Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna

Vegetační období se odvíjí od výskytu určité prahové hodnoty průměrné teploty. Jde o průměrné měsíční teploty vzduchu. Hodnoty se stanoví dále proložením křivky průměrného ročního chodu teplot metodou lineární interpolace. Průměrná doba trvání období je pak určena počtem dní, kdy odpovídá křivka ročního chodu teplot určeným hodnotám nad prahovou hodnotou (Crhová a kol., 2018). Dále lze použít obdobnou metodu a to metodu určení průměrného ročního chodu teploty vzduchu dle dlouhodobých průměrů denních teplot. Jedná se o zhlazení průměrného ročního chodu teploty vzduchu (Crhová a kol., 2018). Dobu trvání charakteristické teploty vzduchu je možno určit i dalšími metodami. Podle určitého prahu průměrných teplot můžeme určit jednotlivé druhy vegetačních období. Období vymezené průměrnou teplotou vzduchu 5°C nazýváme velké vegetační období (dále jen VVO), období vymezené průměrnou teplotou vzduchu 10°C nazýváme hlavní vegetační období (dále jen HVO) a období vymezení průměrnou teplotou vzduchu 15°C nazýváme vegetační léto (dále jen VL). Tato období mají v současnosti určitou délku trvání (počet dní), která je prezentována v příspěvku uvedeného autorského kolektivu v časopise Meteorologické zprávy. Tato byla vypočtena několika různými metodami. Odhad vývoje délky trvání hlavního a velkého vegetačního období dle různých předpovědních modelů je prezentován v publikaci, která byla již zde v jiném textu citována, Brázdila a kolektivu. Níže uvedený text přináší shrnutí současné délky vegetačního období a jejího očekávaného vývoje.

Délka trvání vegetačního období v minulosti a dnes

Dle záznamů o průměrných teplotách od roku 1951, resp. 1961 do roku 2000 či 2010 lze stanovit počet dní, které trvají různé druhy vegetačního období (viz odstavec výše) na území ČR a to podle výpočtů různými metodami (dvě jsou krátce popsány též v prvním odstavci). Podle těchto dat se nám dostane základní přehled o vývoji délky vegetačního období v minulosti až prakticky do dnešní doby. V dalším odstavci se poté podíváme na předpokládané změny v jeho délce dle modelových prognóz v dalších desetiletích. Délka trvání vegetačního období (všech druhů) se v průběhu času v minulých desetiletích měnila. Průměrná délka trvání období s charakteristickou průměrnou teplotou 5°C (VVO) byla v tomto období přibližně 225 až 236 dní v roce (tedy 7-8 měsíců). Průměrná délka trvání období s charakteristickou průměrnou teplotou 10°C (HVO) byla přibližně 162 až 174 dní (tedy 5-6 měsíců) a průměrná délka trvání období s charakteristikou průměrnou teplotou 15°C (VL) byla přibližně 91 až 106 dní (tedy 3-4 měsíce). V případě VVO se jedná tedy u nás o období měsíců březen až říjen či listopad, v případě HVO jde o měsíce květen či případně duben až září a konečně v případě VL jde o měsíce červen či případně květen až srpen. Jde o průměrné hodnoty a jejich rozmezí dle různých způsobů výpočtu charakteristické teploty. Rok od roku je v délce trvání těchto období určitá variabilita. Například kolem roku 1980 bylo období VVO kratší a trvalo kolem 200 dnů, naopak v roce 1990 trvalo až 275 dní (Crhová a kol., 2018). Co se týče geografického rozložení trvání těchto období v ČR, tak není překvapující, že tato jsou vždy delší v nejnižších oblastech a nejkratší na horách. U nás jde o nejdelší období na jihu Moravy, ve středním Polabí a obecně v Polabí, kolem Prahy a na severozápadě Čech, dále také ve Slezsku a v nižších oblastech jižních a jihozápadních Čech. Z hlediska období 1951 až 1980 a období 1981 až 2010 došlo k určitému vývoji délky trvání těchto období. Vývoj spočívá v mírném prodloužení trvání těchto období, zejména mimo vyšší a horské polohy. V těchto není změna tak patrná, avšak i tam se lehce období prodloužila. Z hlediska VVO (Tprum 5°C) došlo k prodloužení zejména na Vysočině a v centru Čech o 10-20 dní, z hlediska HVO (Tprum 10°C) to bylo též na jihu Moravy. Co se týče VL (Tprum 15°C), tak tam se změna projevila později.

Předpokládané změny délky vegetačního období v budoucnu a její příčiny

Vzhledem k očekávanému růstu teploty vzduchu lze předpokládat změnu vegetačního období a to hlavního (HVO Tprum 5°C) i velkého (VVO Tprum 10°C). VVO by mělo v nížinách a nižších polohách začínat na začátku března a končit na konci října (Brázdil a kol., 2015). Dle současného stavu (viz referenční období let 1961 až 1990) trvá VVO 200 až 210 dní, na jižní Moravě až 220 dní. Dle model HadCM a podle emisního scénáře SRES-A2 by mělo toto období v nížinách a nižších polohách v roce 2020 trvat až 240 dní a po roce 2050 dokonce 250 i více dní. Období se bude prodlužovat i v ostatních nadmořských výškách našeho území, jak bylo již uvedeno na horách a ve vyšších polohách se prodlouží nejméně. Tam lze čekat jen velmi drobné odchylky od současného stavu i po roce 2050.

Očekávané dopady změny délky vegetačního období

V jednotlivých odvětvích budou mít tyto změny období s typickou průměrnou teplotou vzduchu zásadní dopady. Půjde zejména o dopady v zemědělské, lesnické a vodohospodářské oblasti. Teplotní změny vyvolají také změny ostatních hlavních klimatických a hydrometeorologických prvků jako jsou atmosférické srážky, odtok z území, výpar, infiltraci, relativní vlhkost vzduchu a podobné a tyto změněné prvky a jejich průběh během roku budou mít ve vegetačním období vliv na uvedené obory. Jak bylo již uvedeno v jiné příspěvku ( ), tak se v budoucnu změní typické výborní oblasti v ČR. V období od roku 2020 by bylo podle klimatického modelu a výše uvedeného scénáře změn klimatu naše území v nižších a středních polohách kukuřičnou či případně řepařskou oblastí. Po roce 2050 pouze kukuřičnou oblastí a místy v nejteplejších oblastech pak tzv. mimořádně teplou a suchou oblastí (Brázdil a kol., 2015). Změní se půdní režimy, v současném klimatu máme v ČR převážně suchý tempudický režim (příznivé vlhkostní poměry po většinu roku) a zaujímá 49% území. Na zbytku území převažují subhumidně udický a perudický (vyšší a horské polohy). V budoucnu by se měl rozšířil suchý klimatický půdní režim a to významně. Změny promítly tři klimatické modely (MPEH5, HadGe a CSMK3) pro období kolem roku 2050 za předpokladu nárůstu teploty o 2°C. Nevýznamné rozšíření vlhkého tempustického nebo typicky tempustického režimu (sušší a suchý režim) předpokládá model CSMK3, naopak model HadGe očekává největší rozšíření, především typicky tempustického režimu (56% rozlohy ČR) a ostatní modely očekávají převahu suchého tempudického režimu. Dopady se dotknou i lesního hospodářství a porostů. Zvyšovat by se měl počet dní ve vegetačním období a to zejména po roce 2040. S postupem času nebude možné v našich podmínkách pěstovat na většině území například smrk ztepilý a to právě od období kolem roku 2040 (Brázdil a kol., 2015). Velké dopady budou mít teplotní změny také ve vodním hospodářství, tedy v hydrologii. Změní se významným způsobem odtok z našeho území, které by měl z hlediska roku postupně klesat. V období do roku 2039 slabě a to hlavně na jižní Moravě, z hlediska obdobích roku nejvíce na jaře a nejméně v zimě. V období do roku 2069 to bude slabě až mírně na většině území, nejvíce z hlediska obdobích roku pak na jaře a v létě, nejméně opět v zimě. V období do roku 2099 to bude období, z hlediska obdobích roku byl měl odtok mírně klesat v létě, na podzim či na jaře, v zimě bude naopak též vyšší. Obecně lze tedy říci, že se s postupem času bude odtok měnit následovně. V zimním a zpočátku i v podzimním období bude odtoku vyšší a to slabě, místy mírně. V jarním a zejména letním pak bude nižší a to mírně, ke konci období místy i silně. Ohledně zásoby podzemní vody pro poslední období počínající rokem 2070 by tato měl z hlediska roku na většině území ČR klesnout, nejvíce z hlediska obdobích roku to bude obdobné od jara až do podzimu, nejméně klesnou zásoby podzemních vod v zimě a místy budou i slabě vyšší. Vodní zdroje budou v ČR postupně méně dostupné a to na většině území. Vodní bilance bude na většině profilů pasivní (období po roce 2070).

Závěr

V souvislosti se změnou teplotních poměrů v ČR a tím tedy trvání období s charakteristickou teplotou v teplé části roku se změní i ostatní parametry a to zejména vlhkost, srážky, odtok a další hydrologické ukazatele. A vlivem této změny nastanou změny v jednotlivých odvětvích, které lidstvo značně ovlivňují a na kterých je závislé. V tomto textu nebyly podrobněji rozebírány dopady (zejména další dopady na zemědělství a lesnictví), neboť je zaměřen zejména na klimatickou stránku změny chování teplot v různých typech vegetačních období. Tyto změny se projeví zejména od období mezi lety 2040 až 2050 a zejména pak od roku 2065-2070, což je zajisté velmi daleká budoucnost. Nicméně je nejen pro budoucí generace nutné činit opatření, která povedou ke zmírnění dopadů těchto změn. Změny v chování musejí lidé učinit, neboť jinak bude jejich hospodaření neefektivní a změn klimatu bude mít značný dopad na kvalitu jejich života. Změna teplotních poměrů a obecně chování klimatu vyvolá lavinu dalších změn, které budou vyhnutelné. Od změn v pěstování plodin, přes výsadbu stromů až po hospodaření s vodními zdroji. Během vegetačního období, které bude stále delší (viz předchozí text) lze čekat v ČR nedostatek vody a budou často nutná opatření typu zákazu používání vody na určité činnosti. Tyto už máme v ČR v současné době, při výskytu významných suchých epizod (například léto 2015 a nyní to současné). Po roce 2020 se budou dopady s oteplováním postupně stupňovat a suché epizody, které budou začínat už v průběhu jarního období, lze v létě čekat často. Suché epizody umocní vlny horka, se kterými se setkáváme u v současné době. Tyto budou pravděpodobně delší a významnější, s extrémnějším průběhem teploty vzduchu i srážek a jejich rozložením na našem území. Delší vegetační období a vyšší teploty nám umožní možná pěstovat jiné plodiny, které u nás doposud nebylo možno pěstovat, ale s ohledem na nenáročnost co se týče vláhy. Plodiny, které bylo možno pěstovat doposud, naopak nebude možno pěstovat.V mnohých oblastech nebude během léta možné zavlažovat plodiny uměle, neboť vodní zdroje budou omezené. Diskuze na toto téma může být hodně široká a může se týkat jak jakéhosi začátku, tedy toho o kolik se v budoucnu oteplí a který scénář vývoje klimatu v ČR se potvrdí anebo konce, tedy toho, jaké bude mít daná změna dopady v různých odvětvích našeho hospodaření.

Zdroj dat: BRÁZDIL, R. TRNKA, M. A kol. Sucho v Českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, V.V.I., 2015.

CRHOVÁ, L. a kol. Délka vegetačního období. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2018, roč. 71, č. 2.

TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. ČHMÚ: Praha a Olomouc, 2007.

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.