Povodeň 2010
LETNÍ POVODEŇ
V severních Čechách byla povodeň 2010 nejvýznamnější a to zejména v Jizerských horách, konkrétněji v oblasti povodí Smědé, Řasnice, Lužické Nisy, Jeřice, Kamenice a Chřibské Kamenice. Před výskytem povodně bylo v oblasti vyšší nasycení území. Velmi významných průtoků dosáhly při této situaci také drobné vodní toky, na kterých není prováděno pozorování. Průtoky na těchto tocích byly následně vyhodnoceny odhadem.
Nejvyšší kulminační průtok 450m3/s-1 na Smědé v profilu Předlánce, dále 440m3/s-1 byl změřen na Smědé v profilu Višňová, 410m3/s-1 na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou, 395m3/s-1 na Smědé ve Frýdlantu v Čechách, 271m3/s-1 na Jeřici v Chrastavě, 233m3/s-1 Ploučnici v Děčíně-Březinách či 228m/s-1 na Lužnici v Bechyni.
V nepozorovaných profilech byly odhadnuty nejvyšší průtoky na 409m3/s-1 (Smědá pod soutokem s Lomnicí), 297m3/s-1 (Smědá pod soutokem se Sloupským potokem), 113m3/s-1 (Sloupský potok v ústí do Smědé), 112m3/s-1 (Lomnice v ústí do Smědé).
Doby opakování
Z hlediska dob opakování se jednalo o >> 100 let (Chřibská Kamenice – Všemily, Kamenice – Hřensko, Jeřice – Chrastava), > 100 let (Kamenice – Srbská Kamenice, Svitávka – Zákupy, Bobří potok – Cvikov, Lužická Nisa – Hrádek nad Nisou, Smědá – Bílý potok, Předlánce, Višňová, Frýdlant v Čechách, Řasnice – Frýdlant v Čechách), na nepozorovaných profilech (Malá Jeřice – ústí do Jeřice, Fojtecký potok – VD Fojtka, Albrechtický potok – VD Mlýnice, Jeřice – nad soutokem s Malou Jeřicí. Vítkovský potok – ústí do Jeřice, Křížový potok – ústí do Lužické Nisy, Václavický potok – ústí do Lužické Nisy, Oldřichovský potok – ústí do Lužické Nisy, Oleška – Dětřichov a Heřmanice, Sloupský potok – ústí do Smědé, Holubí potok – ústí do Smědé, Smědá – pod soutokem se Sloupským potokem, pod soutokem s Lomnicí, Bulovský potok – nad soutokem s Pertoltickým potokem) (ČHMÚ 2010).
Kombinace druhů srážek
V některých oblastech došlo ke kombinaci srážkové činnosti trvalé mírné a prudkých srážek přívalového typu. Během 7. srpna začaly významně stoupat vodní toky v povodí Ploučnice a Kamenice. V povodí Kamenice se vysoké průtoky udržovaly po dlouhou dobu, což není pro toto povodí typické. Toto povodí bylo zasaženo již před touto povodňovou událostí několika přívalovými povodněmi (ČHMÚ 2010).
V oblasti povodí Ploučnice dochází k rychlejšímu odtoku vody do koryta řeky Ploučnice vlivem obtížně propustného podloží. V Benešově nad Ploučnicí na Ploučnici došlo k výskytu nejvyššího průtoku od roku 1946 z pohledu povodní obecně a od roku 1909 z pohledu letních povodní.
Co se týče Lužické Nisy, byla povodeň na jejím horním toku mírnější. Dále na toku byl průtok v Lužické Nise významně zvýšen extrémním průtokem z Jeřice a dalších toků. Mimořádná povodeň se vyskytla na Jeřici, kde byly doby opakování kulminačních průtoků v podobě více než dvojnásobného překročení 100 let. Hodnota přítoku do nádrže Mlýnice na Albrechtickém potoce byla odhadnuta na 65m/s-1. Tato nádrž částečně snížila průtok první povodňové vlny, ale už nebyla schopna tak učinit u druhé.
Významná povodňová vlna na Smědé byla dále po toku zvětšována vlnami jejích přítoků. Dále na toku Smědé způsobila zvýšení průtoku rozvodněná Řasnice, kde byl průtok též extrémní.
Příčiny a důsledky povodně
Rok 2010 byl velmi vlhký. V květnu se vyskytlo významně vodné období, kdy kolem poloviny měsíce ovlivnila počasí u nás významná tlaková níže, zvaná “Yolanda”, která přinesla bohatou oblačnost s vydatnými srážkami. Tyto zasáhly především oblasti Moravy a Slezska, kde došlo na již nasyceném území k významným odtokům. První vlna srážek zasáhla hlavně sever Moravy a Beskydy, druhá vlna zasáhla srážkami polské a slovenské pohraničí a vedle toho i některá území Čech.
Tlaková níže postupovala ze Středomoří přes Balkán k severovýchodu. Výskyt této situace je příznivý pro vydatné srážky se vznikem povodňové situace, avšak v tomto období u nás není tolik obvyklý. Srážky byly na horách zesíleny návětrným efektem. Další významné srážky se vyskytly v létě a to v jeho poslední třetice, v srpnu. Tyto zasáhly významně severní Čechy a centrální Čechy. Srážkově bohatý rok ale pokračoval po krátké pauze opět významnou srážkovou epizodou na konci září, což není tak obvyklé datum pro výskyt významných srážek a povodňové situace. Tyto zasáhly obdobná území jako v srpnu.
JARNÍ POVODEŇ
Srážkový úhrn v ČR za květen dosáhl 178% normálu, z hlediska Moravy a Slezska šlo o ještě významnější srážkové období s 243% průměru (dle období let 1961 až 1990). Tento úhrn srážek se řadí za rok 1997.
