Proč se bude u nás v létě sucho zvýrazňovat?
Během léta bude sucho časté, s různou četností a délkou trvání se budou každý rok vyskytovat vlny veder. Vysoká teplota vzduchu a intenzivní sluneční svit budou působit značný výpar z krajiny i z vodních ploch. S vysokými teplotami souvisí též převažující charakter srážek, které budou mít konvekční charakter. Konvekčních srážek, jak vyplývá z nejnovější studie, již přibývá a to na hlavně jaře a v létě. V jediném období v roce převládají tyto srážky nad vrstevnatými a to v létě (Rulfová a kol. 2019), viz též náš článek Přibývá konvekčních srážek, vrstevnatých pak ubývá hlavně na jaře. Tento uzavřený cyklus může působit v budoucnu problémy. Proč se bude v létě sucho zvýrazňovat? To se pokusíme podrobněji rozebrat v dalších odstavcích.
S předpokládaným zvyšováním teploty vzduchu, tedy teplota průměrná v globálním měřítku, dojde k častějším extrémům počasí napříč celou Zemí. V našich podmínkách to znamená v létě vysoké hodnoty teploty v podobě častých a dlouhotrvajících vln veder. Často se vyskytne teplota stoupající nad 30°C, občas i nad 35°C. Souvislá nebo téměř souvislá období s výskytem dnů s těmito teplotami se prodlouží. Významně teplé počasí se může v některých obdobích kompenzovat značným ochlazením a poté opět návratem horka. Čemuž celkově říkáme značné výkyvy teploty. Velmi teplé počasí s výskytem tropických teplot začne dříve a prodlouží se tak vegetační období i období náchylné k výskytu sucha.
V létě se u nás bude sucho zvýrazňovat: Změna klimatu přinese častá sucha, naše krajina nám bohužel nepomůže
Vlivem vysokého výparu vody bude v atmosféře sice vysoký obsah vlhkosti a to by mohlo vést též k častějšímu výskytu srážek. Nicméně je třeba počítat s tím, že stejně tak jako budou delší a extrémnější horké vlny, tak současně s nimi půjde o delší období bez výskytu srážek. Pokud se budou objevovat srážky, budou konvekční, tedy ve znamení prudkých bouřkových srážek lokálního charakteru. Ty budou postihovat menší území. Je zde pravděpodobnost výskytu delších vlhkých epizod i s povodňovou situací rozsáhlejšího charakteru. Ale jejich výskyt během jara a v létě není tak pravděpodobný jako výskyt dlouhého období bez významnějších srážek.
Hodně srážek v jednom okamžiku a poté sucho
Po výskytu dlouhého období bez významnějších srážek či dokonce bez jakýchkoli srážek budou následovat období se srážkami významnějšími. Půjde i o extrémní srážky a to znamená, že srážky které měly spadnout na našem území za určité delší období průběžně. A měly být rovnoměrněji rozloženy s převahou deště, spadnou naráz za kratší období a budou spíše lokální a též prudké. To je bohužel ta nejhorší kombinace a naopak nejideálnější stav k prohloubení a prodloužení sucha. Srážky, které spadnou najednou za krátký čas odtečou rychle z území vodními toky. Tyto se krátce i značně rozvodní (zejména menší), čemuž říkáme blesková povodeň.
Po jejím opadu se vrátí běžný průtok a po určitém čase opět přímo sucho, tedy průtok nízký. Tento průběh počasí zhorší jakost vody ve vodních tocích, přidá do nich živiny. A při výskytu vysokých teplot za vysoké teploty vod přispěje k rozvoji řas, včetně sinic nejen ve vodních tocích. Ale i ve stojatých vodách, kam stekly srážky z přívalových lijáků. Při přívalových deštích se do vodních toků navíc dostane mnoho splaškové vody z přeteklých kanalizací, neboť tyto extrémní nápor vody většinou nepojmou. Současně mají přívalové srážky značný erozní důsledek, což vyplývá z již uvedeného.
Poškozená krajina a vliv na odtok vody z území
Velkou roli v tomto problému chodu srážkové činnosti u nás během léta a v posledních letech již na jaře hraje stav naší krajiny. Naše krajina je poškozená úpravami a jde o vodní toky, o lesy i ostatní plochy. V dnešní době se bohužel většinou v těchto negativních změnách krajiny vesele pokračuje. Prvním negativem jsou úpravy vodních toků, které se snaží napravovat v posledních letech četnými revitalizacemi. Ale v minulosti bylo zničeno mnoho přírodních vodních toků. Takže upravit veškeré potrvá a vrátit zpět přírodní ráz velkých toků již prakticky ani není možné a pravděpodobně na tom není ani zájem.
Les jako houba, záleží na druhu krajiny
Napřímené vodní toky odvedou vodu z území (běžné odtoky i extrémní) velmi rychle pryč, zvýší také riziko zatopení obytných oblastí. Zde se dostáváme k problému číslo dvě a tím je zastavování krajiny a přidávání dalších betonových či asfaltových ploch. Z těch voda steče do vodotečí ještě rychleji než z běžné krajiny. Zde máme velkou absenci vegetace a tyto plochy hrají velkou roli i při zvyšování teploty vzduchu v takových oblastech. Problémem je též zástavba v zátopových oblastech vodních toků. Povodeň se může objevit kdykoli, i když se nyní hovoří o hrůzostrašném riziku sucha. Nemusí to být nutně jen povodeň lokální a přívalová. Za účelem zástavby a též za účelem zemědělských ploch docházelo k v poslední době ke značnému odlesňování. To je další velký problém, proč se sucho vyskytuje stále častěji a proč nemůžeme v naší krajině vodu zadržet.
Les je houba, jinými slovy krajina se v případě výskytu lesa v dané oblasti chová jako houba, přesněji jako vlhká či mokrá houba. Tato zadržuje vodu a v případě sušších období ji velmi pozvolna pouští a zlepšuje tak vodnost tamních vodních toků. Pokud dojde k odstranění lesa, tato houba rychle vyschne a určitě znáte jak se chová voda, když ji pustíme proudem na suchou molitanovou houbu. Nejhorší je tedy výskyt betonu a asfaltu, dále udusaných ploch v podobě polí se změnou reliéfu krajiny. Ale i jiných udusaných míst jako je nadměrné vyjíždění cest i v lesích. Velmi prospěšné jsou tedy zdravé lesy, louky a pastviny.
Meandry toků, tůně a jezírka
Z hlediska vodních toků pak meandrující přírodní toky s širokým a nikoli hlubokým korytem a významnou nivou pro rozlivy velkých vod. Ideálně s tůněmi a jezírky v podobě mírně zahloubených míst v korytu toku a též v jeho nivě. K tomuto stavu se snažíme nyní vrátit celou řadu menších a středních vodních toků. Bohužel tento stav u nás nemáme a nikdy pravděpodobně nedosáhneme zcela ideálního stavu krajiny pro významné zadržení vody v ní. Musíme se ale snažit zadržet v ní vody co nejvíce. Máme sice vodní nádrže, které do jisté míry zadrží nějakou vodu, kterou využívají v obdobích sucha.
Tyto jsou ale jen na hlavních tocích či na malém procentu ostatních toků a slouží především pro jiné účely, včetně ochrany před opačným hydrologickým extrémem, před povodněmi. Ani před těmi nedokáží ochránit, jen je zpomalit a omezit. Nehledě na to, že přírodní vodní toky ničí a mění krajinu. Též máme mnohé rybníky, na našem území se jich nachází opravdu hodně (výčet a teoretické informace najdete na našich stránkách Rybníky a poté zejména na stránce Rybníky v ČR a jejích podstránkách). Avšak nestačí to pro zadržení dostatečného množství vody v naší krajině. Tato stále rychle odtéká a to vlivem výše popsaných problémů v hydrologii a krajinářství naší země. Též najdeme nějaká jezera a další oblasti se zadrženou vodou, tato jsou ale málo kapacitní a též málo četná.
Problém s vysušováním
Velmi chybí mokřady nebo též místa s přechodným výskytem vody. Jde o trvale podmáčená místa, kde je zdrojem vysoké hladiny podzemní vody blízký vodní tok. Též jde o přechodně podmáčená místa, kdy je zdrojem vody vodní tok. Z toho se voda při povodních rozlila do okolní nivy. Zde kraje právě velkou roli napřimování a zahlubování toků, aby jimi voda rychle odtekla bez vlivu na okolí (tam musí být přeci sucho pro zemědělství či případně novou výstavbu). Takto se vysušily v minulosti mnohé vodní plochy a zamezilo se tvorbě dalších mokřadů či přechodných zamokřených ploch. Při odlesňování došlo k dalšímu vysušení země. Protože právě v lesích se mokřady často vyskytují, bez bohaté vegetace nemohou „přežít“. Naše krajina nám tedy v současnosti vlivem jejího špatného stavu se zadržením vody nepomůže.
Dnes je bohužel tendence k odvodňování v podobě úprav vodotečí, sklonitosti a typu terénu v krajině. Vlivem toho veškerá voda z území rychle odteče. Rozlivy vodních toků jsou, byť se na hledí dnes jako na obávané, nepostradatelné pro zachování zdraví krajiny. Stejně tak jsou potřebné lesy a podmáčená krajina. A nemělo by se na ně hledět jako na stínící předměty obtěžující obyvatele domů či též obtěžující právě svým přísunem vlhkosti. Na vodní toky by se nemělo hledět jako na hrozbu s přísunem vody tam, kam člověk nepotřebuje. Je nutná ochrana majetku a osob, ale pouze přiměřená bez významnějšího omezování či dokonce drancování přírody. A toto si musíme uvědomit.
Sucha se vyskytovala a vyskytnou, ale povodně též, jen se mění jejich intenzita a četnost výskytu
Nutno přijmout různá opatření a snažit se tyto aplikovat všude, kde to jen půjde. Prognózy nevypadají příznivě. Vlivem změny klimatu nás čeká průběh počasí, který nesvědčí zajištění dostatečné vláhy a ani dostatečných zásob podzemních vod. A to zejména během letního období, kdy je vláha nejvíce potřebná. To už můžeme v určité míře pozorovat dnes. Mnohdy nás zasáhnou déletrvající období bez srážek, která následují extrémní srážky. Ty spadnou za krátký čas a většinou i na omezeném území.
Tyto mohou způsobit i vzestup toků na 3.SPA, většinou však lokálně. Za několik dní se na toku může při suchém a horkém počasí vyskytnout klidně i nízký průtok. Totéž platí opačně, z nízkého průtoku se může zakrátko stát významný povodňový. Pokud bychom chtěli sestavit výčet všeho, co je dnes v krajině špatně, byl by to výčet hodně dlouhý. Proto tento text přináší jen to podstatné, co působí rychlý odtok vody z krajiny a co vše působí na významnější a déletrvající sucha.
Sucha a povodně v minulosti i budoucnosti
Sucha byla vždy, jsou a budou, jen jejich rozsah, četnost a intenzita se mohou určitým způsobem měnit v souvislosti se zmíněnými změnami meteorologických prvků dle očekávané změny klimatu. O tom, kdy naše území a jeho okolí zasáhla sucha v minulosti máme docela dost informací. Přehled suchých roků či epizod nabízíme na stránce Největší sucha v ČR a o nejvýznamnějších pak na samotných stránkách tohoto menu). Totéž můžeme říci o povodních, proto ani ty nemůžeme v našich podmínkách vylučovat. Vždy se vyskytovaly epizody bohaté na sucha a tyto střídaly epizody bohaté na povodně. Z historie povodní máme také mnoho informací a můžeme odtamtud čerpat zkušenosti. Informace o nich nabízí naše stránka a celé menu Největší povodně v ČR.
Závěr: Sucho se bude v létě zvýrazňovat
Proto nutno při suchých epizodách neusnout na vavřínech a počítat i s náhlým výskytem opačného hydrologického extrému. Existuje otázka do budoucna, s jakou četností se tyto extrémy vyskytnou a jak se vystřídají. Přesněji řečeno jak rychle a jak dlouho výskyt konkrétního extrému potrvá. Předpokládá se častější výskyt sucha, zejména během vegetační sezóny se zvýrazněním během léta.
A to vše podle výše popsaných příčin a problémů, které můžeme do jisté míry z hlediska konkrétního území i řešit a zmírnit tak dopad změny klimatu a výskytu častějších a intenzivnějších suchých období. Lidstvo musí změnit způsob chování a hospodaření v krajině a to hlavně s vodou a samotnou krajinou. Dříve či později na to všichni přijdou, voda se stane vzácnou a to hlavně voda kvalitní, nikoli povodňová a ovlivněná rozvojem řas a sinic. A můžeme doufat, že snad v době velkého uvědomění si tohoto problému půjde ještě nejhorší scénář odvrátit.
Hydrologická situace aktuálně: HPPS ČHMÚ.
