Proč dlouhodobá předpověď nevychází?

Proč dlouhodobá předpověď nevychází? Existují četné pokusy o odhad vývoje počasí na delší dobu dopředu. Souhrnně je nazýváme dlouhodobé předpovědi či spíše výhledy počasí a častěji klimatických charakteristik. Existují jejich poddruhy a to s upřesňujícími názvy jako zejména měsíční výhled nebo výhled na sezónu jako tříměsíční období. Vyhlídka počasí na déle dopředu nás doslova láká, čtenáři či posluchači médií o ní mají většinou větší zájem než o předpověď na druhý den nebo několik málo dní dopředu. Tato předpověď je ale o mnoho přesnější a skutečně má smysl. Dlouhodobá předpověď příliš smysl nemá, neboť kvůli řadě nepřesností způsobených dlouhým časovým odstupem od data jejího sestavení většinou příliš nevychází. Tento článek má poskytnout informace o tom, proč přesně tomu tak je.

Obr. 1 Více pater oblačnosti na obloze, jejich rychlý postup (značí silný vítr) znamená cyklonální počasí a to proměnlivé, často extrémní a nevyzpytatelné

Nevyzpytatelné a každou vteřinu proměnlivé chování atmosféry a jejích jevů

Spočítat chování atmosféry na delší dobu dopředu podle jejího chování v podobě dat za určité poslední období do současnosti opravdu nelze. Nepomohou nám v tom příliš ani statistické metody podle chování počasí ve shodném období v minulosti. Počasí se totiž nechová shodně a klima se mění, obzvláště v současnosti oproti některým obdobím v delší minulosti. Proto se potýká dlouhodobá prognóza s řadou chyb. Existují období, kdy těchto pozorujeme méně. Naopak máme období, kdy jich pozorujeme mnoho a predikovaný vývoj klimatu vůbec nenastane.

Předpověď zpracovaná podle aktuálních dat na období například za 20-25 dnů již nebude maximálně po několika dnech platit. Atmosféra se do té doby i značně vyvine společně s klimatickými jevy úplně jiným směrem. Následně musí dojít k aktualizaci předpovědi a jejímu upřesňování, jinak by byla tato zcela mimo aktuální odhad. Upřesňování pokračuje až se dané období přiblíží natolik, že vývoj klimatu je možné odhadnout. To už ovšem nehovoříme o dlouhodobé předpovědi. Velmi rozšířené máme měsíční výhledy počasí. Existují ale také sezónní výhledy na roční období, tedy období tří měsíců. Pokud řekneme, že se s četnými chybami potýká měsíční výhled a příliš nevychází, asi nemá smysl se zmiňovat o úspěšnosti výhledů až na tři měsíce.

Obr. 2 Synoptická situace a oblačnost 7.8.2010, příčinná situace vzniku významné letní povodně, zdroj: chmi.cz

Záleží na na každém pohybu

V atmosféře se mění neustále něco. Stále se něco tvoří, něco jiného zaniká a stále se něco přesouvá, transformuje tedy přeměňuje a podobně. Přesouvají se, vznikají, zanikají vzduchové hmoty (typy vzdušných mas), tlakové útvary jako jsou cyklony a anticyklony a s nimi spojené systémy front na rozhraní odlišných vzdušných mas. Na základě rozložení útvarů tlaku vzduchu závisí cirkulace vzduchu a tedy směr proudění. Pro změnu předpovědi počasí na další dny či poté dokonce týdny pak postačí málo. Postačí, aby jedna cyklona postupovala trochu jinudy, došlo pro další dny či týdny k jinému rozložení tlaku vzduchu nad větším územním celkem. To bude znamenat jiné proudění a tedy jiné počasí v určitých oblastech. Větším územním celkem v tomto případě rozumíme spíše kontinenty.

Kolem tlakových útvarů se odehrává cirkulace. Záleží na jejich konkrétní poloze, která pak nahrává určitému proudění. To přináší konkrétní vzdušné masy a ty určují místní počasí. Takže pokud dojde k jinému přesunu tlakových útvarů než se očekávalo v prvním případě předpovědi, nedojde poté k mnoha dalším procesům. Tlaková níže nepostoupí přes střední Evropu jako na obrázku 2, ale postoupí přes sever Evropy k východu vlivem absence blokační výše na severovýchodě. Absence blokační výše, kolem které by k nám pronikl studený vzduch, tedy způsobí pokračování západní cirkulace. Stabilita takové situace poté závisí na dalším vývoji. Na obrázku jde pouze o modelovou situaci letního typu.

Přesný vývoj tlaku vzduchu a souvisejících prvků, přesuny vzdušných mas a další procesy v klimatickém systému Země příliš dopředu prostě neodhadneme a to pravděpodobně nikdy, ani se sebemodernější technikou. Veškeré význačné či přímo extrémní situace v počasí byly identifikovány maximálně několik dní dopředu a to spíše nejprve rámcově a ne příliš jistě.