ZajímavostiPrognózy počasí

První předpovědi na zimu straší

()

Na internetu můžeme nyní tradičně najít více článků, které jsou však podány klasicky zajímavě a bulvárně. První předpovědi na zimu straší a v různých článcích se dočteme různé věci. Není divu, protože předpovědět ani rámcově charakteristicky vývoj počasí v zimě jako celku nelze. Určitě ani nemůžeme říci, že spolehlivě vidíme do konce podzimu, tedy na listopad, který začne až za tři týdny. V některých médiích se však dozvíte, že letošní zima bude jiná a že může vyskytnout vpád mrazivého vzduchu do vnitrozemí Evropy. Opět je to samozřejmě možné, ale nelze to dnes odhadnout. Je tu samozřejmě jako vždy možnost zhroucení polární cirkulace, kdy v takovém případě by se skutečně mohl (ale nemusel) dostat více do nižších zeměpisných šířek. Je tu zmiňován mimořádně silný jev El Niňo, ten se odehrává v Pacifiku, opravdu může působit dalekosáhle a celosvětově? Vše se pokusíme objasnit dále v textu.

První předpovědi na zimu straší, přitom žádné spolehlivé ještě neexistují

Budeme-li se chtít držet v seriózní rovině a neříkat něco, co už nemusí a pravděpodobně také nebude za několik málo týdnů či možná i dnů platit, řekneme, že předpověď není zatím možná. Přesně tak tomu v tuto chvíli stále je ohledně průběhu počasí v centru Evropy během zimní sezóny, který je hodně sledovaný a prognóza rámcového vývoje vyžadována. Můžeme říci, jak to vidí dlouhodobé modely aktuálně a jak se jeví pravděpodobné scénáře vývoje dle očekávaného stavu a změn klimatických faktorů. Polární vír, čili cirkulace, se může zhroutit a náhlé stratosférické oteplení nastat samozřejmě kdykoli. To může, ale určitě nemusí znamenat průnik mrazivého vzduchu do nižších šířek z polárních oblastí.

Některé předpovědi dávají do souvislosti různé věci, aby zněly zajímavě, jako celek bude zima ale hodně pravděpodobně teplejší

V posledních letech k němu došlo spíše ke konci zimy, vlivem prodlevy než se jev promítne, jsme se setkávali se studenými vpády spíše na počátku a ojediněle až v polovině jara. To už je ovšem pozdě a na zimní sezónu to nemá vliv, zimní sezóna byla v posledních letech jako celek teplotně nadprůměrná. Samozřejmě se odehrály vpády mrazivého vzduchu, jako téměř v každé sezóně, ale velmi krátkodobé bez jakékoli stability. To je samozřejmě připuštěno i jako pravděpodobný vývoj pro nadcházející zimu neboť je to častý vývoj a pro naše podmínky typický s určitým vlivem změny klimatu a tedy oteplování země. Jev El Niňo, který je letos velmi silný, mění proudění vzduchu a tedy rozložení teploty i srážek. Nicméně působí skutečně v oblasti Pacifiku a Tichého oceánu. Nemá zatím prokázaný vliv, minimálně ne přímý, na klima Evropy a střední Evropy. Zdejší klima je určováno primárně jinými faktory.

Vrátíme-li se o 20 let zpět, můžeme si připomenout z poslední doby zatím nejteplejší zimu 2006/2007 s pouze jednou krátkou zimní situací, která přinesla sníh i do nížin. V té zimě se uplatnila silný vliv Atlantiku s postupem významných cyklon. Určitě si vzpomenete z této zimy na níži zvanou „Kyrill“.

