Co je účelem dlouhodobé předpovědi?

Co je účelem dlouhodobé předpovědi? To bohužel mnozí nevědí, jak vyplývá například z jejich komentářů pod příspěvky na naší stránce sociální sítě. Byť už nějaké články na téma jaký má cíl obecně předpověď počasí vyšly, v tomto se zaměřujeme konkrétně na dlouhodobé prognózy. Tyto se totiž od ostatních liší a tzv. se zavděčit jejich úspěšností není vůbec jednoduché. Od dlouhodobé předpovědi rozhodně nemůžeme chtít totéž co od ostatních předpovědí a to z více úhlů pohledu. Zejména z hlediska přesnosti, ale také co se týče rozsahu. V tomto textu se pokusíme objasnit, k čemu mají dlouhodobé prognózy sloužit. Mají vůbec smysl? Proč jsou poměrně hodně vyžadované? co je účelem dlouhodobé předpovědi?

Co je účelem dlouhodobé předpovědi?

Aneb co nám tato má sdělit? Nejprve si definujme dlouhodobou předpověď počasí, nazývanou pro odlišení častěji výhledem. Označit ji můžeme též jako klimatickou předpověď či výhled a poté podle toho, na jaké období zní. Tedy měsíční výhled či sezónní výhled nejčastěji. Dlouhodobá předpověď ukazuje očekávaný vývoj základních meteorologických/klimatických prvků, tedy teploty vzduchu a srážek ve vztahu k dlouhodobému normálu pro dané období. Pro delší období jako celek, bez vyřčení konkrétních výchylek prvků a sdělení jejich konkrétního vývoje den po dni.

Dlouhodobá předpověď nám neříká jaké počasí bude den po dni. Vystihuje jak se zachová průměrná hodnota klimatického prvku ve vztahu k aktuálně uznávanému dlouhodobému normálu za delší období jako celek.

Můžeme odhadnout vývoj ve vztahu k průměru i v čase, tedy v kratších obdobích tohoto delšího období. Zde ovšem předpověď naráží na více chyb a zvyšuje se její nepřesnost. Atmosféra se s časem rychle mění, mnohdy značně. Proto nemůže tato předpověď určit s nějakou vyšší úspěšností jak se zachovají byť jen základní prvky v období jako celku. Tedy alespoň předpověď vydaná na toto období jako první. Z toho plyne, že tuto je nutné aktualizovat a zde budeme pozorovat větší změny než v případě předpovědi počasí na několik dnů dopředu. Protože s přibývajícím časem narůstá chybovost předpovědi.

TIP: Vysvětlit důvody častého neúspěchu se snažíme v článku Proč dlouhodobá předpověď nevychází? Z tohoto si můžete donést tedy objasnění důvodů, proč se tento druh předpovědi s častým neúspěchem a je tak často předmětem kritiky. Podobné téma rozebíráme též v článku Limity numerické předpovědi počasí. Článek, který právě čtete, se tedy snaží říci proč se dlouhodobá předpověď tvoří a co si z ní tedy odnést, co nám říká a zda tomuto můžeme nějakým způsobem věřit.

Dlouhodobá předpověď jako samostatný druh prognóz počasí

Na pomyslné střeše se nachází prognóza počasí. Prognóza obecně znamená odhad budoucího vývoje a to něčeho, co je proměnlivé a může mít různé varianty vývoje. Něčeho, čehož vývoj nelze jednoznačně očekávat. Tím právě povětrnostní a klimatické podmínky jsou. Jak se snažíme v článku Předpověď není faktický stav zdůraznit, že předpověď počasí není konstatování něčeho co určitě nastane, co se přesně opakuje a co může jistě očekávat. Proto se zde vyskytuje a vždy bude vyskytovat nějaká chybovost a tou se předpověď obecně a i předpověď počasí jako specifický druh předpovědi přímo vyznačuje.

Vraťme se k pojmu prognóza počasí, který je obecným. Tento zahrnuje několik dalších druhů prognóz, které mají trochu jiné názvy. Nazýváme je zpravidla jako předpověď nebo také výhled. Jde o předpovědi mnoha druhů. Z hlediska času rozlišujeme předpověď nejčastěji. Zde se tedy jedná o velmi krátkodobou předpověď v řádu hodin až dne, o krátkodobou předpověď v řádu dne až zhruba tří dnů. A poté o předpověď střednědobou nazývanou jako výhled nebo vyhlídku počasí zpravidla na týden až deset či maximálně čtrnáct dnů. Zde se chybovost předpovědi samozřejmě zvyšuje. Jde o velmi podrobnou a s přibývajícím časem o méně podrobnou předpověď.

Vyhlídka na měsíc maximálně

Stále předpovídáme počasí hodinu po hodině a následně den po dni. Dále už dospíváme do stádia, kdy zátěž chybami nedovoluje smysluplnou předpověď počasí den po dni. Poté hovoříme častěji o výhledu počasí v podobě základních klimatických prvků nebo o pravděpodobnostní prognóze počasí. To je ona zde často citovaná a mnohde kritizovaná dlouhodobá předpověď či spíše dlouhodobý výhled, který je podstatně méně podrobný. Omezuje se zpravidla na dva zásadní prvky, teplotu vzduchu a atmosférické srážky. Zpravidla v průměru a ve vztahu ke klimatickému standardu/normálu celého období nebo delších částí tohoto období.

Klimatický výhled na delší období než na měsíc opravdu v numerické meteorologii nemá smysl. Přesto jsou tvořeny i orientační vyhlídky alespoň obecných odhadů jak se počasí zachová ve vztahu k dlouhodobému standardu území i na sezóny, tedy období v podobě tří po sobě jdoucích měsíců. Proč? Jde o obecný přehled a alespoň nějaké informace o tom, co přibližně od počasí čekat. Po předpovědích tohoto typu existuje poptávka. Mimo jiné je vyžadují vlády a jednotlivá odvětví, zejména zemědělství. I podle takového hrubého odhadu si lze učinit představu o vývoji počasí. Samozřejmě musíme počítat s jinými možnými vývoji počasí.

Teplotně nadprůměrný měsíc neznamená absenci zimy

Když dlouhodobý výhled zní tak, že období dejme tomu dalšího měsíce bude teplotně nadprůměrné, neznamená to že bude stále teplo. Pokud vezmeme v potaz, že jde o zimní měsíc, neznamená to, že nebude vůbec zima. Pokud si přečtete předpověď v podobě “leden se očekává teplejší”, neznamená to v žádném případě, že nenapadne v nížinách sníh a nebude celodenně mrznout. Jednak jde o odchylku teploty od dlouhodobého normálu a tvrzení čekáme “teplejší počasí” neznamená, že bude teplo jak si představujeme. Také to neznamená, že nemůže být týden mráz a poté naopak významněji teplo. Jde vždy o hodnocení delšího období jako celku, přičemž výkyvy během tohoto období dlouhodobý výhled ukázat nemůže a neukazuje je. Z takové předpovědi si můžeme vzít, jak zhruba bude v převážné části měsíce. Tedy, že nelze čekat déletrvající zimní počasí. Jaký bude mít teplota ale přesně vývoj nám výhled spíše neřekne.

Co je účelem dlouhodobé předpovědi, proč se sestavuje?

Proč meteorologové předpovídají počasí na měsíc, když nejsou schopni přesně odhadnout jak bude zítra? To je častý kritický komentář, který zní logicky. Zde je ale nutné nejprve znát účel dlouhodobé předpovědi a nepoměřovat ji s krátkodobou a velmi krátkodobou předpovědí, případně ani se střednědobou předpovědí. Účel těchto je jiný a mají za úkol dlouhodobý výhled upřesňovat a to vždy bez ohledně na to, jak je dlouhodobá předpověď úspěšná. Možná tedy nezní logicky a případně ani hospodárně, že dlouhodobá předpověď prakticky nevychází, ale připravovat ji budeme. Ona tato předpověď nevychází jak by si asi mnozí představovali či jak si představují. Tato prognóza vychází podstatně lépe než se může zdát k účelu, pro který slouží.

Úspěšnost dlouhodobé předpovědi činí zhruba 75%, v případě charakteristik srážek 65% pro období měsíce. Dále s přibývajícím časem se samozřejmě snižuje na méně přijatelné hodnoty. Též musíme brát v úvahu konkrétní typ území. Některé oblasti se stabilnějším klimatem jsou na předpověď v delším horizontu vhodnější. Středně Evropa mezi ně ovšem rozhodně nepatří. V této oblasti se střetávají dvě základní rozdílné cirkulační složky a počasí zde vykazuje značnou variabilitu. Předpověď na delší než měsíční období se tvoří spíše experimentálně, neboť výzkum je v oblasti prognóz počasí důležitý a pomůže dalšímu zlepšování výsledků v této oblasti.

Asi se nikdy nepodaří uživatelům prognóz počasí objasnit, jak správně interpretovat dlouhodobou předpověď, k čemu přesně tato slouží a kde má v rámci prognóz počasí obecně své místo. Nicméně tento text by měl být pokusem o toto a měl by přispět k obecnému pochopení role a možností dlouhodobých prognóz spíše než počasí, tak obecně klimatu v dané oblasti. Neboť klima je dlouhodobým stavem počasí v daném místě a čase, proto zde správněji používáme pojem klimatická předpověď či klimatický výhled. S tím, že to znamená chování základních klimatických prvků ve vztahu k dlouhodobému standardu/normálu celého delšího časového období pro větší územní celek. Obecně se ví, že spolehlivost prognóz bývá nižší, proto tato také slouží k účelu ke kterému slouží a má své místo. A věřte, že to, že často nevyjde opravdu není neschopností meteorologů a vědního oboru. Už je Vám jasné, co je účelem dlouhodobé předpovědi počasí?