Povodeň 2010
Známé informace o významné události povodeň 2010 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.
Témata stránky: Povodeň 2010, povodeň – datace, povodeň – velikost, povodeň – příčiny a důsledky, povodeň – rekonstrukce, jarní povodeň 2010, letní povodeň 2010.
POVODEŇ 2010 – INFORMACE
Po přívalových povodních v létě minulého roku (viz patřičná stránka) se vyskytl u nás velmi vlhký rok 2010. Zima 2009/2010 patřila k zimám v posledních letech nejbohatším na sníh. Během teplé části roku jsme se setkávali v ČR s dalšími vydatnými srážkami, které způsobily několikrát povodňovou situaci, souhrnně ji označujeme jako povodeň 2010. V tomto roce se vyskytly dvě významné povodně a to jarní povodeň 2010 a letní povodeň 2010. Každá povodeň tohoto roku zasáhla významněji trochu jiná území. Informace o jarní i letní povodni tohoto roku jsou díky četným záznamům a dostupným datům z měření srážek a hydrologické situace k dispozici níže, alespoň v podobě zásadních informací o příčinách, průběhu i důsledcích povodně. Informace v jednotlivých odstavcích jsou rozděleny na JARNÍ a LETNÍ událost povodeň 2010.
Datace a rozsah povodně
Jarní povodeň se vyskytla ve druhé polovině května a její druhá vlna v červnu tohoto roku. Významně zasáhla východní část republiky, tedy Moravu a Slezsko. Druhá povodeň se vyskytla v srpnu a zasáhla významněji severní a střední Čechy s tím, že se povodeň opakovala ještě na konci září a zasáhla obdobná území.
JARNÍ POVODEŇ
Vyskytla se od cca 17. do 23. května a týkala se moravských a slezských vodních toků v povodí Odry, Dyje, Moravy, Olše a jejich přítoků, šlo zejména o vodní toky Olše, Lubina, Morava, Dřevnice, Velička, Litava či Kyjovka. Na některých tocích byla významnější první vlna této povodně a na některých druhá vlna.
LETNÍ POVODEŇ
Vyskytla se v první dekádě srpna, konkrétněji mezi 6. až 9. srpnem, ústup povodně pak probíhal ještě v několika málo následujících dnech. Tato povodeň zasáhla především severní Čechy, částečně pak Čechy střední a okrajově jižní a to hlavně drobné vodní toky v této oblasti. Jednalo se zejména o Smědou, Lužickou Nisu, Řasnici, Ploučnici, Jeřici, Černou Nisu, Mandavu, Jizerku, Jizeru, Kamenici a částečně pak Bílinu, Lužnici a Nežárku. Povodeň zasáhla významně ale též drobné vodní toky, které stojí mimo pozorování (nenacházejí se na nich měřící stanice).
Velikost a průběh povodně
JARNÍ POVODEŇ 2010
Po výskytu mimořádně srážkového období (viz příčiny povodně) od poloviny května docházelo k významným vzestupům hladin vodních toků v oblastech Moravy a Slezska. Nejvyšší kulminační průtoky v první vlně byly 1 070m3/s (Odra – Bohumín), 1 030m3/s-1 (Olše – Věřňovice), 800m3/s-1 (Bečva – Teplice), 780m3/s-1 (Ostravice – Ostrava), 724m3/s-1 (Bečva – Dluhonice), 719m3/s-1 (Morava – Strážnice) ČHMÚ a VÚV T. G. M. 2011).
Obr. 1 Povodeň 2010. Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Odry při první i druhé vlně povodně, zdroj: vuv.cz
Obr. 2 Povodeň 2010. Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Olše při první i druhé vlna povodně, zdroj: vuv.cz
Z hlediska dob opakování se nejvyšší doby vyskytly: > 100 let (Olše – Věřňovice), 50-100 let (Olše – Český Těšín-Baliny, Olše – Dětmarovice), 50 let (Bečva – Teplice, Rožnovská Bečva – Rožnov pod Radhoštěm, Morava – Strážnice) a 20-50 let (Stonávka – Těrlicko pod nádrží, Rožnovská Bečva – Valašské Meziříčí-Krásno, Bečva – Dluhonice) (ČHMÚ a VÚV T. G. M. 2011).
Obr. 3 Povodeň 2010. Doby opakování kulminačních průtoků v hlavních profilech na významněji zasažených tocích povodní, zdroj: chmi.cz
Obr. 4 Povodeň 2010. Průběh průtoků v hlavních profilech řeky Moravy, zdroj: vuv.cz
Kulminační průtoky
Ve druhé vlně s výskytem na začátku června byly nejvyšší kulminační průtoky 755m3/s-1 (Morava – Strážnice, vyšší než v první vlně), 697m3/s-1 (Morava – Spytihněv, vyšší než v první vlně), 639m3/s-1 (Morava – Lanžhot, vyšší než v první vlně), 526m3/s-1 (Bečva – Dluhonice), 517m3/s-1 (Odra – Bohumín), 457m3/s-1 (Bečva – Teplice), 356m3/s-1 (Olše – Věřňovice), 344m3/s-1 (Dyje – Ladná), 301m3/s-1 (Vsetínská Bečva – Jarcová), 219m3/s-1 (Odra – Ostrava-Svinov), 207m3/s-1 (Vsetínská Bečva – Vsetín), 201m3/s-1 (Olše – Český Těšín-Baliny) (ČHMÚ a VÚV T. G. M 2011).
Na většině míst byly průtoky ve druhé vlně povodně nižší, mnohde podstatně nižší či přímo ne příliš významné oproti první vlně. Výjimku tvoří zejména střední a dolní Morava, dále některá další ojedinělá místa (např. Odra v profilu Odry v horní části toku, na dolní části již nikoli).
Během června se dále vyskytly lokální povodňové situace v souvislosti s přívalovými srážkami, zejména je možné jmenovat povodí Kamenice. Během hodiny zde spadlo až 100mm srážek, průtoky vodních toků v některých profilech přesáhly dobu opakování 100 let. Dodejme, že na začátku června byly významnější povodně i v oblasti povodí Labe, kde se vyskytly vydatnější srážky v tzv. druhé srážkové vlně. Tato povodeň zde nebyla tak rozsáhlá a významná, šlo spíše o lokální zvýšení průtoků. Z hlediska dob opakování byla nejvýznamnější situace na Novohradce (Luže Q 20-50), v Úhřeticích a na Loučné v Cerekvici nad Loučnou a Dašicích (Q 5-10).
LETNÍ POVODEŇ 2010
V severních Čechách byla povodeň 2010 nejvýznamnější a to zejména v Jizerských horách, konkrétněji v oblasti povodí Smědé, Řasnice, Lužické Nisy, Jeřice, Kamenice a Chřibské Kamenice. Před výskytem povodně bylo v oblasti vyšší nasycení území. Velmi významných průtoků dosáhly při této situaci také drobné vodní toky, na kterých není prováděno pozorování. Průtoky na těchto tocích byly následně vyhodnoceny odhadem.
Nejvyšší kulminační průtok 450m3/s-1 na Smědé v profilu Předlánce, dále 440m3/s-1 byl změřen na Smědé v profilu Višňová, 410m3/s-1 na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou, 395m3/s-1 na Smědé ve Frýdlantu v Čechách, 271m3/s-1 na Jeřici v Chrastavě, 233m3/s-1 Ploučnici v Děčíně-Březinách či 228m/s-1 na Lužnici v Bechyni.
V nepozorovaných profilech byly odhadnuty nejvyšší průtoky na 409m3/s-1 (Smědá pod soutokem s Lomnicí), 297m3/s-1 (Smědá pod soutokem se Sloupským potokem), 113m3/s-1 (Sloupský potok v ústí do Smědé), 112m3/s-1 (Lomnice v ústí do Smědé).
Obr. 5 Povodeň 2010. Průběh průtoků na Lužické Nise a jejích přítocích, zdroj. vuv.cz
Doby opakování
Z hlediska dob opakování se jednalo o >> 100 let (Chřibská Kamenice – Všemily, Kamenice – Hřensko, Jeřice – Chrastava), > 100 let (Kamenice – Srbská Kamenice, Svitávka – Zákupy, Bobří potok – Cvikov, Lužická Nisa – Hrádek nad Nisou, Smědá – Bílý potok, Předlánce, Višňová, Frýdlant v Čechách, Řasnice – Frýdlant v Čechách), na nepozorovaných profilech (Malá Jeřice – ústí do Jeřice, Fojtecký potok – VD Fojtka, Albrechtický potok – VD Mlýnice, Jeřice – nad soutokem s Malou Jeřicí. Vítkovský potok – ústí do Jeřice, Křížový potok – ústí do Lužické Nisy, Václavický potok – ústí do Lužické Nisy, Oldřichovský potok – ústí do Lužické Nisy, Oleška – Dětřichov a Heřmanice, Sloupský potok – ústí do Smědé, Holubí potok – ústí do Smědé, Smědá – pod soutokem se Sloupským potokem, pod soutokem s Lomnicí, Bulovský potok – nad soutokem s Pertoltickým potokem) (ČHMÚ 2010).
Kombinace druhů srážek
V některých oblastech došlo ke kombinaci srážkové činnosti trvalé mírné a prudkých srážek přívalového typu. Během 7. srpna začaly významně stoupat vodní toky v povodí Ploučnice a Kamenice. V povodí Kamenice se vysoké průtoky udržovaly po dlouhou dobu, což není pro toto povodí typické. Toto povodí bylo zasaženo již před touto povodňovou událostí několika přívalovými povodněmi (ČHMÚ 2010).
Obr. 6 Povodeň 2010. Průběh průtoků na Kamenici a Chřibské Kamenici, zdroj. vuv.cz
Obr. 7 Povodeň 2010. Srovnání průběhu průtoku na Kamenici v profilu Srbská Kamenice při jarní a letní povodni, zdroj: vuv.cz
V oblasti povodí Ploučnice dochází k rychlejšímu odtoku vody do koryta řeky Ploučnice vlivem obtížně propustného podloží. V Benešově nad Ploučnicí na Ploučnici došlo k výskytu nejvyššího průtoku od roku 1946 z pohledu povodní obecně a od roku 1909 z pohledu letních povodní.
Obr. 8 Povodeň 2010. Průběh průtoků v profilech Ploučnice, zdroj: vuv.cz
Obr. 9 Povodeň 2010. Průběh průtoků v hlavních profilech Smědé, zdroj: vuv.cz
Co se týče Lužické Nisy, byla povodeň na jejím horním toku mírnější. Dále na toku byl průtok v Lužické Nise významně zvýšen extrémním průtokem z Jeřice a dalších toků. Mimořádná povodeň se vyskytla na Jeřici, kde byly doby opakování kulminačních průtoků v podobě více než dvojnásobného překročení 100 let. Hodnota přítoku do nádrže Mlýnice na Albrechtickém potoce byla odhadnuta na 65m/s-1. Tato nádrž částečně snížila průtok první povodňové vlny, ale už nebyla schopna tak učinit u druhé.
Významná povodňová vlna na Smědé byla dále po toku zvětšována vlnami jejích přítoků. Dále na toku Smědé způsobila zvýšení průtoku rozvodněná Řasnice, kde byl průtok též extrémní.
Příčiny a důsledky situace povodeň 2010
Rok 2010 byl velmi vlhký. V květnu se vyskytlo významně vodné období, kdy kolem poloviny měsíce ovlivnila počasí u nás významná tlaková níže, zvaná “Yolanda”, která přinesla bohatou oblačnost s vydatnými srážkami. Tyto zasáhly především oblasti Moravy a Slezska, kde došlo na již nasyceném území k významným odtokům. První vlna srážek zasáhla hlavně sever Moravy a Beskydy, druhá vlna zasáhla srážkami polské a slovenské pohraničí a vedle toho i některá území Čech.
