Největší sucha v ČR

Sucho 1534

Jarní období tohoto roku bylo suché a teploty odpovídající letnímu období začaly již před polovinou dubna s trváním do konce května. Některé prameny uvádějí výskyt suchého počasí již v březnu též s výskytem vysokých teplot. Po tříměsíčním suchu bylo možno přejít Vltavu, nízké vodní stavy uvádějí prameny i na Labi. I ve Slezsku bylo léto suché a horké. Letní teploty trvaly podle nejen tamních pramenů od 15. dubna do 3. září. V tomto období vyschly potoky a mlýny nemohly mlít.

Sucho 1536

Léto bylo tohoto roku suché a hovořilo se o nízkých vodních stavech na Labi. V lesích se vyskytovaly časté požáry. Suché počasí mělo za následek vyschlé studny a potoky, časté požáry měly trvat až do Vánoc. Na Moravě, zejména na jihovýchodě, panovalo teplé a suché počasí až do 24. listopadu.

Začátek se uvádí opět v jarním období a to pro jižní a jihovýchodní Moravu. Srážkově chudé počasí panovalo od března. V květnu podle některých záznamů v oblasti nemělo vůbec pršet. To vyvolalo velmi významné sucho, které bylo značně umocněno pokračujícím suchým počasím i v létě. Opět panoval nedostatek vody, požáry porostů, včetně lesů. Vyschly mnohé vodní toky a voda v řece Odře byla zelená. Sucho panovalo i v sousedním Polsku, kde se k Wroclavi váže záznam o nedostatku potravin, suchu a nesnesitelném horku.

Sucho 1590

Suché bylo zejména léto tohoto roku. Dlouhé období bez deště stojí v jedněch pramenech, jiné upřesňují, že šlo o období od 3. června do 10. září bez výskytu deště a to pro oblast Slaného. Podobné informace pocházejí z dalších míst naší země, kdy je období bez srážek nebo téměř bez srážek různě dlouhé. Na Litoměřicku byla půda suchá na prach, i podzim zde byl suchý a deště se podle pramenu ibidem objevily jen dne 28. a 29.10. Další prameny hovoří o příšerném horku po celý rok a o častých požárech. V létě bylo tak málo vody v řece Odře, že ji bylo možno na několika místech přejít.

Sucho 1616

V tomto roce šlo o výjimečné sucho a toto započalo již v dubnu. Například ve Varnsdorfu nepršelo od 31. března až do 29. září. Ve Fulneku bylo velmi sucho od 19. dubna dokonce až do Vánoc. V květnu vypukl v Praze požár vlivem velkého sucha. Velké horko, vysychající vodní toky a páchnoucí Vltavu v Praze uvádějí další prameny. Podobné to máme i v případě pramenů z dalších oblastí naší země. Obnažen byl při tomto suchu také tzv. hladový kámen v Děčíně. Sucho potvrzují též některé prameny ze sousedních zemí.

Sucho 1718-1719

Za přibližně 100 let došlo k další významné suché epizodě. Na Klatovsku uhynul rybí potěr vlivem vyschnutí rybníků. Na Velvarsku podle tamního pramene byl rok velmi suchý a důsledkem byla velká neúroda, kdy nic nerostlo. Břeclavsko hlásilo dokonce i vyschnutí řeky Dyje. Podobné zmínky o velkém suchu, které nikdo nepamatuje, uvádějí další prameny zejména z jižní Moravy. Podobné to bylo u našich sousedů. Sucho se přeneslo do následujícího roku, který byl též velmi suchý a horký, což již započaté sucho umocnilo. V některých oblastech se toho roku konala tzv. prosebná procesí za déšť.

Sucho 1726

V Praze nepršelo dle dokumentárních zdrojů od 9. května po dobu asi 5 týdnů, kdy vše vyprahlo. Důsledkem byly velké škody v zemědělství. Opět se konala v některých oblastech prosebná procesí za déšť. V severozápadních Čechách podle záznamů pršelo jen krátce kolem 17. července, ale následně přišlo velké sucho a také horko, trvající do září. Na Šumavě nepršelo od roztátí sněhu do 10. srpna. Podobné to bylo i na dalších místech naší země a sucho se dotklo zajisté i sousedních zemí, což ovšem není hlavní náplní tohoto článku.

Sucho 1746

Velké sucho ukazuje též značka na kameni v Děčíně. Na Chrudimsku existují záznamy o velmi suchém celé létu. V Praze vyschla Vltava a bylo možno ji přejít po okraji suchou nohou. Velké sucho, vyschlé vodní toky a další vodní zdroje s důsledkem neúrody byly záležitostí též Moravy. Například v Moravičanech nepršelo od 10. dubna do 28. září. A sucho bylo i jinde v Evropě, nejen u našich sousedů.

Sucho 1790

V oblasti Ralska nepršelo dle záznamu od 17. března do 21. května. To se vyskytl slabý déšť při bouřce, který ani nesmyl prach. Déšť při další bouřce 28. května byl následován podle záznamu vydatnějším deštěm kolem 11. června, ale vegetaci příliš nepomohl. Sucho poté pokračovalo do 9. července. Pramen hovoří o horké poslední dekádě července, sucho poté trvalo do 23. srpna. Na Chrudimsku vyschly řeky, vlivem sucha. Nepršelo zde podle záznamu od začátku dubna.

V Telči se vyskytlo sucho na jaře, pramen hovoří i o výskytu vysokých teplot. Po krátkém zlepšení se sucho vrátilo v létě a pokračovalo i na podzim. V Drahotuších nastaly velké problémy s vodou při hašení požáru, protože chyběla voda v řekách. Sucho hlásili i další oblasti nejen Moravy, ale například i z Plzeňska. Sucho bylo též například v Přerově, kde po roztátí sněhu pršelo poté až 26. června. Okolo 15. srpna uschly listy na stromech jako v listopadu. I toto sucho je vyznačeno na kameni v Děčíně.

Tyto jsou detailněji popsány souhrnně na samostatné stránce tohoto menu.

Četnost suchých epizod a intenzita sucha v tomto období

Na základě dokumentárních pramenů lze sestavit přehled suchých period v uvedeném období (viz tento odstavec) a to v podobě počtu suchých měsíců v daném roce a intenzity sucha v těchto měsících. Podíváme se zejména na období s největší četností suchých epizod a na období s intenzivními suchými epizodami či měsíci.

Z hlediska jednotlivých století (1501 – 1600, 1601 – 1700 a 1701 – 1800) můžeme konstatovat, že nejvíce suchých epizod, často i významnějších, se vyskytlo v 18. století (49 roků se suchými epizodami). Nejméně ve století 17. (36 roků). Intenzita suchých epizod/měsíců se stanovuje dle stupnice -1 až -3 (suchá/ý, velmi suchá/ý a extrémně suchá/ý). Zpravidla se jednalo o letní či jarní měsíce, někdy s přesahem zejména do začátku podzimu a spíše ojediněle se hodnotily na jako suché měsíce zimní (Brázdil a kol., 2015). Hodně suchých období se vyskytovalo kolem roku 1725 a 1780, nejméně od roku 1643 do roku 1680.

Sucho 1808

Sucho tohoto roku se týkalo jara a léta. Významně podprůměrné srážky se vyskytly hlavně v březnu a květnu (Brázdil a kol., 2015). V prvních měsících jarního období převládly nižší teploty, které sucho z tohoto pohledu mírnily. V červnu bylo počasí srážkově slabě nadprůměrné, ale červenec a srpen byly opět velmi suchými měsíci s výskytem vysokých teplot vzduchu. Nadprůměrné srážky vykázalo poté opět září. Sucho bylo nejvýznamnější na počátku jara, takzvaná jeho první vlna a uprostřed léta, vlna druhá. Z pohledu srážek bylo sucho významné i na počátku jara, s přičtením teplot vzduchu pak v létě.

Sucho 1809

V následujícím roce sucho pokračovalo a týkalo se zejména konce jara a začátku léta. Suchý byl již konec zimy a také počátek jara. Suché počasí pak od května trvalo po celé léto a sucho se tak významně zvýraznilo a to také vlivem výskytu nadprůměrných teplot vzduchu. Kladné odchylky srážek od normálu vykázal jen měsíc duben a poté září. Indexy ukazují sucho jako nejvýznamnější na počátku jara a spíše na počátku léta, podobně jako v předchozím roce.

Sucho 1811

V dalším velmi suchém roce v ČR bylo málo srážek v březnu, květnu a červnu a pak také v listopadu. Nadprůměrné teploty panovaly hlavně od května do července. Jen duben vykázal slabý nadprůměr srážek. Indexy pak ukazují sucho nejvýznamněji na konci jara a na začátku léta, druhé jeho maximum pak během podzimu, kdy se srážkový deficit opět postupně zvyšoval.

Sucho 1826

Objevilo se v létě a na začátku podzim, konkrétně od června do září. Nejvýznamnější bylo na konci tohoto období. Suché počasí převládalo ale i v zimě a to hlavně v lednu. Podzimní měsíce byly v tomto roce srážkově slabě nadnormální. Nejvýznamnější sucho dle indexů bylo v srpnu a také nejprve v lednu. Sušší průběh zimy byl totiž podkladem pro významnější rozvoj sucha v letním období.

Sucho 1834

Objevilo se na jaře a přetrvalo po celé léto a podzim. Kromě března a zejména ledna byly srážkové úhrny v tomto roce významně podnormální či maximálně se pohybovaly kolem dlouhodobého normálu. V těchto měsících bylo sucho částečně zmírněno, čemuž odpovídá i průběh indexů sucha. Šlo zejména o březen, červen a říjen. Podprůměrné srážky byly v kombinaci s vysokými teplotami (trvání od května do září) příčinou rozvoje sucha během letního období. V době od dubna do prosince se jednalo o zatím nejvýznamnější sucho pro období let 1805 až 2012 (Brázdil a kol., 2015).

Sucho 1842

Toto se týkalo jarního a letního období, kdy se sucho rozvinulo zejména vlivem významně podprůměrných srážek od dubna do srpna. Podprůměrné srážky už přinesla ale i zimní sezóna a také měsíc září. Kladné odchylky byly zaznamenány jen v březnu a slabě nadprůměrné srážky se objevily během podzimu. Maxima dosáhlo sucho dle indexů v srpnu. Podle jednoho z indexů bylo sucho tohoto roku nejvýznamnější.

Sucho 1863

Též se objevilo na konci jara a v létě, kdy panovaly v ČR podprůměrné srážky. Maximum sucha bylo dosaženo přibližně v červenci. Sucho nebylo tak významné jako v předchozích uvedených letech.

Sucho 1868

Týkalo se zejména období května až září, kdy se vyskytly v ČR velmi nízké srážky. Zároveň převládly vysoké teploty, které byly nadprůměrné až do října. Nejméně srážek spadlo v květnu a září. Tento rok byl z hlediska sucha nejvýznamnější, dle některých indexů sucha pak druhý nejvýznamnější z období let 1805 až 2012. Počátek jarního období přinesl ale naopak nadprůměrné srážky, což ovšem nebylo dostačující po příchodu horkého a velmi suchého období zejména léta.

Sucho 1904

Sucho se týkalo zejména letního období s maximem v červenci, kdy byly srážky nejvíce pod dlouhodobým normálem. Teploty nevybočovaly od průměru tak významně, jako v předchozích uvedených letech. Kombinace vysokých teplot a nízkých srážek nejvíce přispěla k rozvoji sucha v období 5. července až 17. srpna (Treml, 2011, Brázdil a kol., 2015). V tomto období přesáhla v Čechách průměrná denní teplota 20°C ve více než polovině dnech s výskytem významnějších srážek pouze kolem 27. července.

Sucho 1911

Bylo výhradně letní záležitostí. Podprůměrné srážky byly zaznamenány zejména v červnu a červenci, v srpnu byly též pod dlouhodobým normálem, avšak odchylka byla menší. Sucho nebylo tak významné i díky tomu, že nadprůměrné teploty neměly tak dlouhé trvání a byly záležitostí pouze července a srpna. Podprůměrné srážky byly poté též ve druhé polovině podzimu, kdy se sucho po krátké pauze (vlhčí září) vrátilo, avšak v menší míře.

Sucho 1917

Období nedostatku srážek trvalo od května do září, s nadprůměrnými teplotami v květnu a červnu. Poté se pohybovaly teploty kolem dlouhodobého normálu. Sucho bylo hydrologicky méně významné než v předchozím uvedeném roce a započalo na konci července (podle průtokové řady Labe v Děčíně).

Sucho 1921

Velmi suchý byl v tomto roce první jarní měsíc, březen. Poté se situace mírně zlepšila a od května opět pokračovalo sucho, vyvolané podprůměrnými srážkami a až na výjimky nadprůměrnými teplotami. Podprůměrné srážky převládly do konce roku a i z hydrologického hlediska přetrvaly na výše uvedené stanici na řece Labi nízké průtoky do konce roku. Dle indexů bylo sucho ovšem nejvýznamnější hned v březnu, před začátkem souvislého suchého období.

Sucho 1947

Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky převládly od dubna do října a po většinou období se vyskytovaly též nadnormální teploty vzduchu. Maxima dosáhlo sucho v září, druhé maximum bylo již v květnu. Sucho bylo poměrně významné, dle indexů šlo o nejvýznamnější sucho nebo o druhé nejvýznamnější sucho z období let 1805 až 2012. Hydrologické sucho dle průtoků v Děčíně skončilo v listopadu a souvislá epizoda tohoto sucha začala během července.

Sucho 1953-1954

Toto sucho se významně přeneslo do následujícího roku. Započalo až v srpnu 1953 a trvalo do zimy 1954. Nízké srážkové úhrny převažovaly zejména na podzim a zejména na přelomu podzimu a zimy a až na výjimku v podobě ledna trvaly do března 1954. Velmi suchý byl ale už březen 1953, jednalo se o samostatnou suchou epizodu. Tato pokračovala po přestávce, kdy bylo sucho zmírněno hlavně na přelomu jara a léta. Teploty se pohybovaly kolem normálu nebo slabě nad ním. V zimním období 1953-1954 byly ovšem (na jeho konci) i významně podprůměrné. Sucho v těchto letech bylo zatím nejvýznamnějším za celé období let 1805 až 2012.

Sucho 1959

I když byl rok zpočátku dosti suchý, hlavní sucho roku začalo až na podzim. Významně podprůměrné srážky připadly na září, říjen a listopad tohoto roku, i když teploty nebyly nadprůměrné, ale spíše podprůměrné až průměrné. Na konci zimy a na počátku jara převažovalo sucho, v letním období problém se suchem nebyl. To se dostavilo v intenzivnější podobě než na konci zimy právě během podzimu. Nízké průtoky Labe v Děčíně začaly v září a trvaly téměř do konce roku.

Sucho 1992

Podprůměrné srážky převládly od května do září, kdy suchý byl hlavně květen a srpen. Po celé období převažovaly nadprůměrné teploty a to v červenci a srpnu i významněji, naopak v září již odpovídaly normálu období let 1961 až 1990. Nízké průtoky na Labi se vyskytly od konce července do poloviny října. Šlo o méně významné sucho než v předchozích dvou uvedených případech.

Sucho 2000

Další významněji suchý rok, kdy sucho započalo v dubnu. V tomto měsíci vykázaly srážky podprůměr a kompenzovaly tak velmi vlhký březen. Teplota dosahovala od začátku roku nadprůměrných hodnot a to až na výjimky po celý rok. To přispělo k větší intenzitě sucha, jehož maximum připadlo na duben. Dle průtoků na Labi v Brandýse nad Labem nebyla tato epizoda sucha tak významná. Vedle března přispěly ke zmírnění sucha významnější srážky ještě v červenci.

Sucho 2003

Tuto epizodu sucha si pamatuje asi každý. Hovořilo se o srážkově velmi podprůměrném a horkém roce nejen v ČR, ale i na řadě míst Evropy. Podprůměrné srážky panovaly až na výjimku (květen) od února do září, minimum srážek bylo zaznamenáno v únoru, březnu a červnu. Sucho se hned na počátku roku tedy zvýraznilo a druhého minima dosáhlo v červnu, kdy se vedle významně podprůměrných srážek vyskytovaly také vysoce nadprůměrné teploty. Hydrologicky bylo sucho nejvýznamnější dle průtoků na středním Labi od srpna do poloviny září.

Sucho 2007

Tato epizoda sucha se týkala jara, kdy v dubnu došlo k významnému podprůměru srážek. Teplota dosahovala od počátku roku do srpna nadprůměrných hodnot, což sucho umocnilo. V září ovšem toto sucho zažehnaly významné srážky, takže maximum sucha nastalo jasně v dubnu. Velkou roli v intenzitě sucha sehrály tedy vysoké teploty panující po dlouhé období a to již od zimy, kdy ovlivnily zásoby vody ve sněhové pokrývce.

Sucho 2015

V tomto roce bylo sucho zvýrazněno zejména v létě s vrcholem na začátku podzimu. Vliv na něho měl nedostatek srážek trvající od začátku roku 2014 s přispěním velmi vysokých teplot vzduchu právě během léta. Právě v létě byly průtok vodních toků nejnižší, některé vodní toky i vyschly. Sucho se podobalo suchému období v roce 2003. Toto bylo vrcholem dlouhé epizody s výskytem srážkového deficitu na území ČR.

Sucho 2018-2019

Srážkový deficit z roku 2015 se částečně přenesl až do tohoto období. Zmírnění deficitu nastalo v roce 2017. Nicméně následně se vyskytlo značně suché a teplé počasí. Tento rok je považován v ČR za nejteplejší od roku 1961 a za nejsušší nebo minimálně za druhý nejsušší od téhož roku. Sucho trvalo po celé vegetační období a přesáhlo i daleko do podzimu. Trvalo od dubna do listopadu s maximem většinou v srpnu (hlavně hydrologické sucho), v některých ohledech či s druhým maximem už v dubnu. Mělo podobné dopady jako sucho předcházející, zejména na vegetaci v přírodě, plodiny v zemědělství a průtoky vodních toků. Poprvé v historii klesla ve vodní nádrži Pařížov (Doubrava) hladina na úroveň stálého nadržení a setrvala na této hodnotě několik týdnů (od srpna a poté téměř celý podzim).

Sucho se přeneslo zejména v nižších polohách do roku 2019. Na konci zimy a v první třetině jara panovalo nadprůměrně teplé a suché počasí s dlouhými epizodami bez výskytu významnějších srážek. Sucho bylo podpořeno zejména v létě, převážně teplým až horkým počasím opět s výskytem několika epizod bez srážek. Převažovaly konvekční srážky. Sucho bylo významné zejména z hydrologického hlediska, především co se týče vydatnosti pramenů a hladin podzemních vod. Klimaticky byly méně významné než v předchozím roce. Hydrologické sucho trvalo do podzimu.

Na kartách prezentujeme stručný popis suchých epizod od roku 1800 do současnosti. Tedy novodobé historie. Detailnější popis většiny suchých epizod v novější době i s údaji z měření najdete na samotných stránkách – odkazy najdete v nadpisech událostí na počátku obsahu každé karty.