Sucho 1863
Informace o významně suché epizodě sucho 1863 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití).
Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.
Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1863, sucho – datace, trvání a rozsah, velikost a průběh, příčiny a důsledky.
INFORMACE O SUCHU 1863
Za více než 20 let od poslední dosti významné suché epizody nastala další významnější, avšak nikoli tak významná jako předchozí dvě epizody v letech 1842 a 1834. I k této epizodě (sucho 1863) máme dostatek záznamů o způsobených škodách a jiných projevech sucha jako jeho dopadech a o jeho průběhu či velikosti.
Datace, trvání a rozsah sucha
Hlavní suchá epizoda se vyskytla od od května do srpna tohoto roku, tedy na konci jara a v létě. Sucho se týkalo opět četných oblastí naší země, zprávy máme z Litoměřicka, Ústecka, Varnsdorfu, Královéhradecka, Kladenska, Havlíčkobrodska, Nového Města na Moravě, Tišnovska, Tlumačova, Luhačovic, Hané i výběžku severní Moravy či jiných oblastí.
Velikost a průběh sucha
Po přechodně srážkově bohatším březnu srážek ubývalo. Významněji záporné odchylky srážek od normálu byly dosaženy v dubnu a červnu. Teploty se pohybovaly kolem dlouhodobého normálu, mírně z něho vykročily směrem do kladných odchylek v květnu a zejména pak v srpnu a říjnu. Indexy sucha se shodují na záporných hodnotách -1 až -3 zejména pro měsíce květen až srpen. Sucho 1863 je hodnoceno podle indexů následovně:
Index SPI-1: 3. místo
Index SPEI-1: 4. místo
Z-index: 5. místo
Příčiny a důsledky události sucho 1863
Na počátku období byla většina Evropy pod vlivem oblasti vysokého tlaku vzduchu, platilo to i pro střední a západní Evropu. Další dva měsíce převažoval hřeben vysokého tlaku vzduchu z oblasti azorské výše, zasahující do centrální Evropy. V srpnu se jednalo o nevýznamnou brázdu nízkého tlaku.
Dokumentovány jsou opět mnohé dopady sucha. Například z Litoměřicka zastavení parní dopravy na Labi do Ústí nad Labem dne 16. července. Dále z důvodu nedostatku vody nebylo možné mlít, též byla neúroda některých plodin, např. brambor, ovsa a lnu. Nebyly žádné jařiny, zmiňuje jeden zdroj. Problémem také byly pozdní jarní mrazy, které se vyskytly i v červnu a v důsledku nichž pomrzlo žito a další jarní plodiny. Z Moravy jsou zprávy o téměř vyschlé řece Moravě a nedostatku vody ve studních. Málo vody je zmiňováno i na řece Moravě, též vyschnutí drobných vodních toků v okolí. Řeka Rokytná vyschla pode zdrojů v obci Rokytná zcela. Vlivem sucha a horka zmiňuje jeden zdroj také požár v obci Chotýšany a další pak lesní požáry v Českém lese 20. července a 30. srpna, kdy sucho vrcholilo.
Shrnutí sucho 1863
- Výskyt je datován hlavně na období květen až srpen
- Příčinou ze synoptického hlediska byl většinou vysoký tlak vzduchu nad většinou Evropy nebo významný hřeben z azorské výše
- Teploty nebyly během roku nijak významně nadprůměrné, srážky byly ale zejména v květnu a červenci značně podprůměrné
- Dle indexů šlo o 3., 4. a 5. místo pro toto sucho
Použité zdroje
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009