Z uvedeného plyne, že průběh nadcházející zimy bude určen ve vnitrozemí Evropy opět vlivem Atlantiku. Tento vliv převahy západní cirkulace může přechodně zeslábnout a dát prostor přílivu mrazivého vzduch ze severních směrů. Současně se zde projevuje globální změna klimatu. Proto se v současnosti klimatické modely dlouhodobou vyhlídkou opět přiklání s teplotně nadprůměrné zimě jako celku, některé ukazují i vyšší kladné odchylky či pravděpodobnost výskytu kladné odchylky od normálu. Mapka níže ukazuje aktuální výstup modelu ECMWF a silnou pravděpodobnost nadprůměru teploty pro jih a jihozápad Evropy s výběžkem do středu. 

První předpovědi na zimu straší. Předpověď odchylek teploty na zimu 2026/2027 dle model ECMWF.

Obr. 1 Odchylky teploty vzduchu na zimní měsíce dle modelu ECMWF podle výstupu k 1. říjnu 2026, zdroj: charts.ecmwf.int

Zatím panuje shoda na vlhčím průběhu nejen následné zimy, ale už i konce podzimu

U srážek je pravděpodobnost odhadu jejich rozložení ještě nižší. Přesto existuje nějakou dobu naděje, že budou další měsíce nejen v centru Evropy srážkově odpovídat normálu či budou i vlhčí. Minulá zima byla suchá, zejména její druhá polovina. Sucho se nám zvýrazňovalo během jara a velmi prohloubilo v horkém létě a na začátku podzimu vlivem stabilních anticyklonálních situací. V současné době se potýkáme s velkým deficitem srážek a nedostatkem vody. To rezonuje médii samozřejmě výrazně a řeší se i na úrovni našeho státu. Samozřejmě to každý z nás pozoruje v krajině též. Předpověď a vidina srážkově bohatého počasí zejména během zimy je velkou nadějí na zlepšení. Prognóz je ale hodně nejistá a zatím není možné říkat tzv. „hop“ už jsme ze sucha ven.

Numerické dlouhodobé modely slibují už na další týdny alespoň průměrné srážky bez dlouhých odmlk od nich v podobě stabilních situací jako tomu bylo do nedávna. Totéž a spíše bohatší než průměrné srážky mají v prognóze již delší dobu i na zimní měsíce. I přes předpoklad teplého průběhu zimy a tedy spíše zejména mimo hory nedostatku sněhové pokrývky, bude případné delší vlhké období záchranou od skutečného průšvihu v hydrologii a tedy dostupnosti vody v krajině v příštím zejména létě.

Co si máme z tohoto odnést? Věnovat pozornost jen seriózním předpovědím, kdy na zimu tedy zatím žádné neexistují

Není na místě věřit mnohým článkům, které interpretují po svém různé pravděpodobně možné scénáře vývoje. Tam to vždy lze podat tak, že to bude něco mimořádného. Pokud připustíme tu možnost průniku mrazivého vzduchu, což by též nebyla nějak dlouhodobá záležitost, můžeme říci samozřejmě následující. A to, že b měla být letošní zim jiná a přinést hrůzu z Polska či bestii z východu a podobně. Také, že bude počasí nezvykle proměnlivé a z tepla se může stát najednou velký mráz. To je jen jedna varianta vývoje, že by mohlo dojít k významnému vpádu mrazivého vzduchu. Ale tato varianta nelze potvrdit a ještě tomu tak poměrně dlouhou dobu bude.

Zaměřme se nyní na modelování druhé poloviny podzimu. Zda bude tedy počasí již blíže normálu a zejména srážkově tedy alespoň vyrovnané s průběžnými srážkami. Po výskytu období babího léta by už neměla nastat takto dlouhá suchá epizoda. Ale může, pokud půjdeme opět do historie, připomeneme říjen  listopad před 15 lety, tedy v roce 2011.

Hodnocení obsahu:

Ohodnoťte obsah a dejte nám i ostatním čtenářům zpětnou vazbu!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí tento obsah!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro Vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám, prosíme, konkrétní důvody nižšího hodnocení. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí, v čem je pro Vás nevyhovující?

Napsat komentář