Tlaková níže postupovala ze Středomoří přes Balkán k severovýchodu. Výskyt této situace je příznivý pro vydatné srážky se vznikem povodňové situace, avšak v tomto období u nás není tolik obvyklý. Srážky byly na horách zesíleny návětrným efektem. Další významné srážky se vyskytly v létě a to v jeho poslední třetice, v srpnu. Tyto zasáhly významně severní Čechy a centrální Čechy. Srážkově bohatý rok ale pokračoval po krátké pauze opět významnou srážkovou epizodou na konci září, což není tak obvyklé datum pro výskyt významných srážek a povodňové situace. Tyto zasáhly obdobná území jako v srpnu.
JARNÍ POVODEŇ 2010
Obr. 10 Povodeň 2010. Nasycení území k 16.5.2010, zdroj: chmi.cz
Obr. 11 Povodeň 2010. Nasycení území k 1.6.2010, zdroj: chmi.cz
Srážkový úhrn v ČR za květen dosáhl 178% normálu, z hlediska Moravy a Slezska šlo o ještě významnější srážkové období s 243% průměru (dle období let 1961 až 1990). Tento úhrn srážek se řadí za rok 1997.
Obr. 12 Povodeň 2010. Měsíční úhrn srážek v ČR za květen 2010, zdroj: vuv.cz
Nejvyšší srážkové úhrny
Maximální srážky vypadly v květnu na předhůří Moravskoslezských Beskyd včetně, maxima úhrnů 586.2mm (Lysá hora), 559.8mm (Morávka – Uspolka), 548.5mm (Nýdek), 539.2mm (Krásná – Visalaje), 489.1mm (Čeladná – Podolánky), 471.8mm (Tyra), 471.2mm (Staré Hamry), 457.1mm (Ropice), 456.2mm (Šance). Všechny tyto úhrny spadly do povodí Ostravice nebo Olše (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).
Obr. 13 Povodeň 2010. Denní srážkové úhrny 16. až 17.5.2010 v ČR, zdroj: chmi.cz
Obr. 14 Povodeň 2010. Denní srážkové úhrny 17. až 18.5.2010 v ČR, zdroj: chmi.cz
Vydatnější srážky se vyskytly v oblasti severovýchodní a východní části ČR ještě následující den, již ale nepřesáhly 100mm, ani 80mm. Nejvíce srážek 163.2mm spadlo na Lysé hoře 16. května, dále 163.1mm na stanici Frenštát pod Radhoštěm. Nejvíce srážek za období 15. až 20. května 390mm spadlo na stanici Morávka – Uspolka, dále 362.7mm na Lysé hoře a 359.8mm na stanici Krásná – Visalaje (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).
Obr. 15 Povodeň 2010. Detail celkových srážkových úhrnů v oblasti Moravy a Slezska za období 15. až 20.5.2010, zdroj: chmi.cz
Obr. 16 Povodeň 2010. Srážkové úhrny za období 15. až 20.5.2010 v ČR, zdroj: vuv.cz
Druhá vlna povodně
Ve druhé srážkové a povodňové vlně spadlo nejvíce srážek za den 60.5mm v Třinci, dále 59.4mm na stanici Morávka a 55.9mm na stanici Valašská Bystřice, všechny úhrny za 1. června 2010. Za období 30. května až 3. června 2010 131.6mm na Lysé hoře a 130.6mm na Morávce (VÚV T. G. M a ČHMÚ 2011). Jak bylo již poznamenáno více srážek v této epizodě (oproti první) spadlo také v Čechách a na v Krkonoších, na Šumavě či dále též na Českomoravské vrchovině (víz dále).
