Rybníky v Povodí Labe

V dalším textu najdete na kartách výpis a stručný popis důležitých rybníků v rybničních soustavách této oblasti povodí. Přehled přehrad v této oblasti najdete na stránce Přehrady v Povodí Labe a přehled vodních toků v této oblasti povodí na stránce Vodní toky v Povodí Labe.

Mnoho rybníků se dochovala v této oblasti povodí ve východních a jihovýchodních Čechách, přesněji na Pardubicku a Bohdanečsku. Podle těchto významných měst se také jmenuje tato ucelená soustava rybníků. Dále se v této části povodí zastavíme krátce na Nymbursku a Mladoboleslavsku, kde se také rybníky menších rozloh dodnes nacházejí. Další rybníky najdeme na severozápadě středních Čech či spíše na rozhraní středních a severních Čech. 

Na této kartě uvádíme tabulkový přehled rybníků v oblasti PLa a rekordy rybníků této oblasti.

Rybníky v povodí Labe – statistika. Největší rybník ohledně rozlohy nese název Máchovo Jezero zvané též Velký rybník (278ha) v Dokeské soustavě. Největší objem vody zadržuje rybník Žehuňský (6 mil. m3) v soustavě Chlumecké. Nejstarším rybníkem je rybník Hvězda (zal. 1372) v Litomyšlské soustavě a nejmladším Buňkov (zal. 1972) v Pardubické soustavě Tento byl v posledních letech (po roce podruhé v roce 2019) bohužel vypuštěn. V rybníce se objevil virus zvaný Koi herpes, více informace viz odkaz níže. Virus dnes není jen v tomto rybníce, objevil se i na malých rybnících v Praze. Je velkou otázkou, zda budou tyto ještě někdy moci být napuštěny a používány pro chov ryb. Virus je totiž obtížné zlikvidovat. Nejhlubším rybníkem je Proudnický rybník (6.5m) v Chlumecké soustavě.

Soustava Pardubicko-Bohdanečská

Nachází se mezi Pardubicemi, Lázněmi Bohdaneč až Hradcem Králové či Chlumcem nad Cidlinou. Nejvíce rybníků se nachází právě kolem lázeňského města, tedy na Bohdanečsku. Níže uvádíme jejich přehled a stručný popis základních parametrů. Mezi hlavní rybníky jmenujme Oplatil, Rozkoš, Matka, Sopřečský.

Bohdanečský rybník

Největší rybník soustavy s rozlohou 158ha, jeho hloubka dosahuje až 2m. Jedná se o největší rybník východních Čech. Zadržuje 0.9 mil. m3 vody. Tvar má nepravidelný s členitými břehy. Založen byl kolem roku 1477. Kolem roku 1800 byl ovšem vysušen. Obnoven byl po změně vlastníka po roce 1881. Přivaděčem i odtokem je Opatovický kanál. Dnes se zde nachází Přírodní rezervace (vyhlášení v roce 1992) v podobě Národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník a rybník Matka. Oblasti určitě stojí za návštěvu a to neplatí jen o největším rybníce východních Čech. Rybník zarůstá rákosinami, zmenšil se o 168ha během posledních 100 let.

Oplatil

Je druhým největším rybníkem této oblasti, který byl založen již před rokem 1550. V oblasti Stéblové bylo vytvořením rybníka zatopeno mnoho vesnic a to i včetně původní obce Stéblová. Dnes má rozlohu 60ha (podstatně menší). Dvěma úzkými poloostrovy je rozdělen na dvě části.

Sopřečský rybník

Je další významný rybník této soustavy, nacházející se mezi Lázněmi Bohdaneč a Přeloučí. Plochu má 62ha a zadržuje 0.8 mil. m3 vody. Založen byl na počátku 16. století, stejně jako Bohdanečský rybník byl zrušen a následně obnoven. Břehy pokrývají rákosiny a hnízdí zde vzácní ptáci. 

Pohránovský rybník

Leží blízko Pardubic, zhruba 3km od města. Má rozlohu 40ha a průměrnou hloubku 2.5m. Zadržuje 350 000m3 vody a založen byl v době zakládání této soustavy, podobně jako další velké rybníky soustavy. 

Soustava Chlumecko-Dymokurská a Poděbradsko-Nymburská

Stejně jako na Pardubicku a Bohdanečsku vznikaly rybníky kolem Nymburka a Poděbrad. Z dnešního pohledu lze o této soustavě oproti té na východě Čech ovšem říci, že zanikla. Zasypáno zde bylo asi 48 rybníků. Tehdy (14. století) největší rybník v ČR Blato měl rozlohu 973ha. Rybníky zásoboval vodou Sánský kanál, který je významnou historickou stavbou a existuje dodnes. Spojuje tok Cidliny, z níž vyúsťuje pod Žehuňským rybníkem u obce Sány a zaúsťuje do říčky Mrliny pod Budiměřicemi, kousek přes soutokem říčky s Labem v Nymburce. Celé Polabí mělo v 17. století 250 rybníků. Na konci 18. století většina zanikla. 

O vedlejší soustavě totéž říci nelze. V tehdejší době měla soustava 416 rybníků, jejichž počet je dnes ovšem značně redukován. Rybníky, z nichž některé se v oblasti povodí Mrliny a Štítarského potoka rozkládají dodnes, byly ovšem menší než ty na východě Čech nebo kolem Chlumce nad Cidlinou. Důvodem byly menší vodní zdroje. Mezi nejvýznamnější dodnes patří již zmíněný Žehuňský rybník, dále Chlumecký, Jakubský nebo Zrcadlo.

Žehuňský rybník

Mezi Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou se nachází v povodí řeky Cidliny táhlý rybník, kousek od obce Žehuň na jednom břehu (levém) a Choťovice na břehu druhém o výměře 258ha. Patří mezi největší v ČR, zcela největší ve středních Čechách a také je jeden z nejdelších, o délce 5.5km. Dosahuje hloubky až 6m a zadržuje 6 mil. m3 vody pomocí zemní hráze dlouhé 870m a 7m vysoké. Byl dostaven v roce 1497. Roku 1996 zde byla vyhlášena NPR Žehuňský rybník. A místo určitě stojí za návštěvu, je významným biotopem mnoha živočichů i rostlin, tvoří místní klima a může být skvělým místem pro odpočinek.

Chlumecký rybník

Nachází se na severovýchodě města Chlumec nad Cidlinou, poblíž vlakového nádraží. Nachází se na Lužeckém potoce. Rozloha rybníka se ale podstatně zmenšila.

Jakubský rybník

Z Dymokurské soustavy je největší zachovaný rybník o rozloze 48ha a hloubkou 2m. Zadrženo je zde 0.5mil. m3 vody. Leží na Štítarském potoce. 

Zrcadlo

Rybník u obce Mlýnec u Rožďalovic má výměru 50ha a je jedním z největších v této soustavě. Průměrnou hloubku má 2.5m. Zdrojem vody jsou prameny (typ rybníka Nadýmač). Zadržuje 0.5mil. m3 vody.

Další soustava se nachází na Jičínsku a doba jejího vzniku není přesně známa. Nachází se v ní mimo jiné Ostruženský rybník, Oborský a Dvorecký rybník. Další rybníky menší rozlohy najdeme také blíže k Mladé Boleslavi.

Soustava Dokeská a Hradčanská

Nejstarší rybník v této soustavě byl založen ve 13. století, proto se tato soustava považována za jednu z nejstarších u nás. Nachází se u severočeských Doks. Též rybníky v této soustavě byly původně o poznání rozlehlejší. Místo části rybníků se vyskytují dnes četné mokřady, které plní důležitou roli v ekosystému a pomáhají obnovit správnou funkci rybníků. 

Máchovo jezero

Nazývané také jako Velký rybník je neznámějším rybníkem soustavy a patří mezi nejznámější u nás. Jeho známosti vděčí zejména hlavní účel a to rekreace. Jde o sedmý největší v ČR a v této soustavě je rozlohou největší, má 278ha. Průměrná hloubka rybníka činí 5m. Kdy přesně byl rybník založen není známo, některé prameny uvádějí že to bylo již v roce 1272, převážná část zdrojů uvádí rok 1367. Původní rozloha činila 350ha.

Novozámecký rybník

U obce Zahrádky se rozkládá rybník na Robečském potoce, který byl založen pravděpodobně v 15. století, možná roku 1416. V dnešní době má též o poznání menší rozlohu a to 40ha, ale dalších 200ha jsou bažiny s rákosinami. Hluboký příliš není, průměrná hloubka činí 2m. Zadržuje 1.3 mil. m3 vody. Technickým unikátem je umělý odtok ve skále v západní části rybníka. V pískovcovém prahu je proražen obtokový kanál dlouhý 180m a hluboký maximálně 14m, široký 7m. Tento rybník je biologicky velmi hodnotný, neboť se zde vyskytuje 200ha porostu rákosů a žije zde více než 220 ptačích druhů. Od roku 1933 je chráněnou přírodní lokalitou.

Hradčanská soustava se může pyšnit rozsáhlými mokřady v pramenné oblasti Hradčanského potoka. První rybníky zde byly zakládány na konci první poloviny 14. století. Tato soustava je z českých rybničních soustav nejzachovalejší. Ochrana se zde poskytuje důležitým vodním a rašeliništním společenstvům. Nalezeno zde bylo kolem 200 druhů vyšších rostlin, některé jsou kriticky ohroženy.

Hradčanský rybník

Nejmladší rybník soustavy vznikl po třicetileté válce a je protáhlého tvaru. Šířku má 150m, objem zadržené vody činí 123 000m3 a je zde přírodní koupaliště. Rybník je též využíván k chovu ryb.

Hamerský rybník

O ploše 56ha a hloubce 2m měl původní účel spočívající v pohonu hamrů, odkud jeho název. Rybník zadržuje 0.6 mil. m3 vody. Využití rybníka je též k rekreačním účelům a pro chov ryb.

Horecký rybník

Jde o vodní dílo oproti ostatním hodně mladé, dokončeno bylo roku 1915. Má plochu 62ha, hloubku 3.5m a hráz dlouhou 220m. Ojedinělé řešení výpusti, obsahující osm odstupňovaných násosek ve čtyřech sekcích, je technickou památkou.

Soustava Mnichohradištská a Holanská

Nachází se mezi Mnichovým Hradištěm a Turnovem, kde byly zakládány rybníky v 17. století. Z této původně rozsáhlé soustavy se dodnes dochovaly jen zbytky. Další rybníky se též nacházejí jižně od Mladé Boleslavy. V obou případech se na stupňových kaskádách mešních nádrží nacházejí povrchové i podpovrchové odvodňovací systémy. Holanská soustava vznikala mezi 15. až 17. stoletím a přetrvala dodnes. Soustava se nachází na Českolipsku a v oblasti Zahrádek.

Komárovský rybník

Výměra 54ha a průměrná hloubka 4.5m jsou společně s 0.92 mil m3 zadržené vody hlavní parametry rybníka. Jde o jediný rybník na říčce Kněžmostce, který se dochoval v této soustavě dodnes. Má hráz dlouhou 350m a do dnešní podoby byl upraven roku 1950m

Žabakor

Rybník se zajímavým názvem jako jeden z největších a nejstarších dochovaných rybníků v oblasti Českého ráje. Má plochu 45ha a průměrnou hloubku 2.5m. Zadržuje 0.4 mil. m3 vody. Založení se datuje na 16. století na říčce Žehrovce, okolnosti založení se hodnotí jako neznámá. Původní název zněl Žabykor. Od roku 1998 je společně s rybníkem v sousedství s ještě méně obvyklým názvem (Oběšenec) chráněnou rezervací.

Holanský rybník

V Holanské soustavě je třetím největším s rozlohou 25ha, hloubkou 2m a množstvím zadržené vody 270 000m3. Založený již v roce 1440. Dnes je rybník chovný a užívá se pro lov ryb. Ke koupání není vhodný, neboť má většinou bahnité břehy.

Světlík

Nachází se u obce Horní Podluží a na Děčínsku je největší vodní plochou. Nejstarší zmínkou je ta z roku 1720. V okolí rybníka vznikly významné mokřady a rašeliniště. Výměru má 12ha, hráz dlouhou 275m, zadržuje 121 000m3 vody. Je zde vyhlášená přírodní rezervace a předmětem ochrany jsou cenná rostlinná společenstva včetně chráněných druhů rostlin.

Lenešický rybník

Patří mezi méně rozsáhlé rybníky Litoměřicka a Lounska. Pravděpodobně vznikl po roce 1480. Jedná se o průtočný rybník s hlavním zdrojem vody v podobě Hrádeckého potoka. Plocha činí 80ha, zdržuje 0.95 mil. m3 vody a slouží k chovu ryb. Jde o plochu, kde se létě shromažďuje nejvíce labutí u nás.

Dolanský rybník

Největší rybník Holanské soustavy vznikl až v 16. století- Zdržuje dnes 470 000m3 vody, průměrnou hloubku má kolem 3m a rozloha činí 44ha. Hrázský rybník, dnes zaniklý, napájela samostatná vodotečv podobě Litického potoka. Dělící hráz mezi rybníky se zbortila a vznikl tak jeden rybník. Původně měl Dolanský rybník rozlohu 28ha. Dnes má také dva odtoky.

Velký rybník

Nachází se u Rybniště a je největší vodní plochou na Děčínsku a v Lužických horách. Nachází se na potoce Lužnička v oblasti Krásné Lípy a Jiřetína pod Jedlovou.

Soustava Litomyšlská

První snahy o založení rybníků se datují ke 12. století, kdy šlo spíše o menší vodní plochy. v okolí Opatova bylo vybudováno několik rybníků ve 14. století. Velký rozvoj rybníků nastal až ve druhé polovině 15. století. Opět se zde zachovalo dodnes jen několik větších rybníků, jejich plochy jsou ale také oproti původním o poznání menší. Velká část rybníků v souvislosti s rozšiřováním polí zanikla.

Hvězda

Na řece Třebovce v okrese Svitavy se nachází rybník, který je největší a nejstarší v rybniční soustavě Opatova (Opatovské rybníky). Založení s datuje na 14. století (přesně rok 1372), má rozlohu 96ha, hráz dlouhou 181m a zadržuje 1.75 mil. m3 vody. Slouží k chovu ryb. V okolí Opatova se nacházejí dále rybníky bukový, Nový, Černý, Mušlový, Terčový, Vidlák, Pařez a další.

Chobot

Nazývaný též Betlémský rybník má plochu 49ha a byl založen na Betlémském potoce u obce Zaháj u Vysokého Mýta. Vznikl na přelomu 14. a 15. století a jde o zbytek velkých vodních ploch v oblasti.

Velký Zálešský rybník

U obce Zálší poblíž Chocně se nachází rybník založený asi v 15. století, o rozloze 48ha a průměrné hloubce 2m. Hráz má 200m dlouhou a tato ho dělí od rybníka Na Kocandě. Zadržuje 352 000m3 vody a jeho účelem je intenzivní chov ryb.

Velký Košíř

Leží blízko Litomyšle a je jedním z nejstarších rybníku na východě Čech. Je významnou ornitologickou lokalitou, čítá 179 druhů ptáků. Jeho rozloha je 24ha, zadržuje 360 000m3 vody a zdrojnicí je především říčka Loučná. Slouží nejen k intenzivnímu chovu ryb, ale také k vodním sportům a koupání.

V oblasti Povodí Labe tedy najdeme několika významnějších rybničních soustav, které se dochovaly dodnes. Jsou jimi zejména rybníky na Pardubicku, Bohdanečsku, Mladoboleslavsku, Dokesku, Českolipsku nebo Kouřimsku.

Obecné informace o rybnících najdete na stránce Rybníky. Přehled rybničních soustav u nás pak na stránce Rybníky v ČR. A rybníky v dalších oblastech povodí na dalších stránkách tohoto menu.