Je silný mráz v březnu normální?

Kolem 10. března teploty v ČR vystoupily lehce nad 19°C, většinou na 12 až 17°C. Tyto teploty lze považovat zcela jistě za jarní  ve vztahu k období konce první dekády března se jednalo o nadprůměrné teploty. O týden později došlo k razantní změně počasí a odpolední maxima se pohybovala nejčastěji od -5 do 0°C. V ranních hodinách se v neděli a v pondělí zaznamenal silnější mráz, kdy minima v ČR klesla pod -15°C. Nejníže konkrétně na -16.9°C. A překonalo se několik teplotních rekordů pro tyto dny. Konkrétně pro 17. březen se jednalo o 40 rekordů ze stanic měřících alespoň 30 let. Ty mají vyšší vypovídací hodnotu a nejčastěji byl překonán rekord z roku 1997. Pro 18. březen šlo o 49 rekordů ze stanic dle shodných podmínek a nejčastěji docházelo k překonání rekordů z roku 1964. Březnové počasí má v tomto právě velkou nevyzpytatelnost. Je silný mráz v březnu normální?

Změna, kterou teploty prodělaly v posledních 10 dnech, byla velmi razantní. Nicméně podobné výkyvy teploty nám březnové počasí nabízí často. Po pozdním začátku zimy, kdy je prosinec a většinou ještě leden ve znamení nadprůměrných teplot. To je možné studený začátek jara či spíše celou jeho první polovinu předpokládat. Podobné mrazy se objevily v ČR i v některých minulých letech, podívejme kdy se tak stalo a též na vývoj v různých situacích.

Studené počátky jara hlavně v letech 2012 a 2013

V loňském roce se vyskytl velmi studený leden a studené počasí převážilo i v první polovině měsíce února. Poté se prosadilo teplé proudění. Toto následovaly typické vpády studeného vzduchu, avšak ne příliš významné. I přesto dokázaly teploty doznat za kratší dobu větších změn. Například z maximálních teplot do 8-10°C kolem 13. března se zvýšily až na 19°C dne 17. března. Opačný trend můžeme pozorovat na začátku dubna, kdy bylo opravdu teplo. Teploty byly téměř letní a vystoupily na 24°C.již kolem 6. dubna se pohybovaly kolem 10°C.

Následovala ale další významná změna a to 10. dubna. Kdy bylo poprvé dosaženo a rovnou přesaženo letních 25°C, konkrétně šlo o maximum 26.0°C. A o den později bylo maximálně 13°C, neboť přešla významná studená fronta. Podobné výkyvy můžeme v březnu a na začátku dubna pozorovat i v dalších letech. Například v dubnu 2016, kdy se ochladilo z 24°C dne 5. dubna na 13°C dne 8. dubna. Jedná se o maximální teploty převládající v ČR. Dne 10. dubna bylo naopak velmi studeno s maximy do 9°C. A to oproti 10. dubnu 2017, viz výše. Dále 13. dubna bylo už opět 20°C. Výkyvy počasí se v souladu s klimatickou změnou ovšem neobjevují jen na počátku jara. Kdy jsou jistou singularitou našeho počasí, ale často se vyskytují celoročně, včetně léta kdy čekáme na ustálení počasí.

Zima, na konci března horko

Zmiňme nyní zejména počátky jarních sezóny v letech 2013 a 2012. Tyto roky měly totiž velmi studené počátky jara. V roce 2012 nechyběly i vyšší teploty během března i přesahující 20°C. V dubnu bylo v jeho první dekádě ovšem i podstatně chladněji. Z téměř 10°C v maximech o prvním dubnovém dnu bylo za čtyři dny 19°C. Ale poté opět maxima kolem 8°C, která se za dva dny snížila ve významném studeném vpádu na 5°C v maximech s výskytem smíšených nebo sněhových přeháněk. A to i v nejnižších nadmořských výškách. Za dva dny bylo ovšem opět 18°C. Otázkou vždy je, kdy se během jarního období počasí ustálí a zda se zcela ustálí.

Tohoto roku bylo dosaženo totiž ještě 29. dubna prvních 30°C tohoto roku. Rok 2013 měl ještě zajímavější teplotní průběh, neboť vpády studeného vzduchu byly značnější. V zimním období nemůžeme říci, že by byly často vysoké teploty. Avšak krátce překročily i 10°C (ve srovnání s letošním lednem byly ovšem nižší). Počátek března přinesl teploty do 14°C, byť krátce. To mohlo signalizovat, že začíná skutečně jaro. Tím není ovšem radno se nechat “unést”, neboť poté nastává většinou ochlazení různé intenzity. Po vysokých teplotách je ochlazení zpravidla významnější a je tak přílišné teplo kompenzováno.

Ledové dny i na konci března

Podobně tomu bylo v březnu 2013, kdy se ze 14°C dne 10. března stalo v maximech -4 až 0°C dne 14. a 15. března. Taková epizoda ledových dnů (celodenních mrazů) se za 10 dní ovšem opakovala a to od 23. do 27. března s ranními minimy i pod -10°C. Počátek dubna přinesl teploty do 5°C, změna nastala od 9. dubna zejména. Poté teploty dosti výrazně stoupaly. Se studenými vpády se ovšem setkáváme většinou celý duben. A i v první polovině května se krátké objevují. Proto se ne nadarmo říká, že plodiny náchylné na nízké teploty je nutno sázet ven až po polovině května (např. rajská jablka. Nemusí se konat nijak významný vpád studeného vzduchu, ale rozhodně může.

V několika posledních letech jsou vpády studeného vzduchu v první polovině jara intenzivnější a vyskytují se déle. Bylo by ovšem na podrobnější analýze, zda tomu tak skutečně je. A zda to má nějakou vazbu na průběh zimní sezóny. Pravdou ovšem je, že v několika posledních letech začíná zimní sezóna alespoň o měsíc později a prosinec, první měsíc této sezóny, žádný nebo alespoň žádný větší mráz nepřináší. Poté se protahuje zima do března, kdy jsou ony vpády studeného vzduchu významnější.

S ochlazením v březnu 2006 přišlo i vydatné sněžení

Vzpomeňme nyní zejména na průběh počasí v březnu 2006. Zimní sezóna 2005/2006 byla bohatá na srážky, které byly často sněhové. Teploty ovšem také dosti kolísaly a tak se konaly během zimy určité oblevy. To počasí poté kompenzovalo studenými vpády v březnu. A vpád studeného vzduchu kolem 12. března byl v tomto vlhkém roce tedy také spojen s trvalým sněžením. Východně od nás postupovala oblast nízkého tlaku vzduchu přinášející vlhkost. A to za přílivu studeného vzduchu od severu. Například v Praze napadlo kolem 20cm nového sněhu.

Takových příkladů studených vpádů najdeme v březnu v posledních letech mnoho. Ve studeném roce 2010, kdy zimní sezóna 2009/2010 byla velmi studená. A byl též bohatá na srážky. Po krátkém oteplení se ledové dny objevovaly v nížinách na počátku března (do 9. března) s maximy -5 až 0°C. po oteplení ve druhé polovině března nepozorujeme tak významné přílivy studeného vzduchu a teplota vykazovala oproti výše uvedeným rokům větší stabilitu. Nelze ale říci, že by k významnějším ochlazením nedocházelo. Příkladem může být sestup teplot z 26°C dne 30. dubna na 14°C dne 4. května. Dále ovlivňovaly počasí další faktory (velmi srážkově bohatý konec jara), kdy teploty také značně kolísaly dle synoptického vývoje s častým výskytem srážkové činnosti.

Závěrem – je silný mráz v březnu normální?

Pokud uvážíme, že stabilní teplé počasí s maximy nad 15°C a bez přízemních mrazíků či slabých mrazů i ve standardní dvoumetrové výšce do poloviny května čekat nelze. A již po polovině srpna také v počasí také není jisté, tak jsou léto, resp. čistě letní ráz počasí velmi krátké oproti tzv. studené části roku. V souladu s klimatickou změnou by mělo docházet ke zkracování jarního období, kdy budou vlivem teplejších zimních sezón teploty poté dlouho nižší. A ke konci jarní sezóny se brzo dostaví už letní počasí. Léta budou významná co do horských vln, které se patrně protáhnou do počátku podzimu. Podzimní období se ovšem prodlužuje do zimního. Zpočátku má počasí chladnější ráz a během druhé poloviny se uplatňují časté přílivy teplého vzduchu. Toto můžeme v posledních letech pozorovat, avšak je otázkou zda se tento klimatický trend ustálí či nikoli.

Odpověď na otázku, zda je silný mráz v březnu normální, nemůže být jednoznačná. Významnější studené vpády jsou běžné. Otázkou ovšem je jak moc významné vpády jsou běžné (současný za zcela běžný považovat nemůžeme). A jak moc je běžné jejich trvání (délka studených období) či také jejich výskyt (v rámci jarní sezóny). Ledové dny na začátku března budou tedy běžnější než na konci. Klimatická změna přináší mnohé pro naše klima dosud netypické situace. Pokud uvážíme pokračování současným tempem, těchto přibude a na Vánoce můžeme čekat třeba 15°C. Na Velikonoce 0°C nebo že se v létě za krátkou dobu stane z 35°C téměř 20°C za doprovodu nějakých dalších význačností (to je už ale na jinou klimatickou úvahu).