Největší sucha v ČR
Nejčastější synoptické příčiny sucha v ČR
Známe meteorologické příčiny vzniku sucha a nyní se podíváme na synoptické příčiny meteorologického vývoje vedoucímu ke vzniku sucha. Suché počasí vždy přináší vysoký tlak vzduchu, v němž nevzniká oblačnost a tak nastává počasí bez srážek a s četným slunečním svitem. Takové situace máme v létě a obecně v teplé části roku provázeny přílivy teplého nebo velmi teplého vzduchu od východu, jihovýchodu nebo jihu s výskytem vyšší nebo vysoké teploty vzduchu. S tímto rázem počasí souvisí nízká relativní vlhkost a tedy vysoká evapotranspirace. Dle analýzy synoptického vývoje v extrémně suchých letech nad Evropou jasně vidíme, že za suché epizody odpovídá Azorská tlaková výše. Tato má charakteristiky stabilního tlakového útvaru v oblasti Azor a zasahovala v uvedených letech do centrální Evropy svým hřebenem.
Stabilní anticyklonální situace
V dubnu a květnu se hřeben této výše stává méně patrným, naopak významnějším se stává poté v září. Nízký tlak vzduchu se srážkově významnou oblačností se nachází často nad Severním mořem a Skandinávií a na východě Středomoří. Za takového rozložení tlaku vzduchu se nad centrální Evropou vyskytuje tedy stabilní nebo téměř stabilní anticyklonální situace (Brázdil a kol., 2015). Ohledně synoptických typů, tedy složek cirkulací, jsou za významně suché epizody většinou odpovědné anticyklonální synoptické typy, nejvyšší nárůst výskytu těchto typů převládá v měsíci září (o 23.8%) a nejnižší v květnu (o 10.8%).
Synoptické typy a jejich vliv na výskyt sucha
V dubnu souvisejí suché epizody s poklesem četností výskytu brázd nízkého tlaku vzduchu (B) a cyklony nad střední Evropou (C). Naopak četnější spatřujeme výskyt jihovýchodní a severovýchodní anticyklonální situace (Sea a Nea). V červnu máme četnější výskyt anticyklony nad střední Evropou (A) o 7% a pokles severovýchodní cyklonální situace (Nec) o 5.6% , v červenci došlo k poklesu výskytu brázdy nízkého tlaku vzduchu nad centrální Evropou a stejně jako v srpnu došlo k četnějšímu výskytu západních anticyklonálních situací (Wal) a to o 4.7% resp. 8.7%.
V září došlo k významnému poklesu situací typu brázdy nízkého tlaku nad střední Evropou a západní cyklonální situace (Wc) o 7.7% či 5.6% a častější byl jižní anticyklonální typ (Sa) a anticyklony nad centrální Evropou (A) (Brázdil a kol., 2015). Tento text podává základní informace o synoptických příčinách sucha a změně synoptických typů v posledních letech, které právě vedou k častějšímu výskytu suchých epizod, a výsledky analýzy provedené v citované práci kolektivu autorů z Centra výzkumu globální změny AV ČR. Studovat příčiny sucha můžeme a dokonce i musíme ale mnohem podrobněji a neustále získaná data analyzovat a porovnávat.
Popis synoptických typů je k dispozici na stránce Synoptické situace.
Závěr
V poslední době se vyskytla významná suchá epizoda v letech 2018 a 2015 (za katastrofální případ považujeme sucho 2015). Tento přehled postihuje dlouhou minulost a monitoruje nejvýznamnější suché roky v období od roku 761 do roku 2012. Kdy v období let 761 až 1499 jde o hodnocení dle dubové chronologie na základě dokumentárních pramenů, v období let 1500 až cca 1804 jde o hodnocení sucha dle dokumentárních pramenů. A v období let cca 1805 až 2012 jde o hodnocení sucha na základě přístrojových měření. Suché epizody i z dávné minulosti, kdy se opíráme o různé dokumentární prameny, ukazují následující. A to, že extrémně suché periody se v našich podmínkách objevovaly vždy a jde tedy o soulad s variabilitou klimatu.
Výskyt povodní mezi obdobími sucha
V některých obdobích byly četnější a intenzivnější, v jiných naopak méně četné. Během těchto období se vyskytovaly pro změnu často povodňové situace. Viz další text o nejvýznamnějších povodních v ČR nebo patřičné stránky týkající se povodňových událostí v historii ČR). Anebo šlo o období s vyváženou vodní bilancí, kdy se nevyskytovalo sucho nebo významnější sucho ani v letním období a na druhou stranu ani žádné povodňové situace, alespoň ně významnější. V současné době se nacházíme v období, kdy je a pravděpodobně i bude suchých epizod mnoho a tyto budou intenzivnější, což souvisí s klimatickou změnou v podobě rostoucí teploty vzduchu na Zemi.
Povodňové riziko ale nepodceňujme
Ale rozhodně to neznamená, že se nemohou objevit významnější povodňové situace a to i náhle (o tom více na stránce týkající se povodní). Pokud se klima vyvine podle převážné většiny prognóz, tak dojde v našich podmínkách k častému výskytu sucha ve vegetačním období. A to často s vrcholem v létě či na počátku podzimu, naopak v zimě se toto může zcela zažehnat. Sucho bude patrně s brzkým počátkem výskytu teploty odpovídající vegetačnímu období (blíže o tomto článek Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna).
S teplejšími zimními sezónami ovšem vzrůstá riziko tvorby nedostatečných zásob vody ve sněhové pokrývce, alespoň v ne horských polohách. To by znamenalo nedostatečné dotace půdy a podzemních vod a poté nižší zásoby vody pro celou teplou část roku. V té se zásoby vody zpravidla nezvýší, ale spíše a často významně sníží. Sucho by mělo u nás často začínat ve druhé polovině jara nebo na jeho konci, kdy lze čekat už dosti vysoké hodnoty teploty a ubývání srážek.
Sucho v zimním období
Maxima by mělo dosahovat během léta nebo na začátku podzimu. Během druhé poloviny podzimního období se očekává naopak jeho zmírňování. Nicméně nelze vyloučit, že některé zimní sezóny budou též suché (naposledy se tak stalo zejména v sezóně 2012/2013 či v sezóna 2014/2015) a utvoří se malé zásoby vody ve sněhu i v horských polohách. Za takových situací se přenese sucho z jednoho roku do druhého, v němž se zpravidla za podobného průběhu počasí značně prohloubí. Záleží ale na průběhu počasí teplé části roku. Tento očekávaný trend by měl být častější, rozhodně ale ne stabilní.
Vztah k povodním
Dle vztahu k povodňovým událostem, lze konstatovat, že tyto suché roky či delší epizody se převážně střídaly s roky vlhčími, kdy byl častější opačný hydrologický extrém (tedy povodeň). Přechod mezi jednotlivými extrémy byl často rychlý, kdy se po suchém roce náhle vyskytl rok bohatý na srážky a povodně a naopak.
Příkladem může být zejména velká povodeň roku 2002 a významnější sucho roku 2003. Ojediněle došlo k výskytu obou extrémů v jednom roce. Takovým příkladem je z nedávné doby rok 2000, který byl obecně hodně suchým rokem, ale s výjimkou července (více patřičná stránka o povodni a také stránka o suchu v tomto roce), kdy vznikla byť více lokální, ale významná povodeň. Další případy sucha blízké k povodňovým uvádíme níže a to od roku 1118, od kdy máme první doložené informace o velké povodni v ČR.
Největší povodně
Kdy se naopak v ČR objevily významné povodně? Z dostupných údajů můžeme poměrně spolehlivě obecně pojednat o významnějších povodních od roku 1118, kdy se vyskytla jedna z největších povodní u nás. V roce 1117 to bylo ale pro změnu významnější sucho, alespoň dle chronologie šířky letokruhů dubu. Dále to byly povodně zejména v letech 1342 (v roce 1353 to bylo významnější sucho), 1432 (v roce 1431 to bylo pro změnu opět významnější sucho), 1501, 1655, 1784, 1799 (v letech 1779 a 1790 to bylo významnější sucho).
Dále 1845 (v roce 1842 to bylo významnější sucho), 1862 (v roce 1868 to bylo významnější sucho), 1872, 1890, 1972, 1997, 2002, 2006 (v roce 2007 to bylo významnější sucho), 2010 a 2013 (a v roce 2015 opět významnější sucho a převaha suchých epizod pokračuje do současnosti, vrcholila nyní v roce 2018). Srovnat lze s opačným extrémem, o němž detailně a obecně pojednáváme na této stránce.
Více informací o povodňových situacích nabízí výše i níže uvedená stránka a její pod stránky. Sucho se někdy vyskytlo i v jednom roce s povodňovými událostmi, příkladem je rok 1432, ale také 2000 v podobě regionální povodně na severu Čech, která byla v oblasti mnohde i největší a příčinou byly enormní srážky v červenci, srážkově nadprůměrném měsíci v jinak poměrně suchém roce. Srovnání sucha s povodněmi uvádíme (opačně) i na stránce Největší povodně v ČR.
Vyhodnocení velkých povodní posledních let najdete na webu ČHMÚ nebo VÚV TGM.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006
Elleder, L., Kašpárek, L., Šírová, J., and Kabelka, T.: Low water stage marks on hunger
stones: verification for the Elbe from 1616 to 2015, Clim. Past, 16, 1821–1846, online 2020, dostupné na CP – Low water stage marks on hunger stones: verification for the Elbe from 1616 to 2015 (copernicus.org). České resumé je k dispozici na stránce hungerstones.pdf (chmi.cz).
Další literatura a zdroje uvádíme na samostatných srážkách, které vybrané největší události sucha detailněji rozpracovávají (zejména ty novější události).