Kdy čekat extrémy počasí?

Nejčastější období výskytu hlavních extrémů počasí u nás

Některé extrémy mají vhodné podmínky pro svůj výskyt v určitých částech roku dle převažující synoptické situace. Některé se vyskytují jen v určité části roku, jiné se mohou objevit kdykoli během roku. Příkladem extrémů, které nastávají jen v určité části roku jsou zimní nebezpečné jevy. Nebo také vznik požárů, který je záležitostí naopak teplé části roku. Silný vítr se může objevit kdykoli v roce, ale má svém maximum pravděpodobnosti výskytu.

Vysoká teplota, nebezpečí požárů/sucho, silné bouřky

To jsou typicky letní extrémy počasí, které vznikají za různých situací. Popisů extrémů je výše. Zde se zaměříme na četnost jejich výskytu vzhledem ke konkrétnímu období roku. Vysoká teplota se vyskytuje za významných přílivů teplého vzduchu, kdy je na obloze celý den málo oblaků nebo vůbec žádná oblačnost. A to v létě, nejčastěji v červnu, červenci a zejména ještě v první polovině srpna. I když mnohdy zaznamenáváme významná horká období i déle, většinou už nejsou tak vhodné podmínky. Oproti období, kdy jsou nejdelší dny a sluneční kotouč je nejvýše na obloze. Nebezpečí požárů je též záležitostí teplé části roku. Nejčastěji se vyskytuje v létě, ale časté je obecně od května/června do září. V tomto období se také za daných podmínek nejčastěji rozšiřuje a prohlubuje sucho.

Silné bouřky vznikají za jiné situace, ale jsou též letním extrémem. Nejlepší podmínky pro ně jsou v období léta, nejčastěji od poloviny května do poloviny srpna. V období, kdy je obecně teplota vzduchu přes den i v noci nejvyšší. Hlavním obdobím bouřek je první polovina léta a obecně období jeho poloviny.

Proč to tak je? Podmínky pro silné bouřky jsou omezené. Nutná je dostatečně vysoká teplota, která se v našem klimatu vyskytuje poměrně krátkou dobu v roce. Ve spojení také dostatečného slunečního svitu. Podmínky pro silné bouřky jsou vhodné obecně od května do srpna. I vysoká teplota se vyskytuje hlavně v období léta, nejčastěji od června do začátku září. A to z téhož důvodu, což je možné říci i o riziku vzniku požárů.

Zimní nebezpečné jevy

Jak název napovídá, existuje skupina nebezpečných jevů vyskytujících se jen v zimě či případně v okrajových obdobích zimy. Jde o jevy spojené se sněhem, sněžením, dále o ledovku, náledí, zmrazky či námrazu a mrznoucí mlhy. Mrznoucí mlhy se vyskytují hlavně v první poloviny zimy, kdy jsou mlhy ještě velmi časté a současně bývá nízká teplota vzduchu. Tedy teplota záporná, při trvalé mlze s teplotou pod bodem mrazu vzniká i silná námraza. Významné sněžení, vysoká nová i celková sněhová pokrývka se stejně jako sněhové jazyky a závěje vyskytují v zimě. Nejčastěji v lednu či v únoru, kdy bývá teplota nejnižší a sněžení časté a doprovázené silným větrem (viz dále).

V zimě se také setkáme se silným mrazem, opět hlavně v nejchladnějších měsících jako jsou leden a únor. Ale s nebezpečným jevem mráz ve vegetačním období se setkáme právě v okrajových obdobích chladné části roku. Zejména na počátku jara, tedy v dubnu či případně na začátku května. I prudký pokles teploty jako nebezpečný jev u nás nastává hlavně v zimě, kdy je teplota záporná.

Vydatný déšť, povodně a silný vítr

Nebezpečné jevy, které se mohou vyskytnout celoročně. V případě deště jde častěji ale o teplou část roku, v chladné části roku se vyskytuje spíše výše uvedené vydatné sněžení. Povodeň má různé příčiny a podle toho ji dělíme, ale z různých příčin se může vyskytnout kdykoli během roku. Převažují však zimní a jarní povodně a poté ty letní. Podzimní jsou nejméně časté. Silný vítr se opět vyskytuje celoročně, ale nejčastěji v období podzimu a zimy. V období, kdy jsou u nás synopticky nejvhodnější podmínky. V teplé části roku se s ním setkáme spíše ojediněle, nepočítaje poté lokální nárazy větru v bouřkách (obsaženo v nebezpečném jevu silných bouřek).

