Sucho 1959

Hodnocení stránky

Informace o významně suché epizodě sucho 1959 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.

Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 1959, sucho – datace, trvání a rozsah, velikost a průběh, příčiny a důsledky.


INFORMACE O SUCHU 1959

Počasí na Velikooce 2022. Slunečno a chladno, během týdne oteplení. Sucho na cestě.

Sucho následující po 5 letech od extrémního případu let 1953-1954 mělo kratší trvání a nebylo tak významné. Přesto šlo o zajímavou situaci co se týče sucha, jeho příčin a důsledků.

Datace, trvání a rozsah sucha

Sucho tohoto roku se týkalo podzimního období, trvalo od září do listopadu. Zmiňováno je zejména z východní části naší země. Jednalo se spíše o krátkou suchou epizodu v období s nižšími teplotami a méně intenzivním slunečním svitem než je tomu zejména v létě či během jara.

Velikost a průběh sucha

Sucho tohoto roku nebylo tak významné, ale většina měsíců z meteorologického hlediska přinesla podnormální srážky. Suchý byl začátek roku, zejména únor. Slabě podprůměrné srážky byly zaznamenávány i během jarních měsíců. Léto bylo ale srážkově bohatší a sucho se nijak významně neprohloubilo. K jeho prohloubení došlo až na podzim. V srpnu byl zaznamenán jen slabý srážkově podprůměr, velmi významný podprůměr srážek byl dosažen v září a říjnu. Srážkově bohatší počasí bylo až v prosinci. Dle indexů šlo o maximum sucha v září s hodnotami -2 až -3. Vůbec u nás mnohde nepršelo či pršelo skutečně jen velmi málo v období do 20. srpna do 21. října. Dle údajů 12 stanic rozložených po území ČR rovnoměrně napršelo nejvíce 6.1mm a to v Klatovech. Průměrné srážky stanic jsou mezi 79 až 112mm během uvedeného období Brázdil, Trnka a kol. 2015). Teplota vzduchu byla po většinu podzimu spíše slabě až mírně podprůměrná.

Index SPI-1: 1. místo

Index SPEI-1: 3. místo

Z-index: 6. místo

Z hydrologického hlediska se též nejednalo o tak značné sucho, zejména s přihlédnutím k suchým epizodám 1947-1954. Nevyskytlo se též na všech vodních tocích (Brázdil, Trnka a kol. 2015). V častých případech šlo o vznik nových přehrad, které sloužily pro zlepšení průtoků v tocích během sucha. Nejvíce vody chybělo v Brandýse nad Labem a to 33 mil. m3. Nízké průtoky započaly většinou na konci srpna a trvaly do prosince.

Příčiny a důsledky události sucho 1959

Během podzimu byla centrální Evropa pod vlivem tlakové výše. V září šlo o tlakovou výší nad západem Evropy, v říjnu a listopadu na východ a jihovýchod od našeho území.

Zmiňovány jsou například škody na vegetaci v Moravském Krumlově a to po mrazech následným suchem, podobně jako v Židlochovicích. V oblasti Hevlína nepršelo dva měsíce a zemědělcům se při výběru brambor lámaly radlice a pole bylo nutno nejprve zavlažit. Podobná opatření jsou zmiňována při výběru řepy.

Shrnutí sucho 1959

  • Šlo o podzimní významně suché období v září až listopadu s maximem v září a říjnu
  • Týkalo se zejména východu naší země
  • Příčinou byl vysoký tlak vzduchu nad celou střední Evropou a následně vysoký tlak vzduchu východně a jihovýchodně od nás
  • Hydrologické sucho nebylo tak značné, nejvíce vody 33 mil. m3 chybělo v Labi v Brandýse nad Labem, nevyskytlo se ale na všech tocích
  • Mírnější průběh sucha na tocích lze přičítat vlivu nových přehrad
  • Dle indexů sucha šlo z hlediska této epizody o 1., 3. a 6. místo
  • Dopady byly zmiňovány zejména co se týče tvrdé půdy a obtíží při orbě (vzhledem k období výskytu sucha), šlo zejména o potíže při vyorávání brambor a řeky

Použité zdroje

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.

Napsat komentář