Povodeň 2013

()

Známé informace o významné události povodeň 2013 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2013, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 2013

Povodňová událost, která patří k významným povodním poslední doby a řadí se k letním povodním, podobným jako se u nás vyskytly v letech 1997 a 2002, byť tato byla mírnější než uvedené případy. Jednalo se o první významnější povodňovou událost po na povodně bohatém roce 2010 (viz patřičná stránka) a zároveň šlo o poslední větší povodeň před nadcházejícími roky s častějším výskytem sucha během vegetačního období (více informace o suchých epizodách na stránce Největší sucha v ČR a případně na podstránkách tohoto menu s popisem nejvýznamnějších suchých roků v historii na území ČR).

Tuto událost máme všichni v živé paměti, vedle toho existuje mnoho materiálů s dokumentacemi, zejména z měření a pozorování. Dále existuje mnoho fotografické a video dokumentace.

Datace a rozsah povodně

Na konci května a začátku června, od 29. května do 7. června se v ČR vyskytla první a to hlavní vlna těchto letních povodní. Druhá vlna povodní se vyskytla následně, od 8. do 15. června a měly charakter přívalových povodní. Po této vlně následovala s týdenní pauzou třetí vlna povodně, která měla též charakter přívalové povodně. Povodeň z trvalých srážek s kombinací konvekčních prudkých srážek na přelomu května a června zasáhla především povodí Vltavy a jejích přítoků a drobná povodní ve středních Čechách a v Praze, ale také povodí horního a středního Labe. Další dvě vlny v podobě přívalových povodní pak zasáhly lokálně omezenější území na jihu, jihozápadě a severovýchodě či severozápadě ČR (Blanice, Lužnice, Osoblaha, Litavka, Bílina a drobné toky) a v případě třetí vlny povodní zejména na východě a jihovýchodě Čech (Doubrava, Novohradka, Vrchlice, Žejbro, Výrovka, Sázava či samotné střední Labe).

Velikost a průběh povodně

PRVNÍ VLNA

Hlavní vlna, při které došlo k významnému nasycení území (obr. 5) se vyskytla na přelomu května a června. První významnější vzestupy hladin byly zaznamenán na přítocích Berounky v oblasti Plzeňska na konci května. Následně docházelo k vzestupům samotném Berounky, poté Otavy, Lužnice a drobných vodních toků v oblasti střední Vltavy. Další srážky způsobily vzestupy hladin v povodí Labe na horním Labi a horní Úpě. Následně došlo k významné přívalové povodni na horním Labi a Úpě s velmi rychlou odezvou na přívalové srážky. Největší povodeň se vyskytla na říčce Čisté. Následně stoupaly i přítoky středního Labe jako je Cidlina, Mrlina a Výrovka či Vrchlice.

Významná povodeň byla zaznamenána na těchto drobných nížinných tocích v podobě přímých přítoků Labe, zejména na Mrlině (pravobřežní přítok) a Výrovce (levobřežní přítok) v oblasti středního Polabí. V oblasti povodí Mrliny došlo k protržení rybníka. Pokračovaly další vzestupy hladin toků na jihu Čech, významná povodeň byla zaznamenána na Vlašimské Blanici. Významná povodeň zasáhla též Lužnici, o něco mírnější průběh měla povodeň na Berounce, byť se zde též vyskytovaly vlivem nasycení území významné odtoky (ČHMÚ 2014).

Kulminační průtoky

Významné průtoky byly zaznamenány samozřejmě na Vltavy od Prahy (od soutoku s Berounkou) a na dolním Labi od soutoku s Vltavou. Zde opět (stejně jako v roce 2002) vznikla zpětná vlna proti proudu Labe, vlivem extrémního průtoku Vltavy. Při této povodňové události byly značně rozvodněny také drobné vodní toky. Vedle těch v oblasti střední Vltavy a středního Labe (jak je uvedeno výše) to byly i pražské drobné vodní toky jako je Rokytka, Botič nebo o něco mírněji Radotínský potok.

Nejvyšší kulminační průtok 3 750m3/s-1 se vyskytl na Labi v Hřensku, průtok Vltavy v Praze činil při kulminaci 3 040m3/s-1 v profilu Malá Chuchle. Další významnější kulminační průtoky: 3 740m3/s-1 (Labe – Děčín), 3 640m3/s-1 (Labe – Mělník), 3 630m3/s-1 (Labe – Ústí nad Labem), 3 080m3/s-1 (Vltava – Vraňany), 2 100m3/s-1 (Vltava – Zbraslav), 960m3/s-1 (Berounka – Beroun), 804m3/s-1.

(Berounka – Zbečno), 744m3/s-1 (Labe – Kostelec nad Labem), 651m3/s-1 (Berounka – Liblín), 628m3/s-1 (Vltava – České Budějovice), 562m/s-1 (Labe – Nymburk), 548m3/s-1 (Otava – Písek), 509m3/s-1 (Sázava – Nespeky) … z drobných vodních toků například 159m3/s-1 (Litavka – Beroun), 110m3/s-1 (Výrovka – Plaňany), 107m3/s-1 (Polečnice – Český Krumlov), 103m3/s-1 (Mastník – Radíč), 95.8m3/s-1 (Volyňka – Němětice), 79.6m3/s-1 (Brzina – Hrachov), 68.5m3/s-1 (Botič – Praha-Nusle), 46m3/s-1 (Rokytka – Praha-Libeň).

Obr. 1 Průběh průtoků na hlavních přítocích horní Vltavy (včetně), zdroj: chmi.cz
Obr. 2 Průběh průtoků na dolní Vltavě a Labi či Ohři, zdroj: chmi.cz
Obr. 3 Průběh průtoků na horním Labi a jeho přítocích, zdroj: chmi.cz

Doby opakování

Z hlediska dob opakování se objevily nejvyšší > 100 let (Výrovka – Plaňany, Blanice – Radonice, Louňovice, Chotýšanka – Slověnice, Mastník – Radíč), 100 let (Brzina – Hrachov, Smutná – Rataje, Lužnice – Bechyně), 50-100 let (Dobřejovický potok – Průhonice, Botič – Praha-Nusle).

DRUHÁ VLNA

Po přívalových srážkách se zvyšovaly hladiny drobných toků a některých větších toků jako například Lužnice, Berounky, Radbuzy a toků na Jesenicku.

Nejvyšší kulminační průtok 85.3m3/s-1 na Blanici v profilu Heřmaň, z nepozorovaných profilů šlo o 65m3/s-1 na Vilémovském potoce v profilu Vilémov. Další průtoky: 82.6m3/s-1 (Litavka – Beroun), 36.2m3/s-1 (Blšanka – nad Ležeckým potokem), 35.8m3/s-1 (Lužnice – Frahelž).

Z hlediska dob opakování: 100 let (Dolanský potok – Běloky, Vilémovský potok – Vilémov, Liščí potok – Lipová, Blšanka – nad Ležeckým potokem).

TŘETÍ VLNA

Povodeň zasáhla lokálně omezenější území a to v podobě několika oblastí ČR. Zejména šlo o oblast východní části středních Čech, jihovýchodních Čech a Vysočiny a dále severního pohraničí Čech či částečně západní části jižní Moravy.

Obr. 4 Průběh průtoků na Novohradce a jejích přítocích, zdroj: chmi.cz

Nejvyšší kulminační průtok 657m3/s-1 (Labe – Kostelec nad Labem, Q 2-5 let)), 554m3/s-1 (Labe – Nymburk, Q 2-5 let). Drobné vodní toky 82.1m3/s-1 (Doubrava – Žleby, Q 5-10 let), 31.2m3/s-1 (Výrovka – Plaňany, Q 5 let), 27.6m3/s-1 (Šlapanka – Mírovka, Q 5 let), 22.6m3/s-1 (Žejbro – Vrbatův Kostelec, Q 20-50 let). Doby opakování 20-50 let byly dosaženy ještě na Novohradce v profilu Luže a v profilu Úhřetice (ČHMÚ 2014).

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Povodeň 2013
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář