodu. Pokud jde o teplejší vzduch než dosavadní, jde o okluzi teplou, pokud je studenější, jde naopak o studenou okluzi. Celý systém front postupně okluduje, dochází tím pak k zániku cyklony.

Trvání teplého sektoru

Teplý sektor tlakové níže je v různých oblastech různě dlouhý a má tak odlišné prvky počasí. Poblíž okluzního bodu ho ani nepoznáme. Na obrázku 1 je to situace na pomezí severních Čech, Německa a Polska. Tam přejde studená fronta brzo za teplou a oteplí se tak spíše méně a velmi krátce. Takže průběh teploty máme třeba následující: 1. den oteplení během večera, v 15 hodin +2°C, ve 20 hodin +4°C, ve 23:59 +6°C, následně 2. den v 1 hodinu +7°C, ale ve 3 hodiny už třeba +5°C a ochlazování pokračuje. Minimum teploty daného dne se nevyskytne v obvyklé době, ale maximum dne rozhodně teplota nedosáhne kolem 11. hodiny jako v předchozím případě (viz výše, průměrně dlouhé trvání TS), ale krátce po půlnoci, tedy na začátku dne.

Naopak dále od okluzního bodu je TS dlouhý, přechod teplé fronty se daleko od tohoto bodu nemusí ani nijak moc projevovat. Jen dojde po přechodu nevýznamné oblačnosti k přílivu teplého vzduchu a k oteplení. Studená fronta nemusí následovat ani další den. Zde bude tedy oteplení oddáleno, ale ne tak jako následné ochlazení. Nechť dojde k oteplení až 2. den během noci.

Průběh teploty vzduchu během vlivu teplého sektoru

Takže 1. den ve 22 hodin máme třeba 1°C, druhý den ve 2 hodiny +3°C, v 7 hodin +5°C. A v 11 hodin +8°C, ve 14 hodin +12°C, v 18 hodin +13°C, ve 22 hodin +13°C, 3. den ve 2 hodiny +11°C. A studená fronta může přejít až následně, v 6 hodin tak může být +7°C a dále se bude ochlazovat. Hlavní ochlazení se pak projeví až na konci 3. dne, kdy máme dosaženo minimum dne a může jít i záporné. To ukazuje situace na obrázku 1 někde nad Rakouskem či jižněji. Jak se uvádí v náčrtu. Frontální vlna může pokračovat dále a to o hodně dále než je stručně zakresleno v tomto případě, často bývá propojena s jiným systémem.

Rysy teplého sektoru cyklony a počasí v něm – shrnutí

• TS je prostor mezi teplou a studenou frontou systému front vázaných na cyklonu (tlakovou níži)
• Častější výskyt TS bývá v chladné části roku
• U okluzního bodu systému je TS nevýznamný, dále k bodu zaniká (jde o okludovaný systém)
• Daleko od okluzního bodu má TS dlouhé trvání, teplá fronta se zde postupně ani nemusí projevovat
• Důsledkem je významné oteplení v oblasti, nad kterou se TS nachází
• Časté jsou značné teplotní rozdíly na malých územích
• Součástí jsou obecně rychlé a značnější teplotní změny z pohledu daného území, též změny tlakové
• Součástí bývá též rychlejší vítr, často čerstvý či silný a to dle intenzity rozdílu v tlaku vzduchu nad danou oblastí mezi odlišnými tlakovými útvary
• Nejsilnější vítr fouká ke konci TS a při jeho ukončování, tj. při přechodu studené fronty systému
• Vliv TS většinou zcela obrátí tradiční trend teploty vzduchu v rámci dne na daném území, které ovlivňuje

Závěr: Teplý sektor tlakové níže

Závěrem možno konstatovat, že teplý sektor tlakové níže a jeho výskyt nad naším územím může za rychlé změny počasí obecně. Těmito změnami míníme nejen tlakové změny a změny počasí na obloze s výskytem srážek a náhlého zesilování větru, ale především změny teplotní. Tyto bývají značné a odehrávají se rychle. O počasí pak při postupu jednotlivých systémů front převážně v západním proudění v rychlém sledu za sebou říkáme že je jak “na houpačce”. Právě takové počasí panuje nyní na začátku březnu ve střední Evropě. Úterní maximální teploty sahající i ke 20°C, které pokořily některé teplotní rekordy. Ty patří právě mezi důsledky výskytu teplého sektoru cyklony.

Jeho ukončování vidíme nejen co se týče poklesu teploty během úterního včera a noci na středu po přechodu studené fronty. Ale také v podobě silných nárazů větru v úterý odpoledne, které nadělaly různé problémy. Další TS nás čeká zítra, kdy nás čeká zatím letos nejteplejší den v ČR. Teplota mírně překročí 20°C a opět se zopakuje situace z úterý. Během dne zesílí vítr a to s nárazy a to přechodně před a při přechodu fronty. Tyto nečekejme tak významné jako v úterý, ale někde se objeví hodně podobné. Dosáhnou i v nížinách ojediněle 25m/s. Přicházející změnu poznáme už v noci, kdy bude foukat silný vítr na SV/V území ČR, zejména od vyšších poloh.

Cíl článku

Článek by měl přispět k obecnému povědomí o tom, co přesně je z hlediska synoptického vývoje odpovědné za významné a rychlé změny počasí u nás. Tyto se již několikátým dnem odehrávají, zejména za významné teplo střídané rychle naopak citelnými ochlazeními. A to společně s i extrémními projevy, které tyto změny provázejí a souvisejí s daným synoptickým vývojem.