Sucho 1917

Hodnocení stránky

Informace o významně suché epizodě sucho 1917 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.

Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1917, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 1917

Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Sucho a jeho dopady, zahnědlé listy dubu.

Sucho a jeho ilustrační důsledek v botanice

Další významnější suchá epizoda nebylo po situacích z let 1911, 1904 či 1868 tak významná, avšak patří k významnějším u nás. Některé dokumentární prameny dokreslují naměřené hodnoty průměrných teplot, srážek a hodnoty průtoků dolního Labe. podle nich si můžeme o suchu a jeho zařazení do jednotlivých suchých epizod od roku 1800 udělat poměrně přesný obrázek. Informace v dalších odstavcích k tomu pomohou.

Datace, trvání a rozsah sucha

Hlavní suchá epizoda se vyskytla od května do září, významné sucho bylo hlavně v červnu a září. Sucho se týkalo opět mnohých oblastí v ČR, například Vsetínska, Vizovicka, Moravské Třebové, Tlumačova a dalších lokalit. Nebylo významně dlouhé a předcházely mu spíše vlhčí měsíce.

Velikost a průběh sucha

Podprůměrné srážky v tomto vegetačním období započaly v květnu, který následoval ale po dosti srážkově bohatém dubnu. V hydrologické rovině se tedy zatím sucho nijak neprojevovalo. Pokračovalo ovšem i v červnu, kdy byly srážky velmi nízké, dále v červenci a také v září. V srpnu byly záporné odchylky od normálních srážek u nás nižší. Teploty byly nadprůměrné zejména v květnu a červnu, vlivem čehož bylo sucho rychle “nastartováno”. V dalších měsících se pohybovaly v mezích normálu. Indexy sucha se shodují na nejnižších hodnotách -2 až -3 v červnu.

Index SPI-1, SPEI-1 a Z-index: 4. místo

Z hydrologického hlediska nebylo sucho nijak významné. Na Labi v Děčíně byly průtoky na úrovni sucha zaznamenány od poloviny července do poloviny srpna. Jinde to bylo podobné, jen v některých profilech bylo sucho zaznamenáno již v průběhu června.

Příčiny a důsledky sucha

Květnové počasí určovala významná tlaková výše nad východem Evropy, která zasahovala do centrální Evropy. V červnu se střed tlakové výše přesunul přímo nad centrální Evropu a měsících červenec a září vybíhal do střední Evropy výběžek vysokého tlaku vzduchu z centra výše nad Azorami.

Vlivem sucha se nedařilo jařinám a travinám. Zmíněno je též tak špatné obilí, které ještě dotyčný pozorovatel neviděl. Zmiňováno je málo vody, málo slámy a uschlé pastviny. V srpnu vysychaly studny a drobné vodní toky. Někteří žně považovali za dobré. Srpnové srážky sucho neřešily, to poté pokračovalo zejména v září. Na dobré úrovni bylo naopak víno.

Shrnutí sucho 1917

  • Vyskytlo se od května do září, především pak v červnu a září
  • Příčinou byla tlaková výše nad střední Evropou a poté významný výběžek tlakové výše nad Azorami
  • Indexy sucha se shodly na 4. místě od roku 1800
  • Hydrologicky nebylo sucho tak významné jako předchozí případy

Použité zdroje

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.

Napsat komentář