Povodeň 2020

()

Známé informace o významné události povodeň 2020 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2020, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně.


INFORMACE O UDÁLOSTI POVODEŇ 2020

Jednalo se o větší povodňovou událost rozdělenou do několika etap po sedmileté pauze, tedy od roku 2013. Tato pauza byla naopak vyplněna významně suchým obdobím. Více o něm se dočtete na stránkách Sucho 2015Sucho 2018, což byly vrcholné roky s velmi suchými léty. Sucho pokračovalo i v roce 2019 a na počátku roku 2020. Právě během roku 220 bylo přerušeno významně vlhkým počasím. V období zejména června a dále poté října se v ČR vyskytly neobvykle vydatné srážky. Na základě vyhodnocení této povodně bude věnována dále pozornost zejména shrnutí červnových srážkových událostí, které vedly ke vzniku povodní v různých částech naší republiky. Rok 2020 tak přinesl po několika letech úlevu od sucha, mnohé oblasti ale potrápila opakovaně velká voda. A samozřejmě důsledky s ní spojené. Jednalo se o situace bleskových povodní po výskytu přívalových srážek i o události trvalých srážek nebo i o kombinace těchto druhů srážek.

Datace a rozsah povodně

Povodňová situace se v ČR objevila především v červnu, kdy byly některé srážkové epizody enormně bohaté na srážky. To lze říci i o celém měsíci červnu, který byl průměrně v ČR nejvlhčím od počátku měření. V červnu se vyskytlo několik srážkově významných epizod a to celkem 5, z nichž 3 byly několikadenní a významné. První se odehrála na počátku měsíce od 2. do 7.6.2020, druhá 9. a 10.6.2020, třetí 13. a 14.6.2020, čtvrtá od 17. do 21.6.2020 a pátá od 24. do 29.6.2020. Další povodňová situace se odehrála, nepočítaje méně významné a lokální, na konci září 2020 a poté poslední významná v polovině října. Šlo o plošný výskyt povodňových stavů na tocích v Čechách i na Moravě, na východě Čech s četným výskytem SPA.

Situaci kolem 7. a 8. června způsobily lokální bouřky na Uničovsku. Situace v polovině června se týkala zejména Kolínska a šlo o několikanásobný výskyt přívalových srážek nad daným územím. situace kolem 20. června zasáhla obecně sever a severovýchod Čech a přinesla plošnější výskyt povodňových stavů. Situace z konce června zasáhla obecně celé území ČR s nižšími úhrny jen na západě a severozápadě Čech.

Velikost a průběh povodně

Další popis bude rozdělen dle situací v povodních, každá situace měla jiný rozsah a velikost. Některé cyklonální situace v červnu měli nezvykle dlouhá trvání. ideální podmínky pro vznik bouřek vznikly v instabilním vzduchu za vlivu zvlněného frontálního rozhraní kolem 7. června. Významné kulminační průtoky jsou uvedeny z některých situací dále. V případě situace z konce měsíce se většinou jednalo o nejvyšší kulminační průtoky. To bylo zajisté způsobeno též tím, že území zejména v některých oblastech bylo již značně nasyceno z předchozích srážkových událostí.

Povodí Labe

V oblasti povodí horního a středního Labe se jednalo o mnoho dílčích povodích, kde se vydatné srážky vyskytly opakovaně. Nejvýznamnější kulminační průtoky byly dosaženy na přítocích Labe kolem Pardubic. Šlo o Loučnou, Novohradku či potok Žejbro. Například na Chrudimce povodňovou vlnu zbrzdila a zmírnila kaskáda přehrad. Vyšší kulminační průtoky se objevily i na Divoké Orlici, kde bylo ale též možno pozorovat vliv přehrady a to Pastviny. Přehrady v povodí Loučné a Novohradky chybějí a povodí do budoucna plánuje situaci řešit. 

Nejvyšší průtoky v oblasti:

  • 194m3/s-1 Orlice – Týniště nad Orlicí
  • 104m3/s-1 Divoká Orlice – Kostelec nad Orlicí

Nejvyšší doby opakování v oblasti:

  • 10-20 let Novohradka – Luže a Žejbro – Vrbatův Kostelec
  • 5-10 let Loučná – Litomyšl a Novohradka – Úhřetice

Povodí Lužické Nisy

Nejvyšší kulminační průtoky zde byly dosaženy kolem 20. června. 

Nejvyšší průtoky v oblasti:

  • 186.2m3/s-1 Smědá – Višňová
  • 143.5m3/s-1 Smědá – Frýdlant
  • 107.5m3/s-1 Smědá – Předlánce

Nejvyšší doby opakování 5-10 let dosáhly průtoky na Smědé v profilu Višňová a Frýdlant.

Povodí Odry

Nejvyšších kulminačních průtoků dosáhly vodní toky opět při situaci kolem 20. června. První povodňová vlna se vyskytla 7. a 8. června, druhá 19. a 23. června a třetí 26. až 30. června. Vodní stavy vystoupily na 1. a 2.SPA, ojediněle krátce na 3.SPA a to v případě Jičínky v profilu Nový Jičín. N-letost průtoků se pohybovala většinou od 2 do 5 let, v případě Porubky v profilu Vřesina šlo o 10 letou vodu.

Nejvyšší průtoky v oblasti:

  • 513m3/s-1 Odra – Bohumín
  • 189m3/s-1 Odra – Svinov
  • 84.3mm Morávka- Vyšní Lhoty tok
  • 54.3m3/s-1 Bělá – Mikulovice
  • 53.9m3/s-1 Jičínka – Nový jičín

Například povodí Jičínky zasáhla naposledy významnější povodeň v roce 2009 v důsledku opakovaných prudkých srážek konvekční činnosti.

Povodí horní Moravy a Bečvy

Situace s větší povodňovou situací v prvním povodí nastaly 7. a 8. června a 29. a 30. června, ve druhém 19. a 22. června. Nejvyšší kulminační průtoky byly dosaženy na konci měsíce a v některých oblastech při první situaci. V případě povodí Bečvy šlo o jedinou významnou situaci kolem 20. června.

Nejčastější doby opakování byly 2-10 let (v případě povodí Bečvy 2 roky a nižší). Vyšší doba opakování byla dosažena z hlediska prvního povodí na Mertě v Sobotíně (10 let), Třebůvce v Mezihoří (10 let), Jevíčce v Chornici (10 let). V případě Oslavy ve stanici Dlouhá Loučka (20 let) byla zpětně revidována původní hodnota na 50 let. V případě Oskavy v Uničově (20 let) ovšem pouze na 5 letou vodu. 

Nejvyšší průtoky v oblastech:

  • 254m3/s-1 Bečva – Teplice n/B
  • 124m3/s-1 Morava – Moravičany
  • 68.9m3/s-1 Rožnovská Bečva – Rožnov pod Radhoštěm
  • 58.7m3/s-1 Třebůvka – Loštice

Povodí dolní Moravy a Dyje

V prvním povodí se vyskytly významnější povodně 18. a 22. června a 24. až 30. června. Ve druhém uvedeném 7. a 8. června, 13. až 15. června a dále shodně jako v prvním povodí. Nejvyšší doba opakování se vyskytls na Veličce a činila 20-50 let, jinak šlo většinou o 2-5 letou povodeň. V případě Želetavky v profilu Jemnice 5-10 letou, stejně jako na Řečickém potoce v Nové Říši nad nádrží a na Kyjovce v Kyjově.

Nejvyšší průtoky v oblastech:

  • 63.5m3/s-1 Svratka – Dalečín
  • 61.9m3/s-1 Velička – Velká nad Veličkou
  • 59.7m3/s-1 Velička – Strážnice

Příčiny a důsledky povodně

Nyní je pojednáno o meteorologické příčině povodní, tedy o příčinných spadlých srážkách a jejich úhrnech. A také o synoptické příčině výskytu těchto srážek v jednotlivých povodích a epizodách. Období června 2020 je označeno jako výjimečné z pohledu množství spadlých srážek, průměrně v ČR spadlo 151mm srážek a tento měsíc byl nejvlhčí od soustavného měření srážek v ČR. O něco nižší úhrn byl změřen v roce 2013 a činil 146mm. I tento rok přinesl doposud poslední významnější povodeň (další informace viz odkaz v úvodu). Období vydatných srážek v červnu 2020 je možné rozdělit do 5 období. I délka výskytu srážek v ČR je považována za výjimečnou. Cyklonální období trvala nezvykle dlouho. První dvě cyklonální období trvala 9 dnů, poslední trvalo 6 dnů. Období byla střídán anticyklonálními, avšak zcela ustávání srážek nenastalo.

Nejprve budou v dalším textu uvedeny spadlé srážky v jednotlivých významných epizodách. A v poslední části této kapitoly pak přesné synoptické situace, které se vyskytly v těchto obdobích a byly příčinou výskytu vydatných až extrémních srážek.

Jde o maximální srážky v obdobích s významnými srážkami 6. – 8.6., 13. a 14.6., 18. – 21.6., 26. – 29.6.2020.

Srážky 6. – 8.6.2020

Medardovské období začalo v tomto roce přesně v období svatého Medarda v červnu první srážkovou událostí. Další týdny se proto nesly ve znamení dalších událostí s vydatnými srážkami a stručně jsou z pohledu spadlých srážek v ČR popsány v dalších pod kapitolách. 

  • 85.1mm Oskava
  • 79.2mm Sobotín – Klepáčov
  • 76.5mm Rýmařov – Harrachov

Srážky se týkaly zejména severu, částečně středu a jihu Moravy či okraje Vysočiny.

Co se týče extremity výše uvedených úhrnů srážek, byly dosaženy následující doby opakování:

  • > 100 let
  • 50 let
  • 50 let

Hodinové srážkové úhrny činily na stanici Oskava 56.5mm a na stanici Sobotín – Klepáčov 42.3mm.

Srážky 13. a 14.6.2020

  • 128.9mm Konárovice u Kolína
  • 84.5mm Měděnec
  • 76.0mm Žehuň

Srážky byly lokálního a konvekčního charakteru, nejvýznamnější spadly při postupu bouřek v pásu ze severní Moravě směrem do jihovýchodní části středních Čech a to hlavně 14. června.

Extremita srážek vyjádřená N-letostí byla následující:

  • > 100 let
  • 50 let
  • 50 let

Za hodinu spadlo na stanici Konárovice 88.7mm, na stanici Nové Město na Moravě 58.4mm a 50.5mm spadlo na stanici Radovesnice II též na Kolínsku.

Srážky 18. – 21.6.2020

  • 129.1mm Bílý Potok – Smědava
  • 118.9mm Hejnice – Smědavská Hora
  • 117.6mm Rychnov nad Kněžnou

Hlavní srážky spadly 19. června, ale lokálně se vyskytly extrémní úhrny srážek v každém dni období. První den byly srážky lokální konvekční a vypadly zejména do povodí Divoké Orlice, tedy v oblasti jihovýchodních Čech. Dále byly četné na Moravě a ve Slezsku. Druhý den se extrémní srážky soustředily na návětří Jizerských hor, kde se návětrný efekt hor projevil velmi silně při specifickém proudění přes svah, kdy byl vzduch nucen významně stoupat a tvořila se velmi bohatá srážková oblačnost.

N-letost srážek na uvedených stanicích:

  • 50 let
  • 20 let
  • > 100 let

Hodinové úhrny srážek na byly nejvyšší na stanicích Rychnov nad Kněžnou 49.9mm, Velichovky na Náchodsku 47.5mm a 42.7mm v Dolním Bousově.

Čtyřdenní srážky za celou epizodu a jejich N-letost

  • 323.9mm Bílý Potok – Pavlova cesta, 100 let
  • 275.6mm Hejnice – Smědavská Hora, 50 let
  • 268.7mm Bílý Potok – Smědava, 50 let
  • 228.9mm Lysá hora, < 10 let
  • 226.0mm Raškovice a Bedřichov – Tomšovka, 20 let

Celkový úhrn srážek z Rychnova nad Kněžnou 168.7mm měl dobu opakování > 100 let, ostatní doby opakování byly 10-20 let či < 10 let. Nejvíce srážek tedy spadlo na návětří Jizerských hor, dále v Beskydech, Jeseníkách, Orlických horách a a celkově v jihovýchodních Čechách.

Srážky 26. – 29.6.2021

  • 78.7mm Mošnov
  • 70.4mm Děhylov

V této epizodě se nejvýznamnější srážky omezily do Slezska a lokálně na Moravu a to 26. června. Dne 28. června šlo srážky v pásu jižní až jihovýchodní Čechy. Úhrny byl o něco nižší než v předchozích případech.

Extremita srážek vyjádřená N-letostí:

  • 50 let
  • 20 let

S tím, že hodinové srážkové úhrny činily na stanici Mošnov 46.0mm a na stanici Jeseník nad Odrou 45.6mm. Tato epizoda byla z uvedených srážkově nejchudší a v Čechách zejména od středních na západ se vydatné srážky již nevyskytly.

Mezi důsledky povodně typicky patřila zatopení domů, jiných budov, jejich sklepů, níže položených míst, železničních tratí a s tím spojené komplikace. A to v běžném pohybu a dopravě. Bohužel nejen škody na majetku si jako každá povodeň i tato vyžádala škody na lidských životech. I přes varování nepřibližovat se k rozbouřeným tokům nebo se kolem nich v případě nutnost pohybovat jen velmi opatrně. Další informace o důsledcích povodně, na které se tato stránka primárně nezaměřuje, se dočtete v doporučených článcích na konci stránky.

Shrnutí povodeň 2020

  • Výskyt v červnu 2020 v hlavních epizodách: kolem 7.6., 14.6., 17. – 21.6., 24. – 29.6.
  • Nejvíce zasažená území: Jizerské hory, lokálně Morava/Slezsko, Kolínsko, jihovýchodní a východní Čechy
  • Nejvyšší čtyřdenní úhrn srážek 323.9mm (Bílý potok – Pavlova cesta)
  • Nejvyšší denní úhrn srážek 129.1mm (Bílý potok – Smědava), druhý 128.9mm (Konárovice u Kolína, nížina)
  • Nejvyšší kulminační průtok 513m3/s-1 (Odra – Bohumín, 21.6.)
  • Nejvyšší doby opakování srážek > 100 let (Oskava, Konárovice, Rychnov nad Kněžnou) a 50 let (Sobotín – Klepáčov, Rýmařov – Harrachov, Žehuň, Měděnec, Nové Město na Moravě, Bílý potok – Smědava a Pavlova cesta, Mošnov)
  • Nejvyšší doby opakování kulminačních průtoků 20-50 let (Velička – Velká nad Veličkou, Strážnice, Novohradka – Luže, Žejbro – Vrbatův Kostelec)
  • Nejčastější důsledky zatopení objektů a níže položených míst, komplikace v dopravě (zejména silniční)

Reference a doporučené informace

ČEKAL, R. a kol. Zhodnocení meteorologických příčin povodní v červnu 2020. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2021, roč. 74, č. 1, s. 2-10.

ČEKAL, R. a kol. Průběh povodní v červnu 2020v jednotlivých povodích. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2021, roč. 74, č. 1, s. 11-19.

ČEKAL, R. a kol. Srážky vedoucí k povodňovým epizodám v červnu 2020 a zhodnocení jejich extremity. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2021, roč. 74, č. 1, s. 21-29.

IDNES.CZ. Zprávy. Domácí. Déšť zvedal hladiny řek v Česku. Voda hrozila na východě Čech i na Vysočině. Online 29.6.2020. Dostupné na idnes.cz.

IDNES.CZ. Zprávy. Domácí. Celodenní déšť zvedl hladiny řek. Záplavy si vyžádaly první oběť. Online 20.6.2020. Dostupné na idnes.cz.

IDNES.CZ. Zprávy. Domácí. Na Chrudimsku přetekl rybník, hasiči odvezli seniory. Srážky mají slábnout. Online 14.6.2020. Dostupné na idnes.cz.

IDNES.CZ. Zprávy. Vody na rozdávání a zároveň sucho. S oběma živly válčí hlavně Olomoucký kraj. Online 8.6.2020. Dostupné na idnes.cz.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Nový článek na webu?

Chcete dostávat upozornění při publikování článku? Přihlaste se k odběru nově publikovaných článků na našem webu zadáním emailu níže.

Přijde vždy jen objednaný email a tento odběr lze kdykoli odhlásit.

Shrnutí
Datum
Název položky
Povodeň 2020
Hodnocení
51star1star1star1star1star