Meteo Aktuality

Povodeň 1972

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 1972, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 1972

Drtivou většinu povodí Odry postihla ve druhé polovině srpna dosti významná povodeň, která se vyskytla ve dvou vlnách. Povodeň vrcholila 21. a 22. srpna. Jednalo se o typickou lokální letní povodeň. Větší povodeň se vyskytla po zhruba padesátileté pauze od větších povodní u nás, tedy období cca od roku 1905.

Datace a rozsah povodně

Povodňová situace se vyskytla hlavně v období 20. až 23. srpna, v dalších dnech docházelo k opadu povodně. Povodeň zasáhla povodí Odry, především pak její dílčí povodí Olše s nejvyššími průtoky, dále zasáhla tato povodeň v menší míře další vodní toky v oblasti Beskyd a též Opavu a to hlavně její horní část povodí.

Velikost a průběh povodně

Během 20. srpna a rychle poté v dalších dnech došlo k vzestupům hladin toků v oblasti povodí Odry, kulminace byly dosaženy hned od 21. srpna. Nejrychlejší vzestup hladiny byl zaznamenán na řece Ostravici a to hlavně na jejím středním a dolním toku. Kulminace první vlny povodně bylo dosaženo v již uvedené datum, hned o den později kulminovala druhá vlna povodně, která byla tou hlavní, tedy významnější. Drtivá většina toků kulminovala tedy 21. srpna, některé další pak o den později. Další den došlo ke kulminaci již jen v ojedinělých případech a to na dolních tocích (Opava v Děhylově) nebo v místech s vlivem přehrad (Lučina v profilu Žermanice pod přehradou). Nejvyšší kulminační průtok 936m3/s-1 s dobou opakování 5-10 let se vyskytl na Odře v Bohumíně a průtok 750m3/s se vyskytl na Olši ve Věrňovicích. Průtok 732m/s-1 byl s nejvyšší dobou opakování při této povodni a to dobou 50-100 let na Olši v Dětmarovicích, další významný byl průtok 580m3/s-1 na Ostravici v Ostravě s dobou opakování 10-20 let (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Dlužno dodat, že v profilu Věřňovice na Olši byl průtok vyšší než při katastrofální povodni v roce 1997, avšak nebyl významnější než například průtok při jarní povodni roku 2010, který byl o poznání vyšší.

Příčiny a důsledky povodně

Příčinou byly trvalé a intenzivní srážky, jak tomu v létě velmi často bývá, které zasáhly poměrně malé území severovýchodu a východu ČR. Během 20. až 23. srpna tohoto roku spadlo ve Slezsku enormní množství srážek. Mezi srážky, které zvýšily nasycení území a tím tedy i riziko povodní v případě dalších významných srážek, musíme počítat také ty spadlé do tohoto povodí v předcházejících dnech srpna, tedy od 1. srpna do 19. srpna. Srážky činily většinou 30 až 60mm, místy na vrcholech hor i přes 90mm. Nyní k samotným příčinným srážkám, které byly extrémní. a spadly do povodí za extrémně krátké období. Nejvíce srážek spadlo za celé uvedené období na Lysé hoře a to 415.1mm, dále v Nýdku 408.2mm a na Šanci 401.2mm srážek. Za den, tedy období 24 hodin, spadlo nejvíce 215.0mm srážek na stanici Nýdek a 214.0mm na stanici Šance. Oba dva úhrny byly zaznamenány 21. srpna. Příčinou srážkové epizody byla tlaková níže a s ní spojená studená fronta, které postupovaly přes naše území k jihovýchodu. Studená fronta se při svém postupu zastavila na Karpatech a stala se téměř nehybnou. Byla rozhraním mezi jednotlivými vzduchovými hmotami. Tlaková níže postupovala zvolna k severu. Od severovýchodu se k území Moravy a Slezska přiblížila teplá fronta systému. Při výstupu teplého vzduchu podél frontální plochy sehrála svoji roli ještě orografie. Nejvydatnější srážky se vyskytly tedy na návětří hor na severovýchodě a východě Moravy a Slezska.

Co se týče důsledků povodně, jednalo se o typické důsledky jako při každé větší povodňové události. Vedle zatopení měst a obcí a v nich majetku, došlo též k poničení skluzu bezpečnostního přelivu vodního díla Těrlicko vlivem odtoku extrémního množství vody tímto přelivem. Dále bylo na mnohých místech poničeno koryto řeky Olše vlivem extrémního průtoku a podemleta železniční trať nad Českým Těšínem.

K podobné události došlo v této oblasti v letech 1902 a 1903, viz patřičná stránka této nabídky.

Shrnutí povodně 1972

  • Vyskytla se od 20. do 23. srpna tohoto roku s vrcholem 21. a 22. srpna
  • Týkala se povodí Odry a okolních toků jako je zejména Olše, Ostravice, Opava, Stonávka, Lučina, Lubina, Odra a další
  • Nejvyšší srážky za období 20. až 23. srpna spadly na Lysé hoře a činily 415.1mm, za jeden den spadlo nejvíce srážek v Nýdku a to 215.0mm
  • Nejvyšší kulminační průtok 936m3/s-1 byl dosažen Odře v Bohumíně, průtok s nejvyšší dobou opakování (50-100 let) byl dosažen na Olši v Dětmarovicích a činil 732m3/s-1

Použité zdroje

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště