Bouřky nebude možné přesně předpovědět asi nikdy, proč?
Dnes bude polojasno, během dne oblačno a místy přeháňky nebo bouřky. Tak zní předpověď počasí pro celou naší republiku v létě dosti často. Nastává otázka, kde se bouřky vyskytnou? Kde se vyskytnou jen přeháňky a kde se srážková činnost nevyskytne vůbec? Odpověď na tuto otázku je pro současnou meteorologii těžká až nemožná, příliš do detailů jít nemůže. I když právě zda se v dané lokalitě bouřka vyskytne nebo ne zajímá snad každého. Předpovědi budou v budoucnu přesnější a tím bude možné lépe předpovědět i lokální bouřky. Bouřky nebude možné přesně předpovědět asi nikdy a nebude předpověď tedy schopná „vidět“, kde se přesně bouřka vyskytne a už vůbec ne kdy přesně to bude. Bouřky nebude možné předpověď asi nikdy.
Numerický model předpovídá i vydatné srážky, venku svítí v danou dobu sluníčko. Proč nebude možné asi nikdy přesně předpovědět bouřky?
Taková situace se může v létě celkem běžně stát. Při výskytu lokálních bouřek numerický model, i když má specializaci na daný region a měl by umět vyhodnotit místní podmínky o poznání lépe než modely s globálním zaměřením. Většinou není schopen odhadnout zda se skutečně bouřka v daný den vyskytne a už vůbec ne kdy přesně, tedy v kterou hodinu. Numerické modely předpovídají pro vybrané lokality na každou hodinu dne, což známe dobře i z výstupů modelu Aladin pro ČR v podobě meteogramů.
V předpovědi na daný den pro určitou lokalitu tak v době lokální konvekce najdeme, že bude ráno a dopoledne skoro jasno, polojasno. Odpoledne dojde k přechodnému zvětšení oblačnosti a to mezi 15. až 18. hodinou a měly by se objevit srážky. A to srážky ve formě přeháňky, dle situace jde v letním období zpravidla o bouřku. To dobře poznáme i podle vydatnosti krátkodobých srážek a to za období 16. – 17. hodin a 17. až 18. hodin. V prvním čase má napršet 12mm a ve druhém 6mm. Realita v podobě skutečného průběhu počasí bývá pak často jiná. Pokud předpověď vyjde částečně, řekněme z 80-90%, tak se počasí odehraje přesně podle předpovědi, jen spadne méně srážek. Například v první hodině 8mm a ve druhé již jen 3mm.
Nebo opačný případ nevydaření se prognózy srážek
Také může spadnout srážek o poznání více, v první hodině třeba 20mm a ve druhé 8mm. Předpověď může vyjít ale pouze z poloviny a setkáme se vedle jiného úhrnu srážek s časovým posunem výskytu srážek, menším či větším. Srážky se vyskytnou třeba dříve a to již mezi 14. až 15. hodinou a mezi 15. a 16. hodinou nebo budou trvat kratší dobu a podobně. Do třetice předpověď také nemusí vyjít vůbec, tedy srážky se v místě neobjeví žádné a naopak bude převážně polojasno nebo i slunečno. To se stává při výskytu lokálních přeháněk a bouřek docela často. I přesto může v sousedním městě nebo i obci dosti vydatně v bouřce zapršet. A právě zde jsme u značné lokální rozdílnosti podmínek pro vznik bouřek a jejich postup. Ty modely zatím neumějí nijak přesně identifikovat. Proto nebude možné bouřky přesně předpovědět asi nikdy.
Bouřky nebude možné přesně předpovědět, jde o lokálně tak proměnlivý a nevyzpytatelný jev.
Bouřky nebude možné přesně předpovědět: Pro stoprocentní úspěšnost by musel model počítat předpověď pro každé místo
Numerické modely pracují v síti bodů, pro které počítají z dostupných naměřených dat budoucí vývoj počasí, tedy všech prvků, které konkrétní model předpovídá. To je v meteorologii obecně známo a již to bylo v jiných textech řečeno. Pro připomenutí nebo další informace o modelech a jejich práci se podívejte na naší stránku Numerické modely a také článek Numerické modely, cíl a úspěšnost jejich práce. Čím více bodů mají k dispozici pro tvorbu předpovědi, jinými slovy tedy čím je síť těchto bodů hustší, tím více informací o počasí mají k dispozici a tím přesněji dokáží spočítat jeho vývoj do budoucna.
