Meteo Aktuality

Přehrady v Povodí Labe

Tato stránka poskytuje přehled, popis a základní údaje týkající se přehrad v oblasti Povodí Labe. Základní informace o hrazení toků obecně nabízí stránka Hrazení toků a o přehradách v ČR stránka Přehrady v ČR. Vedle přehledové tabulky najdete u každé přehrady (jmenované zde a na výše uvedené stránce) popis hráze, parametry hráze a nádrže a hydrologické údaje.

Témata stránky: Popis přehrad v Povodí Labe, přehrady v Povodí Labe, parametry hrází, hydrologické údaje přehrad, účely přehrad.


PŘEHLED PŘEHRAD V OBLASTI POVODÍ LABE

Situace přehrad v této oblasti povodí, která zaujímá vedle bezprostředního okolí kmenového toku, řeky Labe, v jeho dolní a střední části také povodí Jizery, Doubravy, Chrudimky, Orlice, Metuje a Úpy, jinými slovy oblast severu středních Čech, severní Čechy, východní Čechy a částečně sever Českomoravské vrchoviny, je přímo úměrná jejich hlavnímu účelu. Tím je ochrana území před povodněmi a nebo v druhé řadě nadlepšování průtoků v daných tocích pod konkrétními přehradami, které jsou stavěny v drtivé většině případů na horní tocích řek. Celkem najdeme v oblasti povodí Labe 16 přehrad, z toho 7 je jich pod Jizerskými horami. Dále 5 jich najdeme v jižní části oblasti, tři pod Krkonošemi a jednu pod Orlickými horami. Podrobný výčet a informace o přehradách najdete níže.

Z hlediska situace přehrad můžeme usuzovat, že v případě nádrží pod Jizerskými horami, Krkonošemi a Orlickými horami se jedná o hlavní účel v podobě zachytávání vody v případě vysokých průtoků, kdy dojde k jejich snížení a zdržení dané povodňové vlny. Případně se jedná současně o opačný účel, kdy dochází v horsních částech toků ke snazší retenci vody a ta je během teplé části roku využívána ke zlepšování průtoků v tocích pod nádržemi v případě sucha. Některé nádrže pod Jizerskými horami mají primární účel vodárenský, tedy účel odběrů vody pro různá využití. V případě nádrží Rozkoš a Pastviny se jedná také o rekreační účely. Dále byly vybudovány přehrady i na řece Chrudimce, které mají za účel též zachytit vysoké průtoky tohoto povodí. Jedna přehrada slouží k tomuto účelu i na Doubravě.

Přehled přehrad: POVODÍ LABE – Labská, Les Království a Rozkoš. POVODÍ JIZERY – Souš, Josefův Důl, Fojtka, Mlýnice, Mšeno, Harcov a Bedřichov. POVODÍ ORLICE – Pastviny. POVODÍ CHRUDIMKY – Seč, Křižanovice a Hamry. POVODÍ DOUBRAVY – Pařížov. POVODÍ VRCHLICE – Vrchlice.

Labská

Tok: Labe

Říční km: 1083

Stavba: 1910-1916

Kategorie: II.

Primární účel: Zachycení povodní a snížení jejich účinku

Výška hráze: 41.5m

Maximální zatopená plocha: 23.6ha

Průměrný roční průtok: 2.14m3/s

Stručný popis: Hráz je tížná oblouková, provedená z místního rulového lomového kamene. Líce jsou tvořeny částečně řádkovým zdivem. V letech 1966-1986 proběhla generální oprava zvětšujících se netěsností hráze. Dalšími účely jsou zajištění minimálního průtoku v Labi 0.44m3/s a nadlepšení průtoku až na 0.8m3/s či rybí hospodářství.

Hltnost dvou turbín elektrárny: 3m3/s

Kapacita základové výpustě: 11.6m3/s

Kapacita pěti výpustí v obtokovém tunelu: 89.9m3/s

Kapacita polí korunového přelivu: 74.12m3/s

Kapacita šachtového přelivu: 79.37m3/s

Celkem může z přehrady odtékat: 258m3/s* (zaokr.)

* Předpoklad provozu elektrárny, otevření všech výpustí a výskytu hladiny, kdy je vyčerpána i kapacita přelivů. Při přítoku vyšším než uvedená součtová hodnota poté dochází ke zvyšování hladiny v nádrži bez možnost tomuto zvyšování zamezit a hrozí přelití nebo protržení hráze.

Údaje z hlásného profilu Labská (pod hrází): Nejvyšší zaznamenané stavy 262cm, (1897) 234 a (1997) 230cm. (2006)

Údaje z hlásného profilu Špindlerův Mlýn (nad hrází): Nejvyšší zaznamenané stavy 334cm, (1997) 328cm a (2006) 300cm. (1997)

Les Království

Tok: Labe

Původní název: Těšnov

Říční km: 1041

Stavba: 1910-1919

Kategorie: II.

Primární účel: Snížení povodňových průtoků na Labi

Výška hráze: 41m

Zatopená plocha při dosažení kóty neovladatelného prostoru: 849 800 m2

Průměrný roční prútok: 8.3m3/s

Stručný popis: Gravitační oblouková hráz z královédvorského pískovce, která je umístěna v kaňonovitém údolí oblasti Těšnov nad Dvorem Králové. Podnětem pro vybudování byla obrovská povodeň roku 1897. Dalšími účely přehrady je využití průtoku pro výrobu elektrické energie a zajištění minimální průtoku v Labi pod hrází

Hltnost turbín elektrárny: 12m3/s

Stoletý průtok: 355m3/s

Údaje z hlásného profilu Les Království (v řádu stovek metrů pod hrází): Průměrný průtok na vodočtu: 8.89m3/s. Nejvyšší zaznamenané stavy 382cm, (1897) 240cm a (2013) 187cm. (1997)

Poslední modernizace proběhla na spodní výpusti pravého obtokového tunelu v letech 2005-2006.

Rozkoš

Tok: Rozkošský potok, přivaděč z Úpy

Říční km: 3.59

Stavba: 1951-1972 (pozastavení 1952-1964)

Kategorie: II.

Primární účel: Ochrana území před povodněmi

Výška hráze: 26.4m

Zatopená plocha: 1001ha

Průměrný roční průtok: 6.38m3/s

Průtok stoletý: 256m3/s

Stručný popis: Je boční intervenční nádrží napájenou přivaděčem z řeky Úpy a částečně Rozkošským potokem, pramenícím v blízkosti nádrže. Přivaděč je na dně a v bocích opevněn betonem a má maximální kapacitu 150m3/s při spádu 0.75 promile. Nádrž je rozdělena sypanou hrází s betonovým přelivem. Lze přepouštět určité objemy vody do jižní nádrže. Přivaděčem je přiváděna voda na základě přehrazení řeky Úpy jezovým polem, vlivem něhož je regulován přítok do nádrže a ten je konstruován tak, že se nádrž nepřeplní. Supluje tak funkci bezpečnostního přelivu hráze, který na této přehradě nenajdeme. Vodu do Metuje odvádí z přehrady Rozkošský potok o kapacitě 6m3/s.

Další účely díla: Nadlepšování průtoku v Labi, chov ryb, rekreace a vodní sporty.

Údaje z hlásného profilu Zlíč: 81cm, (2013) 58cm a (2007) 57cm. (2008)

Pastviny

Tok: Divoká Orlice

Říční km: 90.68

Stavba: 1933-1938

Kategorie: II.

Primární účel: Částečná ochrana území před povodněmi

Výška hráze: 38.55m

Zatopená plocha: 92ha

Průměrný roční průtok: 3.6m3/s

Průtok stoletý: 204m3/s

Stručný popis: Hráz je gravitační, oblouková, která vyzděna z lomového kamene na cementovou maltu. Je poslední zděnou hrází v ČR a pod nádrží Pastviny I je druhá, vyrovnávací nádrž Pastviny II, která slouží k udržení stálého průtoku v Divoké Orlici vzhledem ke špičkovým odtokům z hlavní nádrže, kde se nachází špičková vodní elektrárna.

Hltnost turbín elektrárny: 12m3/s

Kapacita dvou spodních výpustí: 58.6m3/s

Kapacita polí bezpečnostního přelivu: 182.1m3/s

Celkem může z přehrady odtékat: 253m3/s (zaokr.)

Hltnost turbíny elektrány na VN Pastviny II: 5m3/s

Dalšími účely díla je nadlepšení průtoku v Divoké Orlice pod nádrží, energetické využití pomocí špičkové elektrárny, zajištění minimální průtoku v řece a rekreace.

Údaje z hlásného profilu Nekoř (pod hrází): 275cm, (2000) 255cm a (1946) 220cm. (1997)

Údaje z hlásného profilu Klášterec nad Orlicí: Průměrný roční průtok 3.48m3/s.

Seč

Tok: Chrudimka

Říční km: 50.72

Stavba: 1924-1935

Kategorie: II. (vyrovnávací nádrž Padrty IV.)

Primární účel: Zajištění minimálního průtoku v Chrudimce pod nádrží

Výška hráze: 42m

Zatopená plocha při maximální hladině: 220.1ha

Průměrný roční průtok: 2.28m3/s

Stoletý průtok: 157m3/s

Stručný popis: Gravitační, oblouková, zděná hráz z lomového kamene. Je umístěna v úzkém údolí mezi skalními výchozy nedaleko města Seč. Vybudována zde byla špičková vodní elektrárna s jednou turbínou o hltnosti 9.5m3/s

Další účely díla: Akumulace vody pro vodárenské účely, částečná ochrana území pod nádrží před povodněmi, energetické využití vody, rekreace a dodržení neškodného průtoku pod nádrží 30m3/s či 40m3/s.

Součástí je vyrovnávací nádrž Padrty – slouží k zajištění stálého průtoku po špičkových odtocích z nádrže Seč (které transformuje) a i zde je voda energeticky využita, jako v případě Pastvin II. Jedná se o přímou zemní hráz s vnitřním železobetonovým těsnícím jádrem, nachází se v říčním kilometru 47.9 a její výška nade dnem činí 8m. Zajišťuje minimální zůstatkový průtok 0.48m3/s. Elektrárna je vybavena dvěma turbínami o celkové hltnosti 2.48m3/s. Průměrný roční průtok činí 2.41m3/s a zatopená plocha 6ha.

Údaje z hlásného profilu Svídnice (pod hrází): 155cm, (1997) 130cm a (1960) 129cm. (2006)

Hamry

Tok: Chrudimka

Říční km: 93.13

Stavba: 1907-1912

Kategorie: II.

Primární účel: Akumulace vody pro vodárenské účely

Výška hráze: 17.7m

Zatopená plocha při maximální hladině: 80.55ha

Průměrný roční průtok: 0.71m3/s

Stoletý průtok: 48.5m3/s

Stručný popis: Hráz je přímá, zemní sypaná. Nachází se na horním toku řeky mezi obcemi Studnice a Hamry. Nádrž je vodárenská a voda je odebírána dvěma turbínami. Pro vypouštění slouží dvě spodní výpusti.

Další účely díla: Zajištění minimálního průtoku v toku Chrudimky pod hrází, částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, rybí hospodářství s tím, že jsou zde rybolov i koupání zakázány.

Údaje z hlásného profilu Hamry (odtok): 101cm, (1997) 92cm a (1938) 75cm. (1966)

Vrchlice

Tok: Vrchlice

Říční km: 10.8

Stavba: 1966-1970

Kategorie: II.

Primární účel: Vodárenský odběr pro úpravnu vody

Výška hráze: 40.8m

Zatopená plocha při maximálně hladině: 102.8ha

Průměrný roční průtok: 0.43m3/s

Stoletý průtok: 52.2m3/s

Stručný popis: Hráz je betonová, válcová, klenbová jednoduchého příčného řezu umístěná ve skalnaté soutěsce Dračí skála nad Kutnou Horou.

Další účely díla: Nadlepšení průtoku pod hrází – minimální průtok 0.03m3/s, akumulace vody pro technologický odběr, udržení minimálního průtoku pod hrází, energetické využití a snížení kulminačních průtoků velkých vod.

Neškodný průtok: 10.3m3/s.

