Atlantické proudění je pro Evropu důležité
Ač v zimě na tuto cirkulaci často nadáváme, bez její existence se prosazování se by byla Evropa podstatně chladnější. Nicméně to by se neprojevilo jen v zimním období. Ačkoli by byly studenější zimy, tak totéž by platilo o létech. A obecně o našem klimatu během celého roku. Řeč je o neexistenci či riziku kolapsu oceánského proudění v podobě teplé vody v Atlantiku, která doslova ohřívá Evropu. Zhroucení proudu by znamenalo pro klima Evropy zásadní změny. Dokonce se podle některých už začínají známky kolapsu Golfského proudu projevovat, píšeme o tom v článku Golfský proud kolabuje. Riziko kolapsu oceánské cirkulace v Atlantiku zde je, ukázala ho moderní počítačová simulace. Nicméně zdaleka není jisté za jakých přesně podmínek by k ní došlo. Na zhroucení oceánského proudění má v tomto případě vliv i globální oteplování. Jak moc je Atlantické proudění pro Evropu důležité?
Obr. 1 Důležité Atlantické proudění. Modelované ochlazení severního Atlantiku po zhroucení teplého proudění v podobě Golfského proudu, zdroj: severe-weather.com
Pro Evropu důležité Atlantické proudění se může zhroutit, ale nelze říci zda se tak stane
Počítačová simulace ukázala, že tento scénář možný je. Navíc s odkazem na výše uvedený článek již vědci nyní pozorují znaky, které ukazují, že Golfský proud kolabuje. Oteplování planety by skutečně mohlo přinést takové dalekosáhlé a výrazné důsledky. Jak by mohlo dojít k tomuto zhroucení atlantické mořské cirkulace? Aktuálně proudí teplá v důsledku vypařování významně slaná, z tropických oblastí na sever. A to po povrchu Atlantského oceánu, což udržuje dostatečně vysokou teplotu v Evropě, oproti stavu bez této mořské cirkulace. V případě ochlazování této vody dochází k jejímu poklesu, neboť její slanost zvyšuje její hustotu. Následně proniká zpět do tropických oblastí po dně oceánu na jižní polokouli. Jde o atlantickou meridionální cirkulaci. Tento systém může přejít do odlišné formy cirkulace. Dle studií o změnách klimatu totiž s tímto zpomalením či zastavením této cirkulace souvisejí epizody významného ochlazení v oblasti Evropy v posledních asi 100 000 letech.
Příčinou výše uvedené změny této cirkulace je tání ledovců. Jak může toto ovlivnit systém mořské cirkulace? Pokud roztaje do oceánu mnoho sladké vody, dojde ke snížení jeho slanosti (salinity) a tím klesne i hustota povrchové vody. Do hlubších vrstev oceánu, jak je popsáno v odstavci výše, jí tak klesne méně. Co se týče modelování kolapsu tohoto proudění v důsledku emise sladké vody do oceánu, tak tyto jsou sporné. Většinou modely ukázaly zastavení cirkulace pouze při přidání nereálně velkého množství sladké vody najednou. Některé modely ani tak navíc zastavení této cirkulace neukázaly, proto není jisté, zda vůbec může reálně dojít k tomuto zvratu.
Velmi složitá simulace ukázala zastavení cirkulace, za jakých podmínek a s jakými důsledky?
Obr. 2 Atlantické proudění po kolapsu. Odchylky teploty vzduchu od normálu v Evropě po zhroucení atlantické cirkulace, zdroj: severe-weather.com
Vědci provedli nejsložitější simulaci pomocí modelů, kdy byla sladká voda přidávána postupně a nikoli naráz. Kvůli snížené slanosti kleslo ke dnu méně vody, tak na sever proudilo méně slané vody a došlo k dalšímu snížení slanosti oceánu. Toto modelování trvalo půl roku. Tím pak nakonec došlo k simulovanému zastavení cirkulace. Důsledkem bylo oteplení jižní polokoule a prudké ochlazení Evropy. Ukázalo se, že změny zaznamenané modelem před výskytem kolapsu cirkulace se vyskytly v posledních desetiletích v reálných podmínkách Atlantiku. Aby došlo k výskytu kolapsu proudění, musel by být model provozován 2500 let. Do modelu muselo být přidáno asi 80 krát více sladké vody než se dostává aktuálně reálně do Atlantiku táním Grónského ledovce. To je velmi nereálný průběh. Tyto simulace nepočítaly s globálním oteplováním, proto vědci připravují simulaci, která tak učiní.
Tento model je velmi moderní. Podle studie Kodaňské univerzity by podle předpovědi mohlo dojít ke zhroucení atlantického proudění mezi roky 2025 až 2095 dle změn teploty mořské hladiny. Současný model ukazuje, že pro zastavení atlantické cirkulace by bylo nutné velké množství sladké vody a mnoho staletí času, tak se mohou objevit nelineární změny. Riziko těchto změn klimatické modely podceňují.
Atlantické proudění sice odsuzujeme, když nám četně přerušuje v chladné části roku pravé zimní počasí. Ani v létě nám často nevyhovuje, když nám kazí slunné a velmi teplé počasí na dovolené. Neuvědomujeme si ale, že Evropu ohřívá a to v pozitivním slova smyslu. Bez něj by byly klimatické podmínky zejména v severní a střední Evropě celoročně o poznání drsnější. Tak na tento pozitivní účinek mysleme, není totiž vyloučeno, že v delší budoucnosti nastane výše popsaný scénář.
Zdroj: zive.cz, oficiální výsledek vědeckého experimentu najdete v časopise Science Advances. Zde najdete velmi podrobný rozbor experimentu s obrázky (anglicky). Shrnutí a detailní objasnění procesu kolapsu proudění najdete na webu severe-weather.com (též anglicky).