Současně ovšem platí, tím více musejí zpracovat dat, provést matematických operací a o to déle trvá výpočet předpovědi. A to v závislosti na výkonnosti techniky. U konvekční činnosti je potřeba mít výsledky co nejrychleji, neboť se místní podmínky mění velice rychle. Ale to platí i obecně co se týče meteorologických jevů. Data naměřená dříve jsou už stará a není možné je pro přesnou předpověď použít. Síť bodů, ve které pracují modely se zhušťuje a hodlá se s tím pokračovat. Současně dochází k vývoji výpočetní techniky, která je výkonnější a to znamená, že dokáže spočítat více dat. Tedy přesněji provést více matematických operací za shodný nebo i kratší čas. Těmito inovacemi bude docházet k neustálému posouvání měřítka úspěšnosti či přesnosti předpovědi směrem nahoru. Úspěšnost se bude pomalu přibližovat 100%, ale dosáhne někdy maxima? Bude možné někdy přesně předpovědět bouřky?
Obtížná předpověditelnosti některých jevů by kladla velmi vysoké nároky na modely, bouřky nebude možné přesně předpovědět asi nikdy
Pro některé meteorologické jevy, jako zejména bouřky, by neškodilo síť bodů zahustit významně. A to tak, že body by se musely vyskytovat po celém území a model by tak zpracovával data a počítal předpověď pro každé místo. Body si lze představit jako plošky na velké ploše (například tedy na našem území). Aby mohla vzniknout předpověď pro každé místo, musely by plošky pokrývat zcela celé naše území. Podobně jako v případě pokrytí mobilním signálem pro telefonování nebo internet. Avšak toto pokrytí pro výpočet chování atmosféry je o mnoho složitější. Pro výpočet předpovědi každého místa musíme získat ze všech těchto míst data o proběhlém a aktuálním počasí. Nejen v přízemní vrstvě, což je pro i pro konvekci velmi důležité. Poté musíme učinit s těmito daty velké množství matematických operací (výpočet jako doposud, jen násobený dalšími daty).
K tomu by musela být dostupná extrémně výkonná výpočetní technika. Jinak by mohl trvat výpočet předpovědi na 48-72 hodin dopředu třeba týden od spuštění modelu a poté by se předpověď teprve stala dostupnou. To by bylo logicky zcela k ničemu. V současné době trvá výpočet předpovědi numerických modelů 5 až 6 hodin. Takže od daného termínu. Například v 00 UTC, hodin světového času, kdy je model spuštěn a začíná na základě poskytnutých vstupních dat počítat prognózu je tato k dispozici po 5. hodině světového času. U nás je to tedy po 6. hodině v době platnosti zimního času a po 7. hodině v době platnosti času letního. S přibývajícími daty a matematickými operacemi se doba výpočtu logicky prodlužuje. Při významném zahuštění bodové sítě by došlo k významnému nárůstu množství dat a operací. A proto by se výpočet prognózy s použitím současné výpočetní techniky značně prodloužil.
Neustále výstrahy před bouřkami a u nás nepršelo už týdny …
Mnoho podobných komentářů od vás
Závěr: Bouřky nebude možné přesně předpovědět asi nikdy
Závěrem řekněme, že zejména při lokálních bouřkách o jejichž pokud možnou přesnou předpověď je dosti velký zájem, dochází k četným stížnostem právě typu „stále všude hlásí bouřky, i silné a u nás už týden ani nekáplo“ a podobně. Ano, dnešní meteorologie a meteorologové to vědí, avšak neustále také uvádějí, že bouřky nelze přesněji předpovídat. Dobře se uplatňují spíše pravděpodobnostní předpovědi, kdy například pro území okresu se předpovídá pravděpodobnost výskytu bouřky, například na 60%.
To je vysoká pravděpodobnost, ale stále platí pro celý okres, území to pro lokální bouřky velké. Nemůže platit pro konkrétní místo v okresu, nebo jinými slovy taková předpověď už by byla též méně úspěšná a nevěrohodná. Rozhodně tedy nebude na řadě míst okresu ani při této pravděpodobnosti bouřka a to ani slyšitelná z dálky. To, že bouřky nebude možné přesně předpovědět asi nikdy lépe a detailněji je fakt. A nutno si to uvědomit a tento přijmout. Přitom můžeme stále sledovat vývoj techniky a pozorovat upřesňování předpovědí, ke kterému skutečně krůček po krůčku dochází.
Bouřkové parametry a jejich předpověď je k dispozici přehledně na stránce meteomodel.pl. Aneb co současné numerické modely ohledně bouřek umí?
