Uvědomujeme si chyby ve změnách krajiny

V minulých desetiletích se naše krajina a její prvky značně změnily a to převážně k u prospěchu potřeb lidí. Avšak nemyslelo se zdaleka na všechny potřeby, zejména na jednu hlavní se úplně zapomnělo. Odlesněme krajinu, ať máme více prostoru pro zemědělskou výrobu a výstavbu různého druhu. Narovnejme vodní toky, ať můžeme lépe převážet náklady či osoby loděmi. Ale také ať získáme více prostoru po jeho vysušení pro zemědělství či též výstavbu a další jednoznačně negativní aktivity. Dnes už můžeme ale říci uvědomujeme si chyby ve změnách krajiny.

Tak jak je uvedeno výše lidé přemýšleli v minulosti, zejména po polovině 20. století. Když začaly hrozit povodně nebo případně i sucho, rozhodlo se o vybudování vodních nádrží v podobě velkých přehrad na větších řekách. A to zejména pod horskými oblastmi, neboť hlavním účelem těchto přehrad bylo zachycení velkých vod. Současně obecně zadržení vody z míst, odkud jí stéká nejvíce a její následné využití při nouzi o ni, tedy při dlouhých suchých obdobích. Průběh extrémního počasí posledních desítek let, zejména období s výskytem významných povodní v letech 1997 až 2002, 2006, 2009 či 2010. Tyto byly střídány ale i suchými obdobími, zejména v roce 2003 a v poslední době pak celým obdobím 2014 až 2019. Povodňové průtoky dokáží přehrady poměrně dobře zbrzdit, čímž se získá čas pro různé účely. Ať je to příprava obyvatel na velkou vodu, odtok velké vody z jiného toku a podobně.

Vlivy přívalů vody a vysokých průtoků

Vysoké průtoky do jisté míry transformují, ale povodeň nedokáží zastavit. Neminimalizují též rozlivy vodních toků. Současně jsou schopny v suchých obdobích zachycenou vodu pomalu odpouštět a dotovat tak vodní toky při nízkých průtocích. Ale stále nikoli dostatečně a to jen na omezeném počtu toků a pouze v prostoru pod hrázemi. Navíc dále na toku v povodí již nemusí být dotace vodou dostatečná. Se změnou klimatu se mění charakter počasí a to zejména rozložených vlhkých a suchých období, tedy průběh srážek během roku. A klimatické předpovědi nejsou vůbec v tomto ohledu příznivé. Časté epizody sucha, které jsou navíc stále významnější za podpory extrémně vysokých teplot působí úbytek vody v krajině a vodní nádrže vodu nestačí zdaleka dotovat.

V souvislosti s častým výskytem extrémních srážek za kratší časové období dochází na jedné straně k rychlému odtoku vody z převážně zemědělské nebo zastavěné krajiny, který dále rychle pokračuje napřímenými koryty vodních toků (více na takové události reagují malé toky, na kterých se zpravidla nenacházejí ani významnější nádrže) bez výskytu prvků pro rozložení vysokého průtoku a jeho zbrzdění. Na druhé straně dochází k výskytu extrémní povodně, která nastupuje velmi rychle, působí značné škody a též rychle ustupuje. Tím se průtok na toku vrací k původnímu, nízkému. Ale po vysokém zůstávají značné stopy, jako jsou četné eroze koryta a jeho okolí. Chodu splavenin či spláví a zhoršení jakosti vody. Všechny tyto negativní dopady se stupňují, pokud jsou koryta toků značně umělá s betonovými či kamennými výplněmi. Dnes častý obrázek vodních toků ve větších městech.

V posledních letech se vodní toky revitalizují, znovu se vytvářejí tůně a zalesňuje se

V určité míře si chyby z dřívějška po sérii extrémních událostí začínáme uvědomovat a tyto napravovat. Možno ale krajinu ozdravit zcela a vrátit do původního stavu? Úbytek lesa se neděje jen přímou vinou člověka, ale vlivem dalších negativních dopadů změn krajiny a dopadů změn klimatu. V této změně také v určité míře figurují člověk a jeho aktivity. Jen je stále otázkou v jak velké míře. Změny krajiny jsou ovšem četné a v těch člověk hrál v minulosti zásadní roli. Dnes se pojem revitalizace vodního toku a okolí jeho prostředí skloňuje jak to jen jde a dočtete se o něm v publikacích, novinách i časopisech.

V rámci revitalizace vodního prostředí je vodnímu toku navrácen přírodě blízký stav a to tedy takový, jaký měl vodní tok dříve. Byť to nikdy už nelze vrátit zcela do původního stavu. Jinými slovy se mu vrací meandry, důležité pro zpomalení toku vody a zadržení vody v krajině. Mezi další prvky jak vodu zadržet v krajině a též zmírnit povodně patří výskyt a tedy znovu vybudování odstavených ramen a tůní v okolí toku nebo přímo na něm. Současně se zalesňuje, vysazuje se na březích toků a v okolí nová zeleň.

Ta svým kořenovým systémem mimo jiné zpevňuje břehy a svahy a činí je tedy stabilními a odolnějšími před erozní činností vody při velkých průtocích. Jde o základní prvky revitalizací toků a jejich okolí poznamenaných dřívějšími úpravami s negativními dopady na vodní toky i jejich okolí a celkově na vodní režim v oblasti. S tím souvisí i možný výskyt fauny a flóry, které je pro vodní tok i jeho okolí důležité. Toto se četně provádí u malých toků, typicky u potoků a případně u menších řek.

Velké řeky zřejmě neopravíme

U velkých řek se zatím přímo do revitalizací nepouštíme, je to totiž značně problematičtější navrátit řece původní přírodě blízký stav a mimo jiné i o poznání nákladnější. V dnešní době není lodní doprava na velkých řekách už zdaleka tak rozšířená jako v minulosti. Dnes řeky slouží zejména k plavbám pro rekreační účely a příležitostným plavbám s přepravou osob nebo pro ojedinělé plavby spíše na kratší vzdálenosti s přepravou nákladů. Dnes se v dopravě prosazuje velmi značným způsobem železnice a to nejen co se týče přepravy nákladů. Jinými slovy setkáte se dnes někde u nás s tím, že se do práce nebo školy „jezdí“ lodí?

Dobrým příkladem je například střední a dolní Labe, kde přeprava nákladů přešla na železnici či případně na silnice. Železniční provoz je dnes rušný a o silničním ani nemluvě, o tom se můžeme přesvědčit na četných místech a denně. Nákladní šífy jsou staré a pokud už nebyly sešrotovány, stojí a dál chátrají v přístavech. Na plavby se vydávají skutečně jen ojedinělé a spíše na kratší, lokální. Neboť lodní doprava je pověstná svojí pomalostí a z hlediska stáří plavidel neekologičností. Dnes jednoduše nevyhovuje. Velké vodní toky ovšem zůstávají připraveny na rušný lodní provoz, ale ten se většinou nekoná. Nejsou ovšem připraveny zvládnout velké přívaly vody a na druhé straně opačného hydrologického extrému ani dobře posloužit v dlouhých obdobích sucha.

Výhled do budoucna a nutná opatření

Co s tím do budoucna, kdy se čeká větší nutnost zadržení vody v krajině a zvládnutí sucha i povodní?

Určitě musíme pokračovat v revitalizacích vodních toků jako doposud. Čím více tůní, ramen a rybníčků či jiných vodních ploch a čím více meandrů, tím lépe. Možná lepší  popřemýšlet o návratu původního stavu na některých větších tocích. Zcela určitě musíme krajinu zalesňovat tak, aby lesů do budoucna přibývalo i přes plánované těžby různého druhu i v souvislosti s napadením stromů.

Někdy zasáhne negativně i samotné extrémní počasí, vzpomeňme na extrémní poryvy větru, zejména při vlivu tlakové níži „Kyrill“. Extrémní vítr je schopen často zničit mnoho dřevní hmoty. Nesmí přibývat betonových a asfaltových ploch a budov, ale ani zemědělských ploch. Krajina by také neměla být plochá, rovná nebo mít dokonce šikmý sklon, vlivem čehož voda odteče rychleji. Ale jsou nutné mnohé dílčí úpravy a zavedení dalších opatření pro co největší zadržení vody v krajině. A ještě musíme řešit situaci s neustálým oteplováním planety a i u nás se chovat ekologičtěji a snižovat emise a to až na absolutní minimum.

Vliv změny klimatu

Problém je v neustálém nárůstu koncentrace skleníkových plynů, tento se zvyšuje velmi rychle a tím také rychle roste teplota. Poslední dobou slyšíme nebo čteme o opět rekordně teplém roce nebo jednom z nejteplejších roků od počátku měření a podobně. S tím přichází řada důsledků po celé Zemi a klima je zcela rozladěné a rozkolísané. Každý by měl ve své zemi udělat vše proto, aby co nejméně negativně ovlivňoval klimatický systém a krajinu. A to tedy i hydrologický režim. To už je ovšem spíše na rozbor v jiném tématu.

• Zima neřekla poslední slovo
• Dvacet stupňů o víkendu skončí
• Otevřou se dveře odborných pracovišť
• Jarní počasí pozvolna
• O víkendu patnáct stupňů, ochladí se ještě?