Povodeň 1342
Známé informace o významné události povodeň 1342 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.
Témata stránky: Povodeň 1342, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně.
POVODEŇ 1342 – INFORMACE
Další významnou povodňovou situací na našem území byla povodeň roku 1342, o které máme přeci jen o něco více informací než o povodni první věrohodně doložené (1118). Zmínit je třeba hlavně zimní povodeň, ke které došlo v závěru zimního období, na přelomu ledna a února. Následně se vyskytla povodeň letní, v červenci. Tato se projevila hlavně v Německu, kde je považována za nejvýznamnější. Z našeho území máme zmínky o zasažení zejména povodí Labe. Podstatnější byla u nás povodeň v únoru, kdy došlo k náhlému tání velkého množství sněhu a také ledu v kombinaci s výskytem deště. Jednalo se tedy o smíšenou povodeň zimního typu. Tato povodeň s byla provázena ledochodem. Po této přechodné, avšak velmi výrazné oblevě, došlo k ochlazení a mrazy trvaly dle záznamů až do poloviny března, na horách do dubna.
Datace a rozsah povodně
Povodně se vyskytly v tomto roce dvě, jak bylo uvedeno první a významnější u nás se vyskytla v únoru a druhá pak v červenci. Může tu existovat vazba mezi první a druhou povodní, kdy i vzhledem k déletrvajícímu mrazivému období mohlo být v létě území ještě nasyceno a další významné srážky nepobralo. Tento fakt ovšem nebyl zatím potvrzen. Povodeň zasáhla zejména povodí Vltavy a od soutoku dále poté Labe. Červencová povodeň pak zasáhla zřejmě zejména povodí Labe (Daňhelka, Elleder a kol 2012).
Velikost povodně
Povodeň zimní byla umocněna výskytem četných ledových jevů a tedy jeho chodem při vysokém průtoku. V Praze byl rekonstrukcí odhadnut průtok na 3 500m3/s-1 (Elleder 2016). Z hlediska odhadnutého průtoku v Praze tak nebyla tak významná jako povodeň 1118 (viz patřičná stránka). Povodeň v létě zasáhla hlavně povodí Mohanu, kde po Kleinheubach s plochou 21 505km2 byl kulminační stav cca 860cm a průtok 3 523m3/s-1 (Daňhelka, Elleder a kol. 2012).
Příčiny a důsledky povodně
Jak bylo už zmíněno, příčinou zimní povodně bylo velmi rychlé a patrně významné oteplení po déletrvajícím zimním počasí s velkým množstvím sněhu a také s výskytem ledu v korytech vodních toků plus výskyt dešťových srážek v období oteplení (smíšená povodeň). Při této povodni byl stržen vlivem ledochodu pražský Juditin most. Tento most již poté nebyl obnoven. Z dokumentárních zdrojů je možné vyčíst, že došlo v Praze k mnohým škodám na mostech, lávkách, mlýnech a že došlo i k životním ztrátám. Letní povodeň byla poté způsobena vydatnými dešti, které pravděpodobně jak je již výše též uvedeno spadly do více nasyceného území a došlo k rychlému odtoku vody a výskytu významnější povodně. Jak též bylo již poznamenáno, tato povodeň zasáhla významněji Německo než naše území.
Shrnutí povodně 1342
- V roce se vyskytly dvě povodně a to zimní a letní, z nichž významnější byla u nás zimní
- Příčinou zimní povodně bylo náhlé oteplení, tání velkého množství sněhu a současný výskyt deště
- Nebyla tak významná jako povodeň 1118
- Byla spojena s chodem ledu, který strhl pražský most
- Odhadnutý kulminační průtok po rekonstrukci povodně v Praze činí 3 500m3/s-1
Další povodňové události a jejich popis najdete v menu Největší povodně v ČR.
Použité zdroje
DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012
ELLEDER, L. Proxy data v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016