Kdy čekat extrémy počasí?

Sérii článků typu “kdy čekat” uvedeme obecně přehledem indikátorů a situací, kdy čekat extrémy počasí. A to extrémy jakéhokoli druhu. V dalších článcích bude výklad zaměřen na jednotlivé meteorologické prvky jako jsou srážky velkých intenzit a vydatností nebo silný vítr. Ale kdy čekat obecně extrémy počasí a to i co se ostatních meteorologických prvků týče? Jsou situace, kdy opravdu lze odhadnout, že se bude počasí chovat extrémně. Ať už jde o příchod významných srážek kapalného i pevného skupenství, vysoké teploty vzduchu nebo silných bouřek. Jednak můžeme blížící se extrém počasí poznat podle vývoje synoptické situace, dále nám může napovědět samo počasí. To nám případnou očekávanou situaci často jen potvrzuje. Sledovat ho můžeme pomocí přístrojů a obecného monitoringu na dálku (radary, družice aj.) či přímo sami pozorováním.

Informace o tom, kdy se jedná o extrémní počasí vzhledem k našemu území jsou uvedeny v článku Kdy je počasí extrémní?

V první řadě definice extrému počasí obecně. Aneb za jakých podmínek je počasí extrémní a kde. Dále definice, které extrémy počasí mohou u nás teoreticky vzniknout. Poté také, za jakých synoptických situací se dají extrém extrémy počasí čekat nejčastěji. A v poslední části článku jsou uvedena období s výskytem určitých extrémů počasí. Opět v podobě určitých skupin extrémů, které patří k danému období.

Extrém v počasí

Za extrém v počasí je v každé oblasti dle tamního klimatu považován jiný jev, přesněji jev jiné intenzity. Meteorologický prvek o jiné prahové hodnotě a podobně. V tomto textu se budeme opírat o klima a poměry naší České republiky. Další informace o extrémech počasí najdete na naší stránce Extrémní počasí. Takže obecně extrémem v počasí bude takový jev nebo takový stav meteorologického prvku, který intenzitou či hodnotou vybočuje ze stanovených klimatických standardů pro normál. Bouřka s mírným větrem, běžným deštěm o úhrnu 15mm nebude u nás extrémem. Bouřka, ve které spadne za hodinu 40mm srážek a objeví se náraz větru 30m/s zajisté ano. Byť je bouřka nebezpečným jevem vlivem elektrických výbojů ve volném prostoru vždy.

Některé extrémy jsou předvídatelné dobře, jiné hůře a další téměř vůbec. Na některé se můžeme tedy dnes díky vyspělé technice a znalostí či zkušeností odborníků dobře připravit. Stále jsou tu ty, které nám na přípravu moc času nedají. Nejsou o nich dostatečné informace a i proto je lze těžko předpovídat, alespoň ne s dostatečným časovým předstihem.

Kdy čekat extrémy počasí?

Některé extrémní projevy počasí přicházejí náhle, trvají krátce. Jiné trvají déle, další nastupují velice pomalu. Každý extrémní projev počasí je jiný. Tento článek má poradit, kdy čekat extrémy počasí. A to v jaké situaci, případně jaký průběh počasí může jejich příchod naznačovat. Měl by přispět k větší zkušenosti a znalosti, čímž by měl dát více času na případnou přípravu před příchodem daného extrému. Nutno ovšem říci, že jde jen o obecný pohled na věc a přesný či jistý návod neexistuje. To, že určitá situace může znamenat výskyt extrémního chování počasí a toto nakonec nenastane, proto nebude výjimkou. Může tomu být ale i naopak. Kdy čekat extrémy počasí, v jakých situacích a obdobích roku nejčastěji a proč?

Extrémy počasí spojené s nízkým tlakem vzduchu

Řada extrémů počasí je spojena s nízkým tlakem vzduchu. Ten dává do pohybu mnoho procesů, při nichž dochází ke tvorbě významné oblačnosti různého druhu. Dále k zesílení proudění vzduchu a podobně. Tyto procesy přinášejí mnohé extrémy. Ať jde o významné trvalé srážky, významné konvekční prudké srážky, krupobití, silný vítr a podobně. Tyto extrémy mají své důsledky, včetně hydrologických, které jsou dalším extrémem souvisejícím s těmi meteorologickými. Takže extrémy počasí můžeme čekat velmi často při nebo po významnějším poklesu tlaku vzduchu. V situaci, kdy dané území ovlivňuje snížený tlak vzduchu nebo s ním související situace.

Nejčastěji jde o extrémy:

• Vydatné srážky (déšť i sníh)
• Povodňová situace s nimi spojená
• Mrznoucí srážky (ledovka)
• Silný vítr
• Silné bouřky
• Extrémy spojené se změnou teploty (např. náledí)*

* Tento extrém vzniká též při vlivu opačného útvaru, anticyklony.

Další extrémy počasí

I při vlivu vysokého tlaku vzduchu se vyskytují extrémy počasí. Nejsou na první pohled tak viditelné a přicházejí spíše pomaleji. Tedy s dlouhodobějším vlivem určité situace. Nejrychleji s nástupem anticyklony přicházejí asi vlny veder. Až po delší době se projeví důsledek nedostatku srážek a vysoké teploty v podobě vzniku sucha a rizika vzniku požárů.

Další extrémy, spojené zejména s vysokým tlakem vzduchu:

• Vysoká teplota
• Vznik či rozvoj sucha
• Nebezpečí požárů (důsledek sucha a dalších anticyklonálních projevů počasí)
• Silný mráz
• Silná námraza

Zimní a letní extrém

K silnému mrazu u nás dochází právě nejčastěji při severovýchodní cirkulaci, která se odehrává za vlády anticyklony. Přináší k nám suchý mrazivý vzduch z pevniny severovýchodní a východní Evropy. Mráz zesiluje za této situace zejména v noci, kdy se uplatňují faktory podporující radiační ochlazování. Horké počasí se sice může odehrávat i při vlivu nízkého tlaku vzduchu. Ale zpravidla jsou maximální extrémy teploty dosahovány za slunného počasí v suchém vzduchu. S tím souvisí i ostatní nebezpečné jevy, včetně námrazy. K té je potřebná vysoká vlhkost vzduchu, která ovšem vzniká v chladné části roku právě v důsledku nočního vyzařování. A to při jasném a klidném počasí v noci, kdy vznikají četné mlhy. Ty jsou za záporné teploty mrznoucí, pokud jsou trvalé, tvoří se významné námrazové jevy.

Naopak vysokou teplotu budeme očekávat za suchého slunného počasí, ideálně celý den bez oblaků nebo bez významnějšího pokrytí oblohy oblaky. A to při jihovýchodním až jižním proudění. Nejvyšší hodnoty dosáhne teplota tam, kde jsou vhodné navíc také regionální podmínky. Typicky v centrech velkých měst, oproti lesu nebo okolí vodní plochy. A stejné to bude s noční vysokou teplotou a výskytem tropické noci. Silný mráz regionálně ovlivní naopak venkovské přírodní oblasti a terén. Nejnižší teplotu naměříme v údolích a pod svahy. I vznik námrazy závislý na mlze či zvýšené vlhkosti bude četnější u vodních ploch a v oblastech s četnou vegetací, též v údolích, kde se hromadí studený vzduch.

Situace vhodné pro extrémy počasí

Nyní se zaměřme konkrétně na odpověď předmětu tohoto článku, kterým je kdy čekat extrémy počasí. Tedy konkrétně při kterých situacích. Výše bylo již naznačeno, že mnohé můžeme čekat při vlivu nízkého tlaku vzduchu. Některé při vlivu vysokého tlaku vzduchu či při obou situacích. Jde o pravděpodobný výskyt extrémů počasí v našich podmínkách. Většinou musejí být splněny určité zásady, u některých situací významnost, přesný postup nebo délka vlivu.

• Tlaková níže
• Frontální systém
• Studená fronta
• Tlaková výše

Cyklona

V tlakové níži se vyskytuje celá řada extrémů počasí. Při postupu cyklony přes naše území nebo v jejím blízkosti je třeba vždy s nějakým extrémem počasí počítat. Nikdy není příliš velká jistota jaké extrémy se objeví, jak budou významné a kde přesně se objeví. A to i co se týče malého území, jako je naše země. Nejčastěji se jedná o:

• Vydatný déšť/povodně
• Silné sněžení/nový sníh
• Silný vítr
• Sněhové jazyky a závěje
• Silné bouřky

Vydatné srážky přináší cyklona prakticky vždy, jen je dosti nejisté kam přesně je přinese. Silný vítr též, zde opět záleží na postupu cyklony a postavení dalších tlakových útvarů ve vztahu ke konkrétnímu místu.

Proč to tak je? Z důvodu existence cyklonálního proudění a výstupných pohybů vzduchu v nízkém tlaku. Tyto podporují vznik mohutné oblačnosti, která produkuje srážky různého druhu. Cyklona působí oproti opačnému tlakovému útvaru rozdíl v tlaku vzduchu, což je příčina vzniku silného větru.

Frontální systém

Přechází kompletní přes ČR hlavně v chladné části roku. Má na svědomí poměrně hodně projevů význačného počasí. Mnohdy pak i toho vyloženě extrémního. Je příčinou velké proměnlivosti počasí. Při jeho přechodu, kdy je tento vždy vázán na cyklonu a souvisí s ní, se počasí může i za krátký čas hodně změnit. Z mrazivého počasí nastane nadprůměrně teplé, které způsobí rychlé tání sněhu. Mnohdy za doprovodu silného teplého větru a deště, které tání urychlí. Zanedlouho se může rychle vrátit mrazivé počasí, vzniknout náledí a vytvořit se nová sněhová pokrývka. V oblasti přílivu teplého vzduchu (teplý sektor cyklony) a před přechodem studené fronty zpravidla fouká velmi silný vítr s nárazy. Nicméně hodně záleží na poloze tlakových útvarů a vzdálenosti místa od středu cyklony.

• Vydatný déšť
• Mrznoucí déšť
• Obleva a povodeň z tání
• Silný vítr
• Extrémy spojené s poklesem teploty (mj. náledí/zmrazky)

Proč to tak je? Protože význačné až extrémní projevy počasí jsou vždy spojeny s rozhraními mezi jednotlivými vzduchovými hmotami. Na přechodové vrstvě (zvané fronta či rozhraní) dochází ke změnám meteorologických prvků, včetně proudění. Vyskytují se zde vzestupné pohyby vzduchu a opět tu máme důvod vzniku oblačnosti produkující srážky různého druhu. Při výměně vzduchových hmot zesiluje vždy proudění. Jde o změnu teploty, která může být i významnější.

Studená fronta

V zimě a zejména v pak v létě je studená fronta zpravidla frontou, která přináší nejvýznamnější projevy počasí. Ale rozhodně to neplatí vždy. Při postupu výrazné studené fronty (pro další informace doporučíme článek Intenzita atmosférických front) se ale vždy nějaký extrém počasí objeví. Obzvláště to platí, pokud se nad námi fronta vlní a zpomaluje svůj potup. A též to téměř vždy platí v létě při přílivu dostatečně teplého vzduchu, kdy je i zemský povrch prohřátý. To můžeme čekat silné bouřky a to někdy i noční. To platí i o běžné studené frontě. Více o zvlněné frontě se dočtete v článku Zvlněná fronta a její charakteristiky.

Proč tomu tak je? Studená fronta je výraznější v létě proto, že odděluje významně teplý až horký vzduch od toho studeného. V zimě je vzduch o poznání méně teplý. Na tomto rozhraní panuje specifická cirkulace, opět výstupné proudy vzduchu a při vhodných podmínkách vzniká významná konvekce. Fronty se u nás zejména v létě často vlní, což je způsobeno zejména terénem a chováním konkrétní fronty při svém postupu. Blíže je tato problematika popsána v uvedeném článku. Při zvlnění se zpomaluje postup fronty, stává se méně jasným a předvídatelným. Proto vznikají extrémy počasí a předpovědi nemusejí být tak úspěšné.

Tlaková výše

Tato situace sice přináší pěkné a klidné počasí, ale i to může být za určitých podmínek extrémní. Déletrvající suché a teplé počasí vede během teplé části roku ke zvýšenému riziku vzniku požárů. Požárů vegetace ve volné krajině. To odráží výskyt klimatického či též půdního sucha. Sucho jako jeden z extrémů v hydrologii se stále prohlubuje a rozšiřuje. Přechází v hydrologické sucho a to při soustavném nebo velmi častém vlivu anticyklony nad jedním územím, v tomto případě regionem střední Evropy. Vlivem tohoto faktu bude chybět přísun potřebné vlhkosti důležité pro vznik srážkových oblaků.

Vliv tlakové výše a to soustavný se stále se obnovujícími anticyklonami vedl k výskytu velkých such u nás. A to i těch posledních, která máme velmi jasně v paměti. Komplexně se můžete podívat na hodnocení největších suchých let u nás na naší stránce Největší sucha v ČR nebo též v článku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Současně dochází v tlakové výše k intenzivnímu přílivu teplého vzduchu a zároveň se vzduch vlivem slunečního svitu nejvíce prohřívá. Proto bývá též horké počasí, které může být i nebezpečně horké a dosahovat velmi vysokých hodnot teploty vzduchu. Ty jsou pro zdraví zejména nemocných lidí nebezpečné. A z hlediska pobytu na přímém slunečním svitu v létě dochází k riziku spálení, vysoký je tzv. UV index. O tom píšeme v článku UV index v ČR a jeho nebezpečné hodnoty.

Nejčastější extrémy při situaci

• Sucho (klimatické/půdní, hydrologické)
• Riziko požárů
• Vysoká teplota

Proč tomu tak je? Protože tlaková výše, zejména rozsáhlejší, působí na daném větším území vyrovnaný tlak vzduchu. Proto je počasí klidné, bez větru nebo bez významného větru. Někdy fouká ale rychlejší vítr přes den, což je způsobeno typickým průběhem dne a ohříváním povrchu. Absence srážek a málo oblačnosti tkví v opačné cirkulaci a výskytu sestupných pohybů vzduchu. Při těch se vzduch vysušuje a oblačnost nevzniká nebo se již vzniklá dosti rychle rozpadá.