Proč tomu tak je? Povodní existuje více druhů, které se dělí hlavně podle jejich příčin vzniku. Ať jde o přívalové srážky, vydatné srážky trvalého charakteru, tající sníh, led či kombinaci s deštěm. Vydatný déšť jako samotný extrém můžeme čekat také celoročně. Protože kdykoli se může vyskytnout (jak je uvedeno výše) některá synoptická situace, vhodná pro tento extrém. Silný vítr se vyskytuje nejčastěji v chladné části roku z důvodu, že v tuto dobu postupují významné cyklony z Atlantiku jižnější drahou. A postupují tedy blíže střední Evropě, čímž působí větší rozdíly v tlaku vzduchu nad tímto územím.

Závěr

Většinu zřetelných a ihned viditelných extrémů počasí lze spojit s nízkým tlakem vzduchu. Ať se jedná o silný vítr, vydatné srážky letního i zimního typu či silné bouřky. A s těmito spojené doprovodné jevy jako jsou jevy povodňové nebo jevy spojené s námrazou a jevy kombinace vysokého sněhu a větru. Jde o různé synoptické situace spojené s nízkým tlakem vzduchu. Zejména o vliv cyklony a to přímo jejího středu i výskyt této v okolí daného místa. Dále o vliv frontálních vln, zejména pak letních studených front. Poté se vyskytují tzv. plíživé nebezpečné jevy. Jasným příkladem je sucho či důsledky s ním spojené. Poměrně plíživým nebezpečným jevem a na první pohled ne tak nebezpečným jsou riziko požárů nebo vysoká teplota.

Dále můžeme rozdělit extrémy na letní a zimní či na extrémy vyskytující se celoročně. Mezi typicky letní patří silné bouřky, vysoká teplota nebo nebezpečí požárů. Mezi typicky zimní celkově jevy spojené se sněhem, mrazem a ledem. Nebezpečné jevy vyskytující se celoročně jsou typicky vydatný déšť nebo silný vítr, i když každý jev má své maximum četnosti výskytu. U silného větru je to chladná část roku, podzim a zima, takže patří spíše mezi zimní jevy. U vydatného deště je to naopak spíše teplá část roku.

Kdy tedy přesně čekat extrémy počasí?

Extrémy se dělí celkově na jednotlivé skupiny jevů, více o tom článek kdy je počasí extrémní (viz nahoře). Odpověď na otázku kdy čekat extrémy počasí v obecné stručné podobě je asi následující. Extrémy počasí můžeme čekat prakticky vždy, když má na dané území vliv významný synoptický útvar. Mezi ty patří zajisté nízký tlak vzduchu a atmosférické fronty. A také, když tento útvar má vliv na dané území dlouhodobě. Ale nemusí tomu tak být vždy! Okamžitý vliv v podobě výskytu extrémů přinášejí určité situace, jsou jimi zejména vliv cyklony, hlavně v létě brázdy nízkého tlaku a za určitých situací i nevýrazné tlakové oblasti. Dále přechod významné fronty, zejména vlnící se.

Pokud bude mít na dané území vliv tlaková výše po delší dobu a budou chybět srážky, nemusí to mít za následek vznik extrému. A to v případě významněji vlhkého období tomuto předcházejícího. V opačném případě se může extrém nebo více extrémů odehrát i docela brzo. Sucho se projeví například za delší čas a setrvačností může působit i v období, kdy příčinná extrémní situace pomine. Vysoká teplota s tímto související může trvat krátce, ale též dlouhodoběji. Například v určitých epizodách, mezi nimi s přechodným poklesem. Přechod výrazné fronty téměř vždy znamená výskyt alespoň jednoho extrému počasí. V létě vydatného deště nebo silných bouřek a v zimě obecně jevů spojených se sněhem a ledem. Totéž platí o vlivu významné cyklony, minimálně se vyskytne silný vítr. Tyto situace přinášejí extrémy okamžitě, také většinou netrvají dlouho.