Obr. 17 Povodeň 2010. Srážkové úhrny za období 30.5. až 3.6.2010, zdroj: vuv.cz
Obr. 18 Povodeň 2010. Denní srážkové úhrny za 2. až 3.6.2010 v ČR, zdroj: chmi.cz
Předchozí den spadly vydatné srážky do oblasti jihovýchodní a východní Moravy a na území Slezska. Denní úhrny se tam pohybovaly od 30 do 60mm (viz též výše).
Co se týče škod za obě vlny jarní povodně na východě země, bylo postiženo celkem 351 obcí, z toho 111 ve Zlínském kraji. Nejvíce postiženou obcí se při této povodni stala obec Troubky, o níž byla poté řeč ještě v dalších letech a spojit si ji můžeme i se značnými škodami v roce 1997 (viz patřičná stránka). K velkým škodám došlo na dopravní infrastruktuře, na vodních dílech a objektech a vodních tocích a zajisté i na domech v podobě bytových i nebytových prostor (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).
LETNÍ POVODEŇ 2010
Příčinné srážky byly v podobě intenzivních trvalých srážek v podobě deště, které byly místy doplněny přívalovými srážkami. Přívalové srážky, které nasytily území a způsobily i větší povodně se vyskytly v severních Čechách již během měsíce července. Příčinou srážek byla tlaková níže nad střední Evropou, zejména ve vyšších výškách s výskytem oceánského proudění. V hlavní vlně povodně (kolem 7. srpna), kdy byly srážky trvalé a rozsáhlejší, postupoval střed východně od území severních Čech. Od severu k nám proudil studený a vlhký vzduch. Tyto situace přinášejí extrémní srážky do ČR často. Další povodně na severu území, po 10. srpnu, vyvolaly srážky prudší, lokální a také krátkodobější. Při těchto srážkách hrála často důležitou roli konvekce. V přízemní vrstvě bylo tlakové pole nevýrazné (ČHMÚ 2010).
Obr. 19 Geopotenciální výška a tlak vzduchu v hladině 700hPa (cca 3 000m), oblačnost a srážková činnost co vyvolala povodeň 2010 dne 7.8.2010 14 SELČ, zdroj: voda.chmi.cz
Nejvýznamnější srážky se vyskytly v oblasti severních i středních Čech během 6. srpna a zejména dne 7. srpna. Během 8. srpna se tlaková níže odsunula severněji, zesláblo působení návětrného efektu a srážky následně začaly ustávat. Situace odpovídala plošným trvalým srážkám, ale vlivem výskytu konvekčních pohybů docházelo místy k výskytu zesílených přívalových srážek. Srážky trvaly většinou 30 až 36 hodin.
Obr. 20 Povodeň 2010. Hodinové srážkové úhrny dne 7.8.2010 mezi 9. až 10. hodinou SELČ, zdroj: voda.chmi.cz
Dne 5. a 6. srpna se vyskytly vydatnější srážky hlavně na jihozápadě a západě Čech či lokálně na jihu Moravy. Za den činily 10 až 30mm, ojediněle kolem 55mm. Do 7. srpna byly srážky v ČR již plošnější a vydatnější, s extrémními úhrny na severu Čech (až téměř 130mm, jinak místy 30 až 60mm).
Obr. 21 Povodeň 2010. Denní srážkové úhrny za 7. až 8.8.2010 v ČR, zdroj: voda.chmi.cz
Nejvýznamnější srážky této události
Velmi významné srážky se vyskytly v Jizerských horách a v podhůří dne 7. srpna, viz akumulace za 24 hodin do 8. srpna 8 SELČ. Extrémní srážky byly plošně rozsáhlejší, viz výše. Významné byly srážek dále i v pásu k jihu, přes střední Čechy. Spadlo 30 až 75mm, na severu Čech však v zasažených oblastech 110 až 180mm srážek. Další den byly srážky již podstatně slabší, avšak vzhledem k předchozím srážkám a nasycení území na severu stále dosti významné (15 až 25mm).