Údaje z hlásného profilu Vrchlice (odtok): 125cm, (2004) 122cm a (2006) 111cm. (2005)

Josefův Důl

Tok: Kamenice

Říční km: 30.2

Stavba: 1976-1982

Kategorie: I.

Primární účel: Akumulace vody pro vodárenské účely

Výška hráze: 44m (15m boční hráz)

Zatopená plocha při maximální hladině: 1 400 000m2

Průměrný roční průtok: 0.762m3/s

Stoletý průtok: 107m3/s

Stručný popis: Přímá hráz s asfaltobetonovým těsněním na návodním líci, která je umístěna v údolí řeky. Boční hráz shodná jen s těsněním na návodní straně a umístěna je v levostranném terénním sedle. Zemní těleso je nasypáno z místních materiálů pocházejících z prostoru nádrže. Součástí je sdružený objet v podobě železobetonové věže při patě pravého úbočí nádrže. Na odbočce z levé spodní výpusti byla vybudována vodní elektrárna se dvěma turbínami.

Další účely díla: Zajištění minimálního průtoku a respektování dotace průtoku v profilu Plavy 720l/s, částečná ochrana území před povodněmi, zlepšení průtoku při havarijním znečištění vody a energetické využití.

Modernizace: Proběhla v letech 1994 až 2007 a spočívala v rekonstrukci pláště strojovny, patního drénu ve střední části boční hráze, rekonstrukce koruny hlavní a boční hráze či výstavbou pěti srážkoměrných stanic s automatickým převodem dat do systému.

Bedřichov

Tok: Černá Nisa

Říční km: 11.04

Stavba: 1902-1905

Kategorie: IV.

Primární účel: Částečná ochrana území před povodněmi

Výška hráze: 23.5m

Zatopená plocha při maximální hladině: 415 400m2

Průměrný roční průtok: 0.146m3/s

Stoletý průtok: 19.7m3/s

Stručný popis: Hráz je gravitační zakřivená s předsypem typu Intze, zděná z místní žuly na cementotrasovou maltu a je umístěna v pramenné oblasti toku.

Další účely díla: Akumulace vody pro energetické využití, zajištění minimální průtoku pod hrází, energetické využití vypouštěné vody, nadlepšení průtoku při havarijním znečištění vody a rekreace plus sportovní rybářství.

Pro odtok vody slouží primárně dvě spodní výpusti.

Součástí je vyrovnávací nádrž Rudolfov sloužící pro vyrovnání špičkových odtoků z elektrárny nádrže Bedřichov. Dále slouží k energetickému využití vyrovnaných průtoků a nadlepšení průtoků. Je řazena do II. kategorie a jedná se o gravitační obloukovou hráz zděnou z místní žuly. Nachází se v hlubokém údolí toku Černá Nisa mezi Mniškovým a Žulovým vrchem. Součást je přivaděč vody k elektrárně a štěrková přepážka na toku. Průměrný roční průtok činí 0.32m3/s a stoletý průtok 37m3/s. Celková zatopená plocha je 6 200m2. Výška koruny hráze činí 14.6m.

Díla Bedřichov a Rudolfov byly několikrát modernizován a to poprvé v roce 1924 a naposledy v roce 2003. Nejprve byla postavena špičková elektrárna Rudolfov a přivaděč, dále se jednalo například o výměnu šoupátkových uzávěrů, výstavbu monitorovacího systému pro automatické sledování meteorologických prvků a hydrologických údajů, oprava zábradlí, celková oprava poruch předsypu, spárování dlažeb přelivů a další opravy a modernizace.

Fojtka

Tok: Fojtka

Říční km: 0.6

Stavba: 1904-1906

Kategorie: III.

Primární účel: Zmírnění velkých vod a částečná ochrana území pod nádrží před těmito vodami

Výška hráze: 16m

Zatopená plohca při maximální hladině: 7ha

Průměrný roční průtok: 0.134m3/s

Stoletý průtok: 21.5m3/s

Stručný popis: Hráz je gravitační, zděná z lomového kamene. Při běžném převodu průtoku jsou používány dvě spodní výpusti, při potřebě převést velké vody se používá nehrazený korunový přeliv o třech polích s maximální kapacitou 19.39m3/s

Další účely díla: Zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází, nadlepšení průtoku pod hrází při havarijním znečištění vody, rekreace a vodní sporty.

