Hodnocení stránky

Nejvyšší srážkové úhrny

Maximální srážky vypadly v květnu na předhůří Moravskoslezských Beskyd včetně, maxima úhrnů 586.2mm (Lysá hora), 559.8mm (Morávka – Uspolka), 548.5mm (Nýdek), 539.2mm (Krásná – Visalaje), 489.1mm (Čeladná – Podolánky), 471.8mm (Tyra), 471.2mm (Staré Hamry), 457.1mm (Ropice), 456.2mm (Šance). Všechny tyto úhrny spadly do povodí Ostravice nebo Olše (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).

 

Vydatnější srážky se vyskytly v oblasti severovýchodní a východní části ČR ještě následující den, již ale nepřesáhly 100mm, ani 80mm. Nejvíce srážek 163.2mm spadlo na Lysé hoře 16. května, dále 163.1mm na stanici Frenštát pod Radhoštěm. Nejvíce srážek za období 15. až 20. května 390mm spadlo na stanici Morávka – Uspolka, dále 362.7mm na Lysé hoře a 359.8mm na stanici Krásná – Visalaje (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).

Druhá vlna povodně

Ve druhé srážkové a povodňové vlně spadlo nejvíce srážek za den 60.5mm v Třinci, dále 59.4mm na stanici Morávka a 55.9mm na stanici Valašská Bystřice, všechny úhrny za 1. června 2010. Za období 30. května až 3. června 2010 131.6mm na Lysé hoře a 130.6mm na Morávce (VÚV T. G. M a ČHMÚ 2011). Jak bylo již poznamenáno více srážek v této epizodě (oproti první) spadlo také v Čechách a na v Krkonoších, na Šumavě či dále též na Českomoravské vrchovině (víz dále).

Předchozí den spadly vydatné srážky do oblasti jihovýchodní a východní Moravy a na území Slezska. Denní úhrny se tam pohybovaly od 30 do 60mm (viz též výše).

Co se týče škod za obě vlny jarní povodně na východě země, bylo postiženo celkem 351 obcí, z toho 111 ve Zlínském kraji. Nejvíce postiženou obcí se při této povodni stala obec Troubky, o níž byla poté řeč ještě v dalších letech a spojit si ji můžeme i se značnými škodami v roce 1997 (viz patřičná stránka). K velkým škodám došlo na dopravní infrastruktuře, na vodních dílech a objektech a vodních tocích a zajisté i na domech v podobě bytových i nebytových prostor (VÚV T. G. M. a ČHMÚ 2011).

LETNÍ POVODEŇ

Příčinné srážky byly v podobě intenzivních trvalých srážek v podobě deště, které byly místy doplněny přívalovými srážkami. Přívalové srážky, které nasytily území a způsobily i větší povodně se vyskytly v severních Čechách již během měsíce července. Příčinou srážek byla tlaková níže nad střední Evropou, zejména ve vyšších výškách s výskytem oceánského proudění. V hlavní vlně povodně (kolem 7. srpna), kdy byly srážky trvalé a rozsáhlejší, postupoval střed východně od území severních Čech. Od severu k nám proudil studený a vlhký vzduch. Tyto situace přinášejí extrémní srážky do ČR často. Další povodně na severu území, po 10. srpnu, vyvolaly srážky prudší, lokální a také krátkodobější. Při těchto srážkách hrála často důležitou roli konvekce. V přízemní vrstvě bylo tlakové pole nevýrazné (ČHMÚ 2010).

Nejvýznamnější srážky se vyskytly v oblasti severních i středních Čech během 6. srpna a zejména dne 7. srpna. Během 8. srpna se tlaková níže odsunula severněji, zesláblo působení návětrného efektu a srážky následně začaly ustávat. Situace odpovídala plošným trvalým srážkám, ale vlivem výskytu konvekčních pohybů docházelo místy k výskytu zesílených přívalových srážek. Srážky trvaly většinou 30 až 36 hodin.

Dne 5. a 6. srpna se vyskytly vydatnější srážky hlavně na jihozápadě a západě Čech či lokálně na jihu Moravy. Za den činily 10 až 30mm, ojediněle kolem 55mm. Do 7. srpna byly srážky v ČR již plošnější a vydatnější, s extrémními úhrny na severu Čech (až téměř 130mm, jinak místy 30 až 60mm).

Nejvýznamnější srážky této události

Velmi významné srážky se vyskytly v Jizerských horách a v podhůří dne 7. srpna, viz akumulace za 24 hodin do 8. srpna 8 SELČ. Extrémní srážky byly plošně rozsáhlejší, viz výše. Významné byly srážek dále i v pásu k jihu, přes střední Čechy. Spadlo 30 až 75mm, na severu Čech však v zasažených oblastech 110 až 180mm srážek. Další den byly srážky již podstatně slabší, avšak vzhledem k předchozím srážkám a nasycení území na severu stále dosti významné (15 až 25mm).

Nejvíce srážek 179.5mm spadlo za jeden den na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy a to 6. srpna, dále 179mm spadlo na stanici Hejnice dne 7. srpna, 172.5mm na stanici Bedřichov – Olivetská hora 6. srpna, 171.2mm na stanici Bedřichov – Tomšovka 6. srpna či 160mm na stanici Mníšek 7. srpna. Za celé období (6. až 8. srpna) spadlo nejvíce 334.9mm na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy či 327.9mm na stanici Bedřichov – Tomšovka a 318.2mm na stanici Bedřichov – Olivetská hora (ČHMÚ 2010).

Doby opakování

Některé srážky přesáhly dobu opakování 100 let více krát, dosáhly hodnoty 200 let (Hejnice) či dosáhly hodnoty 100 let. Významnějších dob opakování dosáhly též tříhodinové srážky, kdy dosáhly doby 200 let (Hejnice, Labská Bouda). Srážky po 10. srpnu, resp. od 12. srpna byly méně významné, avšak vzhledem k nasycení se jednalo o významný faktor při rozvoji dalších lokálních povodňových situací.

Důsledky události povodeň 2010 byly v jarním i letním případě velmi značné. Nejvíce jimi byly postiženy kraje Liberecký a Ústecký, postiženo jimi bylo v těchto krajích mnoho obcí. Velké škody se odehrály zejména na dopraví infrastruktuře, dále na vodohospodářských objektech či vybavenosti a materiálu. Co se týče čísel, poškozeno bylo 265km vodních toků, přes 50 vodních nádrží a rybníků, dále 49 škol, přes 900 silničních mostů a přes 400km silničních komunikací či železnic. Zaznamenáno bylo bohužel 5 přímých úmrtí, bylo postiženo 4 743 objektů sloužících pro bydlení.

Shrnutí povodně 2010

JARNÍ POVODEŇ 2010

• Vyskytla se po polovině května a na přelomu května a června
• Byla netradiční jarní povodní s příčinou výskytu extrémních srážek ve srážkově bohatém roce
• Zasáhla oblast Moravy a Slezska
• Nejvyšší srážky za den 163.2mm byly změřeny v první vlně na Lysé hoře a též celkové srážky za období 15. až 20.5.2010 činící 390mm
• Nejvyšší kulminační průtok 1 070m3/s-1 se vyskytl v první vlně na Odře v Bohumíně a nejvyšší doba opakování povodně > 100 let se vyskytla na Olši ve Věřňovicích
• Povodeň postihla 351 obcí v zasažených oblastech východní části ČR

LETNÍ POVODEŇ 2010

• Vyskytla se mezi 6. až 9. srpnem
• Zasáhla zejména povodí vodních toků odvodňujících Jizerské hory jako je Smědá, Lužická Nisa, Jeřice, Řasnice, dále poté povodí Kamenice a Ploučnice
• Jednalo se o letní povodeň z důvodu výskytu plošných trvalých srážek s kombinací lokálních konvekčních přívalových srážek, které vypadly do nasyceného území
• Nejvyšší denní srážkový úhrn 179.5mm spadl na stanici Bedřichov – prameny Černé Nisy a to 6. srpna, velmi vydatné srážky se vyskytly i 7. srpna
• Nejvyšší kulminační průtok 450m3/s-1 se vyskytl na Smědé v profilu Předlánce, z hlediska doby opakování šlo o dobu >> 100 let na tocích v a profilech: Chřibská Kamenice – Všemily, Kamenice – Hřensko, Jeřice – Chrastava
• Povodeň poničila 265km vodních toků, 50 vodních nádrží a rybníků a před 900 silničních mostů, zatopeno bylo mnoho obcí

Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.

Použité zdroje

VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M., ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v květnu a červnu 2010. Souhrnná zpráva. Praha: VÚV T. G. M., 2011. Online, dostupné na https://www.vuv.cz/files/pdf/problematika_povodni/povoden-2010-v-vi_souhrnna_zprava.pdf.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v srpnu 2010. Praha: ČHMÚ, 2010. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov10s/pdf/zprava.pdf.