Rybníky v Povodí Odry

Na kartách najdete vedle přehledové tabulky výpis a stručný popis důležitých rybníků v rybničních soustavách této oblasti povodí. Přehled přehrad v této oblasti najdete na stránce Přehrady v Povodí Odry. Přehled vodních toků v této oblasti najdete na stránce Vodní toky v Povodí Odry.

Přehledová tabulka:

Byť významnějších soustav rybníků v této oblasti příliš není, tak rybníky v nivě a oblasti CHKO Poodří hrají důležité role. Je velmi dobře, že se alespoň nějaké rybníky z původně docela velkého počtu rybníků v soustavě dochovaly dodnes. Nejvíce rybníků najdeme právě v nivě Odry, kolem Jistebnice, Studénky, Albrechtiček a Dolního Benešova. Některé rybníky vznikly velmi brzy.

Rybníky v povodí Odry – závěrečná statistika. Největším rybníkem je dle rozlohy Heřmanický rybník (105ha) z Rychvaldské soustavy. Nejhlubší rybník nelze jednoznačně určit, z dostupných údajů je tentýž rybník (5m). Největší objem vody zadržuje hráz téhož rybníka (2 mil. m3). Z důvodu nedostatku údajů nelze určitě nejstarší a nejmladší rybníky.

Soustava Jistebnická a Bartošovická

Jistebnická soustava je největší v nivě Odry na území ČR. Rybníky se zde začaly stavět od 14. století. Tvoří ji 31 menších a větších rybníků, oddělenými od sebe sypanými hrázemi. Tyto rybníky jsou velmi vhodné pro rybaření a vodní sporty. Vyskytují se v jejich okolí rákosiny, které jsou krytem pro hnízdění ptactva a obojživelníků. Vedle toho plní též účel ochrany hrází rybníků před vodní erozí, způsobenou narážením vln na břeh hráze. Bartošovická soustava je rozkládá též v Poodří kolem Bartošovic a Pustějova.

Bezruč

Rybník o výměře 76ha je ze soustavy největší. Nachází se jižně od Jistebníku a to v chráněné krajinné oblasti Poodří. Vybudován byl asi koncem 14. století, to se ovšem jmenoval jinak. Hráz má délku 1200m a zadržuje 0.76 mil. m3 vody. Hráz dlouhá 360m odděluje rybník od sousedního, který se jmenuje Bažantí. Uprostřed rybníka je malý ostrůvek. Rybník se nachází v PR Rákosina a slouží k chovu ryb.

Křivý rybník

Druhý plochou největší rybník Jistebnicka se nachází pod výše uvedeným rybníkem Bezruč a má s ním společnou hráz. Jeho rozloha činí 34ha a hráz zadržuje 340 000m3 vody. Napájí ho umělý přítok z Odry. Ve spojení s výše uvedenými rybníky se poblíž nacházejí další, například Stinový, Starý, Nažantí, Prosňák, Průtočný Oderská Kukla a další.

Dolní a Horní Bartošovický rybník

Dolní Bartošovický rybník byl obnoven v 50. letech 20. století na místě bývalých rybníků, které byly vybudovány v 16. století a následně byly jako mnohé u nás vysušeny. Rozlohu má 72ha a hráz měří na délku 600m. Zadržuje 0.72 mil. m3 vody a zdrojnicí je zejména Liščí potok. Je oddělen od Horního Bartošovického rybníka, které leží nad Dolním Bartošovickým rybníkem a pochází ze shodné doby, též byl vysušen a obnoven. Výměru má 47ha a je na něm 6 ostrůvků v důsledku vyhrnutí bahna. Délka hráze činí 600m a tato zadržuje 470 000m3 vody. Jsou součástí CHKO Poodří a od rou 2003 i PR Bartošovický luh. Součástí soustavy je ještě Dědíkův rybník a rybník Na Cigánce.

Rybníky u Studénky, Rychvaldu a Lutyně

Soustava rybníků kolem Studénky a Albrechtiček zahrnuje rybníky po obou stranách řeky Odry. Tyto vznikly během 14. a 15. století. Mají různé účely, zejména rybochovný a rekreační, ale též dotvářejí krajinu. Jde zejména o rybník Kotvice velký co do rozlohy 55ha a je největším v této oblasti. Hráz má délku 600m a odděluje rybník od dalšího, zvaného Kačák. Hráz zadržuje 0.54 mil. m3 vody a hlavním zdrojem vody je levostranný přítok Albrechtického potoka. V okolí rybníka se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin, zejména kotvice plovoucí či nepukalky vzplývavé. Roku 170 zde byla vyhlášena PR Kotvice. V soustavě se nachází další tři větší rybníky a to Nový rybník , Karlův rybník a Fojtův rybník či další drobné. Skupina rybníků mezi Bohumínem, Ostravou a Karvinou spojuje několik soustav, které začaly vznikat ve 14. století. Dříve vzniklé rybníky a rybníky vzniklé poddolováním terénu dnes již většinou odlišit nelze.

Nový stav

Rybník na jihu Bohumína se nachází na pravém břehu říčky Stružka. Vybudován byl na toku Bystřínka. Rozloha činí 57ha, hráz má délku 500m a rybník je ve střední části na jihu rozdělen úzkou hrází. Zadržuje objem  0.55 mil. m3 vody. Zdrojnicí je zejména Bohumínská stružka.

Heřmanický rybník

Nachází se na západ od Rychvaldu a to na severu Heřmanic. Rozloha činí 105ha, hluboký je maximálně 5m. Vybudován byl na rameně říčky Stružky. Hráz zadržuje 2 mil. m3 vody. Rychvaldská a Bohumínská stružka jsou hlavními zdrojnicemi vody.

Větrov

Je rybník u Karvinné, které je součástí Olšinských rybníků a je největším ze soustavy. Rozloha činí 54ha a hluboký je průměrně 1.5m. Přítokem je hlavně potok zvaný Oblázek. Objem zadržené vody je 0.9 mil. m3. V soustavě se s ním nacházejí dále rybníky Mělčina, Lipový, Dubový, Čerpák a jiné.

Soustava Oderská, Dolnobenešovské rybníky a rybníky Šumperska

Rybník Nezmar má výměru 66ha a je na Opavsku největší. Založen byl asi v 15. století a koncem 18. století byl vysušen. Obnova proběhla roku 1954. Hráz je dlouhá 600m a zadržuje 1.2 mil. m3 vody. Hlavní zdrojnicí je potok Štěpánka a odbočující Mlýnská strouha z tohoto roku, jako umělý kanál. První zmínka o oderských rybnících se datuje k roku 1571. Dnes obsahuje rybníky o celkové rozloze 95ha, nachází se v ní pět produkčních rybníků a to Cíp, Vraženský, Travný, Emauzský a Trněný. Mají rozlohu od 4 do 28ha. Napájí je přítok Vraženského potoka. Na Šumperecku se nacházejí Třemešské rybníky a jsou jedním z nejzachovalejších komplexů na severní Moravě. Náleží k soustavě rybníků z 15. století. První zmínka pochází konkrétně z roku 1420.