Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna

Vegetační období se odvíjí od výskytu určité prahové hodnoty průměrné teploty. Jde o průměrné měsíční teploty vzduchu. Hodnoty se stanoví dále proložením křivky průměrného ročního chodu teplot metodou lineární interpolace. Tento text se zabývá tématem trvání vegetačního období v minulosti a dnes s předpovědí do delší budoucnosti. Průměrná doba trvání období je pak určena počtem dní. Kdy odpovídá křivka ročního chodu teplot určeným hodnotám nad prahovou hodnotou (Crhová a kol., 2018). Dále lze použít obdobnou metodu a to metodu určení průměrného ročního chodu teploty vzduchu. A to dle dlouhodobých průměrů denních teplot. Jedná se o zhlazení průměrného ročního chodu teploty vzduchu (Crhová a kol., 2018).

Určení doby trvání vegetačního období a vydaná studie

Dobu trvání charakteristické teploty vzduchu je možno určit i dalšími metodami. Podle určitého prahu průměrných teplot můžeme určit jednotlivé druhy vegetačních období. Období vymezené průměrnou teplotou vzduchu 5°C nazýváme velké vegetační období (dále jen VVO). Období vymezené průměrnou teplotou vzduchu 10°C nazýváme hlavní vegetační období (dále jen HVO). A období vymezení průměrnou teplotou vzduchu 15°C nazýváme vegetační léto (dále jen VL). Tato období mají v současnosti určitou délku trvání (počet dní). Ta je prezentována v příspěvku uvedeného autorského kolektivu v časopise Meteorologické zprávy. Tato byla vypočtena několika různými metodami. Odhad vývoje délky trvání hlavního a velkého vegetačního období dle různých předpovědních modelů je prezentován v publikaci. Ta byla již zde v jiném textu citována, Brázdila a kolektivu. Níže uvedený text přináší shrnutí současné délky vegetačního období a jejího očekávaného vývoje.

Délka trvání vegetačního období v minulosti a dnes

Dle záznamů o průměrných teplotách od roku 1951, resp. 1961 do roku 2000 či 2010 lze stanovit počet dní. Tak trvají různé druhy vegetačního období (viz odstavec výše) na území ČR. A to podle výpočtů různými metodami (dvě jsou krátce popsány též v prvním odstavci). Podle těchto dat se nám dostane základní přehled o vývoji délky vegetačního období v minulosti až prakticky do dnešní doby. V dalším odstavci se poté podíváme na předpokládané změny v jeho délce dle modelových prognóz v dalších desetiletích. Délka trvání vegetačního období (všech druhů) se v průběhu času v minulých desetiletích měnila.

Délka vegetačního období se v minulosti měnila

Průměrná délka trvání období s charakteristickou průměrnou teplotou 5°C (VVO) byla v tomto období přibližně 225 až 236 dní v roce (tedy 7-8 měsíců). Průměrná délka trvání období s charakteristickou průměrnou teplotou 10°C (HVO) byla přibližně 162 až 174 dní (tedy 5-6 měsíců). A průměrná délka trvání období s charakteristikou průměrnou teplotou 15°C (VL) byla přibližně 91 až 106 dní (tedy 3-4 měsíce).

V případě VVO se jedná tedy u nás o období měsíců březen až říjen či listopad. V případě HVO jde o měsíce květen či případně duben až září. A konečně v případě VL jde o měsíce červen či případně květen až srpen. Jde o průměrné hodnoty a jejich rozmezí dle různých způsobů výpočtu charakteristické teploty. Rok od roku je v délce trvání těchto období určitá variabilita. Například kolem roku 1980 bylo období VVO kratší a trvalo kolem 200 dnů, naopak v roce 1990 trvalo až 275 dní (Crhová a kol., 2018).

Trvání vegetačního období geograficky

Co se týče geografického rozložení trvání těchto období v ČR. Tak není překvapující, že tato jsou vždy delší v nejnižších oblastech a nejkratší na horách. U nás jde o nejdelší období na jihu Moravy, ve středním Polabí a obecně v Polabí. Též kolem Prahy a na severozápadě Čech, dále také ve Slezsku a v nižších oblastech jižních a jihozápadních Čech. Z hlediska období 1951 až 1980 a období 1981 až 2010 došlo k určitému vývoji délky trvání těchto období. Vývoj spočívá v mírném prodloužení trvání těchto období. Zejména mimo vyšší a horské polohy. V těchto není změna tak patrná, avšak i tam se lehce období prodloužila. Z hlediska VVO (Tprum 5°C) došlo k prodloužení zejména na Vysočině a v centru Čech o 10-20 dní. Z hlediska HVO (Tprum 10°C) to bylo též na jihu Moravy. Co se týče VL (Tprum 15°C), tak tam se změna projevila později.

Předpokládané změny délky vegetačního období v budoucnu a její příčiny

Vzhledem k očekávanému růstu teploty vzduchu lze předpokládat změnu vegetačního období. A to hlavního (HVO Tprum 5°C) i velkého (VVO Tprum 10°C). VVO by mělo v nížinách a nižších polohách začínat na začátku března a končit na konci října (Brázdil a kol., 2015). Dle současného stavu (viz referenční období let 1961 až 1990) trvá VVO 200 až 210 dní, na jižní Moravě až 220 dní. Dle model HadCM a podle emisního scénáře SRES-A2 by mělo toto období v nížinách a nižších polohách v roce 2020 trvat až 240 dní. A po roce 2050 dokonce 250 i více dní. Období se bude prodlužovat i v ostatních nadmořských výškách našeho území. Jak bylo již uvedeno na horách a ve vyšších polohách se prodlouží nejméně. Tam lze čekat jen velmi drobné odchylky od současného stavu i po roce 2050.

Očekávané dopady změny délky vegetačního období

V jednotlivých odvětvích budou mít tyto změny období s typickou průměrnou teplotou vzduchu zásadní dopady. Půjde zejména o dopady v zemědělské, lesnické a vodohospodářské oblasti. Teplotní změny vyvolají také změny ostatních hlavních klimatických a hydrometeorologických prvků jako jsou atmosférické srážky. S tím spojený odtok z území, výpar, infiltraci, relativní vlhkost vzduchu. A též podobné a tyto změněné prvky a jejich průběh během roku budou mít ve vegetačním období vliv na uvedené obory. Jak bylo již uvedeno v jiném příspěvku, tak se v budoucnu změní typické výrobní oblasti v ČR.

Převažující klimatický typ v ČR

V období od roku 2020 by bylo podle klimatického modelu a výše uvedeného scénáře změn klimatu naše území v nižších a středních polohách kukuřičnou či případně řepařskou oblastí. Po roce 2050 pouze kukuřičnou oblastí a místy v nejteplejších oblastech pak tzv. mimořádně teplou a suchou oblastí (Brázdil a kol., 2015). Změní se půdní režimy, v současném klimatu máme v ČR převážně suchý tempudický režim. To jsou příznivé vlhkostní poměry po většinu roku. Tento režim zaujímá 49% území.

Na zbytku území převažují subhumidně udický a perudický (vyšší a horské polohy). V budoucnu by se měl rozšířil suchý klimatický půdní režim a to významně. Změny promítly tři klimatické modely (MPEH5, HadGe a CSMK3) pro období kolem roku 2050 za předpokladu nárůstu teploty o 2°C. Nevýznamné rozšíření vlhkého tempustického nebo typicky tempustického režimu (sušší a suchý režim) předpokládá model CSMK3. Naopak model HadGe očekává největší rozšíření, především typicky tempustického režimu (56% rozlohy ČR). A ostatní modely očekávají převahu suchého tempudického režimu.

Dopady změny klimatu po roce 2040

Dopady se dotknou i lesního hospodářství a porostů. Zvyšovat by se měl počet dní ve vegetačním období a to zejména po roce 2040. S postupem času nebude možné v našich podmínkách pěstovat na většině území například smrk ztepilý. A to právě od období kolem roku 2040 (Brázdil a kol., 2015). Velké dopady budou mít teplotní změny také ve vodním hospodářství, tedy v hydrologii. Změní se významným způsobem odtok z našeho území, které by měl z hlediska roku postupně klesat. V období do roku 2039 slabě a to hlavně na jižní Moravě, z hlediska obdobích roku nejvíce na jaře a nejméně v zimě. V období do roku 2069 to bude slabě až mírně na většině území. Nejvíce z hlediska obdobích roku pak na jaře a v létě, nejméně opět v zimě.

Dopady změny klimatu do roku 2099

V období do roku 2099 to bude období, z hlediska obdobích roku byl měl odtok mírně klesat v létě, na podzim či na jaře, v zimě bude naopak též vyšší. Obecně lze tedy říci, že se s postupem času bude odtok měnit následovně. V zimním a zpočátku i v podzimním období bude odtok vyšší a to slabě, místy mírně. V jarním a zejména letním pak bude nižší a to mírně, ke konci období místy i silně. Ohledně zásoby podzemní vody pro poslední období počínající rokem 2070 by tato měl z hlediska roku na většině území ČR klesnout. Nejvíce z hlediska obdobích roku to bude obdobné od jara až do podzimu. Nejméně klesnou zásoby podzemních vod v zimě a místy budou i slabě vyšší. Vodní zdroje budou v ČR postupně méně dostupné a to na většině území. Vodní bilance bude na většině profilů pasivní (období po roce 2070).

Závěr

V souvislosti se změnou teplotních poměrů v ČR a tím tedy trvání období s charakteristickou teplotou v teplé části roku se změní i ostatní parametry a to zejména vlhkost, srážky, odtok a další hydrologické ukazatele. A vlivem této změny nastanou změny v jednotlivých odvětvích, které lidstvo značně ovlivňují a na kterých je závislé. V tomto textu nebyly podrobněji rozebírány dopady (zejména další dopady na zemědělství a lesnictví). Neboť je zaměřen zejména na klimatickou stránku změny chování teplot v různých typech vegetačních období.

Tyto změny se projeví zejména od období mezi lety 2040 až 2050 a zejména pak od roku 2065-2070. Což je zajisté velmi daleká budoucnost. Nicméně je nejen pro budoucí generace nutné činit opatření, která povedou ke zmírnění dopadů těchto změn. Změny v chování musejí lidé učinit, neboť jinak bude jejich hospodaření neefektivní a změn klimatu bude mít značný dopad na kvalitu jejich života. Změna teplotních poměrů a obecně chování klimatu vyvolá lavinu dalších změn, které budou vyhnutelné. Od změn v pěstování plodin, přes výsadbu stromů až po hospodaření s vodními zdroji.

Nedostatek vody ve vegetačním období bude hrozit častěji

Během vegetačního období, které bude stále delší (viz předchozí text) lze čekat v ČR nedostatek vody. A budou často nutná opatření typu zákazu používání vody na určité činnosti. Tyto už máme v ČR v současné době, při výskytu významných suchých epizod (například léto 2015 a nyní to současné). Po roce 2020 se budou dopady s oteplováním postupně stupňovat a suché epizody. Tyto budou začínat už v průběhu jarního období, lze v létě čekat často. Suché epizody umocní vlny horka, se kterými se setkáváme u v současné době. Tyto budou pravděpodobně delší a významnější, s extrémnějším průběhem teploty vzduchu i srážek a jejich rozložením na našem území.

Nové plodiny

Delší vegetační období a vyšší teploty nám umožní možná pěstovat jiné plodiny. Ty u nás doposud nebylo možno pěstovat, ale s ohledem na nenáročnost co se týče vláhy. Plodiny, které bylo možno pěstovat doposud, naopak nebude možno pěstovat. V mnohých oblastech nebude během léta možné zavlažovat plodiny uměle. Neboť vodní zdroje budou omezené. Diskuze na toto téma může být hodně široká a může se týkat jak jakéhosi začátku. Tedy toho o kolik se v budoucnu oteplí a který scénář vývoje klimatu v ČR se potvrdí anebo konce. Tedy toho, jaké bude mít daná změna dopady v různých odvětvích našeho hospodaření.

Zdroj dat: BRÁZDIL, R. TRNKA, M. A kol. Sucho v Českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, V.V.I., 2015. www.intersucho.cz

CRHOVÁ, L. a kol. Délka vegetačního období. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2018, roč. 71, č. 2.

TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. ČHMÚ: Praha a Olomouc, 2007.

Shrnutí článku
Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna
Název
Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna
Popis
Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změna. Výsledky studie pozorování délky vegetačního období u nás podle teploty.
Autor

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.