Nejvíce srážek 179.5mm spadlo za jeden den na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy a to 6. srpna, dále 179mm spadlo na stanici Hejnice dne 7. srpna, 172.5mm na stanici Bedřichov – Olivetská hora 6. srpna, 171.2mm na stanici Bedřichov – Tomšovka 6. srpna či 160mm na stanici Mníšek 7. srpna. Za celé období (6. až 8. srpna) spadlo nejvíce 334.9mm na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy či 327.9mm na stanici Bedřichov – Tomšovka a 318.2mm na stanici Bedřichov – Olivetská hora (ČHMÚ 2010).
Doby opakování – letní povodeň 2010
Některé srážky přesáhly dobu opakování 100 let více krát, dosáhly hodnoty 200 let (Hejnice) či dosáhly hodnoty 100 let. Významnějších dob opakování dosáhly též tříhodinové srážky, kdy dosáhly doby 200 let (Hejnice, Labská Bouda). Srážky po 10. srpnu, resp. od 12. srpna byly méně významné, avšak vzhledem k nasycení se jednalo o významný faktor při rozvoji dalších lokálních povodňových situací.
Důsledky události povodeň 2010 byly v jarním i letním případě velmi značné. Nejvíce jimi byly postiženy kraje Liberecký a Ústecký, postiženo jimi bylo v těchto krajích mnoho obcí. Velké škody se odehrály zejména na dopraví infrastruktuře, dále na vodohospodářských objektech či vybavenosti a materiálu. Co se týče čísel, poškozeno bylo 265km vodních toků, přes 50 vodních nádrží a rybníků, dále 49 škol, přes 900 silničních mostů a přes 400km silničních komunikací či železnic. Zaznamenáno bylo bohužel 5 přímých úmrtí, bylo postiženo 4 743 objektů sloužících pro bydlení.
Shrnutí povodně 2010
JARNÍ POVODEŇ 2010
- Vyskytla se po polovině května a na přelomu května a června
- Byla netradiční jarní povodní s příčinou výskytu extrémních srážek ve srážkově bohatém roce
- Zasáhla oblast Moravy a Slezska
- Nejvyšší srážky za den 163.2mm byly změřeny v první vlně na Lysé hoře a též celkové srážky za období 15. až 20.5.2010 činící 390mm
- Nejvyšší kulminační průtok 1 070m3/s-1 se vyskytl v první vlně na Odře v Bohumíně a nejvyšší doba opakování povodně > 100 let se vyskytla na Olši ve Věřňovicích
- Povodeň postihla 351 obcí v zasažených oblastech východní části ČR
LETNÍ POVODEŇ 2010
- Vyskytla se mezi 6. až 9. srpnem
- Zasáhla zejména povodí vodních toků odvodňujících Jizerské hory jako je Smědá, Lužická Nisa, Jeřice, Řasnice, dále poté povodí Kamenice a Ploučnice
- Jednalo se o letní povodeň z důvodu výskytu plošných trvalých srážek s kombinací lokálních konvekčních přívalových srážek, které vypadly do nasyceného území
- Nejvyšší denní srážkový úhrn 179.5mm spadl na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy a to 6. srpna, velmi vydatné srážky se vyskytly i 7. srpna
- Nejvyšší kulminační průtok 450m3/s-1 se vyskytl na Smědé v profilu Předlánce, z hlediska doby opakování šlo o dobu >> 100 let na tocích v a profilech: Chřibská Kamenice – Všemily, Kamenice – Hřensko, Jeřice – Chrastava
- Povodeň poničila 265km vodních toků, 50 vodních nádrží a rybníků a před 900 silničních mostů, zatopeno bylo mnoho obcí
Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.
Použité zdroje
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M., ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v květnu a červnu 2010. Souhrnná zpráva. Praha: VÚV T. G. M., 2011. Online, dostupné na https://www.vuv.cz/files/pdf/problematika_povodni/povoden-2010-v-vi_souhrnna_zprava.pdf.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v srpnu 2010. Praha: ČHMÚ, 2010. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov10s/pdf/zprava.pdf.