Harcov

Tok: Harcovský potok

Říční km: 1.68

Stavba: 1902-1904

Kategorie: II.

Primární účel: Zachycení povodňových průtoků toku a jejich snížení na neškodný průtok 6.7m3/s

Výška hráze: 19m

Zatopená plocha při maximální hladině: 14ha

Průměrný roční průtok: 0.283m3/s

Stoletý průtok: 30.1m3/s

Stručný popis: Cca 4-6m pod terénem byla nalezena zdravá skála a tam, kde bylo třeba byly vybetonovány zazubené základy. Hráz byla zděna směsí cementové a trasové malty. Hráz má dva těsnící prvky a ještě je v ní zřízena vertikální drenážní soustava

Další účely díla: Vytvoření akumulačního prostoru pro odběr 150l/s k průmyslovému a městskému využitím, rekreace a chov ryb a vliv na estetiku, okolí krajiny a životní prostředí ve městě.

Mšeno

Tok: Mšenský potok

Říční km: 1.5

Stavba: 1906-1910

Kategorie: II.

Primární účel: Částečná ochrana území pod přehradou před velkými vodami, včetně zachycování povodňových průtoků z Lužické a Bílé Nisy a jejich převod štolami do nádrže.

Výška hráze: 20m

Zatopená plocha při maximální hladině: 397 800m2

Průměrný roční průtok: 0.09m3/s

Stoletý průtok: 16m3/s

Stručný popis: Hráz je gravitační, oblouková Intzeho typu a zděná z lomového kamene na cementotrasovou maltu. Nachází se v údolí Mšenského potoka a pro vypouštění vody slouží primárně dvě spodní výpusti. Součástí je štola pro převod velkých průtoků z Bílé Nisy a z Lužické Nisy. Součástí je rozdělovací objekt pro převod vody z Lužické Nisy s průměrným ročním průtokem 0.169m3/s a stoletým průtokem 22.4m3/s a rozdělovací objekt pro převod vody z Bílé Nisy s průměrným ročním průtokem 0.355m3/s a stoletým průtokem 36.9m3/s.

Další účely díla: Akumulace vody pro odběr užitkové vody, zajištění minimálního průtoku a možnost jeho nadlepšení pod nádrží, energetické využití a rekreace či sporty.

Dílo bylo od roku 1963 do roku 2008 několikrát modernizováno a opravováno, proběhla mimo jiné rekonstrukce odvodňovacího systému na pravém břehu a pod přehradou, výstavba injekční štoly v oblasti základové spáry přehrady a zhotovení těsnící clony, výměna česlí a stavidlových uzávěrů spodních výpustí či oprava přemostění korunového přelivu.

Souš

Tok: Černá Desná

Říční km: 7.25

Stavba: 1911-1915

Kategorie: II.

Primární účel: Akumulace vody pro vodárenské účely v množství 320l/s pro Železnobrodsko, Jablonecko a Tanvaldsko.

Výška hráze: 25m

Zatopená plocha při maximální hladině: 858 900m2

Průměrný roční průtok: 0.51m3/s

Stoletý průtok: 89.8m3/s

Stručný popis: Hráz je přímá, zemní s návodním těsněním v údolí toku Černá Desná. Stabilizační hráz je z hlinitých písků s drobným štěrkem. Koruna hráze a těsnící plášť jsou opevněny kamennou dlažbou. Pro odvod vody slouží spodní výpusti ve štole v levém úbočí a povodňové průtoky jsou převáděny bočním bezpečnostním přelivem.

Další účely díla: Částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, zajištění minimálního průtoku a jeho nadlepšení při havarijním znečištění vody pod nádrží a ve spolupráci s dílem Josefův Důl krátkodobé zlepšení průtoku v profilu Plavy na Kamenici a energetické využití vypouštěné vody.

Výše byly popsány veškeré přehrady v oblasti povodí Labe. Poldry, rybník a jiná retence vody je součástí informací na stránky Rybníky.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Vodní Díla v České Republice.Praha: Consult, 2016

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Rybníky v České Republice.Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

POVODÍ LABE, s. p., www.pla.cz

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště