Meteo Aktuality

Rybníky v Povodí Moravy

Na stránce najdete přehled rybničních oblastí a popis větších rybníků nacházejících se v oblasti správy Povodí Moravy tak, jak je uvedeno na rozcestníku na stránce Rybníky v ČR. Uvedena je přehledová tabulka s výpisem základních údajů o rybnících, které jsou dále popsány. V přehledu jsou i rybníky, které dále již nejsou popisovány.

Témata stránky: Rybniční soustavy v Povodí Moravy, rybníky v Povodí Moravy, parametry rybníků.


PŘEHLED RYBNÍKŮ V OBLASTI POVODÍ MORAVY

V dalším textu najdete vedle přehledové tabulky výpis a stručný popis důležitých rybníků v rybničních soustavách této oblasti povodí. Přehled přehrad v této oblasti najdete na stránce Přehrady v Povodí Moravy. Přehled vodních toků v této oblasti najdete na stránce Vodní toky v Povodí Moravy.

Přehledová tabulka:

Přehled rybníků a základních údajů v povodí Moravy

RYBNÍKY V POVODÍ MORAVY

V oblasti Povodí Moravy příliš rybníků nenajdeme. Nacházejí se zejména v rovinatých oblastech jižní či případně střední Moravy. Soustavy lze rozdělit na oblasti Přerovska, Pohořelicka, Břeclavska a Hodonínska. Jinde se v oblasti nacházejí spíše méně významné samostatné rybníky.

Soustava Lednická

Jihomoravská Lednice, jedno z nejteplejších míst naší země, byť název tak jak ho u nás známe tomu příliš nenapovídá, se může pyšnit vedle památek a dalších přírodních bohatství také rybniční soustavou. Tyto rybníky, vedle toho že dotvářejí krajinu jižní Moravy, plní také mnoho dalších důležitých funkcí. Na Moravě vznikaly rybníky již ve 14. století, hovoří tak záznamy v deskách. Na jižní Moravě byly některé rybníky založeny v 15. století, v dalších staletích docházelo k hojnému rozvoji rybníků v této oblasti a to hlavně v období 16. až 18. století. Ani zde nebylo výjimkou rušení rybníků, hromadně se vysoušely a krajina se měnila na pole v 19. století. V posledním století bylo v oblasti obnoveno až 1000ha vodní plochy připadající na rybníky. 

Na Břeclavsku jsou nejstarší záznamy o rybnících z roku 1332. Lednická soustava rybníků začala vznikat na potoce Včelínek a to ve druhé polovině 15. století. 

Nový rybník

Založen byl v polovině 15. století a to na soutoku Včelínku, Mušlovského a Rybničního potoka u obce Sedlec. Průtočný rybník má rozlohu 31ha a hloubka činí u hráze 2.1m. Hráz je dlouhá 300m a zadržuje 187 000m3 vody. Původně měl rybník rozlohu 100ha, následně byl vypuštěn (1852) a poté obnoven (1947), ovšem již na menší ploše. K rybníku patří i Horní Mušlovský a Dolní Mušlovský rybník.

Šibeník

Byl založen v polovině 15. století u rakouské hranice, jižně od Mikulova. Leží na stejném potoce jako výše uvedený a má 23ha rozlohu, je průtočný a hloubku až 3m. Hráz je dlouhá cca 360m. Má i další zdrojnici a to Mikulovský potok, na nějž je napojen umělou strouhou. Vypuštěn byl v roce 1910, obnoven byl v roce 1947. 

Nesyt

Známý jihomoravský rybník je největším na Moravě a sedmým největším u nás. Byl založen na Včelínku na jihovýchod od Mikulova a rozloha rybníka činí pěkných 296ha, hloubka není příliš velká, dosahuje průměrně 1.5m, ale maximální hloubka je až 8m. Dříve byl tento rybník větší a součástí byl též rybník Výtopa. Krátká zmínka o tomto rybníku je v listině z roku 1418, přesný rok vzniku rybníka ale znám není. Byl zvětšen a to kolem roku 1500 a zaplaveno bylo sousední panství, což vyvolala značný spor mezi vlastníky pozemků. Původní hráz je kratší, měří 190m a výšku má 5m. Zadržuje objem 4.7 mil. m3 vody. Plocha povodí činí 133.3km2. Nachází se na něm až 7 ostrovů, dle výšky hladiny.

Zámecký rybník

Výměra 30ha a průměrná hloubka 1.3m, to jsou základní údaje rybníka nacházejícího se v zámeckém parku v Lednici. Dokončen byl v roce 1811, tedy později než většina rybníků v oblasti. Původní záměr byl ovšem vybudovat zde tři rybníky. Vedle tohoto byl vybudován ještě Růžový rybník. Zadržuje 200 000m3 vody, má mnoho ostrůvků. Vznikla zde NPR Lednické rybníky a na dvou největších ostrovech žije od roku 1933 největší kolonie volavek popelavých a kvakošů nočních. Plní důležité funkce.

Hlohovecký rybník

U severního okraje obce Holohovec se nachází kousek od Lednice rybník, založený v 15. století. má rozlohu 105ha a průměrnou hloubku 1.5m, maximální u hráze 6m. Hráz má dlouho 490m, vysokou 6m a zadržuje 1.84 mil. m3 vody. 

Pohořelické rybníky

Na jih od Pohořelic se nachází soustava dnes 20 velkých i malých rybníků, založených od 12. až 13. století až po období největšího rybníkářského rozmachu v 16. století. Též byly rybníky následně rušeny a obnovovány. Nejvýznamnější rybníky soustavy:

Starý

Jihovýchodně od Pohořelice se nachází rybník vybudovaný roku 1520 o rozloze 136ha a jde o třetí největší rybník z této soustavy Pohořelických rybníků. Hráze se nacházejí na západě, jihu i východě a zadržují 2.5 mil. m3 vody. Severní část rybníka je rozdělena na sedm menších vodních ploch.

Vrkoč

Vybudován byl v době největšího rozkvětu rybníkářství v ČR, v 16. století a to po roce 1552. Zrušen byl v 19. století a k obnově došlo v roce 1949. Obnoven byl na ploše 209ha. Po odbahnění byl materiál použit k oddělení mělčích částí rybníka a vznikly tři výtažné rybníky s přízvučnými názvy (Nohavice, Zarostlý a Čahoun). Rozlohou je čtvrtý největší na Moravě a jde o boční rybník bez vlastního povodí. Zdrojnicí je Mlýnský náhon. Celý rybník jsou hráze, celková délka činí 5km, hloubka v průměru 1.1m a zadržená voda představuje objem 1.74 mil. m3. 

Novoveský rybník

Též označovaný jako Lenovický se nachází západně od Nové Vsi, na jih od Pohořelic. Založen byl roku 1536 a leží na Olbramovickém potoce. Vysušen byl v 19. století a obnoven roku 1947. Výměra činí 174ha a hloubka 2m. Je třetí největší na Moravě a osmnáctý největší v ČR. Z této soustavy jde o největší rybník, který má docela krátkou hráz a to 200m dlouhou a zadržuje 2.2 mil. m3 vody. 

Rybníky Hodonínska  a Jedovnicka

Na Hodonínsku se nacházejí rybníky v povodí Kyjovky a v oblasti výše položeného Mutěnicka. Začaly vznikat v poslední čtvrtině 15. století. Nejstarší rybník byl založen už v roce 1491. Na Hodonínsku se nacházejí jedny z největších rybníků na Moravě. Též v této oblasti došlo v 19. století k vysušení většiny rybníků. 

Mezi rybníky této oblasti patří zejména:

Jaroslavický rybník v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, poblíž hranice s Rakouskem. Vybudován byl v první polovině 16. století a dnes má výměru 245ha, hloubku 5m a je druhým největším na Moravě a jedenáctým největším v ČR. Hráz má délku 900m a výšku 3m. Zadržuje 2.8 mil. m3 vody a hlavní zdrojnicí rybníka je umělý kanál zvaný Mlýnská strouha, která napájí rybník z Dyje. V oblasti se nachází ještě šest rybníků zvaných výtažníky (vyroste v nich plůdek na ročka). Jarohněvický rybník nazývaný též Nový Jarohněvický, Horní Jarohněvický či Dubňanský rybník, o ploše 96ha byl založen už v roce 1493. Dříve byl o poznání větší, o výměře 200ha. Hráz je dlouhá 750m, až 4.5m je vysoká a zadržuje 0.98 mil. m3 vody. Na Kyjovce se zachovaly rybníky Písečenský, Dvorský, Novodvorský a další.

Soustava Jedovnicka se nachází jihovýchodně od Jednovic, asi osm kilometrů od Blanska. Vznik asi osmi rybníků v oblasti se datuje přibližně na 14. a 15. století. V dnešní době jsou v soustavě jen čtyři z nich. Nejstarší zmínka o rybnících zde pochází z roku 1371.

Mezi hlavní rybníky této oblasti patří zejména:

Rybník Olšovec, lidově označovaný jako Pišťalák, se nachází na Jedovnickém potoce, na jih od Jedovnic. Původní výměra 63ha se změnšila na dneších 42ha. Dnes má hloubku 6m v oblasti výpusti a má několik zdrojnic, mimo jiné Kotvrdovický a Podomský potok. Budkovan se nachází nad rybníkem Olšovec a jde o průtočný rybník. Je menší než výše uvedený a je napájen tokem Podomka. Dnes je rozdělen na tři části a to na rybník Budkovan, Vrbový a dubový. Dále se v oblasti nachází rybník Dymák a Floriánek.

Největší Tunklovský rybník, se nacházel na západě Jedovnic, založen byl v roce 1437 o výměře 22h. Dvorský rybník o rozloze jen 2.3ha byl založen v údolí Kotvrdovického potoka. Rybníky zanikly.

Rybníky Tovačova

Povolení získal zakladatel rybníků Jan Tovačovský z Cimburka roku 1464. Roku 1590 se v oblasti nacházelo několik rybníků s různými účely. Osm jich sloužilo pro násady, šest bylo kaprových a čtyři sloužily pro tření. Soustava byla též doplněna sádkami. V době třicetileté války byly na rybnících v oblasti způsobeny značné škody. Řada z nich již následně nebyla obnovena. V roce 1654 se v oblasti nacházelo 24 rybníků, ale osazeny byly pouze dva. Níže je uveden přehled současně nejvýznamnějších rybníků oblasti.

Hradecký rybník

Nachází se na severní okraji Tovačova. Vysušen byl stejně jako ostatní v oblasti roku 1793, obnoven pak roku 1952. Má výměru 150ha, hráz na jihovýchodě dlouhou 400m a tato zadržuje 1.5 mil. m3 vody. Od roku 1977 je rozdělen na čtyři části. Zdrojnicí je Mlýnský náhon, umělý kanál přivádějící vodu z Moravy.

Chropyňský rybník

Leží mezi Kroměříží a soustavou Tovačovska. První zmínka o rybníku pochází z roku 1542. Dříve měl název Starý a následně byl nazýván Zámecký. Jde o průtočný rybník, jehož zdrojnicí je náhon z Malé Bečvy. Výměru má 23ha a hráz zadržuje 150 000m3 vody. 

Tovačovská jezera

Nejde o rybník dle definice, protože nemají výpusti. Rozkládají se jihovýchodně od Tovačova a to nedaleko soutoku Mroavy Bečvgy s clelkouvourozlohou 328ha. Ve druhé polovině 18. století se v oblasti nacházel Skašovský rybník o výměře 527ha. říve zde bylo Skašovské jezero, které bylo velmi rozsáhlé o výměře až přibližně 1000ha. Nyní jde o čtyři vodní plochy v podobě jezera I – Sever (Donbas), jezera II – Troubecké, jezera III – Annínské a jezera IV – Skašovské. Slouží k rybolovu, odběrům vody pro vodárenské účely a rekreaci.

Přehled uvedený výše popisuje základní rybníky v soustavách v oblasti Povodí Moravy, které zahrnuje poměrně úzký pás severní, střední až jižní Moravy. Nejvíce rybníků je zde soustředěno do jižní části Moravy v okolí Lednice, Hodonína a Mikulova. Dalších několik málo rybníků najdeme na Pohořelicku a v okolí Tovačova. Oproti povodí Vltavy a Labe se zde nachází velmi málo rybníků. Na druhé straně v povodí Odry a hlavně Ohře na opačné straně naší země je rybníků ještě méně, viz další stránky.

Shrnutí

Největší rybník dle rozlohy je v této oblasti soustava Tovačovských jezer (328ha), jinak rybník Nesyt (296ha) v Lednické soustavě. Nejhlubším rybníkem je z dostupných údajů Olšovec (6m) v Jedovnické soustavě. Největší objem vody zadržuje rybník Nesyt (.47 mil. m3.) v soustavě Lednické. Nejstarším rybníkem je z dostupných údajů Netínský rybník (zal. na konci 12. století) v Křižanovské soustavě a nejmladším Zámecký rybník (zal. 1811) v Lednické soustavě.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016

POVODÍ MORAVY, s. p., www.pmo